sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Před 55 lety odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala povrch Marsu.
28. listopadu 7:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Škoda, že se do zprávy nevešel odkaz na takovou fotografii.
První snímky lze vidět např. na https://nssdc.gsfc.nasa.gov/imgcat/html/mission_page/MR_Mariner_4_page1.html.
Dnešní výročí se ale vztahuje ke startu sondy; snímkování proběhlo až v červenci 1965.
Ano souhlasím. Mělo tam být odstartovala sonda, která poprvé vyfotografovala. Opravím to.
Sonda tehdy aby doletěla k Marsu vzdálenému 225 mil. km musela 2x překonat světový rekord ve spojení, který drželi Rusové s neúspěšným Marsem-1. Pro zajímavost uvedu vývoj světových rekordů v dálkovém spojení umělých kosmických těles, současný platný rekord stále roste, neb jeho držitel se stále vzdaluje.
1. Rusko – 1957 – Sputnik 1 – 927 km.
2. Rusko – 1957 – Sputnik 2 – 1.650 km.
3. USA – 1958 – Explorer1 – 2.850 km.
4. USA – 1958 – Vanguard1 – 3.840 km.
5. USA – 1958 – Pioneer 1 – 128.000 km.
6. Rusko – 1959 – Luna 1 – 550.000 km.
7. USA – 1959 – Pioneer 4 – 660.000 km.
8. USA – 1960 – Pioneer 5 – 0,25 AU – / 36.000.000 km./
9. USA – 1962 – Mariner 2 – 0,55 AU – / 86.000.000 km /
10.Rusko – 1962 – Mars 1 – 0,70 AU – /106.000.000 km /
11.USA – 1964 – Mariner 4 – 2,30 AU – /346.000.000 km /
12.USA – 1972 – Pioneer10 – 70 AU
13.USA – 1977 – Voyager 1 – 147 AU – stále pracuje
Když už jsem se díval na rekordy ve spojení tak jsem se podíval na stav kosmických závodů mezihvězdných sond. Je to zajímavé, možná že by to mohl být námět na článek pro některého z redaktorů.
Sluneční soustavu opouští pět amerických sond. Jasně vede funkční Voyager-1 ve vzdálenosti 148 AU a který má i největší rychlost. Na druhém místě se stále drží nefunkční Pionner-10 ve 123 AU, kterého ale v dubnu 2022 předhoní funkční Voyager-2. Na posledním, pátém místě je současná funkční sonda N.H. ve 46 AU, Voyagery nedožene nikdy, neb má nižší rychlost ale dožene oba Pioneery, Jedenáctku za 100 let a Desítku za 185 let.
Ještě pro doplnění.
Sluneční soustavu podle některých autorů opouštějí ještě urychlovací motorové jednotky uvedených pěti sond: Pioneer 10 – Star 37E S/N 40016, Pioneer 11 – Star 37E S/N 40017, Voyager 1 – Star 37E S/N 40066, Voyager 2 – Star 37E S/N 40065, New Horizons – Star 48B. Bylo by dobré zmínit i tyto objekty.
Někde jsem četl, že tak činí pouze čtyři. V případě Pioneera-11 proletěl poslední stupeň před Jupiterem a jeho gravitace jej zpomalila.