18. dubna 2020
Aktuální epidemie koronaviru přinesla už několik odkladů startů. Mise Falconu 9 s družicemi Starlink k nim naštěstí nepatří. Start sice potkal z neupřesněných důvodů odklad o týden, ale příští čtvrtek bychom se mohli dočkat. Falcon odstartuje z historické rampy 39A a vynese na oběžnou dráhu dalších šedesát družic, které pomohou vytvořit největší družicovou síť v dějinách. Právě díky ní bude možné zajistit připojení k internetu z celé planety. Každým startem jsme blíže ke základnímu spuštění celého projektu, který by se v ideálním případě mohl zákazníkům otevřít už koncem letošního roku. Do té doby je ale potřeba uskutečnit ještě několik startů.
Statický zážeh Falconu 9 před misí Starlink 1-6.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Falcon 9 vyjel na rampu 39A na Kennedyho středisku v noci na čtvrtek našeho času. Raketě ani tentokrát nechyběl aerodynamický kryt – SpaceX už tradičně provádí statické zážehy Falconů bez nákladu, ale jednou z čestných výjimek jsou právě družice Starlink. Ty totiž SpaceX sama vyrábí a nepatří žádnému externímu zákazníkovi. Proto si může dovolit i trochu „riskovat“. Na samotný statický zážeh jsme si museli počkat až do pátku – motory na pár sekund ožily v 18:00 našeho času. Zanedlouho SpaceX na Twitteru potvrdila jeho úspěšné provedení.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting Thursday, April 23 at 3:16 p.m. EDT, 19:16 UTC, for launch of 60 Starlink satellites from LC-39A in Florida
— SpaceX (@SpaceX) April 17, 2020
Dozvěděli jsme se tak, že ke startu by mělo dojít 23. dubna ve 21:16 SELČ. Navazující tweet zase definitivně potvrdil správnost dřívějších spekulací o tom, jaký první stupeň se pro tuto misi použije. Ukázalo se, že to bude opravdu B1051, který má za sebou již tři mise a toto bude jeho čtvrté použití. Premiéru si odbyl v březnu loňského roku při ostře sledované misi DM-1, kdy vynesl nepilotovanou testovací loď Crew Dragon. Druhá mise na něj čekala v červnu, kdy z Vandenbergovy základny vynášel tři kanadské družice Radarsat. Zatím poslední start si odbyl v lednu letošního roku, kdy vynášel třetí ostrou várku družic Starlink. Za zmínku určitě stojí, že jde o první první stupeň, který byl vybaven heliovými tlakovými nádobami druhé generace.
Start Crew Dragonu, DM-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Zatím však neznáme další osud rakety na rampě – start je plánován až za pět dní. Je možné, že dojde ke sklopení nosiče do horizontální polohy a následnému vztyčení zpět. Co ale známe, je plán činností po startu. Raketa začne nabírat výšku a po pár sekundách začne pomalu sklápět svou trajektorii do horizontální polohy. Zhruba po dvou a půl minutách letu se první stupeň odpojí a vydá se na cestu k přistávací plošině OCISLY, která většinou kotví zhruba 630 kilometrů od pobřeží Floridy. Pokud se nic nepokazí, měl by zde první stupeň přistávat více než osm minut po startu.
Na této misi se opět použijí recyklované poloviny aerodynamického krytu. Ty budou tentokrát pocházet z mise Amos-17, která proběhla vloni v srpnu. Tehdy se lodi GO Ms Tree podařilo zachytit jednu polovinu, zatímco druhá skončila ve vodě, odkud byla vylovena. SpaceX se však zatím nepochlubila, zda se pokusí o jejich záchranu. Je však poměrně pravděpodobné, že opět vyšle do akce obě lodě – GO Ms Tree a GO Ms Chief. K záchytu by pak mohlo dojít několik desítek minut po startu ve vzdálenosti cca 700 km od pobřeží Floridy.
Družice Starlink jsou poměrně ploché, takže se dají snadno naskládat na sebe.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Firma zatím nezveřejnila press kit s přesnými časy (to dělá vždy zhruba den či dva před startem), ale je pravděpodobné, že nás čeká podobný scénář jako v případě dvou posledních startů s družicemi Starlink. Horní stupeň svým prvním (a jediným) zážehem dosáhne doručovací oběžné dráhy a čtvrt hodiny po startu dojde k uvolnění všech šedesáti družic najednou. Starlinky se pak pomocí vlastních iontových (Hallových) motorů na krypton přesunou na vyšší oběžnou dráhu, která však ještě nebude finální. Pokud bude nějaká družice poškozena a nebude moci manévrovat, nezůstane na oběžné dráze dlouho – jelikož k uvolnění dojde na velmi nízké oběžné dráze, postará se odpor prostředí o jejich rychlý zánik.
Na vyčkávací dráze budeme moci Starlinky také nejlépe pozorovat – vytvoří totiž takzvaný vláček, nebo chcete-li šňůru perel. Jelikož budou na nižší dráze, než je dráha finální, a také proto, že ještě nebudou definitivně stabilizované v prostoru, budou jasnější, než až dosáhnou finální dráhy. Krátce po startu budou ještě blízko sebe, ale postupem času se budou vzdálenosti mezi nimi pomalu zvětšovat.
Na této oběžné dráze se vypuštěná šedesátka rozdělí na tři skupiny po dvaceti. První dvacítka rovnou zamíří na finální oběžnou dráhu ve výšce 550 kilometrů. Zbylých 40 družic zůstane na vyčkávací dráze zhruba 40 dní, než se stáčením zemské osy změní jejich oběžné dráha vůči první dvacítce. Pak se druhá dvacítka vydá na finální oběžnou dráhu a zaplní další oběžnou rovinu. Poslední dvacítka si pak počká dalších 40 dní, než se i ona vydá na finální dráhu ve výšce 550 kilometrů.
Družice Starlink po odhození aerodynamického krytu
Zdroj: https://www.flickr.com/
Před několika týdny se navíc objevily informace, že by v dubnu měly s družicemi Starlink letět i tři malé družice SkySat 16, 17 a 18 společnosti Planet Labs. Nebylo však upřesněno, při které konkrétní misi k tomu má dojít. Ačkoliv se dá očekávat, že pokud by šlo o misi aktuální, už bychom takové potvrzení měli, přesto je potřeba počítat i s možností, že SkySaty poletí už nyní. A pokud ne, pak poletí na další misi, jejíž realizace zřejmě sklouzne na květen.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://spacewatch.global/wp-content/uploads/2020/01/falconn-9-starlink-deploy-hg.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EV0Vf4uWoAERDjl?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/D0pekXZXgAM24Iy.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/EJDUiLTVUAA-QOn?format=jpg&name=large
https://live.staticflickr.com/65535/47926144123_2a828b66d5_o_d.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Technické možnosti se od Sputniku posunuly a využívání oběžné dráhy by mělo být jednoznačně víc regulováno. Oběžná dráha by měla být spíš Antarktida než oceán, kde 2 km od břehu si muže dělat každý co chce. Mimo Afriku žije přes 80% populace v aglomeracích, 3/4 země jsou oceány. Starlink je pro mne přesně ten zbytný komerční projekt, kterého měla být oběžná dráha ušetřena. Kdo je hlavní cílová skupina Starlinku ? dobrodruzi mimo civilizaci nebo to je osvětová činnost pro subsaharskou Afriku? První se nebudou tahat s bednou terminálu pro připojení, a ti druzí tu investici nezaplatí… Spíš bych řekl že cílovka je signálem nepokrytý americký venkov nebo jiná pustá friendly země typu Austrálie, která nebude Starlink nějak blokovat. Stojí za to ty tisíce družic a kdo zastaví Cinu a Rusko aby udělaly to samé jako v případě navigace ? V kontextu s tím stojí také za zmínku, že před třemi týdny zbankrotoval One web a jede pouze v udržovacím modu nejnutnější obsluhy asi třiceti družic – otázka jak dlouho. Odvrácená stránka komercializace vesmíru …
Starlink by neměl své služby nabízet jen jedné cílové skupině. Pokud má být úspěšný, musí oslovit zákazníky napříč cílovými skupinami. Navíc připojení k internetu nemusí využívat jen lidé, ale i přístroje a to už se dostáváme úplně na novou úroveň možností.
Nejsem si jistý zda lze za pokrok vyslat na oběžnou dráhu tisíce satelitů pro zvýšení rychlosti internetu, aby bylo možno poslouchat TV a hrát hry ve vysokém rozlišení, když dnešní civilizaci totálně vykolejí jeden koronavirus? Co se stane s civilizací pak, když nastane supererupce Slunce?
Pokud si jako jediné využití globální sítě umožňující spolehlivý a vysokorychlostní přístup na internet představíte jen TV a hry, tak je mi to líto. Ten systém má potenciál vytvořit technologické podhoubí pro rozvoj nových metod, které zatím neexistují. Podobně jako když se zaváděla železnice, také se města, kam byly dovedeny koleje začala mnohem více rozvíjet.
S tím přirovnáním poněkud přeháníte, většina míst v USA nějaký internet nebo připojení na mobilní síť má. Je nesnadné říci, který zájem má větší nárok – zda zrychlení připojení internetu nebo rozvoj pozemské astronomie. Vesmírná astronomie určitě v nejbližší době nenahradí pozemskou, zejména proto, že je nesrovnatelně dražší. Dnešní špičkové pozemské dalekohledy v optické a v blízké infračervené oblasti mají lepší rozlišení než Hublův dalekohled, ten plánovaný ELT bude mít lepší rozlišení než ten plánovaný Jamese Webba. Což nic není proti vesmírné astronomii, poněvadž ta není v některých oblastech spektra nahraditelná.
Podle dnešního článku na Elonu bude situace asi ještě horší, neboť SpaceX chce snížit dráhy satelitů své sítě.
Astronomové museli tušit, co přijde už od éry Sputniku. Družice teď potkává to, co dříve potkalo auta, letadla či vlaky – masivní rozvoj. Astronomové jsou v tomto směru v minoritě a ta by podle mého názoru neměla stát v cestě zájmům rozvoje majority. Ve výsledku na přesun teleskopů do kosmického prostoru vydělají i sami astronomové. Jen to nebude snadné – stejně jako v době průmyslové revoluce přišlo mnoho dělníků o práci. Ale vždy to bylo ve prospěch rozvoje většinové splečnosti.
Pořád srovnáváte nesrovnatelné – Musk neznamená internet, i když bude jeho Starlink plně funkční, bude minoritou v USA a o to více v celém světě.
I v tak odlehlém místě na poměry ČR, jako je obec Staré Hamry v srdci Beskyd, je připojení na internet přes mobilní sítě natolik výkonné, že je schopno průběžného video připojení. A to teprve nastupují 5G sítě.
Takže výkonná varianta pro světovou majoritu, bez nutnosti tisíců satelitů existuje. Nevím, zda vůbec ty tisíce satelitů lze považovat za tu nejlepší známku pokroku.
Díváte se na to špatnou optikou. My v ČR jsme zhýčkaní kvalitními datovými službami. Stejně tak velké aglomerace v USA, ale i ve Spojených státech jsou velké oblasti, kde je přístup k internetu velmi špatný – o zbytku světa ani nemluvím. Právě tam má Starlink největší potenciál přinést všechny pozitivní vlivy, o kterých mluvím.
Ano, určitě jsou v USA oblasti se dnes možná pomalým internetem. Ale pokud se má ta oblast rozvíjet potřebuje taky a možná více než ten rychlý internet, silnici a mobilní síť. A pokud se jim vyplatí postavit tu silnici, tak není velký problém vedle ní natáhnout optiku a vybudovat BTS.
Nevím zda nakonec budou naší potomci ty tisíce, možná i desetitisíce satelitů považovat za obdobný smog, jako chrlily tisíce továren v nedaleké minulosti ve jménu pokroku. Čímž nechci, říci, že to nebylo dříve nutné, ale je to nutné i dnes?
Vidím, že je to už taková akademická debata, až budoucnost ukáže, jakým směrem se budou vyvíjet komunikace.
No … víte. Já doufám, že si naši potomci zachovají zdravý rozum a že nebudou zblblí aktuální ekologickou módou. Znečištění ovzduší je něco jiného, to ohrožuje naše zdraví, ale družice na nebi? Ty nikomu nemohou fyzicky ublížit. A nemyslím si, že je někdo tak útlocitná dušička, že by měl psychickou újmu z toho, že na obloze uvidí nějaké pohybující se body. Lidé si na to zvyknou a děti, které se do toho světa narodí, to budou považovat za přirozené. Viděl jsem to před lety v USA – jel jsem s člověkem, který má Teslu a využíval automatické řízení. Jeho dětem vůbec nepřišlo divné, že tatínek nemusí točit volantem – bylo to pro ně přirozené, zatímco já na to koukal na jako na sci-fi. Znal jsem to jen zprostředkovaně,a teď jsem toho byl součástí. A stejné to bude i s družicemi na obloze. Jak říkám, pokud by byly zdraví škodlivé, je to něco jiného, ale takhle to přirovnání k exhalacím z továren trochu kulhá.
Pokud žijete v ČR a příliš necestujete po světě, lze snadno podlehnout iluzi, že internet – a zejména rychlý internet – je tak nějak všudypřítomný, asi jako elektřina, vzduch, nebo čerpací stanice na každém rohu. Ano, díky hustému osídlení máme tuto výhodu. Ale to není případ celého světa – a teď nemyslím zrovna Afriku. V USA je spousta míst, kde máte volbu pouze jediného dodavatele/technologie připojení. Třeba satelitní, s vysokými latencemi a ještě vyšší cenou. A tím pádem i spousty lidí, kteří se nemůžou dočkat, až bude Starlink v operačním provozu. Jak byste se tvářili na mizerné, pomalé, vysokolatencové připojení za 2500 Kč měsíčně? Nebo platit za každý přenesený megabajt částku ekvivalentní datovému roamingu mimo EU? Pro nás těžko představitelné, pro mnohé – i ve vyspělých zemích – nepříjemná realita a jediná možnost. Anebo nic. Dál,
co třeba Oceánie? Optikou? Hmm…
Taky tady v diskusích čtu (příspěvky „obvyklých podezřelých“) donekonečna omílané klišé, že rychlý internet je dobrý leda pro zábavu. Vážně jste nebyli na jediné online schůzce, webináři, přednášce s interaktivním obsahem? Nikdy jste nepotřebovali stáhnout instalační médium o velikosti jednotek gigabajtů? Uložit archiv do cloudu? …
Zkrátka: dobře se vedou salónní řeči o tom, jak je rychlý internet zbytečný, když ho sám mám dostupný prakticky bez omezení, jako každodenní samozřejmost.
Zlatá slova. Tesat do kamene, díky!
Absolútny súhlas s Kasanom. Ten kto povie, že internet je vo svete dostupný zjavne ešte nevykročil mimo EU a potom vznikajú podobné argumentácie. Cestujem už 9 rokov po svete mimo EU a veľakrát ma nezachráni ani SIM karta miestneho operátora v danej krajine. V lete som bol na Fiji a okolitých ostrovoch kde žili tisíce ľudí, každý mal samozrejme smartfón, ale internet fungoval iba vo väčších mestách. To isté platí pre väčšinu Ázie, v mestách je internet dostupný ale praváže v osadách, ktoré sú viac izolované by mohol veľmi pomôcť, či už ide o vzdelávanie alebo plánovanie pestovania plodín. Veľa ľudí sa na internete len zabáva a samozrejme tam kde bývajú je internet ľahko dostupný a potom im uniká širší význam týchto technológii, ktoré môžu pre niekoho znamenať výraznú zmenu kvality života. Tieto veci som aj ja uvedomil, až keď som na týchto miestach bol.. pre niekoho je Starlink pokazená fotka nočnej oblohy a pre niekoho to môže byť zmena kvality každodenného života. Nie som astronóm, ale verím tomu, že profesionálna astronómia nájde cestu a výzkum bude pokračovať dalej a hobby astronómia sa stým bude musieť zmieriť. PEACE
Vďaka dnešnému internetu sa ekonomika totálne nezastavila, v tomto období vzniká obrovské množšstvo eshopov, ľudia pracujú z domu čo znamenalo obrovský nárast dátových tokov sieť to ustála no v niektorých krajinách to bolo na hrane. Najvýkonnejší superpočítač dnes, distribuovaný projekt folding@home, ktorý pomáha pri skúmaní koronavírusu dosiahol k dnešnému dňu takmer 2,6 ExaFLOPS (najvýkonnejší sálový dodnes postaveý Summit má 200 PetaFLOPS) to by nebolo možné bez internetu a aj tak mali kvôli nie všade ideálnej dátovej infraštruktúre problémy. Potenciál Starlinku je väčší ako lacný, rýchly a kvalitný internet. SpaceX primárne pre projekt Starlink rozvíja znovupoužiteľnosť a vyvíja Starship čo ak sa podarí nielen že postavia Starlink, bez Sship to je na hrane realizovateľnosti (OneWeb už skrachoval) ale zlacnia tak enormne letey do vesmíru čo prinesie nové technológie. Napríklad už dnes na ISS prebieha aj medicínsky výskum liečiv ktorý by nebol možný na zemi. Kryštalizácia proteínov v mikro gravitácii je odlišná ako na zemi. A tak kopec ďalších technológií ktoré vyvinieme vo vesmíre no budú aplikovateľné na zemi. Musk hovorí o Starship pre Mars, pravdou je že teraz ju potrebujú pre starlink. Mars je ďaleko, možno sa stane že na Mars Starship nikdy nepoletí ale osídlime ňou Mesiac a obežnú dráhu. Tým len chcem povedať že nemôžeme na tieto projekty pozerať ako na jednoúčelové oni navzájom súvisia viac ako si myslíme. Je dosť možné že bez Starlinku nebude Starship a bez Starship nebude Starlink… Star majú v názve oba projekty 😀
Nechci úplně bagatelizovat vliv satelitů na astronomii. Pouze podotýkám, že astronomové jsou houževnatí a přizpůsobiví tvorové. Vypořádali se s nepřítelem, který je co do rozměrů s družicemi neporovnatelný… gigantický… nepředvídatelný… MRAKY!
Je to prostě jen medializace… počet obětí terorismu je taky někde o tři řády jinde než kolik lidí umře na rakovinu plic, ale kouří se vesele dál.
S oblačností se ale vypořádali tak, že své vlajkové lodi staví vysoko v poušti. To problém Starlinku neřeší.
Víte, když čtu tuto diskusi chápu, že pro lidí, kteří žijí pro pozorování ze země může být stalink problém. A je jedno zda jsou to amatéři, nebo profesionálové..
Problém je v tom, že to nezmění… Když se v 19 století budovala železnice určitě jsme mohly slyšet názory typu – ty obludy mi plaší zvířata.. Když nastupoval internet bylo to to samé – po inzernetu si nikdy nic nekoupím – přece nebudu kupovat zajíce v pytli.. Tak zněly klasické výhrady… Dá se uvádět tisíce příkladů..
Víte, to že porozování ze země bude čím dál těžší se dalo předpokládat od té doby, co se létá do vesmíru.. Ať už to bude starlink, nebo jiný systém tak družic bude čím dál víc..
Navíc i technika může přijít s řešením, jak problém spousty družic eliminovat.. Technologie se navzájem ovlivňují – a vzhledem k šílenému postupu elektroniky za posledních 20 let.. Třeba se to elegantně vyřeší.. No a nebo pozorování ze země prostě zanikne.. Tak jako zaniklo spousta jiných věcí.. To je holt pokrok…
A také už po několikáté pane Majere účelově ignorujete námitku, že v radiostronomii vaše citovaná studie (která navíc neprošla kritickou revizí) nic neřeší.
Protože pokrok v líbivém kabátku je přece pro vás svatý! Ale že skutečný pokrok spočívá v základním výzkumu, jehož základem je astronomie, si ve své zaslepenosti vůbec nepřipouštíte…
Reakce měla být do vlákna výše
Dovolím si připomenout, že NASA rozvíjí projekt obřího radioteleskopu, který by využil kráter na Měsíci o průměru zhruba 1 kilometr. Přesunem teleskopů na oběžnou dráhu a na Měsíc vydělají i sami astronomové. Ano, bude to běh na dlouhou trať, ale stojí to za to. Není možné zastavit technologický rozvoj jen kvůli tomu, že se nemůže rozvíjet pozemská radioastronomie. Při vší úctě k ní nemá možnost při položení na pomyslné misky vah vyvážit přínosy globálních družicových sítí. Zvlášť když tu existuje možnost vyřešení tohoto problému technologickým přesunem mimo zemský povrch. Neříkám, že to bude jednoduché, ale jednoznačně to za to stojí.
Na to si dovolím připomenout, že na jednu pozorovací hodinu HST připadá pětisetnásobek hodin z pozorování pozemskými observatořemi ve stejné kvalitě (s malými observatořemi by to bylo ještě x-násobně více). Opravdu si myslíte, že jeden radioteleskop na Měsíci, ještě k tomu z říše slibů, nahradí tu pozemskou?
Jeden projekt samozřejmě nezmůže vše. Musí to jít ruku v ruce s rozvojem dalších kosmických observatoří, které pokryjí všechny části elmag spektra. Stejně jako automobily nenahradily koňská spřežení ze dne na den, tak i tento přesun bude trvat delší dobu, ale ve výsledku za to bude stát.
Rozhodně nechci vzbuzovat emoce, na to že to je zvěrstvo které potřebuje zejména armáda (testy už probíhají), na to brzo přijdeme všichni. Promiňte, že se vyjadřuji tak příkře, obvykle to nedělám. Už tuhle věc nikdy nebudu komentovat, to slibuji, ostatně, my tady stejně nic nezmůžeme.
Ano, armáda zcela jistě bude jedním z klientů tohoto systému. Byli by hloupí, kdyby tuhle možnost nevyužili. Stejně jako je klientem mnoha jiných projektů – třeba od automobilek si kupuje různé dopravní prostředky a nikdo to té automobilce nevyčítá. Ale z toho, že Starlink použije armáda ke komunikaci,jsou všichni skoro na prášky. Pro Starlink bude jen dobře, když získá tak movitého zákazníka, jakým je armáda. Celému projektu to ohromně pomůže k dalšímu rozvoji. Tudíž je účast armády nejen logická, ale i prospěšná. Už se moc těším, až tahle služba bude dostupná i u nás.
Myslíte pane Majere, že argumentace plány radioteleskopu na odvrácené straně Měsíce uklidníte pozemní radioastronomy? V rámci stejného programu financuje NASA i projekt teleskopu ve vzdáleností 600AU, tím asi uklidníte zbytek astronomů, že?
Já nejsem naivní a bohužel vím, že astronom by uklidnilo jen ukončení a zrušení celého projektu – ideálně kdyby kolem Země nebyly družice vůbec žádné. Je mi proto upřímně jedno, jestli je projekt radioteleskopu na Měsíci uklidní nebo ne. Pro mne je důležité, že NASA tento trend sleduje a rozvíjí. Psi (astronomové) štěkají, ale karavana (technický pokrok) jede dál. Věřím, že to tak bude i nadále. Chci věřit, že se do kosmonautiky nepromítnou dnes tolik moderní ekologické postoje a pózy.
Upozornil bych kočičí očičko, že podlehnutí pocitu mesiášství je veskrze nezdravé……. jinak samozřejmě optice zdar!
Astronómia toto už s operátormi ako SpaceX dávno riešila a rieši. Tu sa jedná o astrofotografov a hobby astronómov… Vieme ako to s takýmito hobby aktivistami dopadá, skončí to ako zelená demagógia. Kde ľudia čo nemajú absolútne nič spoločné s energetikou a vysoko technickými odbormi naviazanými na tento sektor zatvoria atómové elektrárne v celej krajine (Nemecko), lebo majú svoju ideógiu a sú presvedčený že veda ich klame. Nikoho neurážam, a netvrdím že toto je ten prípad, ale argumenty sa točia ako posvätné a ľudia čo aj chápu že áno bude to mať dopad no nie su astro fotografi a amatérsky astronómovia sú nazývaný odpadom spoločnosti, nektitovckými idiotmi, nemôžu mať pravdu lebo amatérsky astronómovai ju majú a chcú zavraždiť hobby astronómiu ako nacisti židov v komcentrčných táboroch a bla bla bla… Ja len nechem až to tu dopadne ako skupiky rusofilov, eko teroristov, antiočkovačov, plochozemcov a podobný „wierd shit“ internetu… Tak to vzerá, ospravedlňujem sa sa za troška vyhrorené výrazy no je to len obrazné. Ja netvrdím že mám 100% prvadu no dostáavme sa do patovej situácie keď si jedna starna myslí že je utláčaná a agresívne si nepripúšťa argumenty. Zdá sa niekomu z amatérskych astronómov že ľudia čo dajme tomu podporujú Starlink nikoho urážajú. Ja som tu nič také nevidel ale z opačnej strany je to nejak indukované a nechápem prečo. Vždy sa táto schéma opakuje, je tu nejaký znalec vzorcov správania polupácie na internete čo zo vie vysvetliť? Nehovorím o tejto konkrétnej diskusii, tu je to ešte celkom vecné, no v posledných mesiacoch tu boli podobné divoké debaty. Kto ešte nevidel debaty na Sputniku o NASA SpaceX a podobne všetko čo je mimo Ruska je zlé argumenty nič neznamenajú a podobne… Tu bola veľmi ústretová komunita, ak človek nerozumel bolo mu vysvetlené, ľudia počúvali argumenty aj keď boli iných názorov. No z toho čo sa tu deje za posledný asi rok ohľadom starlinku žasnem, čo sa zmenilo?
S tou diskusí je to přesně tak. Astronomové považují Starlink za svého hlavního nepřítele (a taky každého, kdo se ho zastává). Jejich jedinou výhrou by bylo ukončení celého projektu a ideálně nebe bez družic. Na rozdíl od astronomů, kteří jednají se SpaceX tito lidé sami nejlépe „vědí“, že SpaceX nic nedělá, ignorují studie astronomů, které říkají, že to nebude tak hrozné. Doufám, že jim dříve či později dojde, že projekt naštěstí nezastaví a těm chytřejším a otevřenějším třeba dojde, že z toho dělali větší drama, než to nakonec bylo. Někteří na to ale asi budou nadávat pořád – tak nějak ze zvyku. Je přirozené, že někteří lidé mají problém s přijímáním novinek všeho druhu. Jsou zvyklí něco dělat jedním způsobem a na nic nového si zvykat nechtějí. V historii technického pokroku to nastalo už mnohokrát.
Mam dojem ze snizenou odrzivost mela jen jedna druzice-A prave ta asi nebyla vydet 😉 Doudam 🙂
Včera jsem mohl vidět ten „úspěch“ při pokusu o snížení odrazivosti družic. Viděl jsem jich několik desítek běhen asi 12minut. Všechny ty obludy měli méně jak 4.5mag. Tedy jsou pořád tak moc jasné, že jdou krásně vidět pouhým okem. Takže ty proklamace o nižším jasu družic se jaksi nenaplňují.
Předpokládám, že se zase ozvou hlasy, že přizpůsobit se tomuto stavu musí astronomové a astrofotiči, protože Musk mediální gesto se snížením odrazivosti už udělal a to stačí. Byznys jede dál!
Zatím to byla sranda, pozoroval jsem, jak se jedna za druhou noří do zemského stínu a mizí. Ale za 2 měsíce už budou vidět celou noc!
Teraz prelietajú družice z posledného štartu L5 ktoré sú stále celkom nízko okolo 370 km a zvyšujú svoju obežnú dráhu preto sú natočené tak aby získavali najviac energie pre hallov motor ktorým je zvyšovaná dráha… Preto sú tak jasné. Ďalšia vec že tzv. Darksat ako experimentálny kus je zatiaľ iba jeden má nižšiu odrazivosť no ostatné sú stále tie isté „jasné“. Ja nechápem to nekonečné démonizovanie technologií… Sme v 21. storočí, ľudia podpaľujú 5G BTSky, nenávidia BEV a ničia ich majiteľom poškriabaním kľúčom lak. Kedy začnú antistarlink aktivisti sabotovať štarty Falconov??? Celú noc? Ale noták, prvé leteli už v máji a celú noc ich vidieť nikdy nebolo pritom lietali aj v tých časoch.
Nekritické stavění se k technologiím je stejně nebezpečné, jako jejich démonizování. Jejich zastánci jsou podobně omezení jako nepřátelé.
Uvedu jeden příklad z místa kde žiji a který se opravdu udál:
Na přelomu tisíciletí u naší vesnice začali stavět stožár pro pokrytí signálem mobilních telefonů. Na nejvyšším kopci v okolí vykáceli polovinu lesa a nahradili jej „symbolem pokroku“. Lidé jásali nad plným sloupečkem signálu na displejích svých telefonů. Jenže při první větší vichřici oslabený zbytek lesa neustál nápor větru a popadal. Z kopce se stala holina. Z kopce jenž oplýval zásobami vody pro obecní vodovod… Několik pokusů o znovuzalesnění definitivně zmařil kůrovec, zdroje vody vyschly a my se od té doby potýkáme s kritickým suchem.
Někdy bych všem těm progresivním nadšencům přál, aby se střetli se skutečným dopadem tzv: „báječného pokroku do světlých zítřků“
Vámi zmiňovaný příklad nezpochybňuju, ale neměl by se stát stopkou pro rozvoj. Kdyby se totiž naši předkové báli toho, co může způsobit oheň, tak doposud žijeme v jeskyních. Já samozřejmě uznávám, že s sebou pokrok nese dílčí problémy, ale v celkovém měřítku jsou tyto problémy zanedbatelné. Teď se neuražte, ale těch pár lidí ve Vaší vesnici, kteří kvůli danému stožáru přišli o vodu, je neporovnatelně menší vzorek populace než lidé, kterým podobné technologie slouží. Tak to prostě je. Část lidí má vždy z technologického pokroku spíše problémy – i za průmyslové revoluce přišlo mnoho dělníků o práci. Ale důležité je vždy, zda více lidem konkrétní technologie pomáhá, či ubližuje. Pokud je těch pozitivních přínosů více než negativ (třeba i o několik řádů), pak má pragmaticky řečeno ta malá skupina smůlu a musí se přizpůsobit. Je to podobné jako když se má někde stavět obchvat či dálnice. Pár lidí si sice stěžuje, že jim budou pár set metrů od domu jezdit auta, ale důležitější je, že tím přeložením silnice nebudou tisícovkám lidí jezdit ta samá auta pár metrů před okny. Zase jsme u toho, kolika lidem daná věc pomůže a kolika ublíží. nežijeme v ideálním světě, kde by všechno bylo pro všechny ideální. Minorita by však neměla majoritě bránit v rozvoji.
Ale za 4 měsíce už zase nebudou vidět celou noc.
„přizpůsobit se tomuto stavu musí astronomové”
Prispôsobia sa, zavrú krám, lebo im nič iné nezostáva. Astronómia je nastaršia veda, a my žiadne prežité stariny nepotrebujeme.
Pastieri oviedc a kôz tvoriaci 4/5 ľudskej populácie sa už nevedia dočkať super- rýchleho internetu bez ktorého sa predsa nemôžu zaobísť. Určite si s potešením budú čítať všetky tie internetovcské super-kraviny zo super-rýchlosťou. Pokrok nezastavíč.
Upřímně řečeno pastýři ovcí a koz civilizaci nikam daleko neposunují. Ano, jsou důležití pro jakési zajištění části stravy, nicméně jejich přínos pro posun civilizace vpřed je velmi malý. Pokud se pomocí internetu vzdělají, rozšíří si obzory, může se jejich přínos pro společnost zvýšit. Ostatně postupem času bude pastevectví přežitkem. Nemohu se dočkat pěstování masa v laboratorřích z kmenových buněk. Ne, opravdu nejsem vegetarián. Naopak jsem pravověrný masožravec, ale tohle je prostě pokrok.
P.S. Astronomové opravdu nemusí zavírat krám. už několikrát jsem vám psal, že děláte z komára velblouda. Sami astronomové si udělali analýzu dopadů sítě 42000 družic a vyšlo jim, že se jim pozorování zhorší jen v jednotkách procent. Pouze v tom nejhorším možném případě jen u některých typů pozorování to bude maximálně 30%. To je opravdu zanedbatelný vliv ve srovnání s přínosem, který globální přístup k internetu má.
P.P.S. Vysvětloval jsem Vám to již několikrát, přestaňte proto, prosím, trollit – opakovat vyvrácená tvrzení – abych nemusel přistoupit k dalším opatřením. Děkuji.
Už teď zeměkouli obíhají tisíce lesklých kousků neřízeného kovošrotu. Záblesky mají klidně -3mag a jsou nepredikovatelné.
Aktivní Starlinky nebudou takový problém. Navíc poslouží jako skvělá testovací platforma právě pro experimenty s odrazivostí.
Mnohem horší pro pozorování je bílé LED osvětlení.
„se pomocí internetu vzdělají, ”
To predsa nemyslíte vážne, 99,5 % informácii na internete sú v lepšom prípade kraviny, v horšom prípade lži, v najhoršom a najčastejšom prípade dezinformácie. Už len zopár formátov si udržiava aký taký krédit. Kosmonautixu sa to dosť slušne darí, ale v poslednom čase to pomaly ide nadol.
To je podobně hloupé jako říkat, že by se měla zakázat auta, protože se při jejich provozu zabije mnoho lidí. Pokud někdo neumí pracovat s informacemi, nebo rozeznat fake news, je to smutné, ale je to jeho chyba. Je potřeba vzdělávat populaci, učit je kritickému myšlení, analyzovat informace, nevěřit každé blbině, kterou najde na internetu – ať už je šiřitelem dané myšlenky kdokoliv. Ostatně to, že vzdělávání funguje se krásně ukazuje při aktuální epidemii, kdy se výuka přesouvá do online prostoru. Jasně, ne všichni učitelé to zvládají dobře, ale hlavní je celkový trend.
P.S. Pokud tím, že jdeme dolů, myslíte, že zastáváme pokrok a nestojíme na straně dnes tolik moderních hnutí, která jsou schopna kvůli ochraně životního prostředí obětovat ekonomický a technologický rozvoj, pak vás mohu ubezpečit, že budeme klesat dále a velmi rádi! Já vím, že dnes je moderní dávat najevo ekologické postoje, odmítat ošklivou jadernou energii, preferovat nebe bez družic, nebo blokovat stavbu dálnic, železnic a obchvatů. Ale my na tuhle moderní vlnu opravdu naskakovat nebudeme. Kosmonautika a technologický rozvoj jsou pro nás vždy až na prvním místě. Komu se to nelíbí, ten k nám chodit nemusí. Jsme rádi za každého čtenáře, ale nikoho nenutíme, aby nás četl. Mohu upřímně říct, že jsem skutečně velice rád, že náš web nefunguje na principu finančních darů od čtenářů. Někteří lidé by pak mohli mít dojem, že když nás za něco platí, tak že bychom měli zastávat názory, jaké si oni představují. Takto si můžeme svobodně říkat, co sami považujeme za vhodné bez ohledu na to, jaká módní vlna zrovna projíždí internetem. Teď je to ekologie a každý jí má plná ústa. To opravdu není náš trend. Za rozvoj kosmonautiky budeme bojovat proti zpátečníkům, kteří mi opravdu připomínají dělníky, kteří ničili za průmyslové revoluce parní stroje. Ve své omezenosti viděli jen to, že jim stroje berou práci. nebyli schopni pochopit vyšší význam přechodu na průmyslovou výrobu. Dnes je to podobné. I kvůli tomu, že v médiích dostávají prostor lidé, kteří šíří ekologický fanatismus, naskakuje na tuto vlnu stále více lidí. My si však udržíme zdravý rozum i nadále. A jestli s tím má nějaká ekologická dušička problém, tak ji mohu uklidnit, že pokud se země stane jednou neobyvatelnou, je potřeba mít zálohu v podobě kolonie na Marsu. 😉
„Pastieri oviec a kôz tvoriaci 4/5 ľudskej populácie“ to je celkom katedrálny nezmysel. Moderné poľnohospodárstvo sa spolieha aj na satelity, a pastierov na stepi nerozhodia hýbajúce sa bodky na oblohe a keby aj boli tak blbý tak tí neživia 99% populácie ale seba a svoje rodiny maximálne v najhoršom možnom prípade. Väčšina sveta v poľnohospodárstve zamestnáva pod 50% pracujúcich ľudí… Celosvetovo to je v priemere 26% pre 2019 a klesá to, štáty EU a USA sa pohybujú v oblasti smiešnych 1-3% Najhoršie je na tom centrálna afrika kde to je až 80%. Lacný internet im čuduj sa svete môže pomôcť, dostanú presnejšiu predpoveď počasia, dostanú sa k technológiám a postupom o ktorých by inak nevedeli. Taká južná afrika má v poľnohospodárstve asi 5% a aha odtiaľ pochádza Elon Musk, dostali sa tam technológie a ľudia zrazu rozvinuli poľnohospodárstvo a majú čas na iné veci ako plodenie potomstva a farmárčenie… To nejde len o Starlink, všade kde začali prenikať technológie ľudia automaticky zefektívnili poľnohospodárstvo. Vidieť to na celom svete, viac technológií=menej farmárov. Nerozumiem prečo to ľudia odmietajú pochopiť… To fakt je populácia tak blbá? Pokrok sa zastaviť nedá asi tak ako ľudská hlúposť. Alebo ďalšie vysvetlenie je že väčšina moderného sveta nevie technológie používa a teda aj internet. Na internete sú kraviny ale ak ich nevie niekto selektovať tak potom je asi jasné prečo ľudia vedia tvrdiť že internet je kravina. O nikom nepochybujem len tak na zamyslenie. Tu niečo k tomu poľnohospodárstvu:
https://ourworldindata.org/employment-in-agriculture https://data.worldbank.org/indicator/sl.agr.empl.zs
Nič mi nie je tak cudzie ako trapný eko-terorizmus a primitívny technokratizmus.
Nemám nič proti internetu, práve naopak, sám som sa intenzívne podieľal na jeho popularizácii a zavádzaní do praxe. Žiaľ nezastávam názor že rýchlejšie a masivnejšíe šírenie blbostí a dezinformácii je pokrokové. Na to je súčasný internet rýchly viac ako dostatočne.
Jen kvůli tomu, že jsou na internetu i hlouposti není důvod bránit jeho rozvoji. To je stejné jako s nožem – můžete s ním někoho zabít, ale taky si s ním ukrojíte chleba. Internet jako takový je jednoznačně dobrý. TO, že s ním někteří lidé neumí pracovat, není jeho chyba.
Áno je to ta odvrátená stránka internetu, dezinformácie, konšpirácie atď. no ako som písal toto je hlavne o jednotlivcoch ktorý ho nevedia používať. Tak ako nôž, môže sa ním mierumilovne pokrájať chlieb, no rovnako ním môže byť zabitý človek. Dezinformácie boli aj bez internetu, horšie sa šírili no rýchlejší a dostupnejší internet ich tu neposíli, maximálne sa krajiny kde nieje vyrovnajú „vyspelému“ svetu. Máme rozdielny názor, ja to akceptujem. Proste pre mňa, z osobnej skúsenosti, je internet ďaleko prospešnejší. Človek čo uverí takým veciam proste ignoruje iný názor a je jedno či sa k tomu dostal cez internet alebo mu to povedali v nejakej sekte či TV… Ľudia čo si to nechajú vysvetliť pochopia a ten kto je na to dostatočne pribrzdený by uveril nejakej inej blbosti aj bez internetu.
Ou, vidím že ma s nožom Dušan predbehol 😀
Ještě, že oba píšeme jinou řečí. Jinak by mne mohl někdo obvinit, že jsem si založil druhý profil, abych podpořil své názory. 😀
„hlavne o jednotlivcoch ”
škoda že tí jednotlivci tvoria cca 99 % väčšinu.
To ale není problém té sítě. Je potřeba vzdělávat populaci, jak má pracovat s informacemi – bez ohledu na to, zda Starlink je, či není. Zpracování informací bude v dalších letech důležitější než kdy dříve.