Od posledního startu Falconu 9 uplynuly včera tři týdny, ale čekání na další vzlet se pomalu chýlí ke konci. Už na nedělní dopoledne se totiž chystá start Falconu 9 z floridské rampy číslo 40. Úkolem rakety bude vynesení dalších šedesáti družic Starlink pro vytvoření sítě zajišťující globální a spolehlivé připojení k internetu. I při této misi se můžeme těšit na již tradiční prvky, které ozvláštňují sledování. Čeká nás opakovaně použitý první stupeň, pokus o jeho záchranu a to samé se čeká i u aerodynamického krytu. Falcon 9 byl na rampě číslo 40 včera vztyčen a v 16:00 už o sobě dala raketa vědět hlasitým burácením – to se na několik sekund zažehlo devět motorů Merlin v prvním stupni. Šlo o statický zážeh, který korunoval obvyklou simulaci předstartovních činností.

Při tomto procesu jsou do rakety tankovány pohonné látky (kapalný kyslík a speciální letecký petrolej) a všechno se dělá stejně, jako kdyby mělo dojít ke skutečnému startu. Ověřuje se třeba komunikace rakety s rampou, nebo správná funkce všech palubních systémů včetně počítačů. Důvodem je snaha odhalit a vyřešit případné problémy ještě před samotným startem. To je ostatně důvod, proč SpaceX poslední dobou své starty odkládá jen málokdy z technických důvodů. O dvě hodiny později SpaceX na Twitteru vydala obvyklé oznámení o provedení zážehu, kde jsme se dozvěděli další detaily týkající se třeba termínu startu – ten mimochodem odpovídal již dříve vydaným neoficiálním náznakům.

Static fire test of Falcon 9 complete—targeting Sunday, May 17 at 3:53 a.m. EDT, 7:53 UTC, for launch of the eighth Starlink mission, which will lift off from SLC-40 in Florida

— SpaceX (@SpaceX) May 13, 2020

Statický zážeh proběhl i s připojeným aerodynamickým krytem, jako je tomu u misí s družicemi Starlink již běžně. Po zážehu se tak raketa nemusí vracet do nedaleké montážní haly, aby se k hornímu stupni připojil náklad. K zážehu tentokrát došlo trochu dříve před samotným startem, aby nedošlo k termínové kolizi s přípravou rakety Atlas V na nedaleké rampě číslo 41. K této misi se použije první stupeň s označením B1049, který má za sebou již čtyři mise a nyní jej čeká páté použití.

Této mety se zatím dočkal jen jediný stupeň, ale jeho přistání se tehdy nepovedlo. Premiéru si stupeň B1049 odbyl na Floridě v září 2018, když vynášel telekomunikační družici Telstar 18V. Podruhé vzlétl z Kalifornie, když v lednu 2019 vynášel poslední várku nových družic Iridium NEXT. Hned v květnu 2019 letěl z Floridy s testovací várkou 60 družic Starlink. Zatím poslední mise na něj čekala letos v lednu, kdy vynášel druhý ostrý balík družic Starlink. Zajímavé je, že při všech čtyřech misí přistával na mořské plošině a nikdy na pevnině. Stejný průběh by měl přijít také nyní. Plošina bude jako obvykle čekat zhruba 630 kilometrů od pobřeží.

Zatím nebylo oficiálně potvrzeno, zda jsou recyklované také obě poloviny aerodynamického krytu. O jejich zachycení by se mohly postarat lodě GO Ms Tree a GO Ms Chief. Ty sice minule byly v oblasti, kam obě poloviny dosedly na padácích, ale kvůli aktualizaci softwaru se nepokusily o záchyt. Uvidíme tedy, jak tomu bude tentokrát. Ke startu by mělo dojít 17. května v 9:53 SELČ. Raketa se odlepí od rampy a po pár sekundách začne nabírat směr na východ – nad Atlantik. Zhruba dvě a půl minuty po startu se vypne devět motorů Merlin na prvním stupni a přijde oddělení obou stupňů. Vzápětí se zažehne jediný motor Merlin na horním stupni, který svým jediným zážehem dosáhne oběžné dráhy 210 × 366 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 53°.

Ještě než dojde k dosažení oběžné dráhy, přijdou dva důležité momenty – první stupeň by se měl pokusit o přistání na mořské plošině (a stal by se tak prvním prvním stupněm (tahle formulace je mimochodem použita záměrně), který zvládl 5× přistát) a také dojde k odhození aerodynamického krytu ze stupně druhého. Již zmíněné lodě Go Ms Tree a GO Ms Chief budou čekat jako obvykle více než 700 kilometrů od pobřeží.

Horní stupeň dosáhne při jediném zážehu doručovací oběžné dráhy, na které dojde zhruba čtvrt hodiny po startu k oddělení všech šedesáti družic najednou. Ne všechny ale budou stejné. Jeden kus by měl být vybaven experimentální sluneční clonou z pěny, které dobře propouští radiové vlny, ale blokuje sluneční paprsky. Po nepříliš zdařilém projektu Darksat (experimentální družice Stalrink s tmavým povrchem) představuje aktuální VisorSat další pokus SpaceX, jak snížit odrazivost družic a jejich viditelnost ze Země, na kterou si stěžují hlavně astronomové. Všechny družice by navíc během přechodu na vyšší oběžnou dráhu měly mít jinak orientovaný fotovoltaický panel, aby ještě více minimalizovaly odrazy světla. Podrobněji jsme se těmito projekty zabývali v tomto článku.

Šedesát družic po startu vytvoří známý vláček (nebo chcete-li šňůrku) a čím později od startu je uvidíte, tím větší rozestupy mezi jednotlivými tečkami budou. Družice se z doručovací dráhy přesunou na dráhu vyčkávací a pokud bude mít některá problémy s pohonem, tak na nízké dráze dlouho nevydrží díky odporu okolního prostředí. Dvacet družic se z vyčkávací dráhy rovnou vydá na finální dráhu ve výšce 550 kilometrů, což zajistí palubní Hallovy motory (druh iontového pohonu) na krypton. Zbylých 40 družic vyčká na své dráze zhruba 40 dní a pak vystoupá na finální dráhu a zaplní tak další oběžnou rovinu. Poslední dvacítka bude čekat dalších zhruba 40 dní než se i ona vydá na finální dráhu.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.teslarati.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/ETBtYOxUcAA9I6y.jpg
https://live.staticflickr.com/1878/43690848045_46dea73686_k_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EHfPdiNX4AgxG05.jpg:large
https://www.spacex.com/sites/spacex/files/visorsat.png