České stopy v kosmonautice – TARANIS

V naší minisérii jsme se propracovali již ke třetímu dílu – v prvním byla řeč o programu Vesmír pro lidstvo, druhý jsme věnovali třeba misím ExoMars či JUICE. Dnes navážeme právě na JUICE, protože objekt zájmu českých vědců u Jupiteru v projektu JUICE má přímou návaznost na jiný projekt, na kterém se Česká republika podílí. A co víc! JUICE má startovat až v roce 2022, ale družice TARANIS by měla zemský povrch opustit už za pár týdnů. Aktuálně je start rakety Vega s tímto nákladem plánován na 7. listopadu letošního roku.

prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr.
Zdroj: https://www.avcr.cz/

TARANIS (Tool for the Analysis of Radiation from lightning and Sprites) je francouzská družice, za kterou stojí tamní kosmická agentura CNES. V jejím názvu můžeme najít, že se zaměří na blesky a skřítky. Což o to, blesky zná každý, ale co tam dělají ti skřítkové? To všem přítomným vysvětlil Ondřej Santolík, vedoucí oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AVČR, který se zúčastnil představení nových exemplářů na výstavě Cosmos Discovery, mezi kterými je i model družice TARANIS. „Skřítek je výboj, který vzniká nad bouřkovými oblastmi. Po silných blescích, především těch kladných, které stěhují kladný náboj z bouřkového oblaku na Zem, tak se změní konfigurace elektrického pole nad celou bouřkovou oblastí. Bouřkové oblaky končí někde v deseti kilometrech – vysoko nad nimi (v 50 – 80 kilometrech) se pak vyskytují krátké výboje,“ vysvětlil profesor Santolík.

Model družice Taranis na výstavě Cosmos Discovery. Model má měřítko 1:5, antény mají měřítko 1:10.
Model družice Taranis na výstavě Cosmos Discovery. Model má měřítko 1:5, antény mají měřítko 1:10.
Foto: Dušan Majer

Věda se se skřítky seznámila v devadesátých letech minulého století a od té doby vědci stojí o jejich podrobnější průzkum. „Jsou nějaká pozorování ze Země, ale zatím o nich určitě nevíme všechno. Když jste daleko od bouřky, tak můžete zahlédnout takový mžik šikmo nahoře nad bouřkou,“ říká profesor Santolík a dodává, že právě TARANIS se na skřítky zaměří a bude je sledovat shora: „Družice ponese velké množství vědeckých přístrojů, které budou studovat nejen projevy výbojů nad bouřkovými oblastmi, ale i to, co se děje pod nimi, tedy přímo v těch bouřkách.“

Družice TARANIS by se do této minisérie nedostala, pokud by na ní nebyl nějaký český podíl. S hrdostí můžeme konstatovat, že se jedná o další projekt, na které se podílí šikovné české hlavy. „My se účastníme tím, že jsme vyvinuli přístroj na měření vysokofrekvenčních elektrických polí. Jsou tak vysokofrekvenční, že všechny přípravné procesy můžeme vidět v bouřkových oblastech ještě předtím, než dojde k tomu výboji. O těchto procesech se toho neví příliš mnoho. Máme to na dosah a přitom je na těchto frekvencích stále co zkoumat z hlediska přípravy bleskových výbojů,“ uvedl profesor Santolík a dodal: „My se tím zabýváme na přístrojích, které s tím souvisejí – máme různě po Evropě a především u nás rozmístěny antény, které budou měřit ty jevy zespoda a zároveň je bude shora měřit sonda TARANIS. Kromě toho se na ní účastní též Matematicko-fyzikální fakulta a to konkrétně detektorem či spíše analyzátorem elektronů. Spolupracujeme tedy v tomto projektu i mezi Akademií věd a univerzitou.“

Vizualizace družice TARANIS.
Vizualizace družice TARANIS.
Zdroj: https://www.lpc2e.cnrs.fr/

Také s tímto českým podílem na kosmické misi souvisí i originální, dnes již uzavřená, popularizační akce nazvaná Pošlete vzkaz skřítkům. „Lidé nám ve spolupráci s časopisem Vesmír posílali SMS zprávy, které jsme vypálili do zbylé paměti našeho přístroje,“ uvádí Santolík a dodává: „Start by měl proběhnout 7. listopadu našeho času někdy okolo čtvrté hodiny ranní, ale to datum se neustále posouvá. První datum, o kterém jsem se v přípravě tohoto našeho přístroje dozvěděl, bylo v roce 2012. Od té doby se start z nejrůznějších důvodů oddaluje – třeba kvůli nedostatku financí nebo vlivem organizačních problémů.“

Svou roli sehrála i loňská havárie rakety Vega, jejíž vyšetřování odsunulo všechny další projekty, které měly využívat tento malý evropský nosič. Svou roli následně sehrálo i uzavření kosmodromu kvůli COVID-19. „Doufejme, že se v tom listopadu poletí. Objevují se totiž nové problémy, které jej mohou zdržet, ale doufejme, že ne příliš. Plán říká, že koncem září by mělo dojít k přepravě celé družice se všemi přístroji letadlem na kosmodrom v Kourou. Nás před startem čeká ještě nějaká práce. Po převozu družice se budou na kosmodromu dělat testy přístrojů, zda to všechny přežily, takže i když tam přímo nebudeme, tak budeme koukat na data, která odtud přijdou. Po vypuštění nás čeká více práce, protože dojde k operacím, při kterých se budou rozkládat antény. My budeme sledovat data z našeho přístroje, jestli je vše v pořádku a budeme testovat, zda vše funguje.“

Příští pátek se můžete těšit na čtvrtý díl minisérie věnované některým českým kosmickým projektům. Zaslouženou pozornost v něm dostane sonda Solar orbiter, která nese deset přístrojů a z toho 4 mají český podíl.

Zdroje obrázků:
https://static.lexpress.fr/…/v1537357885/taranis-cnes-satellite_6108110.jpeg
https://www.avcr.cz/…/.content/galerie-obrazku/medailonky/santolik.jpg
https://www.lpc2e.cnrs.fr/wp-content/uploads/2018/11/Taranis2LDv2-1024×716.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

České stopy v kosmonautice – TARANIS

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗