Vesmírná technika: Konstrukce sovětských sond Fobos

VT_2020_41

V minulém díle jsme si řekli, jak probíhal planetární program v Sovětském Svazu, proč vznikl sovětský projekt Fobos k výzkumu stejnojmenného měsíce Marsu a co bylo jeho cílem. Dále jsme si nastínili základní parametry mise. Dnes si popíšeme, jak obě téměř identické sondy vypadaly a jaké bylo jejich technické vybavení. Řeč bude také o dvou typech přistávacích modulů.

Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.


Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .

Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.

Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Vesmírná technika: Konstrukce sovětských sond Fobos”

  1. Vaclav napsal:

    Dovolím si poznamenat, že obě ruské sondy neměly 3x zálohované řídící počítače, ale systém tří řídících počítačů, z nichž dva “ hlasovaly “ před každou operací a třetí zasahoval v případě neshody. Již cestou k Marsu však dva přestaly v případě mise F-2 fungovat a  tudíž nebylo s kým “ hlasovat “ a řízení se stalo chaotickým, což se zajisté podepsalo na neslavném zániku mise dříve než se dostala do operační polohy 50m / padesát metrů / od měsíce Marsu, nejblíže byla 191 km. F-1 k Marsu ani nedoletěl.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.