ANKETA: Jakých PĚT momentů roku 2019 považujete za nejdůležitější?

Logo kosmonautix.cz

Vždycky na začátku nového roku vyhlašujeme výsledky ankety, ve které naši čtenáři hlasovali o událostech následujícího roku a dávali nám najevo, na co se nejvíce těší. Tradičně jsme také ve stejnou chvíli založili anketu novou – ta mapovala právě skončený rok a lidé v ní mohli hlasovat pro nejdůležitější kosmonautické události. Na začátku roku 2020 jsme na tuto tradici trochu pozapomněli, takže na ni přichází řada skoro až v polovině února. Ale věřím, že Vám to nebude vadit a že v nové anketě udělíte své hlasy. Přijměte zároveň pozvání na vyhodnocení dnes ukončené ankety, ve které jste mohli hlasovat skoro 4 měsíce.

Rok 2019 byl mimořádně zajímavý. Přinesl nám spoustu zajímavých momentů – poprvé se na oběžnou dráhu dostala soukromá kosmická loď schopná vozit posádku, poprvé lidmi vyrobená sonda měkce přistála na odvrácené straně Měsíce, poprvé jsme spatřili kontaktní dvojplanetku Arrokoth, která se stala nejvzdálenějším objektem, kolem kterého prolétla lidmi vyrobená sonda. Ale dělo se toho mnohem více – zaznamenali jsme první marsotřesení, sonda Hayabusa 2 odebrala dvakrát vzorky z planetky Ryugu (z toho jednou po vytvoření umělého kráteru), na oběžnou dráhu Měsíce se dostala první soukromá sonda. Rozloučili jsme se s vozítkem Opportunity, skončily rakety Rokot, Sojuz-FG či jednotrupové Delty IV.

Bylo toho samozřejmě mnohem více, ale pro potřeby ankety jsme vybrali dvacet momentů či událostí, které pokrývají kosmonautiku v roce 2019 v celé její šíři. O tom, jaké bude pořadí těchto událostí, už rozhodujete Vy, naši čtenáři. Abyste měli rozhodování mezi dvaceti možnostmi alespoň trochu usnadněné, máte k dispozici celkem pět hlasů. budeme rádi, když se v anketě projevíte, protože je to pro nás cenná možnost zjistit zájmy našich čtenářů. zajímá nás, jaká témata jsou pro Vás atraktivní a u možností, které dostanou méně hlasů zase dostáváme informaci, že bychom o nich možná mohli psát trochu častěji, abyste o nich měli více informaci.

Po představení nové ankety přichází čas na zhodnocení té právě ukončené. V ní jste vybírali mezi třiceti očekávanými událostmi roku 2020 a mohli jste udělit celkem deset hlasů pro možnosti, na které se těšíte nejvíce. Anketa byla spuštěna 8. listopadu roku 2019 a skončila dnes, tedy 10. února 2020. Celkem se v této anketě projevilo 1 773 lidí, kteří udělili 12 960 hlasů – to je zhruba 7,3 hlasu na osobu, takže je vidět, že někteří hlasující ani nepotřebovali deset možností. Na tomto místě bych chtěl ještě jednou poděkovat všem, kteří se do ankety zapojili a poskytli nám tak cenné informace o tom, co naše čtenáře baví.

Výsledky ankety: Na jakých DESET událostí roku 2020 se těšíte nejvíce?

Výsledky ankety: Na jakých DESET událostí roku 2020 se těšíte nejvíce?

Z dřívějších anket už to víme a i návštěvnost článků o těchto tématech nám to dennodenně potvrzuje, takže nás ani nepřekvapilo, že i v této anketě dominovala SpaceX. První příčku obsadila první pilotovaná mise lodi Crew Dragon, kterou mezi deset nejočekávanějších událostí roku 2020 zařadilo 1 546 hlasujících, tedy 87 % lidí, kteří hlasovali. SpaceX získala i pomyslné stříbro – to si odnáší letové zkoušky lodi Starship, pro které hlasovalo 1246 čtenářů (70 % všech hlasujících). Bronz získala firma Boeing a pilotovaná testovací mise lodi Starliner s 1170 hlasy (66% hlasujících).

Že si rok 2020 zaslouží označení „rok Marsu“ asi není potřeba spekulovat. V posledních letech rozhodně není běžné, že by se k rudé planetě měly vydat hned čtyři mise ze čtyř různých států (v jednom případě jde navíc o společný projekt dvou kosmických agentur). Je tedy potěšující, že se v TOP 5 ankety umístily dva projekty, které mají v létě vyrazit vstříc Marsu, o kterých se mluví nejvíce – na čtvrtém místě americký Mars rover 2020 (1024 hlasů) a na pátém místě evropsko-ruský ExoMars 2020 (952 hlasů). Čínská marsovská mise Huoxing-1 se umístila na 13 místě s 314 hlasy a mise Hope od Spojených arabských emirátů skončila 24. se 104 hlasy.

Jelikož anketa vznikla na začátku listopadu loňského roku, vycházela z tehdy dostupných informací. V některých případech se však situace za uplynulé čtyři měsíce změnila, takže některé možnosti jsou již pro rok 2020 mimo hru – to se týká třeba startu modulu Nauka (9. místo a 549 hlasů) nebo modulu Tianhe (17. místo a 224 hlasů). některé události plánované momentálně na konec roku 2020 samozřejmě mohou sklouznout na rok 2021. To se týká třeba premiéry rakety Ariane 6 (8. místo a 686 hlasů).

 

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

20 komentářů ke článku “ANKETA: Jakých PĚT momentů roku 2019 považujete za nejdůležitější?”

  1. Hawk napsal:

    SLS jsem tam nenasel, tak je asi odsun na dalsi rok definitivni, Cinska stanice je hranicni, ale soucasna situace kolem viru a s tim souvisejicich ekonomickych problemu ji mozna ve vysledku odsune na rok pristi definitivne ne-li s ohledem na pripadne zarezy v rozpoctu a stanoveni priroit hure.
    Tak se snad z pilotovanych letu dockame konecne Crew Dragonu, na Starliner bych moc nesazel.

  2. athlo napsal:

    Chang’e 4 .. když přistála, pomyslel jsem si o jak učebnicovou záležitost jde. Ale izraelský a indický pokus opět ukázali jak moc je kosmounatická praxe nevypočitatelná. Číně se podařilo ale hlavně vozítko. Jeho schopnosti přečkat noc na povrchu Měsíce jsou neskutečné.

    • racek napsal:

      To už dokázaly i Lunochody a to je už hooodně dlouho. Ale už samo přistání na odvrácené straně Měsíce bylo excelentní.

      • ldx napsal:

        Přesně tak, zatím toho Číňani moc nepředvedli a nebyl žádný důvod pro tento bod hlasovat, aspoň za mně.

        Lepší aktivita by bylo například vypuštění sledovacího orbiteru, který by dokázal mapovat velice přesně, s rozlišením na centimetry, celý povrch Měsíce v různých spektrech, ideálně doplněný aktivním radarem a výsledky tohoto mapování umožnil bez omezení sledovat v živých mapách, například ve stylu google earth moon v internetovém prohlížeči. To by byla věc důstojná pro 21. století.

        Bylo by to něco podobné tomu (jen v menších rozměrech), co začne už brzo fungovat pro celou hvězdnou oblohu po spuštění LSST.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ehm, mohu se zeptat k čemu by byla tak extrémně podrobná mapa Měsíce (kromě toho, že by zabírala velké množství datového prostoru)? Vědcům bohatě stačí nižší rozlišení.

      • ldx napsal:

        Faktických důvodů by bylo víc než dost, ale přesáhlo by to značně rámec a možnosti této diskuze.
        A mimo toho, spektakulární a kampaňovité čínské aktivity notabene v kombinaci s utajováním všeho, co se stranické propagandě zrovna nehodí, se mi osobně nelíbí.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Zrovna v kosmonautice je Čína vcelku otevřená. A to superpodrobné rozlišení povrchu Měsíce by fakticky nebylo k ničemu. Vědcům stačí to, co dělá třeba LRO. Navíc si možná neuvědomujete, že to, co navrhujete, je mimo současné technické možnosti. Spolu s výše zmíněným sporným přínosem to považuji pouze za silné řeči internetového diskutéra, který rozumí všemu nejlépe a dělal by to vždy lépe než odborníci na slovo vzatí. Promiňte, ale opravdu to na mne působí jako rady hokejových fanoušků v době mistrovství světa, kdo by měl být v sestavě a kdo ne.

      • Spytihněv napsal:

        Naopak. Hlasovat pro Chang’e 4 důvod byl a velký. Šlo nejen o první přistání na odvrácené straně Měsíce, ale dokonce se o toto nikdo ještě ani nepokusil. S tím samozřejmě souvisela nutnost umístění další čínské sondy do libračního bodu k přenosu signálu. Lander i rover navíc pracují už velmi dlouho. Takže ne, že „moc nepředvedli“. Předvedli přesně to, co si naplánovali. Což není špatné. K těm Lunochodům. To bylo trochu o něčem jiném. Ty byly řízeny téměř v reálném čase pomocí joysticku přímo ze Země a samozřejmě na přivrácené straně.

      • Radim Pretsch Redakce napsal:

        Chang’e 4 je úspěch. Čínský určitě, ale v kontextu současného úsilí o Měsic i v mezinárodním měřítku.
        Shazovat jej poukazováním na Lunochody, které tohle dokázaly už dávno, není úplně relevantní. Souhlasím s „athlo“, že dojem, že je cokoliv v kosmických letech „zmáknuté“ je lichý.

      • racek napsal:

        Tedy, z čeho usuzujete že jsem to shazoval? Já jen upřesnil poznámku p. athlo. Tím se přece nic neshazuje. Naopak, přečtěte si co jsem řekl. Byl to excelentní výkon.

      • racek napsal:

        Myslel jsem samozřejmě to přežití měsíční noci.

  3. Radoslav Karásek napsal:

    Že Ultima Thule dostalo už meno mi úplne ušlo. Trochu som teda váhal, okolo čoho ešte to letela.. Možno tam mohol byt aj názov Ultima Thule aspoň v zátvorke. Síce to není presne, ale všetky popularizacne články (nielen tu) písali len o Ultima Thule

  4. v600 napsal:

    Hmm,
    v seznamu mi hodně chybí první (a další) průlety PSP co nejblíže slunci 🙂
    To mi přijde rozhodně zajímavější i užitečnější, než marsotřesení.

    Ale jinak moc dobré.
    Díky za možnost hlasovat

  5. janecka napsal:

    Tak Nauka na další rok? Čtu pravidelně přehled novinek a ani při prohledávání jsem to nenašel. Každopádně by připojení Nauky byl nervák srovnatelný se startem teleskopu Jamese Webba

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ano, o Nauce a jejím odkladu jsme psali koncem roku 2019 v tomto článku. Cituji:
      Dlouho to vypadalo, že se v roce 2020 dočkáme dlouhé roky odkládaného vypuštění ruského vědeckého modulu Nauka, ale nakonec jeho start sklouznul na rok 2021. V čem byl problém?
      Vypuštění modulu Nauka již bohužel není v plánu v listopadu/prosinci 2020, ale problémy na ruské straně vedly k odkladu na první polovinu roku 2021. Důvodem je zejména nutná kontrola a recertifikace částí modulu, kterým již skončila životnost. V případě nutnosti také jejich výměna, co při větším počtu může vést k opětovnému zpoždění.

      • Vladimir Todt napsal:

        Nauka startuje po indicku – „necháme to na indy“ 😀

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.