Na 27. května je plánován po téměř devíti letech první pilotovaný start z území USA. Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley usednou do lodi Crew Dragon od firmy SpaceX, kterou vynese z Floridské rampy 39A raketa Falcon 9. Zhruba 19 hodin po startu dorazí tato loď k Mezinárodní kosmické stanici, ke které se připojí. Ačkoli nákladní lodě Dragon bývají zachytávány robotickou paží, Crew Dragon je loď nové generace a proto nabídne připojení v automatickém režimu. Když to ale bude potřeba, mohou astronauti vzít ovládání lodi do vlastních rukou. Pokud Vás zajímá, jaké rozhraní bude mít posádka k dispozici, nebo pokud si snad chcete sami vyzkoušet, jak se s ovládáním pracuje, máme pro Vás dobrou zprávu – můžete si to vyzkoušet klidně hned a navíc úplně zdarma.
Stačí Vám jen připojení k internetu (které asi máte, když si čtete tenhle článek) a také počítač, na kterém je ovládání podle reakcí lidí na internetu nejpohodlnější. Stačí jen navštívit stránku https://iss-sim.spacex.com/ a nechat načíst příslušnou aplikaci. A pak už je to na Vás! Pomocí ovládacích prvků v levém a pravém dolním rohu ovládáte Crew Dragon během závěrečné fáze přibližování. Začínáte zhruba 200 metrů od stanice a aby to nebylo tak lehké, je Vaše loď vůči dokovacímu prstenci IDA trochu pootočena.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Ovládací prvky v pravém dolním rohu ovládají otáčení lodi ve všech třech osách. Levý panel dole v rohu zase zajišťuje korekce tzv. translace, tedy pohyb celou lodí (bez jejího otáčení) vpravo, vlevo, nahoru a dolů. Součástí tohoto panelu jsou i tlačítka plus a minus. Ta neslouží k ničemu jinému než k přidávání a snižování dopředné rychlosti. Většinu obrazovky Vám pak zabírá pohled na ISS doplněný o futuristicky vyhlížející grafiku, která Vás informuje o Vaší pozici vůči dokovacímu prstenci.
Samotné připojení není zase až tak složité, jen potřebujete pevné nervy, klid a rozvahu. Vyplatí se nespěchat a před finálním přiblížením si nacvičit, co přesně které tlačítko dělá. Nemalou výhodu při ovládání mají hráči Kerbal Space Program, kde je spojování objektů na oběžné dráze nedílnou součástí pokroku. A jestli nevěříte, že posádka má k dispozici stejné rozhraní, jaké je k dispozici v této hře, můžete se podívat na níže přiložené video. Posádka na něm ovládá skutečné rozhraní lodě Crew Dragon. A mimochodem ve hře je schováno i pár malých překvapení. 😉
Zdroje informací:
https://iss-sim.spacex.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Demo_Mission_1_%28cropped%29.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-17-182711.jpg
Já to nechápu 🙂 2 pokusy a špatně. A přitom, to vypadalo dobře, Sojuz bych tam zapích 🙂
Napotřetí, jako Pája. Success. Já chci letět.
to bude nejaky prokleti, taky na potreti. odhadoval jsem to vsechno od oka a necetl navod. kazdopadne musim podotknout, ze se mi nezda pitch nahoru – nos nahoru. musel jsem si na to zvykat. neda se to nejak zjistit jak to maji doopravdy? vzdyt je to priserny.
Taky napotřetí 🙂
Poprvé jsem skončil někde pod ISS (asi jsem hledal IDU 2), podruhé mi vypadl obraz stanice a letěl jsem jen „podle přístrojů“ a skoro to vyšlo.
Je škoda, že to nehodnotí podle počtu úkonů, nebo spotřebovaného paliva, to by byla motivace k regulérní soutěži 🙂
Dá se soutěžit podle času potřebného k připojení. 😉
Na poprvé za cca 10 minut a když už jsem věděl jak na to, tak za 6 minut na jistotu 😀
Taky se mi to povedlo.
Na první pokus a druhý 3:16.
Akorát je velká škoda že není někde vidět spotřeba paliva, to by pak byla paráda.
Jak psal, spimfurt:
,,pitch nahoru – nos nahoru. musel jsem si na to zvykat. neda se to nejak zjistit jak to maji doopravdy? vzdyt je to priserny.“
Tak to musím říct že je fakt příšerný, z pohledu pilota je to zločin:)
Přiznám se, že pilot nejsem, ale podle mě je to tak správně. A při pohledu na wiki – https://en.wikipedia.org/wiki/Aircraft_principal_axes …
No ono správně nebo špatně asi nejde tak úplně říci. Je to prostě tak jak to někdo navrhl.
Ovšem v letadle když přitáhnete pilotní páku (knipl) k sobě, tak vám nos letadla začne stoupat (klopí na ocas) a opačně. Zde když zmáčknete šipku k sobě, tak vám nos lodi začne klesat a opačně.
Šlo mi o „pitch nahoru – nos nahoru“, což by mělo být správně za každé situace. Ale přitáhnutí páky opravdu evokuje spíš tu šipku dolů. No, udělám si trochu času a zkusím zadokovat, abych psal k věci 🙂
Ale jo, když na to nekoukám jako na páku, ale jako na tlačítka, tak to jde. Mimochodem, také napotřetí.
ja jsem pitch nacista. neexistuje zadna logika mit pitch nahoru (dopredu) a nos nahoru. trpim tim v kazde hre, kde se rozhlizi mysi. pokud se k telesu, ktere se ma natacet pridela paka, tak to funguje prave tak jak bych si pral. typicky treba stativ kamery. paka ke me/dolu, kamera nahoru. no a protoze jsem jsem pubertu a zbytek zivota travil v simulatorech a sem tam v letajicich strojich a nebo za kamerou, nemam pro tohle ovladani zadnou toleranci. dnes cokoliv dostanu do ruky (hlavne ohledne kamery ruzne gimbaly a ovladani na jerabech) prvni co musim najit je invert y axis. a nekdy to tam vubec neni. jako v prelomove hre .kkrieger ktera je jinak programatorskym skvostem, dosud neprekonanym. ten primer s pakou mi kupodivu vubec nijak nekoliduje v ose x (letani/kamera stativ/kamera by wire) a intuice s tim zadny problem nema.
Ještě dodám, že není nutné jenom dokovat. Jde vyrazit i na inspekční oblet:)
no prave, lovil jsem v clanku zminene easter eggs a nasel houby.
A zkusil jste se třeba na začátku otočit o 180°? 🙂
A v nastavení je možnost přepnout na plochozem. Nevím proč, asi aby si to zahráli i naprostí víte kdo.
Chvíli mi to trvalo, napoprvé jsem se přiblížil k portu moc z boku a vykašlal se na to. Napodruhé asi za 10 minut hotovo. Pěkná simulace.
Zkoušel se někdo portnout s CD na Harmony k bočnímu IDA-3, když tam nákladní Dragony lítají, místo čelního IDA-2? A proč se vlastně CD nepřipojuje k IDA-3? Kvůli tomu, že nebude zachycen Canadarm2, ale sám se portne,a z čela to jde lépe?
Hacknutí Rusáků asi ne, když ten jejich zatrolenej SSVP port není kompatibilní 😀 (Zvezda, Rassvet, Pirs nebo Poisk) Ale představte si tu srandu, jak by Rusáci koukali, že jim tam doletěl na just místo Sojuzu Dragon.
Na ISS jsou pouze dva prstence IDA – první je IDA-2 (ten je na PMA-2), na který se v této hře dokujeme. Druhý je IDA-3 (najdeme jej na PMA-3 v horní části modulu Harmony). Crew Dragon i Starliner se mohou připojit na oba dva prstence IDA. IDA-2 v čele se preferuje, IDA-3 bude využívána asi jen když bude IDA-2 obsazena. Někde jsem četl, ež je to kvůli jednodušším procedůrám během přibližování. Nákladní Dragon se připojuje na spodní část modulu Harmony bez prstence IDA. Je to dáno zcela odlišným stylem spojovacího zařízení i metodou připojování, které nejsou vzájemně kompatibilní.
Aha, díky moc za upřesnění a omlouvám se za chyby. Myslel jsem si, že nákladní Dragony 1 by mohly umět IDA, ale ona je to asi blbost, když D1 byly dřív, než IDA, a Dragony je na ISS dovezly. Jestli to tedy dobře chápu, tak lítají teď už jen k spodnímu (nadir) doku u Harmony? (Na horním (zenith) je nový IDA-3 z loňska). Do osazení obou IDA tedy mohly být ukotveny na všech třech portech? Nevíte, jestli SpaceX nechystá stavbu nebo úpravu nákladního Dragonu tak, aby se mohl k IDA chytit? Aby nebyl závislý jen na jednom doku.
Není tam jen jeden port. Nákladní Dragony, stejně jako Cygnusy a HTV jsou všechny zachytávány robotickou paží a ta je může umístit na dvě místa – buďto na spodní část modulu Harmony nebo na spodní část modulu Unity.
Nákladní Dragony první generace již dolétaly a na podzim by mělo dojít k prvnímu startu nákladního Dragonu 2. Ten se už na žádný z těchto portů nebude moci připojit. Místo toho se bude připojovat automaticky (nikoliv již robotickou paží) na prstence IDA.
Už si skoro říkám, že by to byl docela zajímavý článek o tom, jak se vyvíjely možnosti dokování k ISS. Podle toho, jak ISS rostla a byla vylepšována, +neobvyklá spojení a „nespojení“ (třeba u nekompatibilních plavidel).
Ono upřímně žádná neobvyklá spojení být nemohla. Loď má jeden typ dokovacího portu a nemůže se připojit na nic jiného. Za Jedinou zvláštnost v tomto směru můžeme považovat pouze evropské lodě ATV. Ty byly sice z Evropy, ale nepřipojovaly se k západnímu segmentu stanice, kde má svůj podíl i ESA, ale místo toho využívaly ruský dokovací systém a připojovaly se k ruské části stanice.
A neproběhlo někdy něco ve stylu nepřipojené lodi, ale třeba jen uchycené ramenem a přesun materiálu přes „pustý vesmír“? Pak mi přišly zajímaví i přestavby stanice, přesuny modulů a dílů. Jen se ptám, jestli se takové zajímavé případy v souvislosti s ISS nevyskytly a to jsem měl na mysli.
Nikoliv, rameno vždy zachytí loď a drží ji jen pár hodin. Pak je loď připojena ke stanici, kde zůstane několik týdnů či měsíců. V té době také probíhá vykládka nákladu. Pak zase rameno chytí loď a uvolní ji.
Přesuny modulů samozřejmě probíhaly – vždy s pomocí staniční paže. Moc hezky je to vidět na téhle animaci – https://www.youtube.com/watch?v=yRqUPjl3tTQ
Zkusil jsem to. Navigační systém se zblázní po přiblížení se čumákem lodi k nadiru. Hodnoty souřadnic se přelévají jak na pouťové atrakci a ani kombinací přístrojů s vizuální kontrolou nedokážu docílit požadované přesnosti 0,2°. Takže, přeci neohrozím posádku, zaparkoval jsem 2 metry od místa pro IDA-3 a vyčkávám na kolemjdoucí astronauty, že po nainstalování IDA-3 nás rukavicí na něj přitáhnou 🙂
A doufám, že ve skutečné lodi je ovládání mnohem lepší, krom toho, že ho ovládají mnohem lepší piloti 😀
Skvělé, díky moc za odkaz!
Připojit Crew Dragon se mi povedlo hned napoprvé, a jelikož jsem poctivka a snažila jsem se rychlost držet v modrých číslech (hádám že v červených hodnotách už je něco špatně – příliš riskantní, velká spotřeba paliva..?), trvalo to celkem dlouho (snad 20 minut nebo víc). Na začátku jsem zklidnila rotaci a ve všech osách ji dostala na požadovanou hodnotu a pak už stačilo jen tu a tam upravovat kurz pomocí translace. Ani to nebylo potřeba sledovat, dokonce jsem u toho nakrmila dítě 🙂
Posledních pár metrů tedy byly trochu nervy, neustálé drobounké úpravy translace když tu najednou – Success! 🙂
Rozhodně je potřeba velká dávka soustředění a trpělivosti, v tom mají všichni skuteční astronauti a piloti můj neskonalý obdiv.
Gratuluji k úspěšnému spojení, Inu trpělivost růže přináší. 😉
Parkrát jsem to dal kolem 6 minut( bliž než 40 metru jsem hodne zpomalil) ale jde to “zadokovat” do 150 vteřin(když jsem šel na rychlost tak asi na třetí pokus pod 2,5 minuty. Je super oblet z ruznych smeru