sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NASA hledá cesty k opravdu blízkému studiu Slunce

Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!

Sonda TRACE pořídila tento snímek s vlnovou délkou 19,5 nm. Přechodová oblast je vidět jako nízko se nacházející jasná mlha u povrchu Slunce.
Sonda TRACE pořídila tento snímek s vlnovou délkou 19,5 nm. Přechodová oblast je vidět jako nízko se nacházející jasná mlha u povrchu Slunce.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Problémy, které s takovým výzkumem souvisí, jsou na první pohled zřejmé. Teplota v těchto oblastech začíná na zhruba 5 500°C u povrchu Slunce a s rostoucí vzdáleností teplota dramaticky stoupá až k milionu stupňů Celsia. Tento paradox mnoho lidí zmate – když se člověk vzdaluje od ohniště, pociťuje menší teplo, ale v těsné blízkosti Slunce jsou tyto procesy přesně opačné.

Program NIAC je zaměřen na podporu inovativních pokročilých konceptů a sídlí na Kennedyho středisku na Floridě. Specialisté se nyní v jeho rámci snaží posunout výzkum v oboru nových vysoce odrazivých povrchových vrstev. Ty by mohly najít využití na tepelném štítu sondy, která by se mohla ke Slunci přiblížit tak moc, že by zvládla prozkoumat tuto úžasnou oblast, která leží pouze 800 000 kilometrů od povrchu naší životodárné hvězdy. Vědci si od takové mise slibují lepší pochopení celého Slunce a procesů, kterými vytváří energii. Mohli bychom také lépe předvídat dopady sluneční aktivity na naši planetu, nebo zlepšit naši každodenní komunikaci, elektroniku a dopravní prostředky.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků.
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/solar_shield_poster_2000x3000_final.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5d/Transition-region.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vaclav
Vaclav
4 let před

Přenos tepla záleží na hustotě média. V oné kritické vzdálenosti 0,8 mil.km. od povrchu sice budou miliony stupňů, ale ve velice řídkém prostředí o mnoho se nelišícího od běžného vakua. Horší je, že Slunce bude všude. Nebude stačit štít zpředu, ale budou muset být chráněny i boky.

David R.
David R.
4 let před
Odpověď  Vaclav

Štít stačí zpředu, ale tak velký, aby stínil i boky. Ty potom mohou sloužit k radiačnímu chlazení sondy nebo mohou nést přístroje popř. sekundární štít proti částicím korony.
Pokud se to povede, podobný štít by mohl umožnit těsné průlety sondám, které potřebují získat vysokou rychlost (využijí Oberthův manévr).

SFENCE
SFENCE
4 let před
Odpověď  Vaclav

Nejsem odbornik, ale techniky jako iontove leptani se myslim pouzivaji i v technicke praxi….
Hadam ze jejich aplikace na vysoce odrazivy tepelny stit neprospeje jeho funkci 🙂

Pavelll
Pavelll
4 let před

To plati jen u konvektivniho prenosu tepla – u radiacniho vubec ne.

bobr
bobr
4 let před
Odpověď  Pavelll

Tuším že to bylo míněno tak, že v takové blízkosti slunce bude pohled na slunce zabírat téměř celý poloprostor, takže radiace bude ohřívat i z boků.

JirkaCV
JirkaCV
4 let před

Zářivý výkon Slunce je 3,8.10^26 W. Sonda bude létat ve vzdálenosti 1,5.10^9 m, to je na povrchu koule 2,8.10^19 m2.
Mě z toho vychází, že na každý čtvereční metr sondy bude dopadat záření o výkonu 14 MW. Teda jestli jsem se někde nesekl. Asi proto ta potřebná odrazivost.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.