Astronomové již dlouho měří paralaxy – jde (zjednodušeně řečeno) o efekt, který způsobuje, že se pozice blízkého objektu (v tomto případě hvězdy) mění podle místa, odkud pozorujeme. Tato měření se pak dají použít k výpočtům vzdáleností hvězd. Jsme ale na webu o kosmonautice, jak to tedy souvisí? Hodně! Už za pár hodin – v průběhu 22. a 23. dubna totiž sonda New Horizons provede snímkování dvou nejbližších hvězd – Proximy Centauri a Wolf 359. Nebude je ale snímkovat sama – ve stejné době se totiž na tyto blízké hvězdy zaměří i pozemní observatoře i amatérští astronomové. Do projektu se dokonce můžete zapojit i vy sami! Výsledkem by měla být unikátní a rekordní měření paralaxy na vzdálenost skoro 8 miliard kilometrů.
Paralaxa
Paralaxa (míra vzdálenosti) v astronomii je úhel, o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet paralaxy se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve vesmíru.
Wikipedie
Do akce se mohou zapojit i amatérští astronomové, kteří mají třeba i malý teleskop a CCD snímač. Mohou totiž stejné hvězdy nasnímat ze Země během výše uvedených termínů. Když pak vědci spojí pořízené snímky s těmi od New Horizons, bude možné vytvořit 3D mapy rozložení blízkých hvězd i hvězd v pozadí. Organizátoři na webu NASA uvádí, že zájemci by měli mít teleskop s průměrem alespoň 15 centimetrů (v originále 6 palců).
Až sonda pošle pořízené fotky na zemi, pustí se odborníci do srovnávání. Hvězdy Wolf 359 a Proxima Centauri by měly vykazovat změnu pozice mezi pozemskými snímky a fotkami od New Horizons. Odborníci očekávají, že výsledky by mohly být k dispozici už v květnu. Pokud Vás tedy nabídka zaujala, zde najdete podrobnější informace a zde jsou informace o tom, jak se zapojit.
Zdroj: http://pluto.jhuapl.edu/
Přeloženo z:
http://pluto.jhuapl.edu/
Zdroje obrázků:
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics/ParallaxV2.jpg
http://pluto.jhuapl.edu/Galleries/Featured-Images/pics/Parallax_wide.png
Tak jsem zvědavý, jestli se takto podaří zjistit vzdálenost nejbližších hvězd s přesností na 1AU. No, možná mám přehnaná očekávání, ale ta přesnost by měla výrazně vrůst. Totiž standartní měření ze Země může jako základnu použít maximálně 2AU. A protože i ty nejbližší hvězdy jsou dál než 1parsek, je pak jejich paralaxa kolem 0.75″ respektive 1.5″ (úhlové vteřiny). Ale s pomocí 8 miliard vzdáleného teleskopu na sondě by ten úhel měl vzrůst až ke 40″!
Už se těším na výsledky.
Zúčastnit se bohužel nemohu, mám pouze CMOS snímač.
Škoda že sondy Voyager 1 a 2 nemajú k dispozícii vhodný ďalekohľad, v súčasnosti sú cca 3-4 x ďalej ako New Horizon, takže presnosť merania by bola ešte o toľko väčšia.
Voyagery ale mají na palubě 7″ teleskop, LORRI na New Horizon je 8.2″ velký. Jenže ty senzory mají horší rozlišení a jsou zastaralé. Ani nevím, jestli Voyagery mají dost el. energie na to, aby si mohli takto fotit.
Voyagery ještě nemají v kameře ani CCD čip ale „elektronkový“ vidikon, to rozlišení a kvalita bude nesrovnatelně horší než u NH.
Tohle je pouze popularizační akce, aby se mohli zapojit amatéři. Paralaxy a tedy i vzdálenosti blízkých hvězd jsou již velmi přesně změřeny specializovanými astrometrickými družicemi Hipparcos a Gaia. U těch nejbližších hvězd s přesností až 0.001 % (což u Proximy Centauri dělá nějaké stovky AU).
Boží U:
Jak přesně jsou vůbec známé vzdálenosti k těm hvězdám?
Dle Wiki je Proxima vzdálená 267 113 AU, ale přesnost nevím. +-1000 AU?
Takto zapsáno je to chybně, hodnota veličiny se vždy píše na tolik číslic, kolik odpovídá přesnosti. Bylo by nesmyslné uvádět absolutní hodnotu na jednotky AU, když by nejistota byla 1000 AU.
Nicméně, podle wiki je vzdálenost 4.244 ± 0.001 ly, tedy asi ± 60 AU.
svetlo urazí vzdialenosť Slnko – Zem cca za 8 min.
Od Proximi to trcá 4,25 rokov, teda v minútach to je 4,25*365*24*60 min
t.j. cca 2,23.10^6 min
teda 2,23.10^6 /8 je cca 0.279.1066 AU
teda cca 280 000 AU
🙂
Bavíme se o přesnosti: ± 0.001 ly ~ ± 60 AU
Na anglické wikipedii je uvedena vzdálenost Proximy Centauri od Slunce 4,244 světelných let s odkazem na publikaci Gaia Data Release 2 z roku 2018. Tato vzdálenost je tam uvedena i v AU (268 400 AU).
To mi vyšlo taky:
4,244*365,25696*24*60*60*299792,5/149598000 = 268 400 AU
Přesnost 0,001 světelného roku dle wiki už zde přepočetl Vit Vymola (cca ± 60 AU). Vyšlo mi to taky tak.
Ještě bylo vhodné zmínit radiální rychlost Proximy Centauri vůči Slunci 22,2 km/s, tedy přibližně 4,7 AU za rok. O tuto hodnotu se vzdálenost mezi Sluncem a Proximou Centauri každý rok snižuje.
Já zase počítal se vzdáleností 1,295 parseků. Parsek je 206 265 AU a tak mi vzdálenost vyšla 267113AU. S přesností na 4 platné číslice tedy 267 100 AU.
Ale jestli to je 268 400 +-60 AU, jsem naprosto spokojen.
Tak jsem našel další údaj 1,3012 +-0,0003 parseků, což je 268392 +- 62 AU.
Fakt jsem zvědavý kolik naměří teď.
Ak by to bolo 60 AU ako píše Vít, takže Voyageri ak majú cca 150-200 AU boli by už 2-3 za Proximou
🙁 😐
Vit pise ze vzdalenost je urcena s presnosti +-60 AU.
Nikoli ze vzdalenost je 60 AU.
Není Proxima náhodou na jižní polokouli? Hodně štěstí s focením 🙂
Ano, je. Ale mohou nás číst třeba i krajané v Austrálii.
A podľa ploskáčikov by tak nemala byť nikdy a nikde viditeľná. Len tak ďalej, milí ploskáčikovia.
Ak pôjdete do Egypta, už ju tam môžete vidieť.
Pouhým okem se nedá pozorovat.
Proxima Centauri nie, ale obe centrálne hviezdy Centauri A a Centauri B áno, ovšem sú tesne vedľa seba a ľudské oko ich vidí ako len ako jednu hviezdu, zato veľmi dobre.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alfa_Centauri
Tohle palačinkáři nikdy neznají. 😀
Máte na Slovensku vytříbené pojmenování pro plochozemce. Takové malebné. 🙂
Veď ho môžete používať aj Vy, palacinky predsa máte aj Vy. Nie sme výhradným vlastníkom tohto výrazu ako je ktosi výhradným vlastníkom oblohy.
Proxima Centaura je vskutku na jižní obloze a ta pozorovat nepůjde. Zato Wolf je na severní obloze v souhvězdí Lva, avšak je velice slabý, pouze 13,5 mg, takže k jeho pozorování je potřeba kvalitní a automatickým naváděním vybavený 20 cm refraktor.
Stejně to jsou jenom tečky na tmavém pozadí a jde spíš o statistický výpočet polohy. To „zapojení“ je spíš popularizace astronomie.
Áno, popularizácia, ale veľmi dobrá a užitočná.
Tak vellý dalekohled je ptřeba hlavně kvůli tomu, aby bylo dosaženo dobré rozlišení. 13,5 mag pro takový dalekohled je otázkou sekondových expozic. Pokud by byla hvězda jasnější, při požadavku aby byla nepřepálená ale bodová, by vycházely moc krátké expozice. Tedy krátké vzhledem k tomu, že tam potřebujeme pro proměření mít dostatek okolních hvězd – a těch méně jasných je v použitém poli výrazněji více.
K tomuhle experimentu není potřeba žádné extra astronomické vybavení, ani nic automatického. Počty podobných přístrojů u nás jdou do hodně stovek, spíš k jednotkám tisíců.
V podstatě se jedná o jednoduchou matematickou úlohu. Počítáme-li trojúhelník a máme-li stranu a dva úhly je hračka ostatní dvě strany spočítat.
Čím je strana delší tím delší mohou být o ostatní dvě a při minimálním vrcholovém úhlu i přesněji stanovené. V našem případě jsme měli k dosud dispozici nejdelší možnou stranu o délce 2AU v kooperaci s NH to bude 49 AU a za patnáct let, pokud bude experiment opakován do bude téměř 100 AU.
S tím by se daly přesně měřit vzdálenosti do 50, možná až 100 sv.let.
„V podstatě se jedná o jednoduchou matematickou úlohu” komplikuje aberácia, lom a rozptyl svetla v atmosfére, v optike atď…
Podstatne by to mohol vylepšiť Hubble, v článku sa nespomína či bude aj on využitý (alebo som to prehliadol ?). Predpokladám že bude na tom pracovať aj on, neviem si dosť dobe predstaviť že nie.