BepiColombo se prosmýkne kolem Země

Přeletová sestava BepiColombo.

Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

Bude to naposledy, kdy ze Země uvidíme BepiColombo,“ avizuje Joe Zender, zástupce hlavního vědeckého pracovníka mise BepiColombo z ESA a dodává: „Poté zamíří do hlubin vnitřní Sluneční soustavy.“ Vědci zapojení do projektu plánují, že během průletu otestují alespoň některé z 11 přístrojů (viz náš dvoudílný popis) na evropské sondě MPO (Mercury Planetary Orbiter). Právě ona má nejvnitřnější planetu našeho systému zkoumat společně s japonskou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) alias Mio.

Základní díly tvořící sestavu BepiColombo odshora: Mercury Magnetospheric Orbiter, sluneční štít, Mercury Planetary Orbiter, Mercury Transfer Module.

Základní díly tvořící sestavu BepiColombo odshora: Mercury Magnetospheric Orbiter, sluneční štít, Mercury Planetary Orbiter, Mercury Transfer Module.
Zdroj: http://www.esa.int/

Obě vědecké sondy jsou momentálně spojeny k sobě a sedí na přeletovém modulu MTM (Mercury Transfer Module), přičemž Mio je ještě schovaná za slunečním krytem. Právě připojený modul MTM ale zakrývá výhled některým vědeckým přístrojům na MPO, takže není možné otestovat všechny. Vědci ale avizovali, že zkusí otestovat osm přístrojů z jedenácti. Mio má většinu senzorů schovanou za zmíněným krytem, ale japonští odborníci zkusí některé z nich během průletu aktivovat.

Celá akce bude jako obvykle řízena z německého Darmstadtu, kde stojí středisko ESOC (European Space Operations Centre). Kvůli pandemii COVID-19 ale bude počet lidí na místě omezen a navíc budou jednotliví inženýři dodržovat bezpečné rozestupy. „Průlet kolem Země je fáze, ve které potřebujeme každodenní kontakt se sondou,“ vysvětluje Elsa Montagnon, manažerka činností mise BepiColombo z ESA a dodává: „Není to něco, co by se dalo odložit. Sestava proletí kolem Země ať se děje cokoliv.

Díly tvořící sestavu BepiColombo

Díly tvořící sestavu BepiColombo
Zdroj: http://sci.esa.int

Pandemie přinutila tým specialistů pracovat s co nejvíce omezeným fyzickým kontaktem. To není jednoduché dodržet, jelikož kromě toho musí zajistit, aby všechny kroky celého procesu proběhly tak, jak mají. „Během kritického období dvou týdnů před nejbližším přiblížením musíme na BepiColombo posílat bezpečnostní pokyny, abychom sestavu připravili na nečekané problémy,“ říká Christoph Steiger, zástupce manažera činností mise BepiColombo a dodává: „Například musíme připravit přeletový modul na 34 minut dlouhý průlet stínem, kdy jeho fotovoltaické panely nebudou vystaveny slunečnímu světlu – musíme proto zabránit vybití akumulátorů.“ Sestava může stále fungovat normálně, ale na plánování jejích činností je potřeba klást mnohem větší opatrnost než za normální situace.

Stručný přehled cesty BepiColombo ze Země k Merkuru.

Stručný přehled cesty BepiColombo ze Země k Merkuru.
Zdroj: BepiColombo Launch Media Kit
Překlad: Michael Voplatka

Hlavní vědecký pracovník evropské části BepiColombo, Johannes Benkhoff, věří, že navzdory složitým podmínkám bude mít vědecký tým možnost aktivovat přístroje na MPO, aby proběhly jejich zkoušky a kalibrace. „Například spektroskop PHEBUS použije jako kalibrační cíl náš Měsíc, aby pak u Merkuru přinesl lepší data,“ vysvětluje Benkhoff a dodává: „Chceme také udělat nějaká měření slunečního větru a jeho interakce se zemským magnetickým polem. Hlavním důvodem zapnutí přístrojů v této fázi je testování a kalibrace. Pokud se podaří nějaká data využít k vědeckému výzkumu, bude to jakýsi bonus.

Změna orientace vysokoziskové antény MPO zachycená kamerou M-CAM 3.

Změna orientace vysokoziskové antény MPO zachycená kamerou M-CAM 3.
Zdroj: http://www.esa.int/

BepiColombo nese také tři kamery pro pořizování autoportrétů, které se nachází na přeletovém modulu. Ty budou během přibližování sestavy k naší planetě pořizovat fotografie, které se pak pošlou na Zemi. Vědci tyto kamery aktivovali začátkem března a pořídili několik snímků Země a Měsíce, jak je v té době sestava viděla na cestě vstříc Zemi.

Uvidíme na nich, jak se Země přibližuje a zvětšuje se,“ láká Zender a dodává: „Když se dostaneme do nejbližšího bodu, uděláme pár dalších fotek. A pak plánujeme zachytit celou sekvenci snímků systému Země – Měsíc, který se bude postupně zmenšovat, až ho vůbec neuvidíme.“ Frank Budnik, manažer letové dynamiky BepiColombo z ESA k tomu dodává: „Dokud jsou členové týmu zdraví a sestava pracuje podle očekávání, může všechno pokračovat tak, jak jsme chtěli.

Průlet kolem Země, který proběhne 10. dubna, je pouze prvním z celkem devíti gravitačních manévrů, které na BepiColombo čekají během jejího sedmiletého putování k Merkuru. V říjnu sestavu čeká první ze dvou průletů kolem Venuše. Zbývajících šest průletů pro úpravu dráhy provede BepiColombo u svého cíle – Merkuru. Na jeho oběžnou dráhu má vstoupit koncem roku 2025 a vědecká mise začne o tři měsíce později, až se Mio a MPO oddělí od sebe i od již nepotřebného přeletového modulu a vstoupí na rozdílné oběžné dráhy.

Impaktní pánev Caloris zaujímá značnou část povrchu Merkuru.

Impaktní pánev Caloris zaujímá značnou část povrchu Merkuru.
Zdroj: https://airandspace.si.edu/

Obě sondy společně pomohou vědcům lépe porozumět evoluci Merkuru, nejméně prozkoumané kamenné planety v našem systému, která obíhá nejblíže ke Slunci. Když vědci porozumí složení Merkuru, geologickým procesům na jeho povrchu a prostředí okolo něj, budou moci lépe hledat odpovědi na základní otázky, které se netýkají jenom Merkuru, ale i vzniku a vývoje celé Sluneční soustavy.

Amatérští astronomové se svými teleskopy by měli být schopni BepiColombo při průletu kolem Země spatřit, ale obyvatelé střední Evropy mají smůlu. V tomto případě budou mít výhodu obyvatelé, kteří žijí mnohem více na jihu. Pozorovatelé z jižní Evropy zahlédnou BepiColombo jen stěží a krátce. Nejlepší podmínky budou mít lidé z jižní polokoule, protože k nejbližšímu přiblížení má dojít nad jižním Atlantikem mezi Jižní Amerikou a Afrikou.

Dráha průletu BepiColombo kolem Země 10. dubna 2020.

Dráha průletu BepiColombo kolem Země 10. dubna 2020.
Zdroj: https://www.cosmos.esa.int/

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/BepiColombo_cruise_configuration.jpg
http://www.esa.int/…/BepiColombo_exploded_view.jpg
http://sci.esa.int/science-e-media/img/f2/BC_STACK_02.jpg
European Space Agency (ESA): BepiColombo Launch Media Kit. 2018.
https://airandspace.si.edu/sites/default/files/images/9780_640.jpg
https://www.cosmos.esa.int/..Fly-by_earth_observer_apparent_magn.png

BepiColombo se prosmýkne kolem Země, 5.0 out of 5 based on 7 ratings
Pin It
(Visited 1 708 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (7 votes cast)
(Visited 1 708 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


7 komentářů ke článku “BepiColombo se prosmýkne kolem Země”

  1. Vaclav napsal:

    Poslední sonda k Merkuru, americký Messenger z roku 2004 též začal průletem u Země ve vzdálenosti 2.300 km, poté 2x u Venuše a 3x u Merkuru, cestoval též 7 let do roku 2011 a u Merkuru pracoval 4 roky do roku 2015.

  2. SaturnV napsal:

    Původně měl být součástí i lander. Jak měl přistávat?

  3. Vaclav napsal:

    Pokud se nepletu je to teprve druhý případ v historii kdy cestují dvě sondy dvou států . Prvý případ byla americká Cassini, která vezla evropský výsadkový modul. Ruská sonda která vezla čínský modul uvízla na LEO a evropský ExoMars, který poveze ruský výsadkový modul k Marsu je odložen na 2022.

  4. Vaclav napsal:

    Máte pravdu. Kritériem by asi měla být úplná autonomie, tedy vlastní výzkumný program, samostatné spojení se Zemí a samostatné řízení z vlastního řídícího střediska.
    Tím by vypadl výsadkový modul Cassini a BC by byl vůbec první případ. Je však pravděpodobné, že v případě úspěchu ExM v roce 2022 by jako první začal autonomně pracovat ruský Kazačok.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.