křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Výzva NASA k předkládání návrhů v rámci programu vývoje komerční kosmické stanice řeší obavy, na které upozornili zástupci průmyslu, uvedl jeden z vedoucích pracovníků. Agentura by však podle něj měla obecně více omezit požadavky kladené na účastníky programu.
Elon MuskElon Musk si na sociální síti X stěžoval, že určití oligarchové brání vstupu služby Starlink na indický trh. Následující den se přímo jmenovitě zeptal, zda Mukesh Ambani skutečně řídí celou zemi. Indické ministerstvo komunikací reagovalo, že všichni tři licencovaní provozovatelé družicových služeb se nacházejí ve stejné fázi schvalovacího procesu, u všech stále probíhají bezpečnostní prověrky a Muskovo obvinění označilo za nepodložené a mylně formulované.
Společnost SpaceX žádá o povolení výrazně zvýšit počet startů raket Starship z Texasu, zatímco Federální letecký úřad USA (FAA) pracuje na úpravě předpisů pro starty, která by umožnila obecně zvýšit jejich počet.
Americké letectvo se připravuje na výběr dodavatele, který postaví a vybaví nové sídlo Velitelství kosmických sil USA (U.S. Space Command) v Alabamě. Náklady na projekt se nyní odhadují přibližně na 4 miliardy dolarů.
Startupová společnost LEAP z Colorada vyvíjející nosné rakety plánuje v roce 2028 vstoupit na trh specializovaných startů malých družic. Rostoucí poptávka po přístupu na oběžnou dráhu totiž vytváří nové příležitosti pro menší nosné rakety.
Rýsující se nedostatek kapacit pro starty raket přispívá k rekordním investicím do kosmického průmyslu. Roste totiž poptávka po alternativních nosných raketách a společnosti provozující družice hledají zdroje, které jim pomohou překlenout zpoždění při jejich vypouštění na oběžnou dráhu.
Česká obranná a průmyslová společnost CSG koupila 9,5% podíl v kanadské kosmické společnosti MDA Space, čímž se stala jejím největším akcionářem.
Společnost Reflect Orbital zakoupila od společnosti Skyroot Aerospace dva starty nosných raket, aby na oběžnou dráhu dopravila družice, které vyvíjí za účelem přesměrování slunečního světla na místa na zemském povrchu.
Startupová společnost TrustPoint zaměřená na družicovou navigaci uvedla, že úspěšně otestovala anténu v pásmu C vyvinutou kanadskou technologickou společností Calian.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před 55 lety odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala povrch Marsu.
28. listopadu 7:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Škoda, že se do zprávy nevešel odkaz na takovou fotografii.
První snímky lze vidět např. na https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/MR_Mariner_4_page1.html.
Dnešní výročí se ale vztahuje ke startu sondy; snímkování proběhlo až v červenci 1965.
Ano souhlasím. Mělo tam být odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala. Opravím to.
Sonda tehdy aby doletěla k Marsu vzdálenému 225 mil. km musela 2x překonat světový rekord ve spojení, který drželi Rusové s neúspěšným Marsem-1. Pro zajímavost uvedu vývoj světových rekordů v dálkovém spojení umělých kosmických těles, současný platný rekord stále roste, neb jeho držitel se stále vzdaluje.
1. Rusko – 1957 – Sputnik 1 – 927 km.
2. Rusko – 1957 – Sputnik 2 – 1.650 km.
3. USA – 1958 – Explorer1 – 2.850 km.
4. USA – 1958 – Vanguard1 – 3.840 km.
5. USA – 1958 – Pioneer 1 – 128.000 km.
6. Rusko – 1959 – Luna 1 – 550.000 km.
7. USA – 1959 – Pioneer 4 – 660.000 km.
8. USA – 1960 – Pioneer 5 – 0,25 AU – / 36.000.000 km./
9. USA – 1962 – Mariner 2 – 0,55 AU – / 86.000.000 km /
10.Rusko – 1962 – Mars 1 – 0,70 AU – /106.000.000 km /
11.USA – 1964 – Mariner 4 – 2,30 AU – /346.000.000 km /
12.USA – 1972 – Pioneer10 – 70 AU
13.USA – 1977 – Voyager 1 – 147 AU – stále pracuje
Když už jsem se díval na rekordy ve spojení tak jsem se podíval na stav kosmických závodů mezihvězdných sond. Je to zajímavé, možná že by to mohl být námět na článek pro některého z redaktorů.
Sluneční soustavu opouští pět amerických sond. Jasně vede funkční Voyager-1 ve vzdálenosti 148 AU a který má i největší rychlost. Na druhém místě se stále drží nefunkční Pionner-10 ve 123 AU, kterého ale v dubnu 2022 předhoní funkční Voyager-2. Na posledním, pátém místě je současná funkční sonda N.H. ve 46 AU, Voyagery nedožene nikdy, neb má nižší rychlost ale dožene oba Pioneery, Jedenáctku za 100 let a Desítku za 185 let.
Ještě pro doplnění.
Sluneční soustavu podle některých autorů opouštějí ještě urychlovací motorové jednotky uvedených pěti sond: Pioneer 10 – Star 37E S/N 40016, Pioneer 11 – Star 37E S/N 40017, Voyager 1 – Star 37E S/N 40066, Voyager 2 – Star 37E S/N 40065, New Horizons – Star 48B. Bylo by dobré zmínit i tyto objekty.
Někde jsem četl, že tak činí pouze čtyři. V případě Pioneera-11 proletěl poslední stupeň před Jupiterem a jeho gravitace jej zpomalila.