Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS

Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.

Prodloužená verze landeru Blue Moon vybavená vzletovým stupněm by mohla dopravovat na Měsíci i astronauty.

Prodloužená verze landeru Blue Moon vybavená vzletovým stupněm by mohla dopravovat na Měsíci i astronauty.
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Boeing ale není sám, kdo stojí o pilotovaný lunární lander. Firma Blue Origin nejbohatšího muže světa, Jeffa Bezose, ve spolupráci se společnostmi Lockheed Martin, Northrop Grumman a Draper vyvíjí lander Blue Moon složený ze tří části, který by mohl létat na komerčních raketách jako je třeba New Glenn právě od Blue Origin. Boeing ale sází na jiný přístup – lander by měl být vynesen v jednom kuse raketou Space Launch System (SLS)

Když se snažíte rozřezat lander na menší kousky, tak některé z nich se na existující komerční rakety prostě nehodí. Proto jsme se pustili do architektury, která opravdu funguje s využitím největší dostupné rakety,“ říká Peter McGrath, ředitel marketingového oddělení divize firmy Boeing pro kosmický průzkum. Právě Boeing staví centrální stupeň rakety SLS a nyní NASA tuto firmu pověřila také vývojem vylepšeného horního stupně EUS (Exploration Upper Stage), který má za úkol zvýšit nosnost SLS. Tato vylepšená raketa se bude označovat jako Block 1B a právě s ní Boeing počítá pro vynesení jejich landeru v jednom kuse.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10, v ilustraci od Nathaniela Kogy.

Horní stupeň EUS rakety SLS se čtyřmi motory RL10, v ilustraci od Nathaniela Kogy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Boeing tvrdí, že vynesení landeru v jednom kuse pomocí SLS Block 1B „sníží komplexnost a riziko vypuštění různých segmentů na oběžnou dráhu při několika startech.“ Firma si myslí, že její návrh umožní přistání posádky a vyžaduje jen pět „kritických činností namísto jedenácti a více, které jsou u alternativních řešení,“ při kterých se jednotlivé prvky landeru setkávají u Měsíce a roboticky skládají.

Gateway po návratu vzletového modulu, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Gateway po návratu vzletového modulu, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: http://www.collectspace.com

NASA v rámci projektu Human Landing System vyžaduje po firmách, by předložily návrhy, v rámci kterého by byli kontraktoři zodpovědní za návrh, stavbu a start landeru. Komerční operátoři by pak doletěli s landery k Měsíci, kde by došlo k setkání s pilotovanou lodí Orion. Posádka by přestoupila do landeru a vydala se na povrch Měsíce. Souběžně s vývojem pilotovaných landerů, rakety SLS a lodí Orion se NASA posouvá ve svých plánech na stavbu malé stanice u Měsíce. Kombinovaná iniciativa lunárního průzkumu dostala před několika měsíci jméno Artemis, mytologické sestře boha Apollóna z řecké mytologie.

PPE, první modul stanice Gateway

PPE, první modul stanice Gateway
Zdroj: https://mms.businesswire.com

Prvním dílem stanice Gateway má být modul PPE (Power and Propulsion Element), který postaví firma Maxar, aby mohl startovat do konce roku 2022. Firma Northrop Grumman pak má zajistit výrobu malého obytného modulu, který má startovat koncem roku 2023. Tento základ stanice by pak měl v roce 2024 doplnit lander pro posádku následovaný připojením kosmické lodi Orion, která sem přiletí v rámci mise Artemis III i s posádkou, která přistane na Měsíci.

Gateway má kolem Měsíce obíhat po eliptické dráze NRHO (near rectilinear halo orbit), u které výška periapsidy (nejbližší bod) dosahuje 1 500 kilometrů, zatímco apoapsida (nejvzdálenější bod) leží 70 000 kilometrů nad Měsícem. NASA tuto dráhu vybrala, protože umožňuje neustálé spojení se Zemí a landery opouštějící Gateway mohou dosáhnout povrchu jen s malou spotřebou pohonných látek.

McGrath říká, že Boeing určil nejefektivnější způsob, jak dostat astronauty na Měsíc v roce 2024. Touto cestou má být lander tvořený dvěma elementy – bez modulu pro přesun mezi oběžnými drahami. takový návrh by prý dokázal splnit zadaný úkol bez ohledu na to, zda bude či nebude k dispozici chystaná stanice Gateway. „Lander tvoří přistávací a vzletový prvek. Ten přistávací zároveň obstará všechny funkce spojené s přesunem z NRHO, kde bude Gateway či Orion až na povrch Měsíce,“ popsal McGrath v rozhovoru pro web Spaceflight Now a dodal: „Následně vzletový modul bude schopen odstartovat od jižního pólu a zajistí potřebné manévry pro setkání se stanicí Gateway či lodí Orion. Vše jsme navrhli tak, abychom se zbavili třetího modulu, což zjednodušuje architekturu návrhu. Stačí vám jedno spojení místo celého baletního koncertu v kosmu. Když přistávací i vzletový modul vyneseme při jednom startu, nabídne naše architektura vyšší flexibilitu. Budeme schopni se spojit přímo s Orionem nebo s gateway, podle toho co bude NASA chtít. Pokud se Gateway zpozdí, tak to nezpozdí náš start Artemis III v roce 2024. Opravdu to umožní snížit počet manévrů a dokování na minimum. Naše architektura stále předpokládá, že doletíme na NRHO – všichni proto míříme na stejné místo.

Vizualizace startu lunárního landeru od firmy Boeing na raketě SLS.

Vizualizace startu lunárního landeru od firmy Boeing na raketě SLS.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.coma

McGrath uvedl, že NASA bude v budoucnu Gateway potřebovat, aby mohla přistoupit k „rozšiřitelné architektuře“ průzkumu lunárního povrchu. Návrh Boeingu počítá s tím, že bude včas k dispozici horní stupeň EUS. Pro první tři mise programu Artemis se použije základní konfigurace rakety SLS označovaná jako Block 1, která na horním stupni použije jednotku ICPS vybavenou jedním motorem RL-10. Oproti tomu EUS ve verzi Block 1B bude mít motory RL10 rovnou čtyři. Díky tomu zvládne SLS Block 1B dopravit přímo k Měsíci náklad vážící 37 tun.

Žádná z raket, u kterých se předpokládá komerční dostupnost v roce 2024 nedisponuje takovou nosností k Měsíci. Ani Falcon Heavy od SpaceX, ani New Glenn od Blue Origin ani Vulcan od ULA nejsou tak silné, ačkoliv jejich přesná nosnost k Měsíci nebyla nikdy uvedena. Nabízí se sice spekulace o systému SuperHeavy-Starship od SpaceX, ale ten je zatím v časné fázi vývoje a bylo by riskantní na něj spoléhat.

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

NASA plánuje, že horní stupeň EUS poprvé použije v polovině dvacátých let, ale agentura už dříve uvedla, že použití komerčních raket jako pro Gateway tak pro prvky lunárního landeru bude levnější než vylepšování SLS a zvyšování její startovní kadence. V září na slyšení před Kongresem se Ken Bowersox, výkonný ředitel divize pilotovaných letů vyjádřil, že agentura považuje vylepšení SLS na konfiguraci Block 1B se stupněm EUS za „důležitou pro budoucí úkoly“. Vzápětí dodal, že „aktuální nesrovnalosti a zdržení“ ve výrobě prvního centrálního stupně SLS firmou Boeing dovedly NASA ke zvýšení priority sestavování dalších centrálních stupňů, aby bylo dosaženo každoroční startovní kadence rakety SLS a lodi Orion.

SLS Block 1B

SLS Block 1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Vynášení prvků stanice Gateway či prvků lunárních landerů raketou SLS s sebou však přináší finanční komplikace. Jeden z odhadů, který byl součástí zprávy odeslané z Bílého domu do Senátního prostředkového výboru (Senate Appropriations Committee) hovoří o ceně startu jedné rakety SLS. Podle webu Ars Technica by to měly být více než dvě miliardy amerických dolarů. Náklady na starty komerčních raket jsou přitom zlomkové – ať už mluvíme u Falconu Heavy, New Glenn nebo Vulcan. V již zmíněné zprávě Bílý dům uvádí, že aktuálně platný program lunárního průzkumu NASA „potřebuje každou dostupnou raketu SLS“.

Firma Boeing to ale vidí trochu jinak. „Kosmické firmy to analyzují a my si myslíme, že nebude problém mít v roce 2024 SLS Block 1B,“ říká McGrath a dodává: „Tohle je opravdu jen o prioritách se tam dostat. Není tu problém s omezením harmonogramu vývoje. Cítíme, že jsme schopni dodat jeden EUS už v červenci 2024, což je termín, který cílíme na náš start.“ Boeing by musel zaplatit náklady na start SLS pro vynesení lunárního landeru. Tyto peníze by byly zabudovány do dohody firmy s NASA, pokud by Boeing vyhrál výběr programu HLS.

Plánovaný vývoj rakety SLS.

Plánovaný vývoj rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

McGrath dále uvedl, že Boeing posoudil alternativní možnosti jiných komerčních raket, pokud by SLS Block 1B nebyla v roce 2024 k dispozici. Kupříkladu přistávací modul by teoreticky mohl startovat na SLS Block 1 s horním stupněm ICPS. V takovém případě by vzletový modul mohl letět na komerčně dostupné raketě. „Dostat přistávací modul libovolné velikosti na komerční raketu je problém, což znamená, že se musíme klonit k SLS,“ říká McGrath a dodává: „Podle toho, jaké budou mít komerční rakety reálné výkony, které zatím neznáme, tak se na ně můžeme časem podívat, ale primární je pro nás SLS, která má potřebnou nosnost.

Motor BE-7 na kapalný kyslík a metan se má používat na landeru Blue Moon od firmy Blue Origin.

Motor BE-7 na kapalný kyslík a metan se má používat na landeru Blue Moon od firmy Blue Origin.
Zdroj: https://www.blueorigin.com

Podle McGratha Boeing momentálně zvažuje nejméně dva potenciální subkontraktory, kteří by poskytli pohonné systémy pro lunární lander. „Naším obvyklým partnerem na poli pohonných systémů bývá firma Aerojet Rocketdyne,“ říká McGrath a dodává: „Poohlížíme se i po alternativních možnostech, u kterých záleží na jejich rozpracovanosti. Jsou tu ale již dostupné motory, které má Aerojet Rocketdyne, které se již používají a jsou to skvělé motory.“ Boeing chce pro svůj lunární lander používat dlouhodobě skladovatelné hypergolické pohonné látky. Firma Blue Origin počítá u svého návrhu Blue Moon se zkapalněným metanem, který nabízí oproti hydrazimu používanému v hypergolických systémech vyšší výkon.

McGrath se dále vyjádřil k aktuálnímu stavu prací. Firma Boeing prý momentálně pracuje na plánování svazků několika korekčních trysek pro zajištění orientace přistávacího i vzletového modulu v prostoru. Motory přitom pochází z lodi Starliner, kterou Boeing připravuje pro transport astronautů na ISS. To by se ale ještě mohlo změnit, protože jak McGrath uvedl, návrh landeru ještě nebyl uzavřen. Pokud bude tento návrh vybrán a realizován, bude lander od Boeingu schopen v roce 2024 dopravit dvoučlennou posádku do oblasti jižního pólu Měsíce. Návrh zároveň počítá s možností budoucích vylepšení. McGrath zmínil, že budoucí verze landeru by například disponovaly opakovaně použitelným vzletovým modulem či kryogenními motory místo hypergolických.

Nova-C - lander firmy Intuitive Machines

Nova-C – lander firmy Intuitive Machines
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Boeing již navázal spolupráci se startupem Intuitive Machines z Houstonu. V rámci spolupráce má jít o zajištění kryogenního pohonného systému a letového softwaru pro lunární aplikace. Intuitive Machines je jednou ze dvou firem, které mají v rámci programu CLPS dopravit v roce 2021 na Měsíc robotické landery vybavené vědeckými přístroji a technologickými demonstrátory. Firma Intuitive Machines proto připravuje lander Nova-C. Kromě toho, že by lunární lander Boeingu využil motory ze Starlineru, se nabízí i další přenos technologie. Konkrétně jde o systémy z družicové platformy Boeing 702, kterou využívají komerční i armádní komunikační družice. Zapomenout nesmíme ani na možnost využít letové počítače používané na raketě SLS.

Budeme mít hodně hardwaru, který staví na dřívějším odkazu, což nám dává velkou důvěru, že budeme vše stíhat i v časovém presu,“ tvrdí McGrath. NASA ještě čeká na poslední schválení rozpočtu na rok 2020 od Kongresu, než se rozhodne, jak odvážně se postaví k dalším krokům kolem jednání o lunárních landerech. Bílý dům požádal v květnu letošního roku o zvýšení rozpočtu o 1,6 miliardy dolarů. Mělo jít jakousi zálohu pro zrychlený harmonogram programu Artemis. Asi 1 miliarda z tohoto rozpočtu je určena k nastartování vývoje lunárního landeru s parametry pro pilotovanou misi.

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019

Lunární lander, koncept Lockheed Martin, duben 2019
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

NASA by pak na další roky požadovala dodatečné financování programu lunárních landerů. Agentura by chtěla vybrat neméně tři návrhy pilotovaných lunárních landerů, které následně vytvoří desetiměsíční studii kontraktů. Následně má být výběr zúžen na dva dodavatele, kteří budou mít za úkol zajistit landery pro mise v letech 2024 a 2025. Administrátor NASA Jim Bridenstine minulý měsíc uvedl, že pokud Kongres schválí pro lunární landery na rok 2020 méně než 1 miliardu dolarů, dojde ke snížení šance na splnění hlavního cíle. Tím je návrat lidí na povrch Měsíce během pěti let.

Lunární modul od Lockheed Martin

Lunární modul od Lockheed Martin
Zdroj: https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/

Možná nebudeme mít možnost, aby o program HLS soutěžilo současně více společností,“ uvedl Bridenstine s odkazem na návrh financování od Senátu, který by NASA v roce 2020 poskytl místo požadované 1 miliardy USD jen 744 milionů USD pro program Human Landing Systems. „Už dříve jsme zjistili, že když nemáte k dispozici více firem, které spolu soupeří, tak to skončí navyšováním nákladů a zpožděními,“ uvedl Bridenstine  v rozhovoru s portálem Spaceflight Now a dodal: „Ve většině případů je to pak dražší než levnější. Samozřejmě nám pak také chybí redundance, která je důležitá. Pokud dojde k problémům, můžeme pokračovat s jiným partnerem. V součtu všechny tyto věci snižují pravděpodobnost úspěchu, ale tím neříkám, že nemůžeme uspět.“

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/uploads/2019/11/HLSliftofffromMoon_hi-res.jpg
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_bluemoon_ascent.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/2018-05-14-003943.jpg
http://www.collectspace.com/review/lockheedmartin_lunarexploration02-lg.jpg
https://mms.businesswire.com/media/20190709005627/en/731746/4/PPE_Artist_Impression.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45947.0/1574853.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/11/Screen-Shot-2017-11-03-at-12.11.18-350×274.png
https://www.blueorigin.com/assets/blueorigin_be7.jpg
https://upload.wikimedia.org/..Services_for_Artemis_Program_%2847974873213%29.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/05/47574260341_5217805543_k.jpg
https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/newman/gfx/news/2018/1-lockheedmart.jpg

Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS, 4.9 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 4 278 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (17 votes cast)
(Visited 4 278 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


57 komentářů ke článku “Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS”

  1. gg napsal:

    “Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS”

    https://i.kym-cdn.com/photos/images/original/001/431/201/40f.png

  2. lvy napsal:

    Tak nějak to připomíná B737 MAX. Boeing se o5 snaží urvat co největší balík peněz za co nejméně práce.

    • Ferda napsal:

      Pokud byste si odpoustil pejorativni vyrazy (“urvat”), tak vlastne jen rikate, ze se firma snazi minimalizovat naklady a maximalizovat zisk. Tak, a ted mi prosim reknete (ehm, mozna radeji ne) co je na tom z principu spatne?
      (Prosim, radeji v teto diskuzi nepokracujme. Reaguji zde jen proto, ze dnes je prece tak v mode plivnout si na Boeing… protoze nic jineho ten vas prispevek neni.)

      • gg napsal:

        Ale minimalizovat *čí* náklady?

      • akuhtr napsal:

        Špatného na tom není nic, tak před 10 lety, teď je na tom špatného dost pro samotný boeing. Konkurenční prostředí se změnilo a pokud se boeing nepřizpůsobí, chtě nechtě ho v přirozeném výběru (konkurenční soutěži) převálcuje dravá mladá konkurence. A tenhle krok ukazuje že boeing popírá že se cokoliv změnilo, místo aby se přizpůsobil.

  3. KarelTv napsal:

    No ale stejně by bylo potřeba dvou startů SLS. Což je docela masakr, jistě že oproti Apollu je Orion i lander větší, má normální atmosféru, umožní delší pobyt a přistání u jižního pólu. Ale chápal bych spíš jeden start SLS (Orion + jeden díl laderu) a jeden komerční nosič (druhý díl landeru).

  4. Hawk napsal:

    Tohle reseni by mohlo svadet ke zruseni GAT, ktera je jakztak zarukou, ze clovek bude v dlouhodobem horizontu provadet pilotovane mise za LEO. A bez GATu hrozi Apollo dejavu, t.j. pristani prvni zeny na Mesici + par dalsich pripadnych misi a pote hura zpet k letum na LEO, aby se usetrilo.

    • Jiří Hošek napsal:

      Takto to rozhodně nebylo myšleno, což potvrzuje tento tweet:
      https://twitter.com/BoeingSpace/status/1192908333478502406
      Návrh Boeingu ale nabízí možnost přistání na Měsíci i v případě problémů při vynesení klíčových dvou modulů Gateway (PPE a HALO).

    • Jiný Honza napsal:

      Taky mám pocit, že to čím dál víc směřuje k tomu “Apollu”. Pár letů demonstrujících že “pořád můžou” a pak z důvodů vysokých nákladů konec.

      A ani GAT nějakou velkou zárukou být nemusí. Nebude trvale obydlená, některé experimenty poběží i bez posádky, rozhodnutí přestat tam posílat lidi nebude vůbec složité.

  5. JanHonnza napsal:

    Skvělý článek, moc děkuji, dává to velmi slušný přehled, co se děje. Doufám, že redundantní Super Heavy bude pro Boeing hodně nepříjemné srovnání. Pokud NASA závisí na ne zcela jistém financování a potažmo i prezidentských volbách 2020, rok 2024 je čistě milestone na papíře.

    • Spytihněv napsal:

      Jo, ty volby vidím jako vážnou hrozbu. Na jednu stranu si přeju, aby Trump z Bílého domu vysmahl, ale na druhou se obávám přehodnocení priorit případné nové administrativy. Takže dilema – buď hrozba pro slibně se rozjíždějící program a nebo Svět podle Trumpa 🙂

      • HM napsal:

        Tak to se připravte na to, že pokud Trump prohraje (jak si asi přejete), budou mít ti dnešní ultralevičáci z Demokratické strany úplně jiné priority než je výzkum kosmu a lety k Měsíci.
        Uvědomte si, že dnešní Demokratická strana není tou stranou, jakou byla za časů prezidenta Kennedyho, který nastartoval program Apollo. Na tu dnešní verzi je smutný a odpudivý pohled, s astronautikou je to zcela nekompatibilní.
        Divím se vám, pokud to chcete…

    • DrHorak napsal:

      Souhlas. Úsměvný je odkaz na rané fáze vývoje SuperHeavy/Starship – jakoby jiné alternativní nosiče, vč. SLS (1b), byly již prověřené.

      • Jiří Hošek napsal:

        To bych neřešil – důležité je, že zmínka o časné fázi vývoje systému SuperHeavy-Starship nepocházela od nikoho z Boeingu. Doufám, že SpaceX tento návrh v termínu do 5. listopadu přihlásil a NASA jej již začala posuzovat.

      • KarelTv napsal:

        Úsměvné to není, spíš realistické. SLS je skutečně nesrovnatelně dál než nějaké SHS. Samozřejmě 100% je prověří až první let, ale vzhledem k tomu že se většina dost precizně testuje už na zemi, nemyslím že by byly nějaké zásadní problémy, podobně jako nebyly u Saturnu či Shuttlu. U SLS je bohužel hlavní problém a brzdou ta obrovská cena. 🙁

        • Adam H napsal:

          Sice jsem fanouškem SpaceX, ale Starship (Mk1) je pořád jen tlaková láhev svařená někde na poli v Texasu. Nic víc, nic míň.

          Všichni vidíme s jakou precizností se SLS staví. Přesně to bych čekal od rakety, kde někdo na špičku posadí lidi a pošle je vstříc nebi. Osobně si nedovedu představit, že by v Starship seděli lidé před rokem 2025, a už vůbec, že by ji vůbec NASA brala v potaz. I pro náklad typu lunární lander to bude pořád rizikové plavidlo.

          Srovnání Starship a SLS pořád mílovým rozdílem vychází pro SLS. A to ať je cena jakákoliv.

          • Radim Pretsch napsal:

            Naprosto souhlasím, jen bych Starship neposuzoval podle vzhledu. Slouží k vývoji pohonu a řídícího sw. Grasshopper měl vzhledově k Falconu taky daleko

          • android napsal:

            Starship (Mk1) není přeci nic než kus technologie, která slouží pro sběr dat pro programátory a zároveň testovací stand pro motory, který shodou okolností umí létat. To že si někdo někde utrácí miliardy za vývoj SLS která na rozdíl od Starship se ještě nezvedla ze země ani o metr, spacex zajímat nemusí. Za SLS se utratilo už 14 000 000 000 dolarů a zatím se neletělo. Celý program bude stát minimálně 35 000 000 000 dolarů. Utrácí se tam nehorázně a SpaceX jim ukazuje že to možná půjde i jinak.
            A vy si opravdu myslíte že současný vzhled a technologie použitá u  Starship (Mk1) je ukázka toho co poletí ve skutečnosti s lidmi do vesmíru? Opravdu?

          • Jiří Hošek napsal:

            Android:
            Na vyjádření Adama H, že SLS je aktuálně dál než Starship, jste reagoval konstatováním, že se SLS na rozdíl od Starship ještě nezvedla ani o metr.

            Zkusme srovnávat srovnatelné, a to první exemplář SLS/Orion vs. první exemplář Superheavy/Starship.
            https://forum.nasaspaceflight.com/assets/31740.0/1593578.jpg
            Myslím, že SLS/Orion je v přípravě na první let na oběžnou dráhu Měsíce dál. Zkuste dát odkaz na fotografii Superheavy, ať to můžeme porovnat.

          • android napsal:

            Ano máte pravdu. Nerozporuji stav ve kterém SLS po vynaložených 14G USD je. Na fotce leží na zemi v hangáru letový HW který s největší pravděpodobností opravdu úspěšně poletí. Vynaložené peníze umožnili jiný postup při testování a simulacích. SpaceX používá jiné výrazně levnější metody a testování technologie prostřednictvím malých poskoků jim dává větší smysl.

          • Vojta napsal:

            Testování pomocí malých poskoků a každého půl roku kompletně překonaný návrh může být efektivní řešení, pokud nejste vázán žádným kontraktem a ideálně máte dost prostředků, abyste to v nejhorśím mohli celé zahodit a začít znovu. Tohle si NASA ani její kontraktoři na SLS prostě dovolit nemůžou. Pokud selhání nepřipadá v úvahu, musí se postupovat konzervativní cestou.
            Zkuste v práci říct šéfovi, že staré zavedené postupy jsou neefektivní a že chcete zkusit něco úplně nového, co ještě nikdo nezkusil a co má potenciál snížit náklady na polovinu. Jen k tomu potřebujete dva roky času a pár milionů na výdaje.

          • Q napsal:

            Vojta – Váš příměr poněkud kulhá. Pokud tedy neděláte ve veřejné sféře 😀

            Ačkoli je nepochybné, že SLS je dál než SHS a zároveň není pochyb o tom, že odvede cenné služby, její vývoj je přímo ukázkový příklad “erární” neefektivity.

            Stručně: NASA za neuvěřitelné peníze vyvívjí už skoro dvacet let nosič založený na padesát let starém hardwaru, který hlavní zádrhel současné kosmonautiky – tj. vysoké náklady na dopravu do vesmíru – nijak neumenší; spíš naopak.
            Přitom už v době programu Apollo byl tento problém jasně tou nejzásadnější výzvou. NASA jej napřed zkusila vyřešit pomocí raketoplánu, což se z mnoha různých důvodů moc nepovedlo a posléze v devadesátých letech vývojem nástupce STS. Tento projekt byl bohužel ukončen a zejména vlivem politiky nakonec NASA skončila tam, kde původně začala – vývojem supertěžké, superdrahé rakety (která bude pro vysoké náklady dost možná předčasně zrušena po pár letech).

            SpaceX naopak ukázala reálnou schopnost rychle a relativně dosti levně vyvinout nové, spolehlivé a přitom poměrně laciné nosiče. Vzhledem k dosavadním úspěchům této společnosti nelze její metody takto bagatelizovat.

            Je ironií, že státní organizace veřejně deklarující přesunutí “běžného provozu” na bedra soukromníků aby se mohla soustředit na “opravdové výzvy” a “posouvání hranic” nakonec inovuje ze všech nejméně.

      • Tomáš Kratochvíl napsal:

        Ono je třeba nenechat se ošálit “raketovým” tempem Spacex, v jejich snaze rychle postavit první prototypy, a to ještě pod neustálým dohledem kamer. Ostatní také nespí. SLS je z mého pohledu podstatně dále na své cestě ke startu, než SS/SH. Je to konvenční design, proto nemusí moc testovat hotovou raketu. Mají montážní haly, otestované zařízení pro výrobu, jako je špičkové vertikální svařovací centrum, které již vyrobilo nějaké letové nádrže. Roboticky a nejmodernější technikou sváru hliníkových slitin. To ve Spacex na to zatím mají maníka s autogenem. I další části rakety SLS jsou téměř připraveny. Motory RS-25, avionika, Orion, mobilní rampa. EUS stupěň v roce 2024.
        Jeff Bezos je tichá voda. Jednoho krásného dne v roce 2021 vrznou vrata od hangáru a BO vyveze na rampu kompletní raketu NG připravenou na start.
        Spacex si nyní ukrojilo mnohem větší sousto, než ostatní. Plně použitelná SS/SH bude opravdu pecka, no tím že jsou na neprobádané půdě, budou muset hodně testovat a můžou přijít komplikace a zdržení. Výrobní stroje pro letový hardware budou ve Spacex zatím maximálně na papíře, neboť konstrukce SS/SH není uzavřena. Takže ano, SS/SH jsou stále v ranné fázi vývoje.

        • Adam H napsal:

          Přesně tak. Souhlasím úplně se vším napsaným.

          Ono používat SS/SH (po dokončení) bude asi levné, ale je taky otázka co bude celá konstrukce dělat po cestě na Měsíc/Mars a zpět. Jestli to náhodou v ten moment nebude design na jedno použití.

        • android napsal:

          Doublefacepalm. Tyhle představy, že ve spacex mají jen na maníka s autogenem zatímco jinde mají super hitech roboty mne fakt rozesmívá. Možná by jste si o technologiích, které spacex používá mohl nejprve něco zjistit. Spacex používá přesně to co je potřeba. Jednou to je autogen, jindy to je 3D tisk pro výrobu letových motorů (superdraco), pak zase jen tak mimochodem největší tlaková láhev na kapalný kyslík z uhlíkových vláken, nebo používání technologicky náročných hliníko-lithiových slitin a nebo vlastní výrobu PICA materiálu pro tepelné štíty, které jsou lepší a levnější než cokoli předtím.
          Ve skutečnosti to co povídáte je stále stejný styl co už čtu deset let:
          “Ostatní mají všechno a vyrábějí letové kusy. SpaceX má jen plány a nic nedokáže, prý letět do vesmíru? A všechno chtějí vyvinout za cenu rampy pro normální slušnou raketu? Nesmysl to nikdy lítat nebude. Jo a ta prohlášení o tom, že se budou s raketou vracet a používat jí znovu! Kecy!”

          Ve skutečnosti je to tak, že SpaceX totálně změnilo raketovou techologii a celé uvažování o logistice a ceně co kolik stojí. To jak uvažujete je prostě zastaralý způsob a navíc dost nepřejícný. Ale jsem rád, že vás to nutí o tom aspoň přemýšlet.

          • Tomáš Kratochvíl napsal:

            Doublefacepalm to you!
            To, že v drtivé většině Spacex nevyvíjí nové technologie, ale používá kreativně ty existující, to je fakt. Nové technologie často pocházejí od NASA, jako 3D tisk součástí motorů. No, řeč byla o výrobě prvního ostré rakety pro lidi. Máte oči, porovnejte si způsob stavby prvních kusů, a opravdu u Spacex vidíte toho svářeče visejícího ve větru na jeřábu – a v NASA ty roboty. Proč tomu tak je se v minulosti dostatečně probíralo.
            Člověk se snaží na celou záležitost dívat pokud možno objektivně, očima technika. Lidé, kteří Muskovi fandí a nemají rozhled, nabývají často dojmu jak to všichni ostatní dělají celá léta špatně a jak Spacex zvládne vše podstatně lépe a samozřejmě levněji a jsou slepí k objektivní realitě. Vaším komentářem jte si napsal přihlášku k této skupině. A to ještě nabádáte ostatní, aby se něco doučili?

          • KarelTv napsal:

            Kdyby SPACEX mělo volnou velkou výrobní halu a peníze tak taky nebude bastlit testovací prototypy autogenem venku. V tom není žádná převratná “změna uvažování”, docela bych se vsadil že i jinde se bastlily testovací makety a ranné protoypy buhvíjak. Převratné zatím je, že dokáže řadu věcí dělat efektivněji než zavedené molochy které nemají tlak aby to dělali maximálně efektivně protože je v tom zamotaná politika. Ale to samozřejmě ještě vůbec neznamená že se vše povede a skutečně to Spacex dotáhne do použitelné podoby a bude to pak za uváděný “zlomek” ceny. Falcon se velmi povedl, pilotovaný Dragon už taková “revoluce” není, na to že nákladní verze létá už pěkných pár let.

          • android napsal:

            Tomáši. Zaprvé mi je zcela jedno do jaké skupiny lidí si mne řadíte či mi vypisujete přihlášku. A za druhé nezpochybňuji kvalitu a postupy, které používá NASA a její “tradiční” dodavatelé používají. Jsou to velmi kvalitní, drahém spolehlivé a pomalé postupy.

            Když si pročtete ten můj post, tak si v něm dělám srandu z lidí od kterých už někdy od roku 2006 slýchám pořád tu stejnou písničku o tom jak SpaceX je vlastně špatná a že postupy které volí jsou neletové a že vlastně nic nemají a neumí.
            A mimochodem neposílal jsem vás, aby jste se někde něco doučil, ale aby jste si něco zjistil více o technologiích které SpaceX používá. Vaše věta cituji: “To ve Spacex na to zatím mají maníka s autogenem” dokládá že buď o tom nemáte vůbec přehled a nebo jste opět cituji vás: “slepí k objektivní realitě”

  6. Alois napsal:

    Zatím je to jen návrh. Dodavatel LM pokud vím nebyl dosud vybrán. SLS je raketou chudého muže s úpornou snahou ušetřit kde se dá. Je notoricky známo z dob Apolla, že pro let na Měsíc a zpět je potřeba 50 tun. Jistě nebyl problém SLS takto od počátku koncipovat. Celé to potvrzuje pravidlo, že levné věci jsou nakonec velmi drahé.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ve Vaší úvaze je nutno zvýšit hodnotu 50 tun.
      Úhrnná hmotnost Orionu a landeru z návrhu Boeingu je přibližně 63 tun.

      • Alois napsal:

        Těch 50 tun jsem bral jako minimum, aby nosič měl vůbec smysl pro cestu na Měsíc a zpět alespoň v rozsahu misí Apollo.

  7. Jirka napsal:

    Chudák ten “kosmonaut” na vizualizaci Lockheed Martin, asi mu omylem mýsto skutečného skafandru vypůjčili něco ze šatníku Bruce Willise. V následující vteřině po vyfocení se mu zřejmě stane něco velmi nepříjemného…

  8. Random napsal:

    Změnil bych nadpis na “Boing chce pro svůj lander svoji raketu” s podnadpisem “Za peníze daňových poplatníků” 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Jak se píše v článku, Boeing bude za SLS v takovém případě platit.

      • Jirka napsal:

        Jistě, ale penězi, které dostane od NASA.

      • lvy napsal:

        Prozradím vám tajemství, Boeingu jde jen o peníze, na SLS vydělá řádově pár set milionů dolarů a k tomu dalších pár set na landeru. To, že si raketu jako koupí na věci skutečně nic nezmění. Boeing je zvyklý dojít jak NASA, tak vojáky a to tady jde.

  9. Alois napsal:

    Je třeba rozeznat zásadní rozdíl mezi prohlášením prezidenta USA a prohlášením majitele soukromé firmy. Pokud prezident prohlásí : “vrátíme se na Měsíc”, tak myslí celý národ včetně Muska neboť let zaplatí daňoví poplatníci mezi které Musk patří a let bude realizovat státní agentura, tj. NASA. Pokud soukromník, majitel aerokosmické firmy prohlásí : “poletíme na Měsíc, Mars atd.” je to jeho soukromá iniciativa a pokud to nebude zakázka od NASA, nedostane ani cent ze státní pokladny.
    Krom toho je nutná certifikace aby do toho mohl posadit piloty a pokud do toho chce navíc posadit desítky cestujících, tak je to na soukromníka obrovské sousto finančně i časově se naprosto vymykající obvyklým zakázkám realizovaných jednou firmou.

  10. Petr napsal:

    Jenom doplňuji, že Bezose před několika dny předběhl Gates.

  11. Zdeněk napsal:

    Svářeč na plošině pracující na draku rakety pod širým nebem je přesně to co je potřeba pro budoucnost kosmonautiky. Díky tomuto, jak se s oblibou říká “bastlení” bude možné ověřit standardní výrobní postupy pro tělesa raket, v zásadě různé konfigurace. A to prosím za pomocí minima techniky, jen s dodáním výzbroje, tedy motorů, kabeláže a řídícího počítače, kterým může později být i mobilní telefon. S takovou spávnou výrobní praxí postavíte či opravíte raketu kdekoliv na jakékoliv planetě, kde tedy může být ten svářeč. Stačí jen dodat sofistikované díly. Přesně podle představ Raye Bratburyho. Naproti tomu výrobní praxe Boingu je příkladem perfektně zvládnutého kompletačního postupu stavitelů pyramid. S heslem, hlavně nic nového, když staré je tak dobré, nestydatě pečou SLS na úrovni slavného britského pudinku. A pečou ho pěkně pomalu. Je to všechno moc pěkné, čisté, krásně malované, ale staré… z minulého století. Hlavně když faraon platí. A jestli to bude chtít faraon rychleji, tak zaplatí víc. Cílem je přece jedna pyramidka jednou ročně, bratru za dvě miliardy. No nekup to. To je ovšem potom na zváženou, jestli není lepší sedět ještě pár roků doma na zadku, než se kodrcat na měsíc, troufám si říci, takovou obstarožní veteší jakou tato raketová zombie je.

    • 3,14ranha napsal:

      Asi jste se nechal trochu unést.

      Nejspíš nemáte moc představu jaké síly působí při startu, ve vesmíru a pak zase návratu do atmosféry 1. nebo 2. kosmickou rychlostí. Kde nepravidelnosti povrchu lodě mohou způsobit i její zánik.

      Jediné co lze skutečně zpochybnit na SLS je použití vodíku i na prvním stupni (dostanete sice obrovský výkon, ale za astronomickou sumu peněz).

      Všichni držíme palce Elonovi a Bezosovi aby se metanové palivo prokázalo použitelné pro kosmické lety. To si troufám tvrdit že bude dokonce významnější pokrok, než znovupoužitelnost (znovupoužitelnost nerovná se ekonomická návratnost. Raketoplán byl taky znovupoužitelný 😀 )

      • Zdeněk napsal:

        Představu o aerodynamických silách mám velmi dobrou. Proto jsem napsal to co jsem napsal. Civilizace se neposouvá kupředu opakováním dogmat a recyklací starých krámů, ale hledáním nových řešení. Takže při startu nosiče nemají mírné nerovnosti povrchu obvodového pláště prakticky žádný vliv. Určující je konstrukční tuhost tělesa. Ta může být u raketového nosiče zajištěna přetlakem paliva vůči plášti rakety, nebo konstrukční výztuhou pláště, případně samonosným pláštěm patřičné síly materiálu. Každá z vyjmenovaných možností již byla, či stále je, u raketových nosičů využita. Časté jsou rovněž kombinace jednotlivých možností. Při vstupu tělesa do atmosféry hypersonickou rychlostí, upozorňuji vstupu, je určující pro udržení integrity tělesa 1) Hypersonická aerodynamika pláště, kdy se musí optimalizovat obtékání plazmatu. 2)Tepelná odolnost materiálu tělesa. 3) Celková tuhost tvaru. Každý z bodů obsahuje množství podmínek, které je nutné splnit. Některé jsou známé, jiné jsou předmětem intenzivního výzkumu. V každém případě je potřeba zdůraznit, že výhoda tělesa, které vstupuje z volného prostoru do atmosféry je právě pozvolný nárůst hustoty atmosférického obalu. Takže rychlost cca Mach 25 je sice na první pohled velmi vysoká, ale vhodnou trajektorií ji lze v horních vrstvách atmosféry snížit na více než polovinu – aniž by došlo výraznému tepelnému namáhání štítu. Protože se setrvačnost tělesa mění třením tělesa o plyn na teplo, je nejvyšší tepelné namáhání při rychlostech okolo 10 Machů, kdy je již těleso v hustších vrstvách atmosféry. Pokud by jsem chtěl minimalizovat tepelné zatížení a zároveň snížit rychlost, budu opakovaně poskakovat a klouzat atmosférou podobně jako to dělával raketoplán a asi to bude dělat i Starship na Marsu. Pokud tam doletí. Chci tedy jen zdůraznit, že i na zelené louce mohu svařit raketu a pokud budu mít dobře navržený tvar a konstrukčně správně tvarovatý tepelný štít a hlavně silný motor, mohu letět tam i sem. Á propós, u toho tepelného štítu drobné nerovnosti také nejsou tak velká tragédie. Důležité je hlavně zamezit tvorbě plazmového kanálu nevhodně dlouhou spárou v tepelném štítu. To by to šlo všechno rychle do háje. Takže svářečku, trocha lepšího plechu, pořádný výkres (od SpaceX) a hurá raketou na Mars… 🙂 Snad se nezlobíte…

    • Jiří Hošek napsal:

      Ve Vaší analýze chybí důležitá věc – hodnocení bezpečnosti obou systémů.
      A dále – srovnáváte nesrovnatelné (kosmickou loď Starship s prvním stupněm nosné rakety SLS). Stejně jako Starship, umístěná při kosmickém startu na raketě Superheavy, tak na SLS, pod záchrannou věžičkou, bude umístěna kosmická loď Orion. Ta je dokončená a teď půjde na testy simulující kosmické prostředí. Po návratu z testů bude jejím úkolem při kosmické misi Artemis I dostat se na oběžnou dráhu Měsíce a vrátit se zpět na Zemi.
      https://pbs.twimg.com/media/EJI-OW-XUAA6GJl.jpg
      (fotografie je stará jen pár hodin)

    • Tomáš Kratochvíl napsal:

      Nejdříve k tomu bastlení. U mě je toto slovo spojeno s elektronikou, možná to tam i vzniklo, nicméně použít se dá i na jiné obory. Ne každý tento termín zná, tak bych si dovolil svůj náhled na věc. Vždycky když vymýšlíte něco, co je pro vás neprobádané, nejste schopni dokončit návrh daného zařízení bez toho, aniž byste postavili funkční hardware, nebo jeho část. Je pro vás důležitá určitá specifická funkčnost zařízení, vše ostatní je podružné. Pro ušetření času a peněz tento funkční celek zbastlíte. Děje se tak pomocí ručních nástrojů, žádná automatizace, omezená přesnost, všude trčí dráty. Tento bastl je většinou vizuálně nepěkný, nepřenosný, choulostivý. Po splnění účelu je většinou někde uložen, pak rozebrán a nakonec kompostován. Bastlení a bastl (označující danou věc) balancují na hraně hanlivosti a často se takto používají (Co to tady bastlíš? To je ale bastl.) Bastlení svojí podstatou nemá s výrobními postupy mnoho společného, ověřuje pouze návrh. Není zde žádná spojitost mezi stavbou rakety pod širým nebem a budoucí technikou výroby sériových kusů. Bastlení není efektivní už od pár kusů a navíc v případě takto vyráběné SS bych moc nedal za celkovou kvalitu. Budou tam obrovské tolerance, někdy usměrněné použitím kladiva. Někdo se může pozastavovat nad tím, že Mk1,2,3,4 poletí jen jednou. Já myslím, že je to dobře. Ono by to více misí taky nemuselo vůbec vydržet, ale to je jen spekulace.
      Na konec jen poznámka. U rozčilených komentářů na adresu ceny SLS, se vždy bavím myšlenkou, kolika asi čechům leží tak na srdci americký rozpočet více, než ten český a jak dohlížejí na to, kolik stýček Sam utratí za SLS, JWST, F-22,…. a když se jim to zdá moc, bijí na poplach.

      • Zdeněk napsal:

        Myslel jsem ověření výrobního postupu výroby tělesa rakety na zelené louce zcela vážně. Jsou to neocenitelné zkušenosti, které mohou být v budoucnu při dané potřebě opět použity.
        Jinak co se týká rozpočtu státu, který pozbyl schopnosti budovat dopravní infrastrukturu: Něco takového sledovat je holou ztrátou času. Ovšem rozpočet USA a jeho strukturování má výrazný dopad na celou planetu. V našem případě také na vedlejší Germánii, jejímž atrofovaným rozpočtovým přívěskem jsme.

  12. Radomír Vysocký napsal:

    Zdravim panove. Mam pocit, ze diskuze k tradicne kvalitnimu clanku pana Majera z teto oblasti se rozdelila jako obvykle na dva tabory. Lidi co preferuji klasicky a precizni pristup a lidi co preferuji “moderni” pristup, tedy mlade (male) drave a ciste soukrome firmy.
    Tedy princip “co nejlepe” – jinak v dnesni dobe “pomaleji a draze”. Na druhe strane princip “nejlepsi pomer cena-vykon, tedy levneji a rychle, ale s vetsi mirou rizika. Ja osobne zastavam v teto chvili druhy pricip. Uz jenom z toho duvodu, ze soukromnici dokazi po dlouhe dobe vytvorit jisty tlak na dosavadni “zabehany” system. Narusuji dosavadni monopoly. To je z meho hlediska to nejdulezitejsi, ta spravna evoluce, at uz uspeji nebo ne. Diky bohu (ac jsem ateista) za BO, SX atd. Kosmu zdar 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za pochvalu článku, ale je potřeba upřímně říct, že jsem jen přeložil kvalitní originál.

    • Hawk napsal:

      Koncepce SLS je o par roku starsi nez FH, Orion uz let do vesmiru absolvoval, preprahat v teto fazi by bylo ponekud kontraproduktivni a znamenalo by to dalsi zmatky/zdrzeni s nejistym vysledkem. Ale to je ciste akademicka debata, bud bude SLS a Artemis nebo ani jedno. Jestli bude mit SLS neuspech ,tak se obavam, ze cela Artemis pujde do kyticek.

      • Radomír Vysocký napsal:

        Pane Hawku, to je i muj nazor. Takove obrovske projekty jako SLS GW + vlastne cely projekt Artemis by mely byt dokonceny. Je pravda, ze v nich budou “utopeny” miliardy dolaru, ale rozhodne to nemuzeme vnimat jenom jako ztratu. Naopak, budou to dalsi zkusenosti, ktere Pozemstane s ohledem na rozvoj kosmonautiky velmi potrebuji. Nejde totiz o to, ze neco podobneho uz tady bylo. Ale ze se to po desetiletich abstinece muze stat znovu. To je ten podstatny krok. Svet potrebuje jakoukoliv pozitivni stimulaci v oboru. Do obdobi cca pred deseti lety kosmonautika byla hodne podrizena politice – a tim stagnovala. Ve smyslu – je to drahe, maximalne ninimalizujme riziko ztraty, tedy v pristim vol. obdobi mam sanci byt znovu senatorem… V USA ale i jinde zacina komplexne a uspesne vznikat soukromy fenomen, ochoten na sebe vzit riziko bez ohledu na politiku, zalozeny ciste na ekonomice podnikani. Z meho pohledu vsak je zatim jeste silne vazany na puvodni statni agentury – logicky. Ty primo i neprimo budou jeste radu let udavat smer i tempo. Ale ty se uz nyni “nebrani” vstupu ciste soukromych firem. Zatim hraji roli hegemona, ten pomer se casem bude menit. Budu rad za dokonceni a zprovozneni SLS. Z uspechu i neuspechu budou totiz cerpat hlavne soukromnici. Tohle je, doufam, zacatek tolik potrebne zmeny.

    • Jiří Hošek napsal:

      Toto rozdělení lidí na dva tábory je hodně zjednodušující. Třeba já v programu Commercial Crew vidím hlavně cíl nezávislého amerického přístupu na ISS a nestraním Boeingu ani SpaceX. Je mi jedno, kdo vyzvedne z ISS americkou vlajku. Těším se na podrobnosti návrhu lunárního landeru pro Artemis od SpaceX, ať máme to trio návrhů od hlavních hráčů kompletní (zatím víme o návrzích BO/LM/NG a Boeingu).

      Hawk: Radomír Vysocký asi psal obecně, nezmiňoval SLS.

      • Radomír Vysocký napsal:

        Pane Hosku, myslel jsem to obecne. Jsem fanda konkretne SX, ale je mi naprosto jasne, ze bez pomoci statni agentury NASA by nebyli tam kde momentalne jsou. Slo mi o to, kdyz jsem poukazal na ony dva tabory, ze je zbytecne mometalne se prit, ktery pristup je lepsi. Jde prece o jeden cil. V pripevku, ktery jsem poslal pred par minutama o tom pisu obsirneji. Zatim se oba pristupy potrebuji a doplnuji. Jde o to, at opravdu vstoupime “do nebe a dal”. Jestli mohu vyslovit za sebe – ideal by byl, kdyby soukromnici za prijatelny peniz realizovali ty fantasticke vedecke mise NASA a ESA, ktere hlavne kvuli doprave jsou nesmirne drahe, a tim hlavne je ohrozena jejich realizace. To bu se mi libilo.

  13. Racek napsal:

    No, nejak mi v te diskusi o návratu na mesic,! co tu probiha uz nejakou dobu, trochu vypadavala SLS.. pritom se jeji využití zda naprosto logické, neb ve sve versi b) je jedina schopná realne splnit ukol pristat na Měsíci do roku 2024. Je to proste nejjednodušší cesta.
    Samozřejmě, široce zalozeny program s Gateway je jistě imponující a skyta největší vyhody pro budoucnost. Ano, ale … Termin se asi stihnout nedá. Takze si myslim, ze cesta Boeingu a SLS je v současnosti nejracionálnější reseni. A konec konců, co brání vyslat nejprve lander na obeznou drahu mesice a pak teprv priletet s Orionem?
    Vse je logické, ze. Jenom SLS ještě neletela a kdy bude verse b. A vyroba Sls vubec neni vyrobou v sérii…
    No, uvidime. Muj dojem je, ze jasne neni jeste nic.A casu je cim dal tím méně…

    • Jiří Hošek napsal:

      Gateway má být v roce 2024 v minimální konfiguraci – pouze z modulů PPE a HALO, viz obrázek.
      https://i0.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/img68.jpg
      Oba moduly již mají své smluvní dodavatele, kteří již čerpají rozpočtové prostředky na vývoj a stavbu. Mohlo by se to stihnout.
      Technicky spojení landeru přímo s Orionem na dráze NRHO nic nebrání, ale jak je uvedeno v článku, Boeing to navrhl pouze pro případ, že se Gateway zpozdí. Pokud ale v daném čase bude na stejné dráze i Gateway, bylo by škoda její prostory nevyužít.

Zanechte komentář