křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Místo dopadu indického lunárního landeru bylo identifikováno na snímcích LRO z 11. 11. 2019 cca 600 km od jižního pólu.
3. prosince 7:40
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Neuvěřitelné. Vždy když se něco v kosmu zadrhne a vázne, nastoupí NASA a náhle to jde. Výkon bych dal na úroveň nalezení na bok padlé ruské návratové sondy typu Luna. Při té příležitosti bych si dovolil otázku zda je něco nového známo o čínské návratové sondě, která měla ještě letos startovat. Dík.
Ale uvěřitelné. Buď Čandraján 2 a nebo LRO. Čína se se snímky vytahovat nebude a pokud vím, tak jiná měsíční oběžnice nesnímkuje ve viditelném spektru. První trosky objevil Ind, který následně kontaktoval NASA, doporučuji přečíst si i zdrojový článek, do krátké zprávy se toho kromě podstatné informace moc nevejde.
A hlavne treba uviesť, že ten Ind – Šanmuga Subramanian, vôbec nepracuje pre ISRO a stopy po troskách landeru našiel len na snímkach z LRO. Snímky z orbitera Čandraján-2 (ktoré údajne zachytili miesto dopadu) dodnes zverejnené neboli a k nájdeniu Vikramu nijako nepomohli. ISRO sa k tomu samozrejme radšej nevyjadruje 🙂
Fascinující je též zpracování snímku. Lokalizace trosek a odlišení od vyvržené půdy. Každopádně počáteční naděje na přežití sondy byly zcela hodně optimistické.
Myslím, že „zcela hodně optimistické“ ne tak zcela vystihuje minimální míru otevřenosti a vyjádření ve stylu „přání otcem myšlenky“ ISRO.