5. dubna 2020
Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.
Detail kola roveru Perseverance.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Kola jsou vyrobena z bloku vysoce kvalitního hliníku a jejich paprsky jsou titanové. Průměr kol je ve srovnání s Curiosity větší, šířka se naopak zmenšila. Důležité je, že plášť je ve srovnání s Curiosity o milimetr silnější. Změnil se také vzorek, který bude v kontaktu s povrchem. Místo 24 rovně lomených výstupků, které má Curiosity, najdeme na kolech pro Perseverance 48 lehce zvlněných výstupků. Tento design byl vybrán po důkladných zkouškách na simulovaném povrchu Marsu v Jet Propulsion Laboratory, která má stavbu a provoz nového roveru na starost. Ukázalo se, že tento vzorek lépe odolává tlaku ostrých kamenů a má ve srovnání s verzí u Curiosity i lepší záběr na písku.
Porovnání kol roverů Curiosity a Perseverance.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přidat padák do zadního krytu, ve kterém bude rover uložen během cesty k Marsu, zní jednoduše. Ve skutečnosti však tato činnost zabrala několik dní a skončila 26. března. Úkolem padáku bude zpomalit nejtěžší náklad, jaký kdy na Marsu přistával. Půjde o zpomalení z rychlosti Mach 1,7 na zhruba 320 km/h. Tento padák o hmotnosti 88 kilogramů přijde ke slovu 18. února 2021, kdy dojde ke kritické fázi celé mise – přistání na Marsu. Padák z nylonu, Technory a kevlaru je nyní vložený do hliníkového válce o průměru 50 centimetrů – padák je zde tak těsně natlačený, že jeho hustota je srovnatelná s dubovým dřevem. K jeho vystřelení dojde ve výšce 11 kilometrů nad povrchem Marsu a během půl sekundy se plně rozloží na průměr vrchlíku 21,5 metru!
Samotný rover Perseverance váží 1025 kilogramů a jeho úkolem je pátrat po stopách dávného mikrobiálního života. Kromě toho bude studovat klima a geologii rudé planety. Nesmíme zapomenout ani na odběr vzorků, které budou určeny k dopravě na Zemi, což je důležité nejen pro vědu, ale zároveň se tím i otevřou dveře budoucí pilotované výpravě. Rover může odstartovat z Floridy kdykoliv mezi 17. červencem a 5. srpnem – ať už odstartuje kdykoliv v tmto okně, přistání na Marsu v kráteru Jezero proběhne 18. února 2021.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20200402-ph-jpl01_0001.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia-23822-roverwheelcloseup-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rover-wheel-comparison-16.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Podíval jsem se do historie a pokud všechny tři letošní sondy k Marsu odstartují bez problémů čeká nás v únoru příštího roku pátý a šestý rover na Marsu, tamtéž šestý lander a patnáctá a šestnáctá družice Masu. Mars je zcela bez konkurence nejčastějším cílem kosmických sond ať už odstartovaly, doletěly či splnily úkoly či nikoli.
Úspěšných misí není na interval šedesáti let a dvacet osm letových oken mnoho, ale statistiku kazí Rusko, které provedlo téměř dvacet neúspěšných misí , či pokusů o ně a jedenáct oken během dvacet tří let, kdy Američané poté co Vikingy nenašly ani stopy po E.T. na Mars rezignovali.
Mars je pre nás najľahšie dostupná planéta, je najbližšia a dosiahnuteľná za najmenšie peniaze. Má pomerme priaznivé klimatické podmienky, pre techniku znesiteľné mrazy čo nenarobia večšie problémy. Terén aký nájdeme na zemi alebo mesiaciaci. atmosféru, síce hodne riedku, ale dostatočnú na pribrzdenie (atmosféra + padák), čo značne uľahčuje pristávanie. Vyhovujúca gravitácia na povrchu atď. atď…
🙂
Takže dúfajme že amerika už tradične, a teraz už aj Čína a Emiráty štatistickú bilanciu vylepšia a Rusko s EU nebudú mať možnosť ju pokaziť.
Já se tedy nejvíc těším na Čínu, pokud se jí to povede na první dobrou a ještě navíc se svojí první sondou k jiné planetě, sondou která v případě úspěchu bude prakticky nejsložitějším výtvorem u Marsu, pak zcela jistě padne letitý účelový mýtus o nebezpečnosti a obtížnosti letů k Marsu, potažmo na Mars.
A už toho mám dost! Starou belu padne! A žádný mýtus. Kolikrát vám to máme dokola vysvětlovat. Ještě jednou tady napíšete takovou blbost a už u nás psát nebudete. Tečka.
Více než polovina sond k Rudé planetě vůbec nedoletěla. Pokusy o dosednutí na povrch mají úspěšnost ještě nižší, zhruba třetinovou.
Zdroj: https://www.idnes.cz/technet/vesmir/curiosity-nehody-a-dobyvani-marsu.A120805_010839_tec_vesmir_mla
pán Václav, ak by som vyliezol 10x za sebou na Nanga Parbat (a nejakým spôsobom to prežil), neznamená to, že vyliezť tam nie je život ohrozujúce, nebezpečné a extrémne ťažké, pre vás by to však bol asi dôkaz toho, že je to ako turistický výstup na Sněžku…
ešte dodám, aj keby nasledujúcich 20 rokov k Marsu doletelo všetko čo tam pošleme, všetko by dokázalo pristáť a fungovať, stále to neznamená, že lety a pristátie na Marse nie sú náročné, ťažké a nebezpečné, bol by to len výsledok dobrej práce a prípravy tímov, ktoré dané sondy zostrojili… áno raz v ďalekej budúcnosti príde deň kedy budeme na Mars lietať tak ako si dnes kúpite letenku do USA, nebude to ani náročné, ani nebezpečné, lenže dnes je táto doba pre nás ešte ďaleké ďaleké Sci-Fi a ani jeden z nás vtedy už nažive nebude
zdravim
bude mat ten rover aj kameru na vrchnej casti modulu,aby sa videlo ako sa rozklada padak
Hezký den,
ano. 😉
super ,dakujem
Zajtra to bude 101 dni otvorenia okna pre štart.
Skutočne už to je za dverami, už to klepe !
Pristátie na Marse za 346 dní.
🙂
Pěkný článek. Proč jsou kola zabalené v té fólii?
Viděl bych to na dodatečnou ochranu před prachem.
V krátkých vesmírných správách jsem viděl ty díry v kolech Curiosity. Jak dlouho ještě vydrží?
Ešte zopár rokov. 🙂
Není to problém. Týmy upravily režim jízdy, aby méně jezdili po kamenech a pomohlo to. 🙂
Někde jsem četl, že Curiosity by zvládla jezdit i po těch titanových paprscích, kdyby se ty hliníkové běhouny nějakým záhadným způsobem svlékly.
Padak o prumeru 21,5 metru ve valcu s prumerem 50cm…
Ty kraso….
Ke startu zbývá zhruba 100 dní. Číňané též nelení a jak se zdá jsou poněkud dále, již mají sondu v letové konfiguraci, byť poletí později – 23.7 oproti Američanům, kteří mají plán 17.7.. Škoda, že Evropa s Ruskem jaksi zaspali, mohlo to být zajímavější, i když tři sondy v jednom okně a od tří organizací jsou též bomba.