Smlouva za 86 milionů Euro byla podepsána mezi Evropskou kosmickou agenturou ESA a švýcarským start-upem ClearSpace SA. Kontrakt je to vpravdě unikátní. Jedná se o vůbec první stažení neaktivního kosmického objektu z oběžné dráhy. Výsledkem této dohody má být velký vrchol v roce 2025. Firma ClearSpace má vypustit svou premiérovou misi ClearSpace-1. V jejím rámci se družice přiblíží k horní části družicového adaptéru Vespa (Vega Secondary Payload Adapter), který používají malé rakety Vega. Ale jen u samotného přiblížení nezůstane. ClearSpace-1 má adaptér Vespa zachytit a stáhnout do atmosféry. Tento konkrétní exemplář adaptéru Vespa se nachází už od roku 2013 na dráze ve výšce 801 – 664 kilometrů.
Už jen samotná forma uzavření kontraktu ukazuje, že je něco jinak než obvykle. Placení za tuto servisní smlouvu, namísto přímého obstarávání a provozu celé mise, je pro ESA úplně novým přístupem. Měl by to být první krok, který ve výsledku povede k založení nového komerčního sektoru ve vesmíru. Jinými slovy ESA chce více využívat spolupráce se soukromými firmami, což je trend, který již před lety rozběhla agentura NASA.
Kontrakt od ESA však pokryje jen část potřebných financí. Firma ClearSpace sama navýší zbývající část nákladů na misi pomocí komerčních investorů. ESA také přispěje klíčovými technologiemi pro tento projekt, které v uplynulých letech vyvinula v rámci iniciativy agentury Clean Space prostřednictvím svého aktivního programu na opravu či odstraňování kosmických objektů ADRIOS (Active Debris Removal/ In-Orbit Servicing).
Konkrétně se má jednat o pokročilé řídící a navigační systémy, nebo umělou inteligenci – díky tomu by se měla „lovecká družice“ dostat do blízkosti cíle bezpečněji v automatickém režimu. „Když si vezmeme všechny dosavadní záchyty na oběžné dráze, tak až doteď se ve všech případech jednalo o spolupracující plně řízené cílové objekty,“ vysvětluje ředitel ESA Jan Wörner a dodává: „Nefunkční kosmické objekty však takovou vlastnost už z vlastní podstaty postrádají. Namísto toho se často různě otáčejí. Půjde tedy o první záchyt a likvidaci nespolupracujícího kosmického objektu což je opravdu složitý úkol. Ale s tím, jak se v příští dekádě očekává navýšení celkového počtu družic, budou pravidelné úklidové mise stále nezbytnější, abychom udrželi úroveň kosmické tříště pod kontrolou a zabránili řetězovým kolizím, které by celý problém s tříští ještě zhoršily.“
Luc Piguet, zakladatel a šéf firmy ClearSpace k tomu uvedl: „Při orbitálních rychlostech se i malý šroubek mění ve výbušný projektil, před kterým není možné družice ochránit. Místo toho je potřeba zajistit aktivní likvidaci vysloužilých kosmických objektů. Náš design, kterému říkáme „odtahovka“ bude schopen uklidit klíčové oběžné dráhy od vysloužilých objektů, které by v budoucnu mohly způsobit, že tyto dráhy budu nevyužitelné. Snížíme tím také rostoucí riziko a závazky jejich majitelů – benefitovat z toho bude celý kosmický průmysl. Naším cílem je vytvořit dostupné a udržitelné služby na oběžné dráze.“
Luisa Innocenti, šéfka oddělení Clean Space Office v ESA k tomu dodává: „Podle plánu by tato premiérová mise určená k odklizení vysloužilého objektu měla vytvořit základy pro další podobné případy – nejen z hlediska odstraňování objektů odpovědnými činiteli z celého světa, ale i pro údržbu družice na oběžné dráze. Podobná technologie nám umožní třeba doplňování pohonných látek na oběžné dráze nebo servisování družic k prodloužení jejich služby. Ve výsledku předpokládáme, že se tento trend rozšíří a dostaneme se do fáze, kdy bude montáž, výroba i recyklace probíhat na oběžné dráze.“
Startup ClearSpace založili výzkumníci z EPFL (Švýcarský federální technologický institut v Lausanne), kteří mají zkušenosti s kosmickou tříští. Právě oni stojí v čele týmu, který tvoří i zástupci dalších evropských států – od Švýcarska a Německa, přes Švédsko, Polsko či Velkou Británii až po Portuglasko a Rumunsko. Na závěr jsem si ještě nechal nejvíce potěšující zprávu – svůj podíl má i Česká republika.
Cíl mise ClearSpace-1, tedy zmíněný adaptér Vespa váží 112 kilogramů, což odpovídá hmotnosti malých družic. Výhodou je, že Vespa má relativně jednoduchý tvar a pevnou konstrukci, což je pro první misi důležité. Inženýři tak mohou bez obav sbírat zkušenosti, které se budou hodit u záchytů větších a složitějších objektů v příštích misích. Vyloučit se nedají ani záchyty více objektů jednou družicí.
Samotná družice ClearSpace-1 bude vynesena na dráhu ve výšce 500 kilometrů, kde budou postupně aktivovány a zkontrolovány všechny palubní systémy. Družice pak sama svými motory zvýší oběžnou dráhu a začne se přibližovat k cílovému objektu. Ve finále použije k zachycení čtveřici robotických ramen, přičemž vše bude probíhat za dohledu expertů z ESA. Družice pak provede brzdící zážeh a celá spojená sestava následně shoří v atmosféře.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/ClearSpace-1_prepares_to_reenter_with_Vespa.jpg
https://www.esa.int/…/ClearSpace-1_captures_Vespa.jpg
https://www.esa.int/…/12644221-1-eng-GB/VV02_fairing_integration.jpg
Trochu se obávám, že to nebude probíhat tak klidně jako na animaci. Vespa, stejně jako cokoliv neřízeného ve volném prostoru určitě rotuje. Snad si s tím poradí.
Chápu, že je to nějaký pilotní projekt na otestování technologie ale docela by mě zajímal cíl. Na stránkách ClearSpace (https://clearspace.today/) jsem žádné podrobnosti nenašel. Asi neplánují že v budoucnu jeden „lovec“ zlikviduje jeden vrak, to by asi byl extrémně drahý úklid – podle jejich stránek je těch objektů 23 tisíc.
Nevím, jestli je reálné aby po zachycení „lovec“ celou soustavu zpomalil a potom se odpoutal a zase akceleroval zpátky (palivo). Nebo by třeba, po stabilizaci rotace, „přilepil“ na vrak brzdící motorek, asi by stačil docela malý, zpomaleni může klidně trvat dlouho.
Tento projekt nemá odstraňovat malé úlomky – spíše cílí na vysloužilé družice, které jsou vcelku. Těch je řádově méně a tím, že se stáhnou do atmosféry, se eliminuje riziko, že je něco trefí a ony se rozpadnou na tisíce kousků. Zatím se počítá se jedním likvidátorem pro jednu družici, ale jak se píše v článku, časem možná jeden lovec zvládne více menších cílů.
Váš návrh s motorem by nestačil. Nejde totiž jen o motor, potřebujete i systém pro jeho vektorování / stabilizaci. Jinak byste zážehem motoru dosáhnul pouze roztočení cílového objektu.
Tady by mohla (mohla?) stačit stabilizace rotací kolem osy motoru (pro relativně krátký zážeh, řádu n minut). Tu by šlo vyvolat gyroskopem v lovci, který by se po oddělení mohl zastavit a resetovat s využitím energie ze slunečních panelů. „Přilepované“ motorky by klidně mohly být na TPH (na co polohování a řízení tahu – tady nám stačí trefit zhruba Tichý oceán a to ještě jen kvůli bezpečnosti v případě dopadu úlomků) a lovec by jich mohl mít celý zásobník.
Ten „přilepený“ motorek by musel tlačit přesně proti těžišti stahovaného objektu a zároveň přesně v ose společné rotace. Tohle bez vektorování tahu nepůjde.
Osobně vidím čisticí družici jako spolucestujícího s nějakým větším nákladem.
Ano, já vím že by ten tah bylo potřeba vektorovat ale na druhou stranu by nebyla potřeba žádná extra přesnost a na nějakém tom týdnu by asi taky nesešlo.
Ale o to nejde. Chtěl jsem jen říct, že jsem nenašel nějaký plán nebo cíl. Řekněmě, že v roce 2025 všechno klapne, ClearSpace-1 ten Vespa adapter zachytí a oba shoří v atmosféře. Budou následovat další mise? Kdo (kromě ESA) je bude objednávat? Existuje nějaký deklarovaný plán ESA nebo kohokoliv jiného, zlikvidovat postupně ty mrtvé objekty?
Když spoléhají na soukromé investory, nějaký plán existovat musí.
Sorry, to měla být odpověď na Dušanovu odpověď :-).
Ano, další mise mají následovat – však se to píše v článku – VESPA má jednoduchý tvar, takže mohou nabrat zkušenosti pro komplikovanější záchyty. Objednat si je mohou třeba majitelé nefunkčních družic, což společně s ESA může zajistit dostatečný počet misí.
Na jaké orbitě se VESPA pohybuje? Díky
V článku (konec 1. odstavce) se píše o výšce 801 – 664 kilometrů. Já tedy jen doplním, že sklon dráhy vůči rovníku je cca 98°. 😉
Právě ten sklon mě zajímal, výška není takový problém. A na videu je ukázána velká změna skonu.