Společná nezávislá vyšetřovací komise odborníků z agentury NASA a firmy Boeing byla založena v reakci na anomálie, které se objevily při nepilotované misi OFT lodi Starliner v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Tato komise nyní dokončila svou práci a NASA představila její výsledky. Úkolem týmu bylo zhodnotit primární anomálie, které se objevily během mise – dvě softwarové chyby a neočekávaná ztráta komunikačních schopností mezi lodí a řídícím střediskem. Během vyšetřování tým identifikoval několik technických a organizačních pochybení spojených s prací firmy Boeing. Odděleně od nezávislého týmu NASA sama zhodnotila svou roli v testovací misi a objevila několik oblastí, kde by agentura mohla zlepšit svůj podíl a zapojení do konkrétních procesů.
Zdroj: https://www.flickr.com/
Ačkoliv vyšetřovací komise udělala během uplynulého měsíce významný pokrok, agentura přiznává, že k rozhodnutí o tom, zda bude nutné opakovat nepilotovanou testovací misi, potřebuje více informací. Boeing představil detailní plán obsahující zapojení doporučených opatření a NASA nyní nezávisle vyhodnocuje pečlivost tohoto plánu.
NASA také rozhodla, že provede zhodnocení kultury pracovní morálky ve firmě Boeing, než by mělo dojít k pilotované misi. Agentura k tomu využije program OSA (Organizational Safety Assessment = Organizačně-bezpečnostní hodnocení), jehož úkolem je poskytnout komplexní zhodnocení bezpečnosti prostřednictvím rozhovorů s individuálními zaměstnanci, kteří budou vybráni napříč celým personálem včetně vysokých manažerů, středního managementu i lidí, kteří mají za úkol dohled, dále inženýrů a techniků na různých pozicích.
Za důležité se dá označit, že NASA nebere zjištěné anomálie na lehkou váhu. Problémy, které Starliner potkaly během nepilotované mise, budou označeny jako high visibility close call (volně přeloženo jde o situaci, ze které uniknete jen tak tak a přitom je hodně vidět). Ačkoliv nebyl nikdo zraněn, tohle označení dává jasně najevo, že událost má významný potenciál k nehodě, která mohla nastat.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Událost tím pádem musí být vyšetřena, aby agentura porozuměla míře rizika a podstatě problémů, které mohou ohrozit techniku či lidské bytosti. Od roku 2004, kdy NASA aktualizovala své procesní požadavky, bylo tímto stupněm označeno celkem 24 událostí. Mezi ně patří třeba i případ, který nastal v červenci 2013 – Luca Parmitano při výstupu do volného prostoru zažil únik vody do skafandru, což mohlo skončit i jeho utopením.
Ale zpět ke Starlineru. Zde je popis tří primárních anomálií:
- MET (Mission Elapsed Time): Starliner byl naprogramován, aby po oddělení lodi od rakety Atlas V provedl několik manévrů, jejichž realizace byla navázána na časovač mise. Kvůli chybě v kódu ale Starliner synchronizoval své hodiny s raketou ještě předtím, než došlo k zahájení závěrečného odpočtu, tedy předtím, než raketa dostane přesný čas startu. To vedlo k tomu, že si loď myslela, že je v jiné části mise a tedy neprovedla korekční manévry.
- Odletový manévr servisního modulu: Poté, co se objevila výše popsaná anomálie s časovačem, pustili se Boeing a NASA do analýzy dalších fází mise, ve kterých by software mohl ovlivnit úspěšnost mise. Na základě této prohlídky tým objevil a opravil softwarovou chybu v sekvenci příkazů oddělení návratové kabiny a servisního modulu. Oprava zajistila, že dojde k bezpečnému oddělení a vzdálení servisního modulu.
- Komunikace mezi zemí a lodí: Přerušované spojení narušilo schopnost pozemního střediska řídit Starliner v průběhu mise a v případě pilotované mise by došlo k narušení hlasové komunikace pozemních týmů s posádkou.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Co vyšetřovací tým zjistil a doporučuje:
Nezávislá komise doporučila celkem 61 opatření rázu preventivního i korekčního, která mají souvislost s dvojicí softwarových nesrovnalostí. Tyto činnosti jsou zařazeny do čtyř kategorií, které mají zlepšit dohled nad prací. Níže jsou vypsané všechny čtyři kategorie a příklady s tím souvisejících činností, na kterých již Boeing začal pracovat:
- Udělat úpravy kódu: Boeing zhodnotí a změní software časovače i sekvence oddělení servisního modulu.
- Zlepšit procesy zaměřené na jednotlivé systémy: Boeing zesílí své hodnotící procesy včetně zhodnocení kontrolních komisí. Dojde také ke zlepšení procesů zkoušek softwaru.
- Lepší zkoušky softwaru: Boeing zlepší přesnost při testování softwaru během všech fází letu. To zahrnuje zdokonalené testování se simulacemi nebo emulátory, které jsou dostatečně podobné skutečnému letovému systému, aby bylo možné adekvátně odhalit problémy.
- Zajistit integritu produktu: Boeing zkontroluje, jak jsou procesy psaní softwaru, ale i změny návrhu hardwaru implementovány do jeho návrhu systému.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Boeing již schválil celý soupis doporučení od hodnotící komise a momentálně provádí zpřesňování harmonogramu implementací těchto změn a začlenění této práce do plánů s mnoha činnostmi, které již probíhají. NASA a Boeing zároveň požádaly hodnoticí komisi, aby i nadále sledovala další vývoj celé situace včetně realizace doporučení pro obě strany.
Komise navíc pokračuje ve vyšetřování přerušované komunikace mezi pozemním střediskem a lodí. Vinou této chyby byla narušena schopnost pozemního střediska řídit loď. Tým již identifikoval technickou příčinu – radiofrekvenční interferenci s komunikačním systémem. Jelikož komise doporučila konkrétní hardwarové změny, na kterých již firma pracuje, bude závěrečné zhodnocení včetně doporučení probíhat i v březnu.
Kromě výše popsaných technických problémů odhalila komise organizační pochybení, která měla podíl na těchto anomáliích. V reakci na to Boeing plánuje instituční vylepšení ve své struktuře technické rady, provozních testovacích postupech hardwaru i softwaru a procesech zhodnocení problémů se schvalovacími procesy.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Interní zhodnocení NASA a další postup:
Souběžně s nezávislou vyšetřovací komisí provedla sama NASA hloubkové zhodnocení své role a objevila hned několik akcí, které agentura přijme, aby mohla doplnit plánované akce Boeingu. NASA vyvinula zevrubný plán, který má zajistit, že agentura bude mít dokonalý přehled o kriticky důležitých vylepšeních softwaru lodi Starliner. Tento plán také obsahuje přehodnocení všech ověření zpráv o rizicích softwarových ovládacích prvků a pokud to bude nutné, dojde k opětovnému otevření hlášení o rizicích. Agentura dále přezkoumá přiměřenost a vhodnost testovacích prostředí i auditů podmínek používaných při testování. NASA také do týmu Boeingu k řešení softwarových problémů přidělí svého člověka, aby podpořila proces řešení problému. Kromě toho agentura plánuje provedení dalších auditů letového softwaru.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Aby toho nebylo málo, tak NASA vylepší nejen své nezávislé ověřování softwaru a validaci procesů, ale také celkově zvýší své zapojení a vhled do této problematiky. Agentura plánuje zaměřit se na oblasti, které mohou být další „záchranné sítě“ NASA prospěšné pro všechny zapojené strany. NASA také podnikne opatření ke zlepšení celkové systémové integrace lodi Starliner. Proběhne i včetně revize všech příčin rizik souvisejících se systémovými rozhraními. Cílem bude zajistit, aby byla rizika plně definována, dobře kontrolována a správně ověřena. Má dojít i k přezkoumání existujících dokumentů pro řízení nejrůznějších rozhraní, aby se zajistilo, že NASA plně rozumí tomu, kde jsou definitivní zdroje dat pro rozhraní subsystémů.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/12/starliner-orbit-879×485.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/49205202267_2279f574fc_k.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/49258250868_0e5795b4a9_3k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/01/starliner1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/cms_ksc-20191121-ph-csh02_0080.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EMGUzpUXsAAlvQN?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/EMZ2FxVW4AAytxW?format=jpg&name=large
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2019/11/roll1.jpg
Aj keby boeing nemusel opakovať testovací let minimálne pár týždňov bude musieť pracovať na zlepšeniach. Takže SpaceX to má v podstate vo vrecku a znova dokázali že vedia robiť veci rýchlejšie a rovnako dobre ako tradičné firmy v obore. Hlavne nech majú američania už vlastné lode a nemusia sa spoliehať na trampolínu ako im rus odkázal.
No právě že se mi nezdá že by v tomto případě byla SPACEX nějak rychlá, naopak. Mohli už dávno lítat, kdyby na tom dělali. Od prvního letu Dragona uběhlo 10 let, takže na něm začínali dělat tak ještě o 2-3 roky dřív. Nevím jestli čekali na peníze od NASA, ale dovedu si představit že by navrhli a postavili alespoň tu nákladní verzi 2 (co je společná s pilotovanou) už o hodně dřív.
Nebyl důvod ji stavět, protože stále běžel kontrakt CRS-1, takže dokud by nedolétaly Dragony první generace, seděla by dvojka ve skladu.
Můj závěr: letos s lidmi nepoletí a budou rádi, když stihnou opakování bezpilotního letu
Ano, ten „závod“ skoro určitě prohrají a zaslouženě. Možná to stihnou ke konci roku, možná ne, ale Dragon zkrátka bude na ISS dřív.
Pokud se nestane něco neočekávaného. Doufejme, že ne.
So SpaceX to tiež nebude až také ružové. Starliner mal nepríjemní anomálie, ktoré však nakoniec ustál a posádka by sa nakoniec vrátila na Zem živá a zdravá.
To sa o SpaceX rozhodne nedá povedať,
po explózii crew Dragonu by po posádke nezostal ani chlp ktorý by sa dal aspoň pochovať.
Fatálna explózia Crew Dragonu je nezrovnateľne väčší malér ako anomálie StarLineru.
A nechápem na čo tie naše nezmyselné preteky o prvemstvo na ISS. V Amerike ide len o návrat k vlastnej doprave kozmonautov na ISS, tam nejde o žiadne preteky. Nič viac !
Preklep : nie prvemstvo ale prvenstvo !
SpaceX se se svým problémem vyrovnala, což potvrdily i následné zkoušky.
Fajn, zvládne to aj Boening.
Přesně tak.
Vidím rozdíl v tom, že zatímco Starliner měl problémy na standardním letovém vybavení u SpaceX se jednalo o závadu na záchranném systému. Závadu navíc dokázali odhalit při pozemním testu.
Ale pokud by se závady projevily během letu, v případě SpaceX by však šlo o selhání nosné rakety – tedy nestandardní situaci, pak ano, pro astronauty na palubě CD by to byla smrtelná havárie. Na rozdíl od Starlineru.
Nejsou to „naše“ závody. Obě firmy soupeří o zisk vlajky zanechané na ISS při poslední návštěvě raketoplánu. Je to samozřejmě i otázka prestiže, pýchy na vlastní firmu a práci, atd. Soutěživost je přirozená lidská vlastnost. A rozhodně na ni není nic nesmyslného, naopak.
Je otázka, jestli by ten scénář, který vyvolal zkázu kapsle Crew Dragonu z mise DM-1, byl vlastně v praxi realizovatelný.
Jestli by v praxi opravdu nastala taková posloupnost povelů, že by se nejdřív aktivovaly motorky Draco, nechaly v potrubí zbytky paliva a pak by je tlakování pro zážeh SuperDraco vehnalo do ventilu a zničilo ho. Při standartním abortu prostě tato možnost nehrozí. A po dosažení orbity se abort motory deaktivují. Manévrování, orientace a deorbitace se provádí motory Draco.
Každopádně, je dobře, že se na to včas přišlo.
Ano, taková situace by asi v reálu nenastala. Nadruhou stranu, kdyby NASA souhlasila s původní hodně ambiciózní verzí plně motorického přistání, mohlo k té fatální nehodě skutečně dojít.
I v tomto případě by se projevila při testech, před startem. Souhlasím s tím, že scénář takové havárie při letu s posádkou je hypotetický.
Pro mě je stále otázkou proč přesně NASA s motorickou verzí přistání nesouhlasila. Koncept s motorickým přistáním byl myslím jasný od počátku projektu. Proč byl nakonec upuštěn? Dle všeho SPX nebyla schopna doložit dostatečnou spolehlivost systému a proto byla ze strany NASA donucena k „zastaralému“ způsobu padákového přistání. Při únikovém testu pak CD opouští raketu včetně servisního modulu, což se může zdát zbytečné, neboť modul je následně zahozen. Dávalo by mi to smysl ve dvou případech:
a) regulace výkonu motorů není dokonalá a pro omezení zrychlení a přetížení posádky je nutné toto řešení
b) chybné konstrukční řešení spočívající v umístění a úhlu motorů, kdy motory svírají příliš malý úhel a v kritických situacích není možné kabinu zastabilizovat a mohla by se otočit k zemi, serv. modul pak slouží jako závaží pod těžištěm k zastabilizování sestavy v okamžiku úniku
NASA požadovala přespříliš složitou certifikaci a SpaceX usoudila, že jí to za to nestojí. Byla by to technologie jen pro CD, protože SS používá úplně jiný systém. NASA měla největší obavy z izolace spár v tepelném štítu skrz které se měly vysouvat přistávací nohy.
to Dušan Majer
Co to znamená „přespříliš složitá certifikace“? Musíme si uvědomit, že od počátků kosmonautiky pouze pomocí raketových motorů nepřistávala žádná kosmická loď. Tedy jednalo se o způsob inovativní a zcela nový. Je pochopitelné, že NASA chtěla mít od SPX vše náležitě doložené. Nabízí se otázka, pokud SPX tak snadno původní ideu opustila, zda tam nebyl skrytý nějaký závažný problém. Asi by nebyl tak neobyčejně velký problém nožičky umístit z boku kabiny a nebo je tam neumisťovat vůbec! Která loď má nožičky? Jsou zcela zbytečným prvkem jak u padákového, tak motorického přistání…
Jedna věc jsou informace z médií a druhá skutečnost. Pro USA / NASA je přehození odpovědnosti za zásobování a dopravu astronautů na ISS na soukromé společnosti strategickou záležitostí. Dost těžko si představit, že by u firmy, kterou si NASA vybrala někdo přišel s tím, že jsou tam úplní trotlové a nejdůležitější věci (přistání) měli zcela nedomyšlené:)))
Spíš jde o to, že si uvědomili, že by ta certifikace byla složitá a de facto by jim nic extra nepřinesla. Jinými slovy by to bylo málo muziky za hodně peněz.
to Dušan Majer
Bylo by zajímavé vědět jak to bylo…
Kvůli padákovému přistání musela SPX opustit původní koncept přistání. Což si vyžádalo zásadní zásahy do konstrukce lodi. Opravdu tohle celé vyšlo levněji než pouhá certifikace? Jaktože tuto věc nevěděli ve SPX na začátku? Tedy buď se již na začátku v návrhu sekli tj. jednali nekompetentně, od začátku to nemysleli vážně a šlo jen o PR a nebo se objevili zásadní chyby v návrhu motorického přistání a zjistilo se, že je systém nespolehlivý… Kosmonautika funguje už pěkných pár desetiletí. Prakticky nikdo již nezačíná úplně od nuly jako v 60. letech.
Já bych právě čekal, že za touto drobností je skryt nějaký větší problém, než jak je to interpretováno. V těch vyjádřeních, která se dostala ven, to vyznívá jako „zlá zkostnatělá NASA nedovolila kvůli byrokracii pokrokové SPX přistávat moderním motorickým způsobem a nesmyslně trvá na archaickém přistávání na padácích“.
Prakticky vše kolem SPX je zakryto špičkovým PR. Něco jim bouchne a najednou se dozvídáme, že s tím vlastně počítali. CD má v sobě při přistávání tunu a půl hydrazinu, ale to je OK. Bouchne jim to ještě na zemi, ale všechno je v pohodě, protože se objevila naprosto nečekaná reakce paliva a titanového potrubí?! Skafandry do CD navrhovali v Hollywoodu aby byly sexy a teprve následně je upravovali, aby také fungovali ….
Zbytečně přeháníte a hledáte blechy, které neexistují. Mám dojem, že se snažíte na SpaceX hledat jen špatné věci. Než budete ve svých úvahách pokračovat, dovolím si říct, že všechny zmíněné komplikace nastaly během testovací nebo dokonce ověřovací fáze (která předchází samotným testům). Tyto fáze jsou navrhnuty tak, aby prověřily návrh a jeho spolehlivost. Pokud v této fázi dojde k selhání, je to vítaná možnost, jak daný návrh zlepšit, aby v ostrém provozu vše fungovalo spolehlivěji.
A ještě poslední věc: Přestaňte, prosím, lhát. Větu, že „prakticky vše kolem SPX je zakryto špičkovým PR“, může prohlásit jen člověk odtržený od reality. Bavíme se o soukromé firmě, která dosáhla neoddiskutovatelných úspěchů a jen hlupák by to mohl popřít a označit za PR. Nedělejte ze sebe hlupáka a nelžete, děkuji.
to Dušan Majer
Z jaké lži mě tady obviňujete? SPX má špičkové PR, stejně jako Tesla. Komunita fanoušků je srovnatelná s komunitou kolem Applu a IPhonů… To není lež, to je prostě fakt. Kdo tvrdí, že tomu tak není, ten ze sebe dělá hlupáka.
Rakety do vesmíru létají už několik desetiletí. Zásobování kosmických stanic probíhá už řadu let. SPX je soukromou společností vzniklou za účelem podnikání tj. generování zisku. Musk je obecně velice šikovný u všech svých projektů dosáhnout na státní peníze. To ovšem umí i všechny zbrojařské firmy (LM, Boeing atd…) Bez peněz od NASA by nebyla žádná SPX. Jediná věc, kterou se SPX zatím vymyká je motorické přistání 1. st. rakety. Ovšem to zkouší i Blue Origin a vypadá to, že ti mají zatím větší úspěšnost starty / přistání. Ovšem zatím je to technická zajímavost. Teprve čas ukáže zda je toto řešení 1. bezpečné 2. ekonomické. Jak to bylo se znovupoužitelností raketoplánu víme všichni. Navrhnout a vyrobit raketové motory a ostatní příslušenství tak, aby vydrželi jeden start umí dnes „skoro každý“. Navrhnout tyto extrémně namáhané zařízení, aby byly spolehlivé pro 100 použití a ještě je bylo možné snadno a levně kontrolovat to už je výzva.
Nemůžete srovnávat motorické přistávání suborbitálního zařízení s orbitální nosnou raketou. Jiné je úplně všechno – od rozměrů nosiče, přes rychlost až po namáhání konstrukce. SpaceX má za sebou neoddiskutovatelné úspěchy a tímto hloupým srovnáním jen dáváte najevo dva věci – že buďto nechápete rozdíl, nebo jste zaujatý a za každou cenu se snažíte SpaceX kritizovat i za cenu smyšlených dojmů.
To že zlyhal záchranný systémm – to hošie. Najnebezpečnejší systém na Crew Draco bol záchranný systém, pekný žartík.
K explozi došlo po scénáři, který by při běžné misi nenastal. Na to se nesmí zapomínat.
Když už se narazilo na záchranný systém, tak by mne zajímala jedna věc.. Starliner měl chybu v časovači, což mimo jiné způsobilo jednu z anomálií, býval by v tom případě schopen (při selhání prvního stupně) odstartovat záchrannou sekvenci, nebo by si také myslel že se nachází v jiné fázi startu/letu, kdy např. už není připojen k prvnímu stupni, a záchranný systém by nespustil?
To je bohužel něco, co nikdo, kdo nemá přístup do struktury algoritmů, nemůže vědět. Netroufám si spekulovat.
Šance jsou naprosto vyrovnané. Explose kabiny v případě S-X se také nedá jen tak přehlédnout. U Starlinera by problémy posledního bezpilotního letu s velkou pravděpodobností hravě zvládla posádka, která by se mohla kdykoli ujmout řízení. To že během pilotovaného letu selhala automatika není nic nového, stalo se to v historii jak na americké, tak i ruské straně a posádka se ujala vždy řízení a úspěšně přistála.
Na druhé straně v Dragonu jsou brzdící a záchranné motory na KPH uvnitř přistávací kapsule. Od okamžiku kdy dostaly přednost padáky bylo možná vhodnější motory pro sestup dát do trunku a záchranné, nejlépe na TPH mimo loď na věžičku, tím by se ostatně podstatně zvýšila i kapacita pro užitečné zatížení. Mít na palubě motory velkého výkonu na KPH, které před zapálením v případě havárie nosiče neprojdou odpočítáváním je velké riziko.
Řekl bych že motory pro sestup na THP jsou spolehlivější, dokazuje to i Sojuz, který má sice tyto motory na KPH, ale dvakráte, hlavní a záložní.
Rozhodnutí kdy a kdo poletí nerozhodne NASA ani soupeřící firmy, ale státní úřad v okamžiku kdy té, či které udělí příslušnou certifikaci.
Obávám se, že pro, řekl bych předčasně, ohlášené lety turistů bude nutná další certifikace a pochybuji, že bude možné aby byl na palubě jen jeden pilot.
K certifikaci má blíže Crew Dragon, jelikož po své nehodě již přijal příslušná opatření a prokázal jejich funkčnost.
Zvládne Space X vypravit letos 3 pilotované lety? Květen, srpen, podzim? Pokud ne, bude velký problém se střídáním posádek na ISS.
Na to se zatím nedá odpovědět, zatím není ani jedna. 😉 Ale vždycky se to dá nějak udělat – třeba prodloužením pobytu jednoho člena atd.
Já už hodnou chvíli přemýšlím, proč by mělo SpaceX startovat na podzim. Každý rok jsou čtyři střídání posádek, řekněme plus minus po čtvrt roce. Bývaly to 4 sojuzy, ted to mají být 2 sojuzy a 2x USA. Na podzim (v říjnu) má startovat sojuz MS-17. Takže nerozumím tomu podzimnímu startu. Pokud jste však myslel cca konec prosince, v lednu, tak je to jasné. Jako náhrada za Boeing. Ale myslím si, že do té doby už to asi bude mít Boeing OK.
Záleží, jestli bude potřeba opakovat misi OFT.
To máš asi pravdu. Vůbec nelze vyloučit, že se to všechno může takhle protáhnout.
Ja myslim, ze problemy Starlineru pekne ukazuju systemovu chybu nielen v Boeingu, ale celeho priemyslu. Priemysel je dnes zial zle nastaveny. Idea vsetko sa musi podarit na „1 dobru“. Toto je zial cele chore a cele zle.
Dakujem za clanok
Rádo se stalo. Je dobře, že zkouška splnila svůj úkol a odhalila problémy, které se teď mohou opravit.
Nezapomeňme,že i Boeing měl problémy s ventily záchranného systému a dlouho je opravoval.
Ale co mě zaráží je,že NASA až teprve teď dá svého člověka k ověřování toho co Boeing dělá.Proč tohle už dávno neřešili během panelů,kde se probíral stav připravenosti. Nehledě na to,že se rozhodli dělat SW zvlášť pro každou část.
Nevím,jak to v Boeingu i NASA viděli,ale logicky pak musí celou sestavu ověřit.Bohužel zde jde asi o peníze a vylepšení pověsti po veškerých problémech s Boeing 737 MAX.
Bohužel Boeing,už není to co býval a asi by se měli nad tím zamyslet než dojde k dalším tragediím.Zde jdou asi za heslem „Money come first“.
Je zvláštní,že po Space-X NASA šlapala,aby bylo vše na 101% ,ale po Boeingu ne.
A ono to pak dopadne jak s certifikací Boeing 737 MAX,kde si Boeing dělal 90% sám a pak už víme jak to dopadlo.
Takže závěrem,Boeing bohužel nejde nechat bez dohledu a jak už ví NTSB,tak už to asi došlo i NASA.
BTW : popřejme brzký start,bezproblémový let a hladké přistání jak Starlineru,tak i 737 MAX.
Boeing samozřejmě u Starlineru testoval systémy dohromady (ano, něco uteklo). Co neotestoval, byl kompletní letový profil.
Někteří zase u SpaceX považují za nadměrné riziko umístění abort motorů a jejich nádrží přímo do těla kapsle.
To si naozaj myslíš že fatálna explózia Crew Dragonu bola vo všetko na 101% ?
Áno, explózia bola aspoň na 201 !
Přemýšlím, kde berou Apple (pardón SpaceX) fans tu jistotu, že v procesu vývoje softwaru je u SpaceX naprosto všechno v pořádku.
Při troše dobré vůle u takto kritických a rozsáhlých projektů najdete nedostaky prostě téměř vždy. A při troše smůly to mohou být právě takové závažné „bugy“ , jaké prošly sítem testů a kontrol v případě Starlineru.
Nevím jak vy, ale já jim pod ruce nevidím. Ale dokážu si představit, že jestli se někde šetří, pak mimo jiné i v této firmě.
Samozřejmě máš pravdu, že jistotu nebudeme mít nikdy, jen se zvětšujícím se počtem absolvovaných misí budeme klidnější, že je míň a míň pravděpodobné selhání. Zvlášť když se pravděpodobně postupem času objeví a překonají menší či nedejbože větší zádrhele.
Jen bych řekl, že tím, že kromě vynášení nákladů pro zákazníky (stejně jako ULA) řídí ve vesmíru vlastní kosmickou loď Dragon, tak asi nejde tak moc po zelené louce jako Boeing. Plus má za sebou přeci jen už jedno automatické dokování.
Každopádně astro/kosmonautům v obou lodích budu vždy přát jen vše dobré.
Crew Dragon má za sebou již poměrně dost zkoušek na to, abychom mohli mít aspoń základní úroveň jistoty.
Tak to teda určite nemá !
elon musk stvoril paypal, takze s vyvojom spolahliveho softveru ma obrovske skusenosti. na druhej strane suhlasim, ze prehnana istota moze byt na skodu a urcite by nebolo zle ak by niektore audity, ktore bude robit nasa u boeingu, urobila aj u spacex. na druhej strane, ak by to malo sposobit oneskorenie startu dm2, tak by to verejnost urcite nebrala najlepsie.
Myslím, že ich robí už aj tam,len sa o tom moc nepíše, hlavne po ďalších dvoch exploziach StarShipov. Samozrejme že to s Crew Gragonom priamo nesúvisí, ale čosi aspoň vyvoláva isté nepríjemne podozrenie či tam nie je niečo vo väčšom neporiadku než u Boeningu.
🙁
To je opravdu přehnaná a hlavně absolutně nepodložená spekulace. U Starship se snaží o něco úplně jiného než u Crew Dragonu. To jsou jablka a hrušky.
Souvislost s Dragonem to nemá. Jde zatím o první zkušební testovací modely a tam se s tím tak nějak počítá. Kompozitní nádrž jim taky bouchla a nikdo nemluvil o souvislostech s Dragonem.
Ta souvislost tam je a vždy bude, ač nepřímá – to samé jako se neustále omílá u Boeingu vztah k 737MAX. Není to možné prostě oddělit. Jedna firma, jedna pověst.
Tady má někdo pěkně velkou osinu v zadku.
NASA ani SpaceX nic netají, o auditu NASA se psalo zcela normálně.
Starship nesouvisí s CD ani přímo ani nepřímo.
Podezření máte jen vy sám. A soudím, podle množství překlepů, že hooodně nepříjemné.
to pbpitko
Souhlasím s Vámi. Firemní kultura a nastavení procesů SPX je zřejmě děsivé. U starship zatím testují nádrže nebo spíše objevují ameriku jak se vlastně svařuje a je to jeden neplánovaný výbuch za druhým. Jestli podobné praktiky uplatňovali a uplatňují u Falconu a Dragona, tak tam nepochybně bude spousta kostlivců ve skříni a klidně se můžeme dočkat pár pěkných explozí CD na rampě a nebo u ISS až zase dojde k nějaké „nečekané reakci“ paliva s titanovým potrubím. Prostě jsou věci, které byly přípustné v počátcích kosmonautiky, ale dnes jsou neakceptovatelné. S tímhle přístupem se klidně můžeme dočkat toho, že CD při své slavnostní první, druhé a nebo třetí misi smete z oblohy nejenom sebe, ale i celou ISS…..
Tak a dost. Ta poslední věta už byla poslední kapka. Přestaňte šířit své nepodložené spekulace, které prezentujete jako fakta. Tohle už zavání trollingem a to tady trpět nebudeme. Velmi důrazně vás varuju. Na našem webu si zakládáme na diskusi, která má určitou úroveň. Vaše smyšlené domněnky s nepodloženými katastrofickými scénáři, ji narušují. Takový diskusní styl odborníků na všechno od hospodského stolu je plný internet. My do takové diskusní žumpy opravdu patřit nechceme.
Ne, nebudu o tom s vámi diskutovat. Jste na našem webu a budete dodržovat pravidla naší diskuse. Pokud ne, tak u nás prostě diskutovat nebudete. Tečka.
Pokud to chcete konkrétně, tak výrazy jako:
je zřejmě děsivé.
nepochybně bude spousta kostlivců ve skříni
klidně se můžeme dočkat pár pěkných explozí
To je přesně ukázka toho, jak své nepodložené spekulace vydáváte za fakta. Takhle u nás opravdu nebude nikdo diskutovat! Berte to jako poslední varování. Ještě jednou napíšete něco podobného a další upozornění už nepřijde. Nejde o to, že kritizujete SpaceX. Jde o formu diskuse, jakou používáte. Na takovou formu u nás nejsme zvyklí a zvykat si ani nebudeme.
to Dušan Majer
Spekulace nevydávám za fakta. Nevím zda Vy osobně jste se podílel na vývoji čehokoliv. Ale prostě informace naznačují (starship, výbuch CD), že procesy nejsou ve SPX nastaveny dobře. Stejně tak jako nejsou dobře nastaveny v Boeingu (viz. MAX). Je to prostě o firemní kultuře. Každou soukromou společnost musíme podezřívat z toho, že za účelem maximalizace zisku (minimalizace nákladů) půjde do většího rizika než státní agentura. Proto jsou ze strany států požadavky na certifikaci = doložení spolehlivosti a požadovaných parametrů výrobku (nejen letadel, ale třeba je tady obdoba u léků, potravin …).
A co máte prosti kostlivcům? Při vývoji něčeho komplikovaného, ještě pod finančním a termínovým tlakem si buďte jist, že kostlivců ve skříni pár je. Míním tím nebezpečná, potenciálně nebezpečná či dostatečně nevyzkoušená řešení. Tohle je prostě realita našeho světa.
A riziko, že nějaká kosmická loď ať už nákladní nebo osobní, ruská, americká, evropská, smete z oblohy ISS tady prostě je a bude pořád.
To není trolling.
O tom je analýza, eliminace rizik, nastavení kontrolních procesů. Co Spektr a Mir? Proč se všechny „náklaďáky“ až na Progress u ISS zachytávají robotickou paží a nepokoušejí se o automatické spojení? Protože cena za vývoj a eliminace rizik….
Já jsem řekl, že o tom s vámi nediskutuju! Dostal jste výstrahu a je jen na vás, jak se k ní postavíte.
Tak u SpaceX snad celkem nedávno hloubkový audit proběhl, ne? Tehdy se myslím dost mluvilo o tom, jak NASA šlape po SpaceX a Boeing nechává na pokoji. Nebo si to špatně pamatuju?
Ano, proběhl. Mnoha lidem bylo divné, že tohle hodnocení che NASA jen od jedné firmy.
Někde jem četl ,bohužel už nevim kde,že Boeing chtěl od NASA za tuto kontrolu mnohem vice peněz než SpacceX.I SpaceX si naůčtoalo částku za“Vyrušování“
Promiňte Vy jste naprostý mimoň.
Myslíte si, že jde srovnávat hloupou platební bránu s něčím tak komplexním jako je sw kosmické lodi ev. rakety? Tady jde mimo jiné i o časově kritické real-time úlohy, systém musí být násobně zálohovaný, atd …