Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.
Jedním z důvodů změn je omezit počáteční finanční náklady Gateway ve prospěch lunárního landeru. Důsledkem tohoto kroku má být nový časový harmonogram Gateway. Na připravovaných dohodách s mezinárodními partnery se však nemá nic měnit, protože jejich příspěvky jsou připravovány nejdříve na polovinu dvacátých let. Dalším důvodem je odstranění rizika skluzu spojeného s vývojem nových technologií, hlavně s výkonným solárně elektrickým pohonem modulu PPE. Loverro také naznačil modifikaci přístupu k vývoji lunárního landeru znevýhodněním návrhů, které obsahují komplikovanou montáž ze tří prvků. Nový plán pro Artemis III má nyní obsahovat pouze činnosti, které jsou nutné pro dosažení cíle. Loverro řekl, že zatím není připraven mluvit o novém plánu podrobněji, protože tento plán není dosud zohledněn v rozpočtu a ani nemá projednanou širokou politickou podporu. Podle některých zdrojů by však některé podrobnosti mohly být uvolněny již na příštím zasedání Národní kosmické rady, která je plánována na 24. března. Z důvodu absence podrobných informací se v tomto dílu záměrně nebudeme zabývat samotnou stanicí, ale výhradně misí Artemis III. Do budoucna nevylučujeme přesun informací o Artemis III do seriálu Cesta k Artemis I a II.
Oznámení o výběru společností k rozpracování studií pilotovaného lunárního landeru je očekáváno v horizontu týdnů. Otázkou je, co znamená aktuální stav pro společnosti, jejichž návrhy počítají s podporou Gateway pro jejich landery. Aktuálně prováděné změny jsou naopak v souladu s návrhem landeru, který podal Boeing. Na zakázku pro jeho pilotovaný lander vyvíjí a testuje tým pohonných systémů společnosti Intuitive Machines motor VR3500. V polovině února uskutečnil tým na stanovišti 115 v Marshallově středisku úspěšný zážehový test v délce trvání šesti minut. 28. února byl proveden další úspěšný test, tentokrát v délce více než deseti minut. Motor VR3500 používá stejnou konstrukční koncepci a výrobní proces jako motor VR700 pro lander Nova-C společnosti Intuitive Machines, který je připravován pro robotickou misi na Měsíc ve druhé polovině roku 2021. Označení VR3500 znamená tah 3500 liber při plné úrovni výkonu. Minimální tah při škrcení na 10 % je 350 liber.
Díly centrálního stupně SLS pro Artemis III jsou již ve výrobě. Pro třetí centrální stupeň SLS byla obnovena příprava nádrže na kapalný vodík. Ta byla původně postavena pro Artemis I, ale její svary nesplňovaly požadavky na pevnost, a proto byla nádrž uskladněna. O této nádrži a jejích problémech s křehkými svary jsme psali před třemi roky. V prosinci 2019 však byla v Marshallově středisku v Huntsville úspěšně provedena destruktivní zkouška kvalifikační vodíkové nádrže, která měla stejně defektní svary. Nádrž praskla až po pěti hodinách testu, když byla vystavena více než 260 % očekávaného letového zatížení. V mezidobí byly studovány opravárenské metody pro zesílení svarů a nyní byla letová nádrž vrácena do výroby. V blízké době bude nádrž testována na pevnost.
Zpráva Úřadu generálního inspektora NASA z 10. března potvrzuje, že v přípravě je i horní stupeň ICPS pro Artemis III (na fotografii vpravo je exemplář pro Artemis I). Rozhodnutí zajistit horní stupeň bez motoru RL-10 od výrobce ULA pro třetí SLS bylo vydáno již v květnu 2018 a informovali jsme o něm v tomto článku. Fotografie motorů RL-10, koupených od Aerojet Rocketdyne pro horní stupně SLS pro Artemis II, III a další je tady.
Zpráva potvrzuje i pokrok v přípravě segmentů pro dva postranní vzletové stupně SRB pro třetí exemplář SLS. Tyto segmenty NASA objednala od společnosti Northrop Grumman v Utahu. Uzavřená smlouva obsahuje i pozemní zkušební motor FSB (Flight Support Booster), určený pro zážeh na zkušebním stanovišti v Promontory.
Test bude součástí certifikace některých nových materiálů, například přísad paliva v souvislosti s novými ekologickými předpisy. Dalším cílem testu jsou změny ve zpracování trysky a pyrotechnické bezpečnosti. Třetím cílem by mohl být test zátky trysky v rámci vývoje alternativních materiálů a designu. Úkolem zátky je chránit vnitřek SRB před tlakem motorů RS-25 a před cizími objekty až do zážehu SRB.
Stejná zpráva informuje, že k lednu 2020 zbývalo nainstalovat sedm nových letových řídicích jednotek ECU ze šestnácti na stávající motory RS-25 pro centrální stupně SLS. Řečeno jinými slovy, pro třetí SLS byl instalován první ze čtyř ECU.
V kalifornské společnosti AMRO probíhá výroba kónických panelů pro kuželovitou sekci hermetizované kabiny Orionu pro Artemis III. Po opracování bude mít každý panel hmotnost přibližně 90 kilogramů.
Kuželovitá sekce bude později svařena v továrně Michoud Assembly Facility v New Orleans ze tří kónických panelů – z dílu s okny, z dílu se vstupním průlezem a z plného dílu. Svařování budou provádět pracovníci společnosti Lockheed Martin.
Po pozdějším svaření se spodním válcem se kuželovitá sekce stane horní částí kabiny Orionu.
Pro Artemis III je stále plánován 6,5denní pobyt dvou členů posádky na povrchu Měsíce během lunárního dne. Posádka má uskutečnit dva až pět výstupů na povrch s průzkumnými exkurzemi do vzdálenosti dvou kilometrů od landeru. Uvažuje se i o možnosti použití nehermetizovaného roveru, který by vzdálenost prodloužil na deset kilometrů.
Skafandry by měly podporovat schopnost až dvouhodinové práce ve stínu, a to včetně trvale zastíněných oblastí, chůzi do i ze svahu o sklonu až 20 stupňů a práci vstoje i vkleče. Je zkoumáno využití architektury jednotného obleku pro sestup, práce na povrchu Měsíce i pro vzlet. Skafandr včetně rukavic a přilby má být kompatibilní s ovládacími prvky a systémy landeru, přičemž během některých dynamických operací landeru má být možné použít zádržný systém posádky za účelem bezpečné stabilizace astronautů. Minimální rozměry průlezu landeru pro výstupy jsou stanoveny na 1,02 x 1,53 metru.
Zdroje informací
https://spacepolicyonline.com/
https://spacenews.com/
https://www.intuitivemachines.com
https://www.satnews.com/
https://ntrs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/phase01-gateway-2024_00003.jpg
https://static.wixstatic.com/…e43b48f9fb1245fd891d1f939b83ce08~mv2.webp
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/sls_monthly_highlights_feb_2020_web.pdf
https://oig.nasa.gov/docs/IG-20-012.pdf
https://pbs.twimg.com/media/ESxTPEgWoAgNZUa?format=jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=31740.0;attach=1619594;image
https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20200001071.pdf
Došlo na má slova. Od okamžiku Trumpova vyhlášení Artemisu bylo jasné, že rychlý návrat na Měsíc v roce 2024 přes GAT je nesmysl. Jestli projde omezení GATu ve prospěch Artemisu začnu věřit, že se některý ze čtyř zbývajících amerických astronautů, kteří se procházeli před padesáti lety po Měsíci, návratu Američanů na Měsíc dočká. Totéž platí i pro některého z dalších osmi zbývajících Američanů, kteří tehdy Měsíc „pouze“ obletěli, či oblétávali.
Otázkou je, jestli je důležitější stihnout přistání k nějaké pozemské události nebo jejímu výročí nebo zajistit kvalitní a dlouhodobě fungující věděcký program s přesahem k ještě odvážnějším misím. Zrušení Gateway by mohlo znamenat i pouhé zopakování Apolla a pak opět: „Nemáme peníze, už jsme tam (zase) byli, končíme.“
Ako to že nie si prezidentom U.S.A. ?
To nepochopím !
😮
Podtext lze dle meho cist treba takto:
Gateway odkladame pomalu k ledu, ale to bylo lehce citit od te doby co se zacalo mluvit o pristani na Mesici.
Narusta riziko, ze nastane kratke repete Apolla, vizualne pusobive, ale prakticky k nicemu, civilizac nebude mit pevny bod za LEO typu Gateway, na ktere by slo krom vedeckych aktivit, navazat stale komercni aktivity typu pravidelneho zasobovani a tim mit praci pro tezsi nosice.
„Jedním z důvodů změn je omezit počáteční finanční náklady Gateway ve prospěch lunárního landeru. Důsledkem tohoto kroku má být nový časový harmonogram Gateway. Na připravovaných dohodách s mezinárodními partnery se však nemá nic měnit, protože jejich příspěvky jsou připravovány nejdříve na polovinu dvacátých let.“
S ohledem na skutecnost, ze evropske ekonomiky jedou na vypary bych typoval, ze treba evropsti partneri z tech dohod radi vycouvaji.
Neni vylouceno, ze s ohedem na nedavny clanek o drahe SLS, se jen pripravuje prostor pro zruseni Artemis. Vsichni cekaji tezkou ekonomickou situaci, nererim proto na dvojkolejnost lunarniho programu Artemis-Gateway, spise i Artemis muze byt obetovavana za peniza na udrzeni na LEO, konecne NASA uz muze pomalu zcela autonome fungovat na ISS, pilotovane lode jsou na spadnuti.
Vyse uvedene jsou jen me dojmy, serial je skvely, budu jedine rad, kdyz se budu mylit a serial zde bude mnit pokracovani i treba po deseti letech 🙂
Apollo nebylo projektováno jako jednorázovka. Mělo mít organické pokračování v programu dlouhých pobytů v modulu , který měl na Měsíc dopravit sólo jeden Saturn-5.
Program ukončily v souběhu čtyři zásadní skutečnosti:
1/ Cíl programu, tj. dostat se na prvé místo i v pilotovaném výzkumu kosmu splněn
2/ Rusové nebyli schopni postavit nosič pro let posádky na Měsíc.
3/ Vznikla chiméra levného raketoplánu, což se spořivému kongresu líbilo.
4/ Válka ve Vietnamu polykala obrovské sumy a někde se muselo ušetřit.
Pokud by jen jeden bod neplatil, určitě by Apollo pokračovalo.
Jen bych dodal, že program Apollo byl dokonce ukončen předčasně, byť pro další tři lety byly vyrobeny nosiče, kosmické lodi a vycvičeny posádky, takto “ ušetřené“ prostředky byly vrženy na program raketoplánu.
Neplatil bod 4. Od roku 1970 se Američané neúčastnili pozemních operací a do roku 1972 se z Vietnamu stáhli.
Apollo nejspíš doplatilo na opadající zájem veřejnosti po prvním přistání a z toho vyplývající klesající politickou podporu.
Pokud se ovšem podívám na program Apollo Applications, můj pocit je, že to stejně nebylo v 70. letech minulého století reálné.
Trochu mám obavy jestli nezažijeme deja vu. Gateway by vyvinula tlak na jakous takous trvalou, byť možná s přestávkami, přítomnost u Měsíce. Pokud by mělo dostat přednost přistání na Měsíci, přijde mi že udržet se tam je dražší. A snadněji se to pár expedicích ukončí.
Anatolij Zak pro článek na tohle téma zvolil lehce pesimistický (realistický?) titulek – Gateway pohasína/ zvolna mizí…
Popravde skôr vidím príležitosť predať stavbu Gateway do rúk súkromých spoločností. Doteraz je Gateway takmer neoddeliteľne spájaná s SLS. Tá sa ukazuje ako riadne finančne nenásytná a možno jediný spôsob ako udržať všetko pri živote je potlačiť na skorší priamy prístup na Mesiac použitím SLS a na druhej strane ušetriť ako sa len bude dať na stavbe Gateway, možno aj s použitím súkromých spoločností vo väčšej miere ako sa predpokladalo.
Predsa len jeden štart SLS predstavuje nezanedbateľnú položku. Takto by bolo v teoretickej rovine možné bez škrtov pokračovať v oboch zložkách dovtedy jediného projektu osobitne.
Hlavným dôvodom ukončenia Apolla bola nielen strata záujmu verejnosti ale priamo až odpor prevažnej väčšiny !
Za takéhoto stavu bolo nemysliteľné pokračovať !
Tah motoru v librách… Chápu, že když to někdo tak celý život počítá, tak je s tím nějak vnitřně smířený, ale já nejsem… 🙂 Dalo by se z toho dovodit například to, že na Zemi má ten motor šestkrát větší tah než na Měsíci. A kupříkladu ve stavu bez tíže má tah nula. Zaplaťbůh za SI. 🙂
S těmi SI jednotkami je to od USA čím dál tím větší komedie. SI soustavu nepoužívá Liberie, Myanmar a USA. Přitom všichni používají desítkovou soustavu. když se i od Kanaďana dozvím, že nechtěl zavedení Si soustavy, ale pak zjistil, že je to „easy“ na použití, protože si nemusí pamatovat, že něco je 72,32565768787 x větší než menší jednotka, ale vše je 10x menší/větší jako u čísel, tak tady jde už jen o snahu zamezení změně. Změna vadí.
Přitom američani znalí např. pěstování flory apod. automaticky znají °C. Protože je pro ně i vhodnější než °F, které jsou rozšířeny jen proto, že před pár set lety jeden obchodník namíchal nějakou směs, jejíž krajní vlastnosti použil jako svoji definici, a pak ty teploměry marketingově bezhlavě šířil. Jinak °F jsou velmi nepraktická stupnice v pozemských podmínkách.
Sláva SpaceX za to, že používá důsledně kilometry atd.
Možná proto, že Musk není Američan.
Jak to chtějí stihnout, když budou rádi jestli se jim podaří dostat SLS nad rampu v roce 2022?
SLS má poprvé startovat v roce 2021.
Pane Majere já vím, ale vzhledem k tomu jak to chodí, tak je jasné, že rok 2021 nehrozí a když k tomu přičtu ještě aktuální situaci v USA, tak si myslím, že budou rádi za rok 2022.
Chápu, jak to myslíte, ale snažme se, prosím, vždy pracovat s oficiálními fakty. Váš komentář si může přečíst někdo, kdo se třeba v tématu tolik neorientuje a může to považovat za pravdivou informaci. 😉
Spíš jde o to, jestli se podaří uskutečnit tři starty SLS do roku 2024. Doug Loverro je v tom jednoznačný:
https://twitter.com/jeff_foust/status/1238494248934297600
NASA prezentuje návrat vodíkové nádrže do služby tak, že SLS není na kritické cestě, a po vyvedení Gateway z podpory mise je nyní na kritické cestě pouze lander.
K větě v článku „Podle některých zdrojů by však některé podrobnosti mohly být uvolněny již na příštím zasedání Národní kosmické rady, která je plánována na 24. března“ dodávám, že toto zasedání bylo včera odloženo na neurčito.