Evropská solární odysea – 1. díl

thumbnail

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Mnoha našim čtenářům v mysli pravděpodobně visí otázka, v čem může být Solar Orbiter tak významný, když nedávno do kosmu odstartovala sluneční sonda Parker Solar Probe od NASA, která Slunce studuje z historicky nejmenší vzdálenosti. Je potřeba říci, že přestože objekt zkoumání obou průzkumníků je stejný, jejich cíle jsou jiné. Výjimečnost americké Parker Solar Probe spočívá právě v oné minimální vzdálenosti, ve které sonda dokonce prolétá sluneční korónou, na kterou se zaměřuje především. Evropský Solar Orbiter se naproti tomu ke Slunci sice nepřibližuje tak dramaticky (byť i jeho oběžná dráha bude procházet nebezpečně daleko za Merkurem), ale zato bude mít jeho oběžná dráha velký sklon k ekliptice, což znamená, že se jako první v historii podívá na sluneční póly. Díky tomu bude Slunce studovat v širším kontextu a komplexněji, od čehož si vědci slibují porozumění mnoha doposud nepochopeným zákonitostem sluneční aktivity. Americko-evropské solární duo se navíc bude vzájemně perfektně doplňovat a umožní hlubší porozumění naměřených dat.

V prvním „zahřívacím“ dílu tohoto seriálu vám nabídneme otitulkované video, které sondu blíže představuje a vysvětluje její vědecké cíle.

Přestože se jedná o bezpilotní sondu, je potřeba nezapomínat na to, že i přes absenci posádky není zcela autonomní a za její činností stojí celá řada odborníků, kteří sondu budou hlídat a ovládat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. A právě proto pro vás máme toto druhé video, které přibližuje činnost řídicího týmu Solar Orbiteru a představuje, jakými všemožnými nácviky v posledních měsících tito lidé procházeli.

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Evropská solární odysea – 1. díl

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Spytihněv
Spytihněv
6 let před

Zajímavá informace o průzorech ve štítu s odsouvacími krytkami. Mám pocit, že u PSP nic takového není. Nejspíš kvůli extrémní blízkosti Slunce, takže by nebylo rozumné jakkoliv oslabovat celkovou odolnost štítu.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗