Na texaské základně Boca Chica probíhá v posledních desítkách hodin instalace raketových motorů Raptor do testovacího prototypu Starship SN8. Instalace zbrusu nových motorů začala už v neděli našeho času a v dalších dnech a týdnech se máme na co těšit – tyto tři motory totiž mají podstoupit nejméně dva statické zážehy (vůbec poprvé se najednou zažehne více než jeden Raptor) a pokud vše dopadne dobře, přijde skok do cca 15 kilometrů. Starship SN8 už má za sebou celkem tři kryogenní tlakové zkoušky, které proběhly minulý týden. První test splnil papírové požadavky, nicméně objevila se při něm malá prasklina. „Nachází se u místa, kam se připojí motory a zřejmě je způsobena odlišnou tepelnou roztažností,“ vysvětlil na Twitteru šéf SpaceX, Elon Musk.
Oprava zabrala jen pár hodin a hned další noc proběhla druhá tlaková zkouška. Při ní se zdálo, že byla SN8 kompletně naplněna kapalným dusíkem, ale Elon Musk se nezmínil o výsledku. Po zkoušce však byly vyhlášeny další uzavírky blízké silnice na termín o 24 hodin později, což naznačovalo další test. Ten v daném termínu skutečně proběhl a Elon Musk po něm oznámil, že kryogenní zkouška dopadla úspěšně.
Po dokončení tohoto milníku byly ze stanoviště odinstalovány písty, které při kryotestu tlačily do tzv. thrust-pucku, na který se připojí motory Raptor. Mechanicky tak simulovaly síly, které budou v ostrém provozu na tento díl vyvíjet pracující raketové motory. Právě jejich instalaci musely písty ustoupit.
V neděli pak začala instalace motorů Raptor, což je další důkaz vstupu do další fáze testů, ve kterém nás čeká opět celá řada událostí s přídomkem „první“. Jako první dorazily ke Starship SN8 raketové motory Raptor s výrobními čísly 39 a 32. Zatímco motor SN32 zůstal připojen, SN39 byl následně odvezen pryč. V pondělí večer se objevily informace, že by již měly být všechny tři exempláře nainstalovány, leč fotka v době vydání článku zatím chybí. Třetí motor Raptor by měl mít podle dostupných (ale nepotvrzených) informací číslo SN30. V blízké době začne zevrubné testování – dá se očekávat zkouška tankování, aktivování systémů, či testy předspalovacích komor, které budou muset přijít před statickým zážehem.
Jak již bylo uvedeno na začátku, bude to poprvé, kdy se v jednu chvíli zažehnou tři Raptory. Po provedení statického zážehu dojde k vyhodnocení dat nejen ze samotných motorů, ale i ze všech souvisejících systémů, jako je třeba pozemní vybavení. Pokud se v datech neodhalí nic nestandardního, bude možné provést instalaci aerodynamické špičky, která by se měla připojit rovnou na rampě. V montážní sekci zatím probíhá příprava křidélek pro tuto špičku a po dokončení všech činností bude možné přistoupit k převozu této horní části na rampu.
Po spojení špičky s horní částí se očekává druhý statický zážeh. Od toho prvního by se měl lišit tím, že palivo k motorům poputuje z nádrže ve špičce tzv. header tanku. Jestli se ani v této fázi neobjeví problém, měla by Starship SN8 být připravena k letu do již zmíněných 15 kilometrů. Návrat by měl proběhnout pomocí ovladatelných aerodynamických ploch a v závěrečné fázi se znovu zažehnou motory, které by měly dovést stroj až k měkkému přistání na nedaleké přistávací rampě.
Další prototypy
Výše zmíněný skok Starship SN8 je velmi odvážný a nese s sebou (stejně jako každý první let svého druhu) určité riziko. SpaceX si je toho plně vědoma a i sám Musk přiznává, že i to je důvod, proč vznikají další prototypy, které by mohly zničenou SN8 nahradit.
Starship SN9 se momentálně nachází v montážní hale Mid Bay, zatímco SN10 se chystá na sestavování segmentů hned naproti. Tím však výroba rozhodně nekončí – Starship SN11 je již v pokročilé fázi příprav segmentů pro sestavování – její spodní sekce, kam se upnou motory, již byla otočena a přesunuta.
Současně s výše popsanými činnostmi probíhala příprava celé řady segmentů, u kterých zatím nebylo možné určit, k jakému prototypu patří. Ačkoliv to tedy není potvrzené, tak se velmi pravděpodobně už podařilo spatřit díly pro Starship SN12 a SN13. Některé díly jsou navíc určeny pro první prototyp rakety Super Heavy, která se začne skládat v prakticky dokončené hale High Bay.
10. října se navíc pozorovatelce Mary (@bocachicagal) podařilo vyfotografovat první díl, u kterého je s jistotou potvrzeno, že souvisí se Starship SN14. Takzvané metanové downcomery dorazily na Boca Chica v průběhu minulých týdnů ve velkém množství – v určité fázi už pozorovatelé ztratili přehled o tom, který patří ke kterému prototypu. Vyfotografovaný downcomer je však vybaven cedulkou, která potvrzuje jeho příslušnost ke Starship SN14.
Působivé tempo výroby prototypů Starship i přípravy na skládání prvního exempláře Super Heavy je dalším živým důkazem přístupu SpaceX, který se dá vystihnout slovy „zkoušej, leť, selži, oprav“. V rámci tohoto přístupu využívá SpaceX každý prototyp k tomu, aby se jeho prostřednictvím dozvěděla informace, které pak může využít u dalších prototypů. Daří se tak eliminovat dlouhé fáze čekání mezi jednotlivými fázemi.
Mnoho otazníků zůstává kolem systému dodávek motorů Raptor, které mají létat na tolika prototypech. Nejnovějším exemplářem Raptoru (soudě dle nejvyššího výrobního čísla), který dorazil na Boca Chica, je SN39 (který by na Starship SN8 měly doplnit Raptory SN32 a SN30).
Určitou představu o budoucí kadenci si můžeme udělat ze sledování dění na testovací základně McGregor v Texasu. V srpnu letošního roku Musk tweetoval, že se na tamním stanovišti, kterému se pro jeho tvar přezdívá Trojnožka, nacházel motor Raptor SN40, který se chystal na začátek testů.
SN40 is about to be tested & has several upgrades over 330 bar engine. For reference, 330 bar on Raptor produces ~225 tons (half a million pounds) of force.
— Elon Musk (@elonmusk) August 17, 2020
Pokud uvážíme, že některé Raptory mohou být znovu využity ke zkouškám (jako třeba SN29, který poháněl při skoku Starship SN6), mohlo by střídání letem prověřených Raptorů vyřešit harmonogram zkoušek dalších prototypů Starship. Ostatně od začátku se u těchto motorů počítá s jejich opakovaným používáním, je tedy logické, že se této schopnosti bude využívat od začátku.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/10/NSF-2020-10-11-18-46-22-812.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…topic=51332.0;attach=1978843;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…topic=51332.0;attach=1979441;image
https://pbs.twimg.com/media/EjzxHESXkAA98_E?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/EjbO6FJWoAEE0Nd?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…51332.0;attach=1979529;image
https://www.nasaspaceflight.com/…/2020/10/NSF-2020-10-11-20-26-51-593.jpg
Ja ako SW developer určite fandím takémuto štýlu vývoja (skoré testovanie nehotových prototypov s cieľom eliminovať chyby v čo najskoršej fáze vývoja). Ale predsa len, mám trochu obavy z takéhoto „hurá systému“ – toto nie je SW a keď taká Starship padne niekomu na hlavu (alebo na dom, v USA či Mexiku) z 15 km, bude hodne problémov a možno úplný koniec tohto projektu.
Ale veľmi držím palce a som presvedčený, že zažívame, prakticky online v priamom prenose, niečo čo v budúcnosti bude fascinujúcou históriou.
Právě proto se při zkouškách uzavírá okolí – silnice či letecký a námořní prostor. SpaceX postupuje po drobných krůčcích, aby eliminovala riziko, které by mohla způsobit někomu jinému. Samozřejmě, nikdy se to nedá vyloučit, ale snaha tu je.
Právě tohle je jedna z věcí, které jsou již dávno vyřešeny v rámci F9, takže toho bych se nebál, pokud dojde k odchýlení od kurzu, tak se spustí samodestrukce a je vyřešeno. F9 s tím lítá už nějakou dobu a to u mnohem více obydlené části pobřeží.
Nikde to není psáno, ale předpokládám, že každý exemplář má nějaké inovace proti předchozímu. A mít tolik rozpracovaných verzí současně, to je opravdu bezprecedentní. Hádám,že každý kus má na starosti jiná parta, jinak by se jim to nutně muselo plést.