křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost SpaceComputer, startup vyvíjející infrastrukturu pro distribuované výpočty, se připravuje na svou první misi, která má v roce 2027 odstartovat na palubě kosmického zařízení směřující z nízké oběžné dráhy Země (LEO) na geostacionární oběžnou dráhu (GEO).
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
Společnost Northrop Grumman uvedla, že dodala prvních 21 družic pro U.S. Space Force a její rozptýlenou konstelaci na nízké oběžné dráze Země (LEO). Tím se společnost zařadila po bok firem York Space Systems a Lockheed Martin, které se rovněž podílejí na budování této vojenské vesmírné datové sítě.
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
Společnost KBR pověřuje zkušeného manažera z obranného průmyslu vedením technologického byznysu pro státní sektor v hodnotě přes 5 miliard dolarů. Připravuje se přitom na vyčlenění aktivit zaměřených na národní bezpečnost, NASA a vojenský vesmírný program do samostatné veřejně obchodované společnosti.
Evropský komisař odpovědný za oblast vesmíru se aktivněji zapojuje do problematiky kosmických startů a vyzývá evropské společnosti, aby zvýšily svou aktivitu v oblasti vynášení družic.
Americké vesmírné síly vyzývají průmyslové společnosti k předložení nabídek na novou generaci pozemních antén určených k řízení a ovládání vojenských družic. Jde o obnovení výběrového řízení, které se pod původním dodavatelem dostalo do problémů.
Finský provozovatel konstelace družic se syntetickou aperturou ICEYE založil v polském hlavním městě Varšavě nové technologické centrum pro družice. Nové zařízení má posílit výzkumné, vývojové a výrobní kapacity společnosti v Polsku, kde ICEYE plánuje v letech 2026 až 2028 investovat více než 120 milionů zlotých.
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Místo dopadu indického lunárního landeru bylo identifikováno na snímcích LRO z 11. 11. 2019 cca 600 km od jižního pólu.
3. prosince 7:40
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Neuvěřitelné. Vždy když se něco v kosmu zadrhne a vázne, nastoupí NASA a náhle to jde. Výkon bych dal na úroveň nalezení na bok padlé ruské návratové sondy typu Luna. Při té příležitosti bych si dovolil otázku zda je něco nového známo o čínské návratové sondě, která měla ještě letos startovat. Dík.
Ale uvěřitelné. Buď Čandraján 2 a nebo LRO. Čína se se snímky vytahovat nebude a pokud vím, tak jiná měsíční oběžnice nesnímkuje ve viditelném spektru. První trosky objevil Ind, který následně kontaktoval NASA, doporučuji přečíst si i zdrojový článek, do krátké zprávy se toho kromě podstatné informace moc nevejde.
A hlavne treba uviesť, že ten Ind – Šanmuga Subramanian, vôbec nepracuje pre ISRO a stopy po troskách landeru našiel len na snímkach z LRO. Snímky z orbitera Čandraján-2 (ktoré údajne zachytili miesto dopadu) dodnes zverejnené neboli a k nájdeniu Vikramu nijako nepomohli. ISRO sa k tomu samozrejme radšej nevyjadruje 🙂
Fascinující je též zpracování snímku. Lokalizace trosek a odlišení od vyvržené půdy. Každopádně počáteční naděje na přežití sondy byly zcela hodně optimistické.
Myslím, že „zcela hodně optimistické“ ne tak zcela vystihuje minimální míru otevřenosti a vyjádření ve stylu „přání otcem myšlenky“ ISRO.