Po trochu komplikovaných testech motorů se prototyp Starship SN8 dostává do závěrečné fáze předstartovních příprav, jejichž součástí byl také statický zážeh tří motorů Raptor, který proběhl v noci na středu našeho času. Podle předběžných výsledků se zdá, že zkouška byla úspěšná – cesta k testovacímu skoku do výšky 15 kilometrů je tedy volná. Této mimořádné podívané se dočkáme nejdříve 30. listopadu. Právě zmíněný třímotorový statický zážeh byl považován za poslední velký test před provedením velmi odvážného skoku, který obnáší řízený přechod do pádu v pozice na břiše, manévrování při pádu, zážeh motoru a úspěšné přistání.
Vůbec první statický zážeh tří motorů Raptor současně proběhl už před více než měsícem – bylo to relativně krátce poté, co se Starship SN8 usadila na testovacím stanovišti. Už tehdy bylo jasné, že i další příprava přinese hned několik událostí, které se budou honosit přídomkem první. Po prvním testu došlo k výměně motorů a byl tedy naplánován druhý statický zážeh tří Raptorů. Motory s výrobními čísly 30, 32 a 39 provedly první zážeh, ale technici poté odpojili motor 39 a nahradili jej motorem s výrobním číslem 36. Po této výměně tedy bylo nutné zopakovat statický zážeh tří motorů.
Tato zkouška však nebyla provedena hned po výměně. SpaceX chtěla zřejmě urychlit testy spojené s instalací aerodynamické špičky. Díky tomu mohli inženýři vyzkoušet zážehy jednoho nebo dvou Raptorů, které při hoření čerpaly kapalný kyslík z malé nádrže, která se nachází ve špičce. Opakovaný zážeh tří motorů Raptor se tedy posunul až za tyto testy.
První zážeh s využitím kyslíkové nádrže ve špičce obnášel zapálení jediného motoru Raptor. Zkouška byla úspěšná, nicméně na záběrech byly těsně po zážehu vidět jiskry. Předpokládalo se, že nejde o závadu na motoru, ale že se jedná spíše o úlomky z povrchu rampy. Tyto úvahy byly potvrzené tím, že SpaceX po této zkoušce nesáhla k výměně motorů a místo toho probíhala příprava na druhý zážeh s využitím nádrže ve špičce.
Při tomto druhém testu už se měly zažehnout dva motory Raptor a i tentokrát se objevil dříve spatřený proud jisker. Tentokrát se však jeden odlomený kousek materiálu z povrchu rampy dostal do motorové sekce, kde poškodil motor s číslem 32. Na záběrech bylo jasně vidět, jak z něj několik sekund po zhasnutí odkapávají kapky roztaveného kovu.
„Zhruba dvě sekundy po náběhu motorů se rozpadla vrstva martytu, který kryje beton pod sebou. Úlomky tvrdého kamene pak zamířily do motorové sekce,“ poznamenal Elon Musk a dodal: „Jeden úlomek poškodil kabely avioniky a způsobil špatné vypnutí motoru Raptor.“ Tato nepříjemnost mohla mít pro Starship SN8 fatální následky, jelikož tím stroj přišel o pneumatické systémy, které pomáhají uvolňovat přetlak z nádrží. Rostoucí tlak v nádrží ve špičce se však uvolnil díky průtržné membráně, která zafungovala správně a tlak v nádrži mohl bezpečně klesnout.
Po této zkoušce došlo k odpojení poškozeného Raptoru číslo 32, který byl následně nahrazen nově přivezeným motorem s číslem 42. Technici ještě před další zkouškou museli vyměnit průtržnou membránu v malé nádrži ve špičce a opravit povrch pod Starship. V této době se také na veřejnost dostaly informace o tom, že SpaceX plánuje provést skok 30. listopadu. Pozornost internetové veřejnosti se okamžitě zaměřila na termíny uzavírek blízké silnice a na zmínky od místních. Hledaly se náznaky statického zážehu, který by měl skoku předcházet. Nejprve se zdálo, že k němu dojde až v noci na čtvrtek, ale nakonec byla zkouška provedena už o den dříve v 17:23 místního času, tedy v 0:23 ve středu SEČ.
SpaceX by měla nyní provést zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), ve kterém budou hrát důležitou roli právě údaje nasbírané při tomto závěrečném statickém zážehu. Pokud analýza neodhalí žádný problém, bude možné přistoupit k velkému dni nejen pro Starship SN8, ale pro celý vývojový program Starship.
Jelikož je jasné, že veřejnost bude mít o tento test velký zájem, začal Elon Musk trochu korigovat očekávání. „Když dobře porozumíme procesu, jak přesně křídla na Starship ovlivňují její let, aby byl stroj ve správné pozici pro znovuzažehnutí motoru, překlopení a přistání, bylo by to pro nás velké vítězství.“ Z tohoto tweetu je jasně vidět, že se u SN8 neočekává, že by hned na první pokus zvládla přistát na vymezené ploše.
Na druhou stranu je potřeba říct, že podobných korekcí očekávání jsme se u Muska dočkali již dříve. Třeba když svého času tvrdil, že největší riziko při startu Falconu Heavy bude při startu – a raketa tehdy svou premiéru zvládla. Ovšem také je pravda, že test chystaný pro Starship SN8 je extrémně náročný, takže pokud by se přistání opravdu povedlo, bylo by to překonání i těch nejdivočejších představ.
Good Starship SN8 static fire! Aiming for first 15km / ~50k ft altitude flight next week. Goals are to test 3 engine ascent, body flaps, transition from main to header tanks & landing flip.
— Elon Musk (@elonmusk) November 24, 2020
O tom, že havárie Starship SN8 není vyloučena, se můžeme přesvědčit při pohledu do výrobní sekce na Boca Chica. Prototyp Starship SN9 je již téměř dokončený a pokud osmička skončí v plamenech, naváže devítka na její snažení. Ať už ale osmička dopadne jakkoliv, určitě díky jejímu letu získá SpaceX mnoho dat, která najdou uplatnění právě na testech devítky. Díky tomu by měla mít Starship SN9 větší šanci na úspěch. A co se stane pokud by SN8 svůj složitý úkol navzdory očekáváním zvládla? Pořád by jistě bylo co zlepšovat, což jsme viděli třeba u Starship SN6, která měla sloužit jako záloha pro „pětku“ v případě jejího selhání – nakonec se skoku do 150 metrů dočkaly oba prototypy. Ale zpět k SN9. Ta zatím ve výrobní sekci prochází závěrečnou přípravou a ve středu dostala aerodynamickou špičku. Na rozdíl od SN8 instalace špičky neproběhla až na rampě, ale už v montážní sekci.
Tato metoda zajistí snazší spojení obou částí. Startovní plocha je otevřený prostor, kde hodně fouká vítr a práší se tam. Svou roli mohou hrát i důvody spojené se zajištěním dostatečného prostoru. SN9 se nyní nachází v montážní hale High Bay, aby vyklidila prostor v menší hale Mid Bay, kde může začít stavba dalšího prototypu. Vyšší hala navíc snadno umožnila připojit na vrchol SN9 aerodynamickou špičku.
Hala Mid Bay je již nyní obsazena dalšími prototypy Starship. SN10 je již téměř svařena a u SN11 probíhá skládání a svařování. Jedná se tedy o další z mnoha důkazů, že na Boca Chica bylo nastaveno opravdu vysoké tempo výroby. Kdo by si však myslel, že to u SN11 končí, ten by se mýlil. Na základně je hned několik dalších prototypů v různé fázi rozpracovanosti, které čekají, až se pro ně uvolí místo v hale Mid Bay. Starship SN12 má již všechny čtyři základní sekce nádrží připravené na spojení a byly spatřeny i první díly určené pro Starship SN15. A zapomínat nesmíme ani na první prototyp rakety Super Heavy, označovaný jako BN1. U něj sice v poslední době nejsou vidět velké posuny, nicméně každý den na základnu přiváží tahače nové díly.
Velmi zajímavý moment nastal před pár dny, kdy na Boca Chica dorazil motor Raptor s výrobním číslem 44. Přijel totiž nedlouho po motoru s výrobním číslem 42, který měl na své trysce obrázek dýně – patrně šlo o přátelský vzkaz od pracovníků na základně McGregor, kde se motory zkouší. Na Raptoru SN44 byl zase vidět stylizovaný obrázek krůty – patrně jde o originální přání ke Dnu díkůvzdání kolegům z Texasu. Tohle jsou však jen perličky a zajímavosti, nicméně skutečností je, že se od modelu Raptoru SN40 ukazuje rostoucí tempo vývoje a testování motorů.
Na základně McGregor jsou k dispozici tři testovací stanoviště, na kterém se mohou Raptory testovat. Není tedy vyloučeno, že v těchto dnech se již provádí zkoušky motorů s výrobním číslem, které začíná pětkou. Tohle zvýšené tempo testů je velmi důležité pro případ ztráty prototypu Starship, což by znamenalo zničení tři motorů Raptor – nové motory by mohly být v krátké době usazeny do nového prototypu. Stejně tak se otevírá i cesta k simultánním zkouškám dvou prototypů. Zapomínat nesmíme ani na testy Super Heavy. Před několika týdny se hovořilo o testech se dvěma motory, ale nyní se nedá vyloučit ani instalace čtyř Raptorů pro testy. Ostatně práce na orbitální startovní ploše stále probíhá – byť si v poslední době všichni mnohem více všímají dění kolem nedaleké Starship SN8.
Zatím vše naznačuje, že blížící se rok 2021 přinese mimořádně zajímavou, událostmi nabitou a odvážnou kampaň testů. SpaceX je stále věrná své strategii Test, Fly, Fail, Fix (Testuj, leť, selži, oprav), která jí v minulých letech umožnila velmi rychle vyladit design nejrůznějších systémů. Cíl v podobě vytvoření provozuschopného rychle a plně znovupoužitelného systému, rozhodně není snadný, ale SpaceX se jej nevzdává a dlouhodobě za ním míří.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/11/NSF-2020-11-25-04-32-24-799.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ElCW_quXIAQB_Xk?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…51332.0;attach=1988190;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…51332.0;attach=1988425;image
https://pbs.twimg.com/media/Enrh4h-XYAEq3Sh?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/…/NSF-2020-11-24-06-36-53-442.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EneH3ymWMAE6M7R.jpg
Pristávať sa bude na jeden motor? (Ja teda neverím, že pristane, ale dúfam, že to pôjde dobre až do zážehu motoru pristávacej fázy).
A má SN8 nejaké manévrovacie trysky? SN5 a SN6 dokázali „udržať balans“ len s jedným Raptorom, ale trysky Falconu 9 fungujú až do konca pristávacieho manévru.
SN5+6 také měli stabilizační trysky viz ty černé tlakové nádoby. Bez nich to nejde.
A mají už povolení na skok do 15 km?
Některá (dlouhodobá) povolení mají. Ale nevím, zda mají i krátkodobá pro tento konkrétní skok.
A June 12 report by the FAA, a revision to earlier updates of the original 2014 EIS, concluded that the Starship test plan, including 15 low- and high-altitude hop tests, “conforms to the prior environmental documentation, [and] that the data contained in the 2014 EIS remain substantially valid.” píšou na SpaceNews.
Toto nemá platit pro Super Heavy, která si vyžádá novou EIS studií.
„Není tedy vyloučeno, že v těchto dnech se již provádí zkoušky motorů s výrobním číslem, které začíná pětkou.“
Je to tak. Na jednom z vodorovných test standů v McGregor byl tento týden zaregistrován Raptor SN52
Skvělá zpráva, díky!
Tuší sa, čo sa deje so všetkými týmito motormi po testoch? Asi tie najlepšie kusy idú do Bocca Chica (?) a ten zvyšok? Rozobrať by ich mohla byť škoda. Zakonzervovať na 50 rokov a potom vystaviť do múzea?
Jsou to testovací motory. Téměř každý je po dokončení série testovací zážehů rozebrán, zanalyzován, většina dílů sešrotována, některé klíčové komponenty ponechány ve skladu vývojářů. Pár kusů si SpX určitě ponechá v celku pro vystavení v Hawthorne, McGregor, možná Boca Chica, později asi i do muzeí a podobně. Zatím ale určitě nic přímo pro veřejnost, jelikož se v podstatě jedná o „vojenský materiál“ a podléhá regulaci ITAR.