České stopy v kosmonautice – TARANIS

V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Zdroj: https://www.avcr.cz/

TARANIS (Tool for the Analysis of Radiation from lightning and Sprites) je francouzská družice, za kterou stojí tamní kosmická agentura CNES. V jejím názvu můžeme najít, že se zaměří na blesky a skřítky. Což o to, blesky zná každý, ale co tam dělají ti skřítkové? To všem přítomným vysvětlil Ondřej Santolík, vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AVČR, který se zúčastnil představení nových exemplářů na výstavě Cosmos Discovery, mezi kterými je i model družice TARANIS. „Skřítek je výboj, který vzniká nad bouřkovými oblastmi. Po silných blescích, především těch kladných, které stěhují kladný náboj z bouřkového oblaku na Zem, tak se změní konfigurace elektrického pole nad celou bouřkovou oblastí. Bouřkové oblaky končí někde v deseti kilometrech – vysoko nad nimi (v 50 – 80 kilometrech) se pak vyskytují krátké výboje,“ vysvětlil profesor Santolík.

Model družice Taranis na výstavě Cosmos Discovery. Model má měřítko 1:5, antény mají měřítko 1:10.

Model družice Taranis na výstavě Cosmos Discovery. Model má měřítko 1:5, antény mají měřítko 1:10.
Foto: Dušan Majer

Věda se se skřítky seznámila v devadesátých letech minulého století a od té doby vědci stojí o jejich podrobnější průzkum. „Jsou nějaká pozorování ze Země, ale zatím o nich určitě nevíme všechno. Když jste daleko od bouřky, tak můžete zahlédnout takový mžik šikmo nahoře nad bouřkou,“ říká profesor Santolík a dodává, že právě TARANIS se na skřítky zaměří a bude je sledovat shora: „Družice ponese velké množství vědeckých přístrojů, které budou studovat nejen projevy výbojů nad bouřkovými oblastmi, ale i to, co se děje pod nimi, tedy přímo v těch bouřkách.

Družice TARANIS by se do této minisérie nedostala, pokud by na ní nebyl nějaký český podíl. S hrdostí můžeme konstatovat, že se jedná o další projekt, na které se podílí šikovné české hlavy. „My se účastníme tím, že jsme vyvinuli přístroj na měření vysokofrekvenčních elektrických polí. Jsou tak vysokofrekvenční, že všechny přípravné procesy můžeme vidět v bouřkových oblastech ještě předtím, než dojde k tomu výboji. O těchto procesech se toho neví příliš mnoho. Máme to na dosah a přitom je na těchto frekvencích stále co zkoumat z hlediska přípravy bleskových výbojů,“ uvedl profesor Santolík a dodal: „My se tím zabýváme na přístrojích, které s tím souvisejí – máme různě po Evropě a především u nás rozmístěny antény, které budou měřit ty jevy zespoda a zároveň je bude shora měřit sonda TARANIS. Kromě toho se na ní účastní též Matematicko-fyzikální fakulta a to konkrétně detektorem či spíše analyzátorem elektronů. Spolupracujeme tedy v tomto projektu i mezi Akademií věd a univerzitou.

Vizualizace družice TARANIS.

Vizualizace družice TARANIS.
Zdroj: https://www.lpc2e.cnrs.fr/

Také s tímto českým podílem na kosmické misi souvisí i originální, dnes již uzavřená, popularizační akce nazvaná Pošlete vzkaz skřítkům. „Lidé nám ve spolupráci s časopisem Vesmír posílali SMS zprávy, které jsme vypálili do zbylé paměti našeho přístroje,“ uvádí Santolík a dodává: „Start by měl proběhnout 7. listopadu našeho času někdy okolo čtvrté hodiny ranní, ale to datum se neustále posouvá. První datum, o kterém jsem se v přípravě tohoto našeho přístroje dozvěděl, bylo v roce 2012. Od té doby se start z nejrůznějších důvodů oddaluje – třeba kvůli nedostatku financí nebo vlivem organizačních problémů.

Svou roli sehrála i loňská havárie rakety Vega, jejíž vyšetřování odsunulo všechny další projekty, které měly využívat tento malý evropský nosič. Svou roli následně sehrálo i uzavření kosmodromu kvůli COVID-19. „Doufejme, že se v tom listopadu poletí. Objevují se totiž nové problémy, které jej mohou zdržet, ale doufejme, že ne příliš. Plán říká, že koncem září by mělo dojít k přepravě celé družice se všemi přístroji letadlem na kosmodrom v Kourou. Nás před startem čeká ještě nějaká práce. Po převozu družice se budou na kosmodromu dělat testy přístrojů, zda to všechny přežily, takže i když tam přímo nebudeme, tak budeme koukat na data, která odtud přijdou. Po vypuštění nás čeká více práce, protože dojde k operacím, při kterých se budou rozkládat antény. My budeme sledovat data z našeho přístroje, jestli je vše v pořádku a budeme testovat, zda vše funguje.

Příští pátek se můžete těšit na čtvrtý díl minisérie věnované některým českým kosmickým projektům. Zaslouženou pozornost v něm dostane sonda Solar orbiter, která nese deset přístrojů a z toho 4 mají český podíl.

Zdroje obrázků:
https://static.lexpress.fr/…/v1537357885/taranis-cnes-satellite_6108110.jpeg
https://www.avcr.cz/…/.content/galerie-obrazku/medailonky/santolik.jpg
https://www.lpc2e.cnrs.fr/wp-content/uploads/2018/11/Taranis2LDv2-1024×716.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.