Před 55 lety odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala povrch Marsu.
28. listopadu 7:00
Dnešní výročí: Mariner 4
Rubrika: Krátké zprávy
Štítky: Mariner 4
Počet zobrazení: 9
Hodnocení:
0 / 5. Počet hlasů: 0
Sdílejte tento článek:
Hlášení chyb a nepřesností ↗
Pomozte nám článek vylepšit
Hlášení chyby
Dnešní výročí: Mariner 4
Další podobné články:
Komentáře:
křišťálová lupa
Přímé přenosy
- Falcon 9 (USSF-432)
5. listopadu 2026 2:00 - LVM3 (Gaganyaan-1)
30. listopadu 2026 0:00 - Falcon Heavy (Griffin 1)
31. prosince 2026 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2026 0:00 - Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
1. března 2027 0:00
krátké zprávy
-
Čína
Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.
-
Cape Canaveral
Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.
-
Google
Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.
-
Lightspeed
Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.
-
FCC
Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.
-
NASA
Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.
-
Boeing
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Škoda, že se do zprávy nevešel odkaz na takovou fotografii.
První snímky lze vidět např. na https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/MR_Mariner_4_page1.html.
Dnešní výročí se ale vztahuje ke startu sondy; snímkování proběhlo až v červenci 1965.
Ano souhlasím. Mělo tam být odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala. Opravím to.
Sonda tehdy aby doletěla k Marsu vzdálenému 225 mil. km musela 2x překonat světový rekord ve spojení, který drželi Rusové s neúspěšným Marsem-1. Pro zajímavost uvedu vývoj světových rekordů v dálkovém spojení umělých kosmických těles, současný platný rekord stále roste, neb jeho držitel se stále vzdaluje.
1. Rusko – 1957 – Sputnik 1 – 927 km.
2. Rusko – 1957 – Sputnik 2 – 1.650 km.
3. USA – 1958 – Explorer1 – 2.850 km.
4. USA – 1958 – Vanguard1 – 3.840 km.
5. USA – 1958 – Pioneer 1 – 128.000 km.
6. Rusko – 1959 – Luna 1 – 550.000 km.
7. USA – 1959 – Pioneer 4 – 660.000 km.
8. USA – 1960 – Pioneer 5 – 0,25 AU – / 36.000.000 km./
9. USA – 1962 – Mariner 2 – 0,55 AU – / 86.000.000 km /
10.Rusko – 1962 – Mars 1 – 0,70 AU – /106.000.000 km /
11.USA – 1964 – Mariner 4 – 2,30 AU – /346.000.000 km /
12.USA – 1972 – Pioneer10 – 70 AU
13.USA – 1977 – Voyager 1 – 147 AU – stále pracuje
Když už jsem se díval na rekordy ve spojení tak jsem se podíval na stav kosmických závodů mezihvězdných sond. Je to zajímavé, možná že by to mohl být námět na článek pro některého z redaktorů.
Sluneční soustavu opouští pět amerických sond. Jasně vede funkční Voyager-1 ve vzdálenosti 148 AU a který má i největší rychlost. Na druhém místě se stále drží nefunkční Pionner-10 ve 123 AU, kterého ale v dubnu 2022 předhoní funkční Voyager-2. Na posledním, pátém místě je současná funkční sonda N.H. ve 46 AU, Voyagery nedožene nikdy, neb má nižší rychlost ale dožene oba Pioneery, Jedenáctku za 100 let a Desítku za 185 let.
Ještě pro doplnění.
Sluneční soustavu podle některých autorů opouštějí ještě urychlovací motorové jednotky uvedených pěti sond: Pioneer 10 – Star 37E S/N 40016, Pioneer 11 – Star 37E S/N 40017, Voyager 1 – Star 37E S/N 40066, Voyager 2 – Star 37E S/N 40065, New Horizons – Star 48B. Bylo by dobré zmínit i tyto objekty.
Někde jsem četl, že tak činí pouze čtyři. V případě Pioneera-11 proletěl poslední stupeň před Jupiterem a jeho gravitace jej zpomalila.