Společnost oznámila dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu na zahájení vývoje dvou hermetizovaných kabin určených pro první komerční kosmickou stanici. Letos v lednu NASA schválila návrh firmy Axiom Space na připojení jejích modulů k ISS nejdříve ve druhé polovině roku 2024. Na ISS by tak vznikl tzv. Axiom segment, který by rozšířil využitelný obytný prostor stanice. A až se jednou naplní dny ISS, Axiom segment se oddělí s má se stát první samostatnou komerční kosmickou stanicí. Zajímavé je, že celý segment bude připojen ke stanici ISS na modulu Node 2, jehož výrobu zajistila také Thales Alenia Space.
Zdroj: https://www.thalesgroup.com/
Axiom nabídne profesionálním i komerčním astronautům až dva lety na ISS ročně – první by měly přijít už v roce 2021, zatímco firma bude vyvíjet své vlastní moduly. O ty se postará již zmíněná Thales Alenia Space, která tak využije své dosavadní zkušenosti s konstrukcí staničních modulů. „Tato mise je důležitým krokem k umožnění rozvoje nezávislých komerčních destinací a k podpoře růstu silné a konkurenceschopné ekonomiky na nízké oběžné dráze Země. Synergie s celým vesmírným ekosystémem, od vládních institucí a mezinárodních agentur, až po soukromé společnosti, staví Thales Alenia Space do samého středu dění a spolu s naším partnerem Axiom jsme rádi, že se můžeme podílet na tomto novém podniku – budování nového udržitelného trhu na nízké oběžné dráze Země, který je založen na komerčních principech,“ uvedl Massimo Comparini, senior viceprezident Thales Alenia Space pro průzkum a navigaci.
Zdroj: https://www.thalesgroup.com/
Evropská firma bude zodpovědná za návrh, vývoj, sestavení a otestování základní struktury a systému ochrany před mikrometeoroidy modulů Axiom Node One (AxN1) a Habitation Module (AxH), což budou první dva vypuštěné moduly tvořící Axiom segment. Firma Axiom Space dostane tyto díly do své továrny v Houstonu a postará se o integraci dalších systémů a certifikaci před odesláním na kosmodrom. „Dědictví struktur Mezinárodní kosmické stanice je bezpečné a spolehlivé navzdory jejich obrovské technické složitosti,“ uvedl Michael Suffredini, šéf Axiom Space, který mezi roky 2005 a 2015 působil jako manažer programu ISS za NASA a dodává: „Jsme nadšeni, že jsme zkombinovali odbornost společnosti Axiom v oblasti kosmického letu se zkušenostmi Thales Alenia Space. Vytvořili jsme další etapu lidského osídlení na oběžné dráze Země, který stojí na vyzkoušených a prověřených základech. První dva moduly komerční kosmické stanice Axiom budou sloužit jako studnice pro prosperující komerční kosmickou budoucnost.“
Thales Alenia Space má s výrobou modulů pro ISS bohaté zkušenosti – podepsána je pod moduly Node 2, Node 3, Columbus (přetlaková kabina), Multi-Purpose Logistics Module (MPLM), Permanent Logistic Module (PPM) a Cupola, ale v jejím portfoliu najdeme i přetlakové kabiny lodí ATV a Cygnus. „Díky své bezkonkurenční odborné znalosti v oblasti hermetizovaných modulů je Thales Alenia Space nezbytným partnerem pro všechny pilotované průzkumné mise do hlubšího vesmíru. Jsem přesvědčen, že toto partnerství s Axiom otevře nové obzory pro revolucí lidské přítomnosti na nízké oběžné dráze Země,“ uvedl Walter Cugno, viceprezident Thales Alenia Space pro vědu a průzkum.
Zdroje informací:
https://www.thalesgroup.com/
Zdroje obrázků:
https://www.thalesgroup.com/…/assets/images/2020-06/axiom%20iss.png
https://www.thalesgroup.com/…/images/2020-06/Axiom%20station%20forward%20view.png
https://www.thalesgroup.com/…/assets/images/2020-06/axiom%20station%202.png
Skvělé. Ale vyvolává to mnoho otázek: jak velké ty moduly budou? Budou vypadat jako ty moduly z prezentací Axiomu nebo jako řekněme Columbus? Jaká raketa je vynese? A kdy? A bude mít Axiom segment svou posádku nebo ho primárně budou obsluhovat kosmonauti západního segmentu? Bude mít Axiom svůj dokovací port pro komerční lodě a jak dlouhé mise tam bude vysílat?
Na většinu těchto otázek se dá odpovědět, že je na to ještě moc brzy.
Vacsina z toho co napisem budu spekulacie, ale:
Naklad sa vynasa na LEO, takze s nosnostou nejaky vazny problem nebude. Rozhodujuce preto bude, ktora raketa poskytne aky aerodynamicky kryt. Tipoval by som, ze tie moduly bude vynasat F9 alebo FH s pripravovanym vacsim aerodynamickym krytom. Osobne sa domnievam, ze ak by sa pouzila ina raketa, ktora ma vacsi kryt, skok v cene nevyvazi uzitok z vacsieho modulu.
Tiez by som cakal, ze komercne projekty budu mat vlastnu stalu posadku, ktorej system rotacie bude podobny ako pri sucasnych dlhodobych posadkach. Aj najlacnejsia letenka na ISS je stale dost draha na to, aby tam clovek prisiel „na skok“. A dlhodobo beziaci experiment je cennejsi nez kratkodoby.
Jasně, spekulace o FH s větším krytem jsem slyšel, spíš mě zajímalo, jestli nejsou nějaké zaručenější informace
Pokud by 6 návštěvníků + 1 profesionál letělo 2x či 3x „prověřenou“ lodí, možná by se letenka mohla u Dragonu dostat pod 30 milionů a to by pro spoustu firem či univerzit bylo přijatelné, aby na Axiom vyslali své lidi na 2 až 4 týdny.
Toto ale stale zohladnuje iba cenovy aspekt misie do vesmiru. Stale treba zohladnit to, ze sa leti do plechovej konzervy za ktorej stenami je ista smrt. Takze v ziadnom pripade to nebude tak, ze riaditel firmy nakluse do labaku a povie: ty, ty a ty; buduci mesiac letite na 14 dni na sluzobku na ISS. Proces vyberu a vycviku vedcov na sukromne misie bude spociatku asi dost podobny tomu, co pouzivaju kozmicke agentury.
Druha vec je, ze si myslim (a to je opat len spekulacia), ze keby slo o jednoduche a kratkodobe experimenty, tak je mozne uz dnes relativne pohodlne taketo realizovat na zdielanych automatickych vedeckych misiach. Len sa mi zda, ze uz dlho ziadna neletela. Pri vsetkych tych peripetiach s vyberom a vycvikom ludi sa budu prednostne realizovat dlhodobe experimenty, ktore maju moznost zlepsit znalosti javov a je obtiazne, alebo nemozne ich realizovat na zemi.
Nemyslim si, ze by o taketo experimenty bola nudza. Cely zivot zijeme vo svete ovplyvnenom gravitaciou a jej ucinok na svet okolo nas berieme ako samozrejmost. Ale jej absenciou sa zmeni prakticky vsetko. Nie len to, ze v priestore treba plavat.
A tiez je mozne, ze nejaky ten CEO bude mat snahu prepasovat sa tam pod zamienkou vedeckej prace. To by ma vobec neprekvapilo 🙂
Pro budocnost pilotovane komercni kosmonautiky bude hodne dulezite, aby projekt skoncil komercnim uspechem.
Krome turistiky me moc nenapadaji jine komercni cinnosti, ktere by se ve vesmiru vyplatily a u kterych by musel byt pritomen clovek.
Mozna laboratorni prace ve stavu bez tize, nasledne se zjisti,ze nektere latky napr. leky vyrobene ve stavu beztize budou mit natolik lepsi/unikatni vlastnosti, ze se je vyplati vyrabet na LEO.
Cena pro podobne aktivity by diky SpaceX mohla uz byt pomalu zajimava.
Soukromý modul u ISS je hezká věc. Ale pokud NASA skončí s podporou ISS, kdo to bude platit. Údržba a provoz ISS vyžaduje trvalou práci tří profesionálních astronautů. Pokud vím tak NASA dává na ISS ročně miliardu.
Na jeden 14-i denní turistický výlet poletí max. 5 turistů a dva profíci. Za rok by to bylo s týdenními pauzami 15 misí. ISS i soukromé moduly bude nutno zásobovat, a tak asi 5 letů bude zásobovacích. Zbývá tedy 10 misí, tj. 50 platících turistů. Každý turista tedy zaplatí 20 mil. dolarů jen za provoz ISS k tomu letenky, pobyt v modulu a jeho amortizace a samozřejmě zisk cestovky.
Cena se opět vyšplhá vysoko nad 50 mil., někam k 70 mil.
Pochybuji, že se ročně najde min. 50 lidí to zaplatit. Na orbitě to nebude nějaká senzace, nic jiného než pozorovat 3/4 hodiny povrch, pak zas 3/4 tma, pořád dokola se dělat nedá. Plavání v beztíží se také omrzí nehledě na zdravotní potíže, otok hlavy a nevolnost. Kdo někdy letěl 10 hodin mi dá za pravdu, za hodinu každého přestane bavit pozorovat mraky, sem tam povrch s městy nebo lodi na moři, je to pořád stejné do omrzení.
Každá hodina bude kosmického turistu stát 100-200 tis. dolarů, pro srovnání za 100 dolarů na den lze na Zemi pořídit dovolenou snů.
Ti turisté tam nebudou létat na dovolenou, ale dělat vědu. Budou třeba z firem nebo univerzit, které potřebují udělat daný výzkum.
Tady mícháte jabka s hruškami. ISS takto nefunguje a nebude takto fungovat ani Axiom či jiné soukromé společnosti. Navíc role těchto návštěvníků ISS/části Axiom není stále mezi partnery ISS vyjasněna, takže formálně se teď stejně nemůže nic udát.
Na ISS ani na Axiom žádní turisté létat nebudou. Turisté nebudou trávit 14 dní dovolené v laboratoři. Tam budou létat lidé s misí a záměrem, vědci, technici, umělci. Ale nebudou jen z NASA.
Turisti budou létat se StarShip, tam bude dost prostoru pro pozorování Země i pro zábavné aktivity v beztíži bez zbytečností jako je spojování se stanicí, přestupování atd.
„Díky své bezkonkurenční odborné znalosti v oblasti hermetizovaných modulů je Thales Alenia Space nezbytným partnerem pro všechny pilotované průzkumné mise do hlubšího vesmíru. Jsem přesvědčen, že toto partnerství s Axiom otevře nové obzory pro revolucí lidské přítomnosti na nízké oběžné dráze Země,“ uvedl Walter Cugno, viceprezident Thales Alenia Space pro vědu a průzkum…
.
Václav hovořit v píšete v podobném duchu.
.
Za článek děkuji. A vlastně i za sociální sondu.
.
Bezkonkurenční..
Rádo se stalo, jen nevím o jaké sociální sondě hovoříte.
Zaujala mne ta část v článku, kde se cituje jisté sebevědomou o výjimečnosti v oboru přetlakových nádob ve vakuu. A Nick Václav se projevuje podobně v mnoha oblastech této oblasti lidské činnosti. Alois maz mnoho interních představ o svých názorech=představách, jako ti co byli citováni. „Bezkonkurenční z..“ No. Minimálně Rusko to umí a Čína taky. Článek je výborný a ozdrojovaný..dohledatelný.. Alois- Václav .. je je trdlo. .
.
🙂
Díky za vaši práci. 🙂 Ať se daří
Aha, díky za vysvětlení a i za to, že nás čtete.
Co se týče té citace, tak v tom bych nic nehledal. Podobně smělá prohlášení jsou naprosto běžnou součástí všech oficiálních tiskových zpráv, ve kterých se každá firma snaží ukázat tom nejlepším možném světle. 😉