Íránské revoluční gardy, což je sekce státních ozbrojených sil, vypustily ve středu na oběžnou dráhu malou armádní družici, čímž skončila série neúspěšných startů, se kterými se íránský kosmický program potýká. Malá družice Noor letěla podle státních médií na vícestupňové raketě Qased. Írán o startu, ke kterému došlo z vojenské základny Shahroud na severovýchodě země, předem neinformoval. Video zveřejněné státními médii zachycuje raketu stoupající z mobilního transportéru. O raketě Qased (přeloženo z perštiny do češtiny je to Posel) je známo jen minimum informací, ale zdá se, že používá kapalné pohonné látky. Její horní stupeň by podle analytiků, kteří sledovali záznam, mohl být na tuhé pohonné látky.
Írán neuvedl žádné detaily spojené s podobou nebo účelem družice Noor (česky Světlo), ale vzhledem k malé velikosti rakety Qased se očekává, že Noor nebude mít velké rozměry. Americká armáda v den startu zaznamenala na oběžné dráze dva objekty, které s touto misí souvisejí. Veřejně dostupné údaje o oběžných drahách potvrzují íránská prohlášení o úspěšném startu. Oba objekty (družice Noor a horní stupeň) obíhaly zemi po téměř kruhové dráze ve výšce 430 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 59,8°.
Pro Írán šlo o první úspěšný kosmický start od února 2015, ale také se jednalo o první použití doposud neznámé rakety Qased. Všechnypředchozí íránské pokusy sázely na rakety Safir a Simorgh, které byly podle Íránu vyvíjeny s mírovými účely. Středeční start ukázal a potvrdil, že Írán zřejmě již delší dobu vyvíjel tajný armádní kosmický program, což potvrzuje i skutečnost, že start poprvé v historii obhospodařovaly zmíněné Íránské revoluční gardy.
Státní tajemník USA Mike Pompeo k celé události uvedl: „Íránci stále říkají, že jejich raketové programy nesouvisí s armádou, že se jedná o čistě komerční podniky. Myslím si, že dnešní událost potvrzuje to, co jsme ve Spojených státech říkali – Íránské revoluční gardy, označované jako teroristická organizace, dnes vypustily raketu.“
Od roku 2017 měl Írán sérii čtyř neúspěšných pokusů o dosažení oběžné dráhy. Do této statistiky se nezapočítává nehoda z loňského srpna, kdy raketa Safir zřejmě explodovala na rampě během předstartovních příprav. V reakci na nehodu tehdy americký prezident Donald Trump na Twitteru zveřejnil fotku poškozené rampy a uvedl, že s tím Spojené státy nemají nic společného. Zajímavé bylo, že fotku pořídila utajená družice úřadu NRO. Do té doby věděla veřejnost jen velmi málo o snímkovacích schopnostech těchto utajených družic, ale Trumpův tweet umožnil dobré srovnání.
Ale zpět k íránskému kosmickému programu – ten zažívá smíšené úspěchy. Jejich první družice se dostala na oběžnou dráhu v roce 2009 a úspěšné byly i starty v letech 2011, 2012 a 2015, přičemž pokaždé se použila raketa Safir. Naopak všechny tři pokusy o dosažení oběžné dráhy využívající nosnou raketu Simorgh skončily neúspěšně.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EWNrTj8WAAAKdDS?format=jpg&name=medium
https://space.skyrocket.de/img_lau/qased__noor__2.jpg
Existuje něco jako „horní stupeň na tuhé pohonné látky“, který by se dal v potřebném momentě vypnout? Pokud ne, pak by takový nosič nebyl schopen dopravit družici na přesnou dráhu a rovněž ne hlavici na cíl.
Motory na tuhé pohonné látky se nedají povelem zastavit. Ale doručení na přesnou dráhu (aspoň +/-) není zase takový problém – ostatně i Antares to tak má. Případné nedostatky pak vlastními silami dožene náklad.
Vypnutí motoru na tuhá paliva se dá provést například odstřelením trysky. Zbytkový tah tam nějaký je, ale oproti plnému dost malý a dá se s ním počítat dopředu.