Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Starliner nebyl testován komplexně
Manažer programu pilotované lodě Starliner od Boeingu – John Mulholland uvedl, že příčinou potíží při prvním bezpilotním letu lodě Starliner bylo nekomplexní testování před startem. Nepředstavujme si to tak, že by některé z komponent a software nebyly otestovány, pouze byly testovány zvlášť a neproběhl test komplexní, který by zahrnoval kompletní testování softwaru při simulaci průběhu celé mise. Podle Mulhollanda by takový test zřejmě odhalil hlavní příčiny částečného neúspěchu mise OFT. Zároveň však dodává, že to neznamená, že by tým při pozemních zkouškách něco zanedbal.
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
Připomeňme, že mise OFT startovala na konci prosince minulého roku a jednalo se o generální zkoušku před tím, než měla do lodi usednout posádka. Během letu, který měl za cíl dokovaní s Mezinárodní kosmickou stanicí a bezpečný návrat zpět na Zemi, se však vyskytly zejména dvě kritické chyby. První chybou byl špatně nastavený časovač lodě, který pracoval s jedenáctihodinovým zpožděním oproti realitě a loď tak po oddělení druhého stupně neučinila důležitou korekci dráhy nutnou k navedení se na stabilní oběžnou dráhu. Kvůli hrozbě vstoupení do atmosféry a času, který pozemní tým potřeboval na rozpoznání a řešení tohoto problému, pak Starliner vyčerpal velkou část svých zásob pohonných hmot a ke stanici už nedokázal doletět. Loď proto podstoupila pouze dvoudenní let na oběžné dráze, při kterém prověřila většinu svých systémů.
Druhý problém pak nastal před vstupem do atmosféry, kdy počítač ovládání orientačních trysek na servisním modulu špatně četl pořadí užití těchto trysek. Na chybu se přišlo dvě hodiny před vstupem do atmosféry. Kdyby nebyla chyba odhalena, hrozilo by, že by po oddělení servisního modulu nedošlo k jeho bezpečnému oddálení od lodi, ale naopak k přiblížení a možné srážce s lodí a poškození tepelného štítu. To by samozřejmě znamenalo v nejhorším případě ztrátu lodě.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Obě chyby tak byly softwarové, které by v ideálním případě měly být odhaleny při pozemním testování. Nicméně se zdá, že kvůli tomu, že se testovalo po jednotlivých systémech a jednotlivých aspektech mise, došlo k tomu, že tyto chyby nebyly odhaleny. Kdyby během pozemního testování proběhl komplexní test simulace celé mise, pravděpodobně by se na tyto chyby přišlo. Jednalo se v obou případech o chyby vznikající interakcí dvou fází, či přechodem mezi jednotlivými systémy a při jejich vzájemné kooperaci. Právě vzájemně provázené testování mezi fázemi by dle Mulhollanda tyto chyby odhalilo.
Poté, co mise OFT skončila takto neslavně, pracují nyní inženýři z Boeingu na kontrole celého softwaru lodi, což jsou miliony řádků, které je nyní třeba projít. Vyšetřovací komise však zatím stále nerozhodla, zda bude třeba bezpilotní test Starlineru opakovat, nebo zda se po očekávaném zpoždění proletí v dalším Starlineru již posádka. „Zpětná kontrola ukázala na několik problémů, ale opravdu nechci, aby závěry vyzněly v neprospěch týmu kontrolorů mise OFT,“ řekl Mulholland. „Nikdo z nich si práci neulehčil, pracovali přesně dle zadaných parametrů. Nicméně se ukázalo, že máme v testování nějaké mezery, které nyní napravíme. Samotný tým je ale neuvěřitelně talentovaný a pracoval výborně.“
Dalším z problémů, který doprovázel misi OFT, byly problémy s komunikací. Již během zasílání příkazů na spuštění motorů a provedení manévru, který by loď stabilizoval na oběžné dráze, se nedařilo spojit s lodí napoprvé. Byl to jeden z dílčích problémů, proč se nepodařilo dostat Starliner na stabilní dráhu bez vyčerpání větších zásob paliva. Během dvoudenní mise se pak tento problém vyskytl více než třicetkrát.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Vraťme se zpět k problému s časovačem lodi Starliner. Chyba vznikla, když si loď synchronizovala čas z letového počítače rakety Atlas V poté, co byla k raketě připojena. Místo toho si loď měla načíst čas až během odpočítávání během předstartovní sekvence.
Tento problém se nepodařilo odhalit proto, že společné předletové simulace ULA a Boeingu se zaměřily pouze na startovní sekvenci, kdy je Starliner připojen k raketě a skončily ve chvíli odpojení lodi od druhého stupně. Kdyby ovšem test pokračoval i operacemi plánovanými po oddělení, tato chyba by byla odhalena. „Kdybychom při tomto testu pokračovali o pár minut dál, tuto chybu bychom odhalili,“ řekl Mulholland.
„Během plánování mise nám připadalo logické rozdělit testování softwaru lodi a rakety na jednotlivé části a ověřit jejich správné konání. Při zpětném pohledu je nyní snadné rozeznat, kde se stala chyba, když nyní vidíme výsledky šetření. V té chvíli nám ale připadalo logické testovat každý segment softwaru zvlášť,“ řekl Mulholland. „Kdybychom provedli komplexní test, který by jen o pár minut přešel čas ukončení práce nosiče, viděli bychom, že palubní časovač Starlineru pracuje s nesprávným časem. V té chvíli si loď myslela, že manévr nutný k uvedení na oběžnou dráhu provedla již před mnoha hodinami.“
„Rozhodnutí týmu, že bude testovat každou součást softwaru zvlášť, bylo v dané chvíli logické. Nyní nám to může připadat zvláštní, ale v té chvíli se inženýři nedopustili žádné chyby,“ dodal ještě.
Mulholland dále uvedl, že před každou další misí Starlineru bude Boeing a ULA dělat komplexní testy, které mají zahrnout všechny události od startu, přes dokování u stanice až po přistání zpět na Zemi. Podle Mulhollanda by právě takové testování odhalilo i chybu v nastavení trysek servisního modulu. „Řídicí jednotka orientačních motorků měla nesprávnou tryskovou mapu,“ řekl Mulholland. „Tato chyba by způsobila, že by se aktivovaly trysky, které by modul přivedly zpět k lodi místo toho, aby jej od lodi oddálily.“
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Starliner používá dvě tryskové mapy. První tryskovou mapu používá, když je loď kompletní – tedy spojená se servisním modulem. Druhá trysková mapa je užívána pro servisní modul pro jeho plánovanou likvidaci shořením v horních vrstvách atmosféry poté, co se odpojí od samotné lodi. „Zde nastala chyba,“ pokračoval Mulholland. „Počítač v servisním modulu byl chybně nastaven, aby i po oddělení lodi nadále používal první tryskovou mapu a prováděl tak opačné operace, než mu měla nařídit mapa druhá.“
Dozvěděli jsme se také, že během předletových testů byly testovány jednotlivé počítače a systémy zvlášť, navíc ještě v nekomplexním emulátoru. Kvůli tomu, že testované systémy byly rozdílné od těch letových, nepřišlo se na chybu s mapováním trysek po oddělení servisního modulu. Boeing proto jako vylepšení zahrne testy komplexní avioniky lodi a servisního modulu do předletového testování před každým startem. Vylepšením také prošel samotný emulátor. „Pokud je důležité mít v testovací laboratoři konkrétní letovou avioniku, budeme ji muset skutečně mít, než provedeme kvalifikační test,“ řekl Mulholland.
Další potíže provázely komunikaci lodi s pozemním střediskem. Bylo identifikováno celkem 37 výpadků spojení během dvoudenního letu. Výsledky vyšetřování zatím nejsou zveřejněny, toho bychom se měli dočkat v pátek 6. března. Nicméně už nyní je známo několik důležitých faktů.
Loď měla problémy s komunikační sítí TDRS, konkrétně s ověřením přístupu do této sítě. Při jednom z těchto případů nastal stav „Falešný pokus o přístup“ nicméně ve zbývajících 36 případech byl problém jinde. Neočekávané výpadky komunikace probíhaly zejména nad regiony Evropy a Ruska, jednou však i nad Floridou. V těchto okamžicích nedokázalo pozemní středisko odeslat příkazy a povely k lodi. Důvod této chyby je tématem zmíněného auditu nezávislé vyšetřovací komise, který bude zveřejněn příští pátek.
Mulholland pak dodal, že i přes zmíněné problémy dokázala loď letět v kosmickém prostoru, dobře fungoval tepelný štít i padákový systém. Proběhlo i ověření funkčnosti dokovacího zařízení, ačkoli nedošlo na interakci senzorů a navigačního softwaru ve spolupráci se stanicí. Loď se následně bezpečně vrátila na Zemi. Navíc je tento konkrétní exemplář Starlineru připraven k dalšímu použití při budoucím letu. Nicméně technici z Boeingu jsou nyní připraveni připravit další testovací let, ať už půjde o opakování testu OFT, anebo první pilotovaný let CFT.
Kosmický přehled týdne:
Společnost Virgin Galactic milionáře Richarda Bransona po letech otevřela možnost rezervací a koupě letenek na jejich malém suborbitálním raketoplánu SpaceShipTwo. Je to jeden z prvních kroků k prvnímu skutečnému turistickému letu na tomto stroji. Vývoj malého suborbitálního letounu byl značně komplikovanější, než se na počátku zdálo. Během vývoje došlo ke změně paliva hlavního motoru, ale také k tragické havárii, při které zemřel jeden z pilotů. Lety budou probíhat ze Spaceport America a první krátký výlet nad sto kilometrů by měl uskutečnit sám Richard Branson. Střídmé odhady mluví ještě o tomto roce, ale turistické lety očekávejme spíše v roce 2021. Pokud máte zájem, můžete letenky rezervovat zde. Mezi prvními šesti sty zaplacenými výletníky z první várky, kteří se hlásili a platili již před lety, je i deset Čechů.
Už se o tom delší dobu mluvilo a z logicky věci se to zdálo jako nevyhnutelné. Nyní však můžeme konstatovat, že Falcon Heavy dostane větší kryt a také vertikální obslužnou věž, ve které bude probíhat vertikální integrace nákladu. Cílem je samozřejmě vyhovění požadavkům armády, jejíž největší zakázky potřebují jednak více místa, ale také právě vertikální integraci. Některé velké náklady totiž horizontální integraci technicky nemusí zvládat. O důvodech zvětšení krytů a vertikální integraci jsme psali již dříve v Kosmotýdeníku. A k Falconu Heavy ještě jedna zajímavá zpráva. NASA si FH vybrala jako nosič pro zajímavou vědeckou misi Psyché. Právě toto bude tématem pro hlavní pondělní článek, na který se už nyní můžete těšit.
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků, které jsme za uplynulých sedm dní vydali na serveru Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, proto si je nyní pojďme shrnout. Pomalu a zlehka jsme tentokrát začali pozvánkou na Kosmoschůzku. Nicméně hned poté jsme na to vlítli a nabídli vám čtení o tom, jak mise Artemis I otestuje radiační vesty, které budou zřejmě nedílnou součástí výprav mimo radiační ochranu Země. Strach z koronaviru zachvátil celý svět a proto je na místě jistá obezřetnost. Je možné, že kvůli tomuto novému viru bude prodloužena karanténa další posádky Sojuzu. V úterý vyšel další díl seriálu Svět nad planetou. Zajímavá zpráva přišla také z NASA. Agentura hledá řešení pro zvažovaný rover pro extrémní prostředí na povrchu Venuše. Ohlédli jsme se také na roční práci sondy InSight na povrchu Marsu. V týdnu jsme také pokládali otázku, zda první poletí Starship SN-1, anebo až SN-2. Dnes už víme, že SN-1 rozhodně nepoletí. Ke startu se chystá poslední exemplář první verze nákladní lodi Dragon, který na misi CRS-20 poveze zajímavý náklad, včetně bot. NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření, při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Vybrala proto nový přístroj, který na měření naváže. Vskutku historickou událostí bylo, když se tento týden vůbec poprvé na oběžné dráze spojily dvě komerční družice. Šlo o první krok k servisování družic. Jelikož jsme měli poslední pátek v měsíci, pozvali jsme vás na další Pokec s Kosmonautixem. Doposud tajemná společnost Astra se konečně otevírá veřejnosti a chystá první start. Na závěr týdne jsme si dali výbušné téma ve formě nepodařeného tlakového testu Starship SN-1.
Obrázek týdne:
Tento týden došlo k historické chvíli, když se na oběžné dráze vůbec poprvé spojily dvě komerční družice. Telekomunikační družice Intelsat 901, byla navštívena a zadokována experimentální družicí MEV. Šlo o nácvik budoucích servisních misí velkých telekomunikačních družic a tedy důležitý krok k ještě efektivnějšímu využití oběžných drah. Níže vidíte fotografii, kterou pořídil MEV při přibližování se k Intelsatu 901. Na ní je také krásně vidět, že se celý děj odehrával relativně daleko od Země, blízko geostacionární dráhy.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/
Video týdne:
Tentokrát si dáme jeden výbuch. Ačkoli plány SpaceX s Starship SN-1 byly jiné a zahrnovaly i statický test zážehu s motorem Raptor, nakonec v noci z pátku na sobotu došlo k tlakové zkoušce, která prototyp bohužel zničila. SpaceX tak nadále řeší problémy nedostatečně kvalitních svarů, což by jim dle informací z toho týdne měla pomoc vyřešit spolupráce s odborníky na toto téma, firmou Fronius. Mluví se však také o závadě na jedné z tlakových nádob. Na video si prohlédněte spektakulární výbuch a následné dopady na elektroinstalaci standu.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2020/02/starliner_c3pf.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/12/49258250868_d3ffed72fd_k.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…3dec839163060df1b2bed77793236410&oe=5EBBBD43
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…e07102b5-2800-4718-94c0-2c4262f16bdc-prv.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ERym72kWoAA3Yd9?format=jpg&name=large
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/EMG-TVAUcAA2nrU.jpeg
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2019/12/starliner-orbit-879×485.jpg
… pracovali přesně dle zadaných parametrů ….. Samotný tým je ale neuvěřitelně talentovaný a pracoval výborně.
Když čtu tato slova, napadá mne jen jediné – ve Stralineru je ještě volné místo. Pan Mulholland by si tam mohl při dalším testu sednout.
Strašné politicko-korektní ptydepe.
Tak nevíme za jakých podmínek pracovali a hlavně je velice nebezpečné trestat někoho za nezáměrnou chybu. Může to totiž vést k tomu, že se začne zatloukat jakýkoliv problém a situace bude ještě nebezpečnější. Takto se přesně pracuje i v jaderné energetice. Vyšetřování se nedělá kvůli nalezení a potrestání vyníka, ale pro vytvoření opatření, aby podobná situace nemohla nastat. Každý se pak bude snažit rozkrýt problém a nebude si hlídat záda před případným postihem.
Jinak buďme rádi, že tento problém se objevil při testu a nikoliv ostré misi. Tady se přesně ukazuje, že testy nejsou zbytečnou buzerací.
Fuj, omlouvám se za toho „vYníka“, příště si to po sobě nejprve přečtu.
Politicky korektní řeči se v takovýchto souvislostech prostě dnes objeví vždy. Doba je bohužel taková a korporátní prostředí je pro to živnou půdou nejen v souvislosti s technickými záležitostmi. 🙁
Ono je ale strašně jednoduché kritizovat a velmi obtížné pak takové komplexní testy uřídit. Je myslím příznačné a pro tuto dobu také charakteristické, že pod článkem o neúspěchu SpaceX kdosi před několika dny napsal, že je to pochopitelné, protože „se učí“ a v případě Boeingu opět (po kolikáté už?) diskutující odhalují jakési rejdy temných sil. Týmy v Boeingu se pochopitelně také učí – kdy naposled Boeing vyvíjel kosmickou loď? A mimochodem, proto šlo o testovací misi, aby byly takové chyby ještě včas odhaleny.
Samozřejmě, že současná korporátní móda outsourcování vysoce odborné práce kamsi do obskurních firem kdesi v Indii na kvalitě nepřidá. To myslím potvrdí skoro každý, kdo byl nucen s takovými nezkušenými inženýry na dálku a přes několik časových pásem spolupracovat. Doufejme, že většina práce na Starlineru stále probíhá v USA…
Před nějakým časem jsem tady psal, že bych řekl, že nešlo přímo o chyby v kódu, ale o špatnou parametrizaci. Když tady teď čtu popis problému s ovládáním trysek servisního modulu, jsem si tím skoro jistý. Nicméně „review“ kódu je po tom incidentu teď asi čeká. To jim nezávidím. A nedejbože, aby došli k závěru, že je třeba přikročit k „redesignu.“ To bychom se další mise jen tak nedočkali. Musk tohle kolo prostě vyhrál, to je fakt.
Zdá sa že aj v SpaceX.
Nojo, no, jak pravil soudruh boeingový manažer: „Rozhodnutí týmu, že bude testovat každou součást softwaru zvlášť, bylo v dané chvíli logické. Nyní nám to může připadat zvláštní, ale v té chvíli se inženýři nedopustili žádné chyby“.
Sice Starliner dělá jednu chybu za druhou (nezapomeňme na urvaný padák), ale všichni pracují skvěle a měli by se uznale plácat po rameni.
To by se taky dalo říct, že rozhodnutí týmu, že bude štípat polena každou částí sekery zvlášť, bylo v dané chvíli logické. Nyní nám to může připadat zvláštní, ale v té chvíli se inženýři nedopustili žádné chyby. Protože koho by napadlo, že ten kus dřeva a železa by se měly používat pohromadě, že?
Je opravdu nutné používat v jinak v celku rozumném komentáři označení soudruh? 😉
Je opravdu nutné (i když populární) se za každou cenu „vtipně“ navážet do Boeingu? Ano, některé věci nedomysleli a v rámci šetření uspěchali a měli by si podle mne dát repete, ale taky se tu nikdo nenaváží do SpaceX a jejich trampot s padáky, anomálií u Superdraco a v neposlední řadě svařování metodou pokus-omyl.
Sorry, ale už mi to nedalo.
Přeju si, aby to šlo všem na první dobrou a aby byly minimální odklady. Kosmonautice to sakra prospěje. Děkuji HM, dobrý komentář, vidím to podobně.
Borec prakticky řekl, že se rozhodli netestovat všechno. Celou simulaci letu zjevně provedli až když byla loď na oběžné dráze. Nezabralo to tedy ani moc času. Jako softwarový vývojář si dokážu představit, že se sejdou dvě těžko očekávané skutečnosti, dohromady způsobí nějaký problém a jinak dobře otestovaný systém nějakým způsobem selže. Ale že neprovedou simulaci celého letu? Navíc v době, kdy máme hardware, že takovou simulaci může provést sama loď? Jako četl jsem to s otevřenou pustou.
Jako softwarový vývojář jistě víte, že největším žroutem času a peněz při testování, je simulace vstupů ze senzorů (a navíc je to hodně otravné, nedokonalé a dá se tam nasekat spousta chyb). Tedy mít k dispozici kompletní hardware není podmínka dostačující. Tipoval bych, že to je důvod, proč se na to v Boeingu vykašlali. Testovat v reálném prostředí je přesnější, rychlejší a jednodušší. Možná byste byl překvapený, jak častá je to praxe v průmyslu. Asi si řekli, že pokud v tom nejsou lidi, tak o moc nejde. Ostatně SpaceX něco podobného provádí se svařováním prototypů Starship.
Možná to žere čas, ale zjevně byli schopni to udělat během dvou dnů, co loď kroužila na oběžné dráze kolem Země, protože ten druhý problém našli ještě než loď přistála. Co jsou dva dny v kosmonautice.
Jak jsem psal: Testovat v reálném prostředí je přesnější, rychlejší a jednodušší. Takže to, že to na letícím Starlineru zvládli za dva dny, ani zdaleka neznamená, že by to zvládli za stejnou dobu a se stejnou přesností „nasucho“. Klidně to mohlo trvat měsíc. Na druhou stranu: Určitě mají vyvinutý simulátor určený pro piloty, tak by vstupy ze senzorů měli umět generovat celkem snadno.
Co to jako je proboha „Starliner nebyl testován komplexně“ to jim taková prohlášení projde celým systémem společnosti!!
Všichni přece ví, že testování jednotlivých komponent a celku je zcela odlišné. Je to něco jako kompozit, víme jaké fyzikálně-chemické vlastnosti mají jednotlivé díly, ale jako celek budou vlastnosti odlišné.
Nechápu jejich postoj a dle mého soudu z toho vyplývá:
– zakrývají pravou příčinu
– jsou to fakt amatéři v některých věcech
– management si dělá co chce,takže řídící hierarchie je total out of order
No comment. Mít jejich sílu a cash flow Elon Musk, tak si ani nedokážu pomyslet úspěchy.
„Cash flow“ s tím nemá nic společného. Pokud chcete šermovat odborným pojmy, je dobré se s nimi nejdříve trochu seznámit.
Doporučuji zústat u češtiny a vystačit si s pojmy jako rozpočet, atp.
S čím nemá cash flow společného příště až Tě bude iritovat nějaké pro tebe bezvýznamné slovo, tak to doplň. Jinak přestaň šermovat tady ty chytrolíne.
Asi máš vysoké ego, možná by Ti ho mohl někdo….víš co!
Takže se raději nevyjadřuj nebo doplň něco k tématu
Tak se musím omluvit, máte už roky XXXXXX a vykání by bylo na místě senilita je problém. A nebo kolem Vaší adresy: XXXXXX to je už běžná záležitost 🙂
Takže prosím už na mě nikdy nereagujte! A nezaměňujte realitu – finanční tok můj a Váš rozpočet….jste směšný.
Vážený pane, jen o chlup jste unikl banu. Dávám vám ještě jednu šanci. Váš příspěvek, který obsahoval osobní údaje, jsem upravil, aby v něm nebyly citlivé údaje. Musím vás upozornit, že argumentační styl, kterým jste napsal své komentáře a útoky ad hominem se zcela striktně vylučují s kulturou diskuse, kterou na našem webu dodržujeme. Nehodlám o tom s vámi diskutovat. Berte to jako poslední varování. Ještě jednou napíšete cokoliv podobně nevhodného a už nepřijde žádné další varování.
Vážený p.Majere, zaprvé nějaký ban mě ale vůbec nezajímá a je mě to jedno!! Mě zajímají články a přispět občas (od teď už asi nikdy díky Vám) do diskuze k tématu.
Ovšem arogantní odpověď daného pána na mě a ne k tématu, by Vás mělo zajímat jako první nemyslíte?? Nebo jste ztratil objektivnost úplně?? Sám tady řešíte tyto prohřešky každý den viz.:
Dušan Majer napsal:
1.3.2020 (22:11)
Je opravdu nutné používat v jinak v celku rozumném komentáři označení soudruh?
Tak pokud chcete držet na úrovni diskuzi, tak to dělejte pro všechny stejné nebo se mýlím? Začněte u Radim Pretsch.
A další věc jak víte že jsou to pravé jeho osobní údaje?
Nehodlám s vámi o tom diskutovat. Neposuzoval jsem, zda to jsou jeho osobní údaje. Už jen to, že jste dal ty údaje do komentáře, je něco, s čím jsem se na našem webu ještě nikdy nesetkal. Neřeším, zda jsou skutečné, nebo ne. Jde mi o to, že vás vůbec napadlo, něco podobného dát do komentáře na našem webu. Tohle překročilo všechny hranice, které jsme ochotni na našem webu v diskusích tolerovat. Radimův komentář sice nebyl úplně vzorný, ale ve srovnání s vaším stylem je to nesrovnatelné. A věřte mi, že se o férový přístup ke všem opravdu snažím. To, že se vám to tak nezdá, není můj problém, ale váš. Své jsme k tomu řekl a dál to rozebírat nebudu. Varování jste dostal a je jen na vás, zda budete i nadále pokračovat ve svém arogantním stylu, nebo zda budete psát normální komentáře jako všichni ostatní. V prvním případě přijde ban, ve druhém případě proti vám nebude mít nikdo ani to nejmenší.
Myslím, že zde není dále o čem diskutovat. Ban jste si svojí arogancí a nevychovaným způsobem vystupováním a pohrdáním všemi kolem vás vysloužil snad již dostatečně. Uráží mě, že někdo diskutuje pod mým článkem tak, jako vy. Na to tady opravdu nejsme zvyklí. A pokud je vám tady vše jedno, nechápu proč se obtěžujete s komentáři.
Je to velká škoda pro kosmonautiku a dobývání vesmíru ,při tom je Starliner moderní schopná loď.Ale i mne by nenapadlo neudělat komletní simulaci celého letu ,to považuji za selhání výrobce. Způsobem testování při startu to zkoušeli u N1 a výsledky hovoří za vše.
Snaha „ušetřit čas a peníze“ u věci, která by „neměla prakticky nastat“.
SpaceX tento závod zřejmě po právu vyhraje. Snad se na Starliner nebude čekat moc dlouho.
Vyjádření pana Jona jsem si musel přečíst několikrát.To je tedy legranda.Inženýři neudělali chybu,protože dopuntíku dodrželi manuál,který si sami vymysleli.Prima…Loď použila omylem Moskevský čas.Tak že nikam nedoletěla..Jinak ok….Manévrovací trysky si popletly mapu.To se mi taky stalo.Už 2 hodiny před Vimperkem jsem zjistil,že na dovču mám zabalenou v báglu mapu Krkonoš.Tak že ok….Nešla komunikace..No bóže.To se stane.Přistáli,tak co.Ok……Stykovací uzel se sice s ničím nestýknul,ale určitě by fungovaL.Tak to je tutovka…Aspoň to tvrdili inženýři…Tedy,mise úspěšná.Nebouchlo to,neshořelo a dokonce přistálo….Lidi to jsem z toho jelen.A ještě nedávno jsem si říkal,že to je průser.A ono ne.