Týden úžasných startů otevře SpaceX

Brady Kenniston vyfotil první Falcon 9 Block 5 na rampě 40.

Někdy se to prostě sejde – třeba jako v příštím týdnu. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat hned tří mimořádně atraktivních startů – v noci na úterý má startovat Falcon 9 s družicí Kacific-1 (JCSat-18), jen o pár hodin později v úterý dopoledne evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops a vše uzavře v pátek start Atlasu V s nepilotovanou lodí Starliner. V dnešním článku si posvítíme právě na nejbližší start, při kterém se můžeme těšit již na třetí použití jednoho prvního stupně. Možná přijde i záchrana obou polovin aerodynamického krytu a hlavně se bude vynášet poměrně těžká komunikační družice Kacific-1 (JCSat-18).

Statický zážeh před misí Kacific-1 (JCSat-18)

Statický zážeh před misí Kacific-1 (JCSat-18)
Zdroj: https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/

Pokud nás čtete pravidelně, tak víte, že když vyjde podobný článek, máme za sebou statický zážeh. Nejinak tomu je i tentokrát. Falcon 9 tvořený prvním a druhým stupněm vyjel v pátek odpoledne našeho času na floridskou rampu číslo 40 a začala tradiční simulace předstartovních příprav. Technici dělali vše tak, jako kdyby šlo o den startu a raketa měla odletět. Kontrolovaly se všechny systémy, výměna informací mezi raketou a rampou a v neposlední řadě proběhlo tankování nádrží kapalným kyslíkem a speciálním leteckým petrolejem. Jelikož se během přípravy neobjevila žádná výrazná závada, mohlo v 19:20  našeho času dojít k několikasekundovému zapálení devíti motorů Merlin na prvním stupni. Simulaci předstartovních příprav zakončil statický zážeh a SpaceX jej jako obvykle potvrdila na Twitteru a oznámila termín startu.

Technici zatím z rakety odčerpávali palivo a okysličovadlo, aby mohli výrazně odlehčený Falcon sklopit do horizontální polohy a přemístit do montážní haly. Tam bude k druhému stupni připojen aerodynamický kryt s nákladem, který je již připraven. Nákladu se ještě budeme věnovat na dalších řádcích, ale pojďme si předtím říct něco o použitém prvním stupni Falconu 9. Ten nese označení 1056 a obsloužil již dvě mise – shodou okolností šlo o pokaždé o vynesení lodi Dragon. V květnu letošního roku vynesl misi CRS-17 (a přistával na mořské plošině kousek od pobřeží, protože plocha na pevnině byla kontaminována pozůstatky exploze Crew Dragonu) a v červenci pak vynášel Dragon CRS-18 (a přistával už jak u podobných misí bývá zvykem na pevnině).

Aerodynamický kryt s družicí Kacific-1 (JCSat-18) čeká na připojení k druhému stupni Falconu 9.

Aerodynamický kryt s družicí Kacific-1 (JCSat-18) čeká na připojení k druhému stupni Falconu 9.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Po spojení druhého stupně s aerodynamickým krytem proběhnou jako obvykle kontroly a analýzy, zda je vše připraveno. Pokud se neobjeví problém, vrátí se raketa zpět na rampu číslo 40 a bude se připravovat na start. Ten je plánován na 17. prosince – nenechte se zmást anglickými články, které zmiňují 16. prosinec. Pes je zakopaný v tom, že na Floridě bude ještě pondělí, zatímco střední Evropa bude mít v okamžiku otevření startovního okna už 70 minut úterý. Jak již bývá u startů s telekomunikačními družicemi zvykem, startovní okno se počítá na desítky minut – v tomto případě je dlouhé hodinu a 22 minut, takže se zavře ve 2:38 SEČ.

Meteorologové dávají tomuto termínu krásnou 90% pravděpodobnost dobrého počasí. V případě odkladu o jeden den (třeba z technických důvodů) už je předpověď vhodná jen na 60 %. Falcon tedy odstartuje a po několika sekundách letu přímo vzhůru začne pomalu sklánět svou špičku k východnímu obzoru, takže zamíří nad Atlantik. Po zhruba dvou a půl minutách letu se motory na prvním stupni vypnou a za několik sekund dojde k odhození prvního stupně. Zatím to sice není potvrzené, ale očekává se, že jej SpaceX zkusí zachránit a pokusí se s ním přistát na mořské plošině.

Julia Bergeron vyfotila lodě GO Ms. Chief a GO Ms. Tree ještě před misí listopadovou Starlink.

Julia Bergeron vyfotila lodě GO Ms. Chief a GO Ms. Tree ještě před misí listopadovou Starlink.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Jisté však je, že po oddělení prvního stupně dojde k zážehu jediného motoru Merlin na horním stupni a sestava začne zvyšovat svou rychlost nutnou k usazení na oběžné dráze. Již u listopadového startu s družicemi Starlink jsme se těšili na první pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu, ale lodě GO Ms Tree a GO Ms Chief se vrátily do přístavu ještě před startem. Důvodem bylo rozbouřené moře a s tím spojené obavy o poškození ramen, která drží síť. U aktuálního startu se nabízí otázka, zda to SpaceX zkusí tentokrát. Veřejně nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že se o to SpaceX nepokusí, ale do startu zbývá ještě pár desítek hodin a za tu dobu se může situace změnit. V pondělí vydáme článek s komentovaným přenosem a v něm už by mělo být uvedeno, zda se můžeme těšit na záchranu krytů nebo ne – případně tuto informaci zveřejníme i jako krátkou zprávu v pravém sloupci našeho webu.

JCSAT 18/Kacific 1 v průběhu výroby.

JCSAT 18/Kacific 1 v průběhu výroby.
Zdroj: https://www.elonx.cz/

Horní stupeň by měl zhruba po devíti minutách od startu dosáhnout oběžné dráhy a tady už bude postup stejný jako u všech misí s telekomunikačními družicemi. Po usazení na parkovací dráze se vypne motor a sestava počká zhruba 20 minut než se dostane k rovníku. Tady proběhne druhý zážeh horního stupně, který z téměř kruhové dráhy udělá elipsu. Po vypnutí motoru proběhne kontrola systémů a po ní už se družice oddělí a začne její samostatná mise. Nyní se tedy dostáváme ke slibovanému popisu vynášeného nákladu, kterým je telekomunikační družice Kacific-1 alias JCSat-18.

Jde o poměrně těžkou družici – podle dostupných informací má vážit zhruba 6,8 tuny, což ji řadí mezi slušné macky na geostacionární dráze. Právě na tuto dráhu se družice postupně přesune s využitím vlastních motorů. Konkrétně se Kacific-1 usadí nad 150. stupněm východní délky, odkud pokryje oblast východní Asie a tichého oceánu. Právě největší vodní plocha na planetě je podle startupové společnosti Kacific ostatními firmami opomíjenou Popelkou.

Samotná družice má (jak již název napovídá) dva spoluvlastníky – prvním je o něco známější japonská JSAT Group, které už SpaceX vynesla dvě družice a druhým je již zmíněný startup Kacific Broadband Satellites Pte Ltd sídlící v Singapuru.  Výrobu družice obstarala firma Boeing Satellite Systems, přičemž kontrakt uzavřela začátkem roku 2017. S Boeingem má JSAT Group dobré zkušenosti – Kacific-1 (JCSAT-18) je již 11. družicí, kterou tato firma pro tohoto zákazníka vyrobí.

Zatímco JSAT Group chce své transpondéry využívat pro zlepšení mobilních a širokopásmových služeb pro zákazníky v kontinentální Asii, na východě Ruska i v Pacifiku, firma Kacific se zaměří na poskytnutí vysokorychlostního přístupu k internetu pro 20 států v této lokalitě. Celkem se k tomu dá využít 56 transpondérů, které vytvoří úzké směřované svazky pokrývající přesně danou oblast. Každý z těchto svazků má disponovat přenosovou kapacitou 1,25 Gbps. O službu je evidentně velký zájem, protože už v prosinci 2017 (dva roky před startem) byla práva na signál prodána u 51 transpondérů.

Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Diq0gaXXcAAAOqW.jpg:large
https://scontent-prg1-1.xx.fbcdn.net/…489e6db9185e23575b7eb3ecdb09084e&oe=5E8702A3
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=43687.0;attach=1600364;image
https://pbs.twimg.com/media/EHfPdiNX4AgxG05.jpg:large
https://www.elonx.cz/…/2018/11/621FCC94-2B4B-4E75-8CED-A30AA1625CDE_Boeing.jpeg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

33 komentářů ke článku “Týden úžasných startů otevře SpaceX”

    • Dušan Majer napsal:

      Váš komentář nesouvisí s tématem článku. Je to Vaše první provinění tohoto druhu, tak to vyřeším jen domluvou. Jinak budu muset takové nesouvisející zprávy příště mazat. Díky za pochopení.

      • Alois napsal:

        Řekl bych že se přímo článku dotýká. Vyslovuje de facto podporu realizaci sofistikovaných družic na GEO,které v počtu JEDNA / příkladně popsaná K-1 v článku / dokáží obsloužit naráz 20 států v Asii a ještě navíc plochu Tichého oceánu. Na druhé straně umožňuje uživatelům, kteří kritizují megalomanský projekt S-X, který zaplevelí LEO tisíci malých družic pro dosažení téhož efektu, proti tomu něco konkrétního udělat, tj. připojit se k protestní petici. To je vysoce aktuální a kdyby pan CAT čekal na speciální článek došlo by k zbytečnému prodlení. LEO je omezený přírodní zdroj a tak by se k němu mělo přistupovat. Každý a nemusí to být astronom, kdo miluje pohled na noční nebe s tisíci jiskřících hvězd by měl protestovat a to příspěvek pana CAT umožňuje.
        Podíval jsem se do historie a zjistil jsem, že našim dědečkům a pradědečkům se zdálo jako nesmysl vyslat pro celosvětovou televizi na LEO 24 Telstarů a raději tehdy se skoro nepřekonatelnými obtížemi stavěli tři Syncomy pro GEO. Dnes po padesáti letech kdy jsou družice obsluhující pozemní uživatele z GEO na vysoké úrovni, příkladem je popis družice K-1 v článku, se tyto špičkové stroje chystá S-X nahradit desítkami tisíc jednoduchých družic na LEO, je ku podivu, že je na to i úřední požehnání.

        • rorejs napsal:

          Našim dědečkům a pradědečkům se zdálo jako nesmysl, že by celosvětově bylo ve vzduchu víc než několik jednotek nebo desítek letadel. Dnes se ve špičce realizuje něco kolem 200 tisíc letů za jediný den a v pohodě to funguje. I když, pohled na oblohu to také poněkud ovlivňuje. Zkuste ale prosadit, aby se kvůli tomu zásadně omezilo letectví.
          Je zásadní omyl, že by se z hlediska oboustranné komunikace (např. internet) mohl geostacionární satelit srovnávat s početnou flotilou satelitů na LEO.
          Kromě toho, ty satelity po většinu doby nebudou pouhým okem skoro vůbec vidět.
          Takže je to problém hlavně pro fotografy a astronomy. Na druhou stranu připomínám, že kosmonautika obecně poskytuje astronomům pozorovací možnosti, jakých z povrchu Země nelze dosáhnout.
          P.S. omlouvám se za O.T., ale cítil jsem potřebu reagovat.

          • Cateye napsal:

            Kosmonautika sice poskytuje astronomům výrazně širší možnosti, ale jak ukazují peripetie kolem JWST není schopna tu pozemskou levně a rychle nahradit. Takže reálně hrozí výrazné omezení vědeckého výzkumu.

          • rorejs napsal:

            Cateye: Tak určitě, JWST se hodně zdržuje. Nicméně, ve vesmíru pracuje řada jiných astronomických dalekohledů a zařízení, není to jen o JWST. A kromě toho, většina typů pozemských pozorování nebude těmi satelity nijak významně ovlivněna. Například při pozorování malých zorných polí je pravděpodobnost přechodu satelitu hodně malá. Dokonce i když jich budou desetitisíce. U některých typů pozorování to může být docela vážný problém, to nepopírám, ale říkat tomu významné omezení vědeckého výzkumu je přehnané.

        • Dušan Majer napsal:

          Navrhuji udělat další petici. V ní se vyslovíme proti letadlům, která také plevelí oblohu. A rovnou bych k tomu přidal i zákazy ptáků a létajícího hmyzu. Určitě taky létají nad citlivými dalekohledy a mohou kazit snímky.
          Co mi to jen připomíná? Ach ano, už vím, průmyslovou revoluci, kdy dělníci ničili stroje ve strachu, že jim vezmou práci.

          • Petr Šída napsal:

            Přidal bych ještě zákaz tetelení vzduchu, ten taky dovede významně ovlivnit pozorování …

            ne vážně, satelit v zemském stínu nebude vidět vůbec, problém jsou letní pozorování, jenže tam už hraje roli i spousta jiných faktorů

            a k tomu připočtěte snahu je co nejvíc maskovat, což pokud vím je vůbec poprvé, kdy se nad tím někdo vůbec zamyslel

            zlevnění dopravy na orbit naopak přinese obří nárůst možností provozovat malé dalekohledy na orbitě ve velkých počtech

            je to něco za něco

            o plevelení LEO – nu jaká je životnost smetí na nízké dráze, do deseti let a připočtěte aktivní deorbitaci …

          • Brodský napsal:

            Já tu s úžasem sleduji diskuzi proti svítivosti 12 000 družic. Proboha, to je přece detail.
            Základní problém je, že se tím přiblížíme o nějaký ten rok ke konci kosmonautiky – tedy k totálnímu rozpadu všeho na oběžné dráze díky srážkám jednotlivého smetí. (viz např. https://www.elonx.cz/problem-vesmirneho-odpadu/).
            Jedná se o exponenciální proces. Na začátku je to neporozvažovatelné, na konci už extrémně rychlé. Dalším průšvihem je, že když někdo může udržovat na oběžné dráze 12 000 družic, proč by někdo jiný nemohl vyslat 120 000 (kdo kontroluje Čínu?)
            Proto si myslím že o tomto by se na Kosmonautixu mělo vážně mluvit.

          • Dušan Majer napsal:

            To je přehnané. Mezi těmi družicemi bude stále dost místa – řádově stovky kilometrů. navíc Starlinky se budou před koncem služby aktivně stahovat do atmosféry, aby tam nezůstávaly mrtvé kusy.

      • Cateye napsal:

        Děkuji pane Majere a omlouvám se. Jakkoliv nemám v lásce přílišný aktivismus, tohle považuji za závažný problém o kterém by se mělo vážně diskutovat a tak si chtě, nechtě budu muset bohužel střihnout roli spammera…

        • Dušan Majer napsal:

          Omluvu přijímám. Jen, prosím, nespamujte, díky. 😉

          • pave69 napsal:

            Podle mne by k tomu „zaplevelení oblohy“ mohl kosmonautix napsat seriózní článek. Výzvy k petici totiž obsahují řadu zavádějících informací. Ve skutečnosti bude obloha dotčena jen řádově 1-2 hodiny před svítáním a po západu slunce, většinu noci nebudou satelity ničím rušivé. Taky většina „výhružných“ fotografií, které jsou např na astro.cz a jinde na netu, má nulovou vědeckou hodnotu, protože aby zachytily let Starlinku, tak mají velmi nízké zvětšení, často čáry místo hvězd, takže pro vědce jsou bezcenné. Dala by se spočítat pravděpodobnost, s jakou bude fotografie, která dokáže zobrazit jakoukoli jinou galaxii jinak než jako bod, dotčena – pravděpodobně je to hluboko pod 1%.

          • Dušan Majer napsal:

            Díky za tip, promyslíme to.

          • marian napsal:

            Radu zavádzajúcich informácii obsahuje aj príspevok pána pave69. V prvom rade, obloha nemusí byť dotknutá množstvom družíc len 1 až 2 hodiny pred východom/po západe Slnka. Záleží od obdobia v roku – môže to platiť v zime, či neskorú jeseň, ale v období okolo letného slnovratu vidno družice aj na nižších dráhach (okolo 400 km) nad severným obzorom aj uprostred noci. Fotografie „s čiarami družíc“ pretínajúce nočnú oblohu tiež nie sú nijako zavádzajúce a vedeckú hodnotu majú. Ide totiž o to, že sú fotografované dlhou expozíciou a veľmi presne zachytávajú, koľko družíc sa premelie cez určitý úsek oblohy v čase. Pán pave69 asi nevie, že astronómovia fotia primárne dlhými expozíciami, čize extrémne zvýšené množstvo družíc môže pri ich pozorovaniach naozaj pôsobiť veľký problém. A s väčším zväčšením je to ešte horšie.

            Rovnako sa prikláňam k tomu, aby na kosmonautixe k tomuto vyšiel seriózny a pokiaľ možno najobjektívnejší článok – bude ale lepšie keď ho nebude písať ani pán Majer ani nejaký až príliš zanietený astronóm. 🙂

  1. Syky napsal:

    Ta družice je fakt pořádná. Jak se zohledňuje změna těžiště rakety? Laicky si říkám, že letově je sestava s takovou váhou na špičce nestabilnější.

  2. Martin N. napsal:

    co určuje délku startovacího okna, že je napřįklad tohle dlouhé zrovna hodinu a 22 minut?

    • Dušan Majer napsal:

      Zjednodušeně řečeno je to dáno cílovou oběžnou dráhou a tím, jakou rezervu v nosnosti má raketa. Čím je silnější, tím větší má rezervy a tím delší je okno. Třeba k ISS má většina raket okamžité startovní okno. Ale když atlas V vynášel lodě Cygnus, tak měl tuším pěti nebo desetiminutové okno – jeho horní stupeň Centaur byl schopen dohnat rozdíl oproti optimálnímu termínu startu.

  3. Jirka Hadac napsal:

    Takze dalsi subsynchron jako u Telstaru ci Hispasatu. Maj si priste objednat u Boeingu platformu 702sp a pokochaji se pohledem na zem klidne z 90 000km 🙂

  4. Martin K. napsal:

    Hezký den .. Ví se, jaké bude přesně dráha udělená raketou? Při takto těžké družici mne vynesení na GTO při současné záchraně 1. stupně překvapuje ..Nebo má Block 5 takovou kapacitu ?

  5. marian napsal:

    Mimochodom, názov článku je zavádzajúci, týždeň úžasných štartov neotvára SpaceX, ale Čína so štartom dvoch družíc Beidou. 😉

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.