sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Jak naučit družice dýchat

Na přiloženém obrázku vidíte vstupní sběrač vzduchu, který je navržen, aby při průletu vrchními vrstvami atmosféry zachytával částice vzduchu, kterými by pak „krmil“ elektrické motory. Cílem je pomocí družicím odolávat odporu atmosféry a bezpečně pracovat i na oběžných drahách s výškou 180 – 250 kilometrů. Náporová technologie byla již dříve Evropskou kosmickou agenturou prověřena jako funkční. Družice pracující na velmi nízké oběžné dráze (VLEO), která je jinak velmi nestabilní, by mohly poskytovat lepší rozlišení při snímkování Země, nebo nižší latenci v případě družic komunikačních.

Největší technologickou výzvou je navrhnout dostatečně výkonný přívodní sběrač vzduchu, který by dokázal nasbírat co možná nejvíce málo zastoupených, ale silně elektricky nabitých molekul. Ty pak využije iontový pohon, který bude bojovat s odporem atmosféry – bez této kompenzace by odpor rychle převládl a družice by během pár týdnů zanikla v atmosféře. Tento projekt Evropské kosmické agentury proto nyní rozvíjí dvě akademická pracoviště – belgický Von Karman Institute a italský Politechnico di Milano. Jejich experti nyní pracují na sofistikovaných softwarových modelech, které by umožnily vyhodnocovat kvalitu návrhů na takový sběrač. Následně bude možné přistoupit k výrobě kovového prototypu.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/22143884-1-eng-GB/Letting_a_satellite_breathe.png

Rubrika:

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jan Jancura
Jan Jancura
4 let před

Zajímavé, jsem zvědavý jak bude zachycovat současně kladné i záporné ionty. Elektřinu pro iontové motory bude vyrábět na solárních panelech, což mne poněkud zaráží, poněvadž ty budou zase sondu brzdit. Ale určitě má velký význam to odzkoušet.

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Jan Jancura

Solární panely na VLEO už vyzkoušela japonská sonda Tsubame – ta byla vybavena klasickým iontovým pohonem.

Jan Jancura
Jan Jancura
4 let před
Odpověď  Dušan Majer

Samozřejmě, asi jiné dosažitelné řešení neí, zřejmě musí řešit natáčení panelů tak, aby kladly co nejmenší odpor při co největším výkonu.

Jindra
Jindra
4 let před
Odpověď  Jan Jancura

Solarni panely na nizke obezne draze a kompezace treni o atmosferu iontovym pohonem ukazaka i napr. sonda GOCE (https://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_Field_and_Steady-State_Ocean_Circulation_Explorer)
Nataceni neni potreba pokud je adekvatne zvolena draha (napr.polarni draha podel soumracne linie).

S polaritou nazbiraneho naboje a vyrovnavanim potencialu ION motorem to bude slozitejsi. (uz i samotny ION motor ma na konci neco co zbira naboj a „uzavira“ elektricky obvod)

Jan Jancura
Jan Jancura
4 let před
Odpověď  Jindra

Ano, polární dráha je také řešením. Z odkazu je zřejmé, že ten iontový motor byl jen doplňkovým pohonem, ale i tak asi pomohl prodloužit životnost satelitu.

David R.
David R.
4 let před

Výše zmíněná heliosynchronní dráha není pro tento pohon vhodná, protože je cca 700 km vysoko. Tam už není co nasávat. A ve výšce 200 km by pro udržení satelitu na soumračné linii motory musely pracovat nejen proti odporu atmosféry, ale i proti příliš intenzívnímu precesnímu stáčení oběžné dráhy.
Solární panely musí být na těle družice, nebo naklápěné po směru letu. Po směru letu je nutné orientovat nejen panely, ale celou družici.
Problém tohoto pohonu je v tom, že „násoska“ brzdí družici nepřetržitě, zatímco solární energie je k dispozici pouze 45 minut z 90. Je to tak říkajíc na hraně. Družice musí mít akumulátory, schopné napájet iontový motor těch 45 minut. Teprve pak je bilance pohon versus brždění pozitivní.
Jsem ale přesvědčený, že právě toto budou nejběžnější družice v budoucnosti. VLEO je čistý prostor – v této výšce žádný kosmický odpad nevydrží déle než hodiny. A když se tam něco srazí, tak do 45 minut shoří 99 procent úlomků v atmosféře. Tyto družice se začnou podobat letadlům – štíhlé, aerodynamické. Bude to radost se na ně dívat.

racek
racek
4 let před
Odpověď  David R.

Chtěl jsem napsat něco podobného, ale Vy jste to napsal mnohem lépe. Přesně. Jen bych doplnil, v těchto výškách se projevuje i tzv. „dýchání atmosféry“ vlivem ohřevu během dne či silnými meteorologickými jevy. Pokud se to povede, bude to opravdu velká věc.

David R.
David R.
4 let před
Odpověď  racek

Ano. Například sluneční bouře budou představovat riziko. Sice jsem to nikde nečetl, ale je pravděpodobné, že tyto družice budou mít nějaký pomocný motor. Použijí ho v případě, že normální pohon nebude stíhat. Případně použijí ke své záchraně elektrický výkon, který je jinak určený pro vlastní činnost družice.

racek
racek
4 let před
Odpověď  David R.

Ano, to asi bude nutné. Právě udržení co nejnižší možné dráhy bude to nejcennější.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.