ŽIVĚ: Texaský prototyp Starship míří na rampu

O testovacím prototypu lodi Starship Mk 1, který vznikl na texaské základně Boca Chica jsme v září psali docela dost – není se co divit, probíhalo cvičné sestavování hlavních dílů. Po Muskově prezentaci byl prototyp opět rozdělen do několika částí a technici z něj odstrojili křídla i kachní plochy. Další týdny byly ve znamení instalace přistávacích nohou a dalších užitečných systémů, které mají sloužit k lepšímu manévrování. Nyní se však velké věci dávají opět do pohybu a proto přichází náš článek, aby shrnul aktuální dění.

Na Boca Chica dorazily na konci října samohybné kolové transportéry.

Na Boca Chica dorazily na konci října samohybné kolové transportéry.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Že se něco bude dít, bylo jasné už pár dní předem. SpaceX požádala o uzavření silnice v okolí (uzavírky Road 4 se týkají na 30.10, 2.11. a 7.11.). Začátkem týdne dorazil na základnu i konvoj se samohybnými kolovými transportéry. Velký žlutý jeřáb, který se při sestavování staral o finální spojení obou polovin včera zvedl spodní díl Starship Mk 1 a umístil jej na transportéry. Jelikož zanedlouho místní spatřili, kterak tento autojeřáb odjíždí směrem ke startovní ploše, dalo se očekávat, že o umístění zbytku na transportéry se postarají menší jeřáby a k finálnímu sestavení Staship Mk 1 dojde až na startovní rampě. Jak ukazuje níže přiložené video, spodní část Starship Mk 1 už míří na rampu.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/EIEjI-VW4AUD8od.jpg:large
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/48895.0/1591087.jpg

ŽIVĚ: Texaský prototyp Starship míří na rampu, 5.0 out of 5 based on 5 ratings
Pin It
(Visited 5 443 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (5 votes cast)
(Visited 5 443 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


46 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Texaský prototyp Starship míří na rampu”

  1. VaclavC napsal:

    Tady je ještě jeden přenos, ten první nějak umřel:

  2. Jan Jančura napsal:

    Podle mne se nejedná o přemístění na startovací rampu, ale uvolnění montážního místa pro montáž další verze Starshipu. Svědčí o tom umístění poblíž Starhopperu.

  3. Jan Jančura napsal:

    Poněkud jsem se unáhlil, přemístili jej k budované startovací rampě, ale ta blízkost Starhopperu k té rampě mě poněkud zaráží.

  4. Jan Jančura napsal:

    Snad startovací stůl, zaráží mne však nechráněná ocelová konstrukce v těsné blízkosti žhavých spalin v době startu, snad počítají, že to vyřešení vodní sprchy. Méně pravděpodobně to může být to může být jen montážní plošina (resp. obojí). I tak mi připadá, že hlavním důvodem pro přemístění je uvolnění montážního místa pro další verzi Starshipu. Jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne.

    • bohyn napsal:

      Je otázka, zda chtějí ten startovací stůl použít opakovaně. A když ho teď zabetonují, tak bude komplikovanější ho odstranit, pokud by překážel umístění finálního stolu pro SH/SS.

  5. Jara napsal:

    Proč zvolili ocel?

    • 3,14ranha napsal:

      Kvůli průniku množin: “Co by si Elon přál” a “Kolik má k dispozici času a peněz”.

      😀

      Jako skeptik jsem přesvědčen, že kdyby zůstali u původních megalomanských plánů (12×120 metrů raketa z uhlíkových kompozitů) tak by startovali nejdřív za 20 let.

    • Dušan Majer napsal:

      Jednak je ocel levnější, ale taky má oproti kompozitům lepší vlastnosti jak při kryogenních teplotách ,tak při vysokých teplotách. Jelikož v nádržích budou zkapalněné plyny a při vstupu do atmosféry se povrch ohřeje, dává to smysl.

      • xxl napsal:

        len ako je mozne, ze toto nevedeli hned na zaciatku, ze ocel je nielen lacnejsia, ale ma aj lepsie vlastnosti ako uhlikove kompozity?
        dovtedy aj fanusikovia vsetkych ostatnych presvedcali, ze kompozitna raketa takej velkosti je to prave orechove, az prisiel musk a povedal, ze to bude kuchynska nerez a odvtedy zas fanusikovia zas tvrdia, ze to prave orechove pre raketu/lod takej velkosti je prave kuchynska nerez
        ak by mus povedal, ze ide stavat raketu z dreva tak som si isty, ze znacna cast jeho fanusikov by drevo povazovala za to najlepsie na stavbu rakety

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          Pokud by to dřevo dokázal správně zdůvodnit a dávalo by to smysl, tak by mu fanouškové určitě zatleskali. 🙂
          Musk je ve svých úvahách většinou veden fyzikálními zákony na elementární úrovni. Nikdo ale není neomylný a původní volba uhlíkových kompozitů jako stavebního materiálu BFR/BFS v sobě určitou logiku měla. Během vývoje a základního testování ovšem dospěli k tomu, že zatím to nedokáží používat ani efektivně ani levně. Proto se této volby nedrželi tvrdošíně dál a rozhodli se pro radikální konstrukční změnu přechodem na nerezové oceli.
          Někdo v tom může vidět zmatek a nestálost, někdo jiný zase flexibilitu a ochotu učit se z vlastních chyb. 🙂

          • xxl napsal:

            samozrejme, ze uhlikova raketa nejaku logiku ma, ale ak ma ist o tak velku raketu tak to ma logiku len v pripade, ze dotycny pan ktory o tom uvazuje disponuje neobmedzenym mnozstvom penazi a to musk rozhodne nieje

            ta raketa bola pre firmu ako spacex cista utopia

            no len ked si v case ked musk bol este stale v kompozitovej ere, niekto dovolil napisat, ze to je nerealne aby to spacex zvladla tak bol hned oznaceny za trolla, lebo predsa musk vie co robi

        • Dušan Majer napsal:

          Možná byste se místo toho laciného nálepkování ostatních měl zamyslet nad tím, proč tomu tak bylo. SpaceX design projektu dnes známého jako SuperHeavy / Starship v minulých letech několikrát upravovala – jak co do velikosti, tak i z hlediska počtu motorů. Aktuálně prezentované informace vždy odrážely tehdejší poznatky o podobě a možnostech lodi. Pro reálně uvažující lidi je asi pochopitelné, že se projekt mění. Někteří to ale nepochopí a navíc si myslí, že jim to dává i možnost dělat si z té první skupiny legraci. Viz vaše poslední věta, která ukazuje, že jste absolutně nepochopil princip , na kterém vývoj probíhá. Zkuste to tady ještě jednou než napíšete další komentář, abyste tu nepůsobil tak exoticky jako někdo, kdo se s tématem setká poprvé.

          • Tomas napsal:

            Pane Majere, řekněte mi proč jsou poslední dobou Vaše komentáře tak negativní vůči ostatním. Vážím si Vaší práce, ale dle mého nemá smysl reagovat na kdejaký komentář negativně.

          • Dušan Majer napsal:

            Jde mi o udržení úrovně diskuse na našem webu. to, že častěji reaguji ostře je způsobeno tím, že u nás bohužel v poslední době vzrostl počet komentářů, na které jsme tu nebyli zvyklí. Komentářů, kde se diskutující povyšují nad odborníky a vedou tu tzv. chytré hospodské řeči o politice. U nás byla vždy diskuse věcná a nechceme spadnout na diskusní úroveň novinky.cz a podobně. Upřímně říkám, že je mi jedno, zda mi tohle vystupování nějak ublíží. Nejde o mne, jde o náš web a pro něj se klidně obětuju. Pokud se mi podaří tyto komentáře eliminovat (po několika varováních i za cenu banu, který je vždy až posledním řešením), tak milerád přejdu do dřívějšího pohodového standardu, který je mi i osobně příjemnější. Leč bohužel zatím mohu mile reagovat jen na některé komentáře. Jiným musím dát rázně najevo, že o takovou diskusní formu u nás nestojíme.

          • Tomáš napsal:

            Mě se tohle včera stalo také. Přešel jsem z fanouškovství do opozice. Z důvodů právě informačních veletočů, které u mě již nevzbuzují důvěru a ukazují na přístup, který má už své negativní konkrétní výsledky. Tedy v rámci celého Muskova konglomerátu. Navíc naše názory Muska a jeho práci vážně nijak neovlivní 🙂

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            A které konkrétní negativní výsledky to jsou, mohu-li se zeptat?

          • Dušan Majer napsal:

            Takže si myslíte, že by bylo lepší setrvávat na dříve ohlášených plánech jen proto, že to tak řekli bez ohledu na to, že se jim v průběhu měsíců ukázalo, že existují lepší řešení? No nevím, osobně mi přijde vhodnější přístup SpaceX, která se nebojí opustit ohlášenou cestu, pokud najde nějakou lepší. Je to ukázka flexibilního řešení problému. A ještě drobnost – SpaceX trochu doplácí na to, že je tak otevřená. Více či méně podobné změny potkávají i jiné projekty jiných firem. Jen nejsou tolik otevřené a nesdělují vize s takovým předstihem. Ale také se potýkají se změnami poté, co např. zkoušky odhalí, že by bylo lepší zvolit jinou cestu. SpaceX v tom je stejně, jen vybočuje tím, že přesně víme, jak co chtěli dělat před lety a jak to chtějí dělat teď.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Přesně tak. Jako pěkné příklady toho, že i u jiných komerčních firem v kosmonautice dochází k radikálním konstrukčním změnám během vývoje můžeme vzpomenout na motory Dream Chaser od SNC, nebo veletoče s hybridním pohonem u SpaceShip Two od Virgin Galactic.

          • Cateye napsal:

            Pane Majere, dovoluji si tvrdit, že vaše napadání každého opozičního názoru vůči Muskovi, potažmo SpaceX a neustálé používání argumentu: “…spousta lidí taky nevěřila na přistání prvního stupně!” jako univerzální zaklínadlo vaší zaslepené víry, škodí tomuto webu mnohem víc, než nějaká estetika na diskuzích.
            Alespoň já to tak vnímám a na kosmonautix chodím více méně už jenom kvůli panu Šamárkovi…

          • Dušan Majer napsal:

            To pozor, neútočím na názory proti Muskovi. Pokud se začtete do jiných diskusí, tak uvidíte, že úplně stejně odrážím i neustálé útoky na rakety SLS či Ariane 6, o kterých diskutující tvrdí, že budu zbytečné, když tu máme SuperHeavy a Starship. Jak sám píšete, nečtete zřejmě všechny články a z toho pak vyplývají podobné nepřesné úvahy jako je třeba zmíněná zaslepená víra, proti které bych se chtěl rázně ohradit. Měříme všem stejně. Pokud někdo rýpe do práce odborníků a povyšuje se nad ně, pak je jedno, zda jsou ti odborníci z NASA, SpaceX nebo ESA. Pokud byste četl víc článků, tak si myslím, že byste svůj komentář strukturoval jinak.
            P.S. Že se Vám líbí Ondrovy články plně chápu, ale myslím si, že by neškodilo odložit nějakou zaujatost či jak to nazvat a mrknout se i na jiné články. Pak byste na vlastní oči viděl, že se věci nemají tak, jak se vám teď mohou zdát.

          • gones napsal:

            Kompozitní materiály jsou super.
            Kompozit uhlíkových vláken s epoxidovou matricí (CFRP) má např. tyto výhody:
            – možnost dosažení vysoké meze pevnosti
            (o mezi kluzu nelze příliš mluvit)
            – možnost dosažení vysokého modulu pružnosti
            – nižší objemová hustota než většina technických konstrukčních materiálů
            – možnost optimalizace směru pevnosti vůči směru namáhání (z toho plyne úspora hmoty)
            avšak namáhání musí být v rovině kompozitu, jinak to neplatí
            – relativně malá teplotní roztažnost
            – poměrně dobrá tepelná vodivost

            má však také nevýhody:
            – ortotropické vlastnosti materiálu (v rovině super, kolmo na rovinu špatné)
            – náročný návrh skladby vrstev
            – náročné testy vlastností a jejich opakovatelnost (rozptyl vlastností)
            (nelze používat tabulkové vlastnosti, protože velmi záleží na skladbě vrstev)
            – náročná výroba (čas) a především opakovatelnost výroby (velký rozptyl vlastností)
            – náročné spoje součástí (ne všechno lze vyrobit najednou)
            (nýtované / šroubované spoje, lepení)
            – nesvařitelný materiál
            – kompozity nejsou vhodné na tvarově složité součásti, spíše na slupky a plochy
            – počet módů selhání kompozitů je vysoký (> 4), meze selhání se špatně určují
            – při návrhu musí být aplikovány vysoké součinitele bezpečnosti
            – velmi strmé křehnutí při kryogenních teplotách (epoxid je problém)
            – špatné odhalování mikroporušení a vad (při výrobě i během provozu)
            – jen pár společností vyrábět kompozitové konstrukce
            (vysoká cena, dlouhé čekací časy, špatná flexibilita)
            – nízká maximální teplota ztráty mech. vlastností (epoxid obecně nedá víc jak 150°C)

            Konstrukční ocel je také super.
            Například vysokolegovaná uhlíková ocel (lidově nerez, stainless) má tyto výhody:
            – isotropické vlastnosti materiálu (ve všech směrech téměř stejné)
            – možnost dosažení vysoké meze pevnosti
            (mez kluzu může být nepatrně výraznější než u kompozitů)
            – možnost dosažení vysokého modulu pružnosti
            – možnosti selhání se dají zjednodušit na hledání meze únosnosti, zborcení a životnosti (cykly)
            – poměrně přesné tabulkové hodnoty vlastností, malý rozptyl při dodržení kvality
            – nižší součinitele bezpečnosti při zachování spolehlivosti
            – svařitelnost
            – cena a možnost výroby téměř v každé schopné kovoobráběčské společnosti (flexibilita)
            – dobrá opakovatelnost kvality výroby (z jedné dávky polotovaru nasekat shodné výrobky)
            – vysoká maximální teplota
            – vyšší maximální teplota ztráty mech. vlastností (400 – 700°C)

            má však také nevýhody:
            – vyšší měrná hustota
            – křehnutí za nízkých teplot (ale ne tak výrazné, jako CFRP a ALU)
            – určité druhy koroze jsou stále přítomny, avšak odhalitelné chemicky nebo skenerem
            (volný vodík a kyslík jsou problém)
            – významná teplotní roztažnost
            – a další

            Co mi z toho plyne?
            Vzhledem k tomu, že S-X ráda velmi rychle iteruje a vylepšuje tak vývoj CFRP konstrukce může znamenat přílišnou těžkopádnost a vysoké náklady. Podle posledních vyjádření Elona Muska to více vypadá na nerez, protože lépe snáší extrémy a především je dobře testovatelný na vady (kontrola po přistání). Mimochodem, i kompozitová raketa má na sobě mnoho kovových součástí – různé prstence, příruby, inserty a výztuhy. Teplotní roztažnost umí pěkně potrápit. Vzhledem k tomu, že S-X staví vehikl k opakovanému použití (desítky cyklů), vychází mi nerez jako vhodnější varianta s dobrou opakovatelností vlastností. Kompozit se prostě špatně odhaduje, umíme ho jen testovat pro danou konfiguraci a zatížení, avšak výsledky nejsou příliš přenosné mezi verzemi designu.

          • tycka napsal:

            “negativní výsledky to jsou, mohu-li se zeptat?”
            Zpoždění pilotovaného letu, který jde především na vrub SpaceX.
            Rád bych vám řekl, že pokud v komerční zakázce nedodržíte termín, tak máte po zakázce. Anebo platíte tak velké penále za každý den prodlení, že brzy bude ekonomický výsledek celé zakázky záporný. Já i díky nedodržení termínu jsem třeba ztratil zaměstnání.

          • PetrK napsal:

            @tycka: k vašemu tvrzení “Zpoždění pilotovaného letu, který jde především na vrub SpaceX.”
            Bylo to zde na Kosmonautixu probíráno už mockrát, takže jen stručně:

            “The first flight of the CCDev program was planned to occur in 2015, but insufficient funding caused delays” – kapitola Funding Summary na
            https://en.m.wikipedia.org/wiki/Commercial_Crew_Development

          • Zbyněk Henzl napsal:

            Občas mě trochu mrzí, že tu není nějaké hodnocení komentářů,ale chápu proč to tak je. Musím Vás pane Majere tedy podpořit textem. Jsem rád že držíte kvalitu diskuse a prostor pro pseudoinženýry je tím výrazně menší. Vždy mě překvapují ” kvalifikované ” rady některých diskutujících lidem, kteří věc intenzivně řeší roky a patří ke světové špičce. Díky za to, že zde je těchto poradních komentářů velmi málo.

          • Dušan Majer napsal:

            Děkuji Vám za podporu. Věřím, že lidí, kterým záleží na udržení naší diskusní úrovně je víc. Mohu jen říct, že za ni budu bojovat i nadále.
            P.S. Hodnocení komentářů jsme zkoušeli, ale bohužel někteří uživatelé začali zneužívat možnosti udělit neomezený počet hlasů, tak jsem to asi za 24 hodin deaktivoval.

          • xxl napsal:

            pre Tomas:
            no lebo mu to prerasta cez hlavu
            podla vlastnych slov musi citat vsetky komentare a niektore typy komentarov ho vyvadzaju z miery, pritom casto to niesu ziadne vulgarne komenty, len proste take ktore on povazuje za menejcenne a kedze on tie diskusie cita denno denne tak co ine sa da cakat ako to co predvadza?

          • Dušan Majer napsal:

            Vážený pane, naše diskuse vždy měla určitou úroveň a jde mi jen o její zachování. Nic mi přes hlavu nepřerůstá a pokud někdo diskutuje normálně, tak jak jsme tu zvyklí, tak na něj reaguju také normálně. Zdaleka nejde o vulgárnosti, ale o formu, jakou daný diskutující své názory prezentuje. Ne, vy opravdu normálně nediskutujete, ačkoliv si myslíte opak. Na našem webu nejsme zvyklí na to, že by se diskutující povyšovali nad odborníky, kteří jsou špičkami ve svých oborech. A na takový diskusní styl si zvykat nechceme. Náš web, naše pravidla. Pokud budete diskutovat normálně, tak, jak jsme u nás zvyklí, nebudete mít žádný problém. Naše pravidla znáte, pokud je budete porušovat, dostanete výstrahu. Pokud se z ní poučíte a začnete diskutovat normálně, nebudete mít s nikým problém. Nepoučíte se a budete diskutovat pořád stejně? Tak se rozloučíme.
            Nenecháme si ničit pečlivě po roky budovanou úroveň diskuse internetovými chytráky, kteří mají tu drzost povyšovat se nad vysokoškolsky vzdělané odborníky, kteří na tom pracují dlouhé roky.

        • Tomáš Kratochvíl napsal:

          Kompozity jsou v současnosti ty nejlepší konstrukční materiály co máme. Setkáte se s nimi nejen v Kosmonautice, letectví a F1. Logicky proto při návrhu ITS pro ně Elon sáhnul. Dle mého názoru, jakmile začali z rozpracováním projektu zjistili, že sousto je moc veliké, materiál je v současnosti drahý a díky technologii výroby trvá poměrně dlouho vytvrzení pryskyřic a nedá se u něj moc iterovat. To vůbec nevyhovuje vývojové strategii Spacex a trvalo by desetiletí něco vyvinout. Ocel je pro létající objekt velmi neobvyklá, težká. Pokud máte dost motorů, tak se tato nevýhoda ztratí, navíc ve spojení s větší pevností při extrémních teplotách to vypadá pro tu ocel velice dobře.
          Teď si ale představte, že by nějaká konkurenční firma postavila kopii SS z kompozitu a postavila je vedle sebe na rampu. Ta kompozitka by prázdná vážila o půlku míň a ušetřená váha by se stěhovala do kolonky užitečného nákladu.
          Zvolená ocel není lepší materiál než kompozit, ale v součtu všech parametrů, ceny, vyrobitelnosti dílů – je v současnosti pro Spacex lepší volba.
          Ano, není možné v diskuzích přehlédnout zástupce Slepé Víry Muskovi, kteří zdá se neposuzují věci objektivně, nýbrž věří, že Spacex postupuje vždy tou nejlepší možnou cestou a nikdy jinak. Například postavit raketu na větrné poušti na jihu Texasu pro ně znamená, že bude tím pádem robustnější, než ten samý hardware postavený v hale.
          Spacex je nesmírně pokroková a agresivní firma, no nesmíme zapomínat, že jsou to lidé jako my.

          • Jan Jančura napsal:

            Naprostý souhlas, věcný a slušný komentář, díky za něj.

          • Vojrid napsal:

            Space X ale kompozity nezatracuje, vzdyt je pouziva na aerodynamicke kryty. Sveho casu se rikalo, ze umi upect nejvetsi kompaktni tvar na svete. Samozrejme neni kompozit jako kompozit.
            Takze jestli se rozhodli pro ocel, tak to neni momentalni Elonuv rozmar, ale vysledek hluboke znalosti problematiky.
            A soucasne to nevylucuje moznost prejit na kompozity v dalsi generaci, az 1. budou mit vychytanou konstrukci a rizeni a 2. az je konkurence bude tlacit do vyssi nosnosti.

          • xxl napsal:

            ano nerez nieje muskov rozmar, lebo prechod na nerez bol sposobeny zrazkou s realitou
            to celokompozitova raketa bol muskov rozmar

            prechod na kompozit taky jednoduchy nebude, to bude nie nova generacia, ale uplne nova raketa. asi tazko pojdu aplikovat poznatky z vyroby nerez rakety na kompozitovu. motory, elektronika a pripadne ine vnutorne systemy ano, ale konstrukcia tam toho vela zo ziskaneho know how neprenesu

        • gones napsal:

          Já přihodím své zkušenosti ze světa vývoje ve space a pak malé shrnutí mého názoru k debatovaným materiálům.

          Postup vývoje nového stroje:
          – koncepční návrhy na papír (brainstorming)
          – rychlé analytické zhodnocení návrhů
          – volba nejlepších kandidátů
          – design + výpočty
          – potvrzení designu (splnění podmínky proveditelnosti)
          – návrh prototypů
          – testování (ověření) předpokládaných vlastností
          – update prototypů
          – lessons learnt z testů
          – návrh flight modelu
          – testování plné funkčnosti
          – příprava na let a provoz
          – let
          – zpětná analýza a korelace předpokladů s měřením

          Proč to tak píšu? Protože Když se Elona ptají, jakou má vizi, pravděpodobně vypouští informace odpovídající aktuálnímu stádiu vývoje toho stroje. Na začátku tým z S-X chtěl šáhnout po kompozitních materiálech, protože nabízí nejlepší kombinaci vlastností pro létající stroje. Bohužel se objevují skutečnosti při stádiích mezi výpočty a testováním prototypů, které silně směřují reálné řešení finálního designu. Nemluvě o tom, že vyvíjet kompozitovou konstrukci znamená obětovat flexibilitu – kompozity jsou komplexní a při i menší změně může vzniknout potřeba vše znovu přepočítat a testovat.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Díky za velmi erudovaný rozbor a rozvinutí předchozích vysvětlení proč prvotní volba kompozitů a pozdější přechod na nerez měly svou logiku a že to není nic nevysvětlitelného, nebo “špatného”, co by na SpX mělo vrhat “špatné světlo”.
            Jak už tu několikrát zaznělo, SpX ve svých vývojových programech iteruje velmi rychle a jak se v tomto vlákně ukazuje také ke své škodě velmi otevřeně o tom průběžně informuje.
            Jejich konkurence se takto nechová, což je pro mnohé fanoušky kosmonautiky “více stravitelné”.
            Mě osobně se více líbí přístup SpX, protože je k cíli posouvá mnohem rychleji, i když někdy za cenu veřejné kritiky (nebo závisti).

          • KarelTv napsal:

            Logiku ten přechod určitě má a dobrou. Jen je to pořád příliš složité a megalomanské. U Falcona postupovali jinak, postavili “normální” nosič a pak dělali další vylepšování. A vše se velmi dobře podařilo! Čekal bych že nejdřív postaví supertěžký nákladní nosič s reusable prvním stupněm. Jako BO ale trochu větší. A až bude fungovat, budou si hrát s něčím jako Starhip. Pilotovaný Dragon se už tak dobře jako Falcon nepovedl, zbytečně komplikovaný kvůli motorickému přistání (a mělo se přistávat i na Marsu) a méně bezpečný. Přitom se starým nákladním Dragonem problémy nebyly, létá spolehlivě už spoustu let.

          • Geo napsal:

            SH nosič je ale o mnoho jednodušší stavba, která neřeší zásadní otázky návratu od jiného tělesa atd. jen má osmkrát více motorů ale jinak je to zbobtnalý Falcon. Anebo obráceně z vesmíru se na Zemi vracejí jenom kapsle, taková třešnička na vrcholu rakety a nikoli raketa celá jako SS

        • maro napsal:

          Ale vždyť tohle je jen pokusné hopsadlo. To co poletí do vesmíru klidně z kompozitů, buď celé nebo z části, být může.

          • Dušan Majer napsal:

            Spíše ne, momentálně se zdá, že SpaceX kompozity opustila a sází na ocel.

          • Miroslav Pospíšil napsal:

            Negativ.
            Orbitální testy mají probíhat s prototypy Mk3 a Mk4, které už jsou rozestavěné jak v Texasu tak na Floridě a jsou vyráběny opět z nerezových plechů, tentokrát dokonce tenčích než u exemplářů Mk1 a Mk2.

    • Jiný Honza napsal:

      Jo, to je ta nejlepší otázka. Proč ocel?

      Po mnoho desetiletí se v letectví a kosmonautice používají v podstatě hlavně různé slitiny hliníku, sem tam inconel a v nejhorším titan. A kompozity. Sofistikované kombinace ušlechtilých materiálů na lopatky turbín.
      Když Rusové použili na Mig 25 ocel, byli všem k smíchu. Dokážete si někdo představit raketoplán (Space Shuttle), Buran, X-37 nebo dokonce SpaceShipOne jako ocelové ptáky?

      • PetrK napsal:

        @Jiný Honza: myslím, že odpověď na vaši otázku “proč ocel?” najdete perfektně rozebranou v příspěvcích od @gones, a dále @Tomáš Kratochvíl, @Miroslav Pospíšil

  6. Tomáš Kratochvíl napsal:

    V komentářích často zazněly hlasy o tom, jak je stařičký Sojuz bezpečnější, nežli nové lodě CD a ST. Domnívám se, že tyto názory se nezakládají na faktech, ale na pocitu. I tak je to pro mě hodně zvláštní závěr. Když o tom přemýšlím, docházím k úplně opačnému názoru.
    Sojuz pochází z 60. let z doby závodů o měsíc. Tato doba a speciálně v rusku, není pověstná péčí o bezpečnost kosmonautů. Ta byla spíše obětována ve prospěch soutěže. Pokud se podíváme do kokpitu, najdeme zde jeden z nejkurióznějších prostorů pro posádku vůbec. Kosmonauti se skrčenými koleny, mačkají se jeden na druhého a s ukazovátkem v ruce ovládá velitel tlačítka na panelu. Vůbec si nechci představovat, jak by takto uložení kosmonauti bojovali např. s požárem uvnitř lodi. Přistání je, no pořádná perda do zad, to asi nezažijete ani na Matějské. Argumenty typu – je to prověřený a jednoduchý stroj, proto je bezpečný – nejsou moc logické, navíc dostávají velkou trhlinu, když rusové nejsou schopni udržet kvalitu výroby a incidenty např. MS-10 podtrhují konečný účet.
    Pokud se člověk dívá na dopravní prostředek z té doby určený k vození lidí tady na zemi, obdivuje krásné tvary kapoty, zajímavá řešení, atd. Nikdy jej asi nenapadne: ježíši to to bývalo tenkrát bezpečné, to už se dneska nedělá, to víte. To sotva. Podívejte se na historii F1, tam je to ještě markantnější.
    Crew dragon bude vozit lidi. Nesrovnával bych jej s Dragonem v1, CD umí vše co on a samozřejmě má spoustu věcí navíc. Pokud se někomu zdá složitý, je to relativní. Koukněte na obyčejnou stíhačku, co tam toho je. Motory Superdraco jsou skvělý kus techniky. Ano, přinášejí komplexnost do pohonného systému a mohou být příčinou selhání, viz havárie CD při statickém testu, ale jakmile bude tento systém vyladěn a certifikován, je to naopak pro bezpečnost přínosem. Superdraco mají takový přebytek výkonu, že jim nedělá problém zachránit kapsli a odnést ji daleko od problému v pár sekundách. Teoreticky může být tento systém připraven jako záložní pro přistání v případě selhání padáků. To bych viděl jako krásnou bezpečnostní redundanci, která tu pokud vím ještě nebyla.
    Závěrem si ještě představte kokpit CD a porovnejte to s tím Sojuzem.

    • Vojrid napsal:

      Pozoruhodně se rozcházíme v interpretaci stejných dat.
      Sojuz svoji bezpečnost prokazuje každým bezpečným návratem. Koncepčně je samozřejmě starší, ale to s bezpečností nesouvisí. Problém s vybuchující raketou za zadkem vyřešil MS-10 líp, než Challenger, který byl modernější. Není to ani v lepší ergonomii, ani v modernějším designu. Je to ve vychytaných dětských nemocech a v prokazatelných výsledcích. Smrtelná nehoda v Sojuzu byla naposledy v roce 71 (?).
      U CD se odladila příčina hlučné ztráty integrity, ale byla to jediná skrytá hrozba? Nikdo neví, snad tam nic dalšího není, ale může to někdo tvrdit s jistotou? Čím složitější systém, tím hůř se odhalují řetězce malých chyb s velkými následky.
      CD je bezpochyby skvělá loď a posunuje kosmonautiku o řádný kus dál, ale že je bezpečnější, to musí teprve prokázat.

    • maro napsal:

      Názory o tom, že je Sojuz bezpečnější se přesně proti vašemu podivnému pohledu na věc zakládají na tom nejtvrdším faktu, jaký vůbec můžete dostat, a tím je počet více než 130 realizovaných bezpečných přistání v řadě. A dokonce i včetně různých anomálií jako byl požár rakety a únik pomocí záchranného systému, problémy s pyropatronami ve spojovacích šroubech, kdy se systém nemohl sám při návratu rozdělit a musely zapracovat aerodynamické síly a přistání alternativním balistickým sestupem, nebo poslední problém s nosičem a automatický návrat hned po startu.
      Představovat si boj s požárem můžete docela lehce. Mají skafandry, takže prostě okamžitě vypustí vzduch a pokud to nejde, tak dosáhnou rukama všude. Vy si to nedokážete představit, ale to není podstatné. Oni se třeba kosmonauti při dvoudenním letu k ISS už po půl hodině po startu vysvlékají ze skafandrů. To musí být úplně nad vaši hlavu. Oni se tam sami dokážou v pohodě ve skafandrech přemístit z malého velitelského modulu do orbitálního, tam sundat skafandry a klidně se v “teplákách” natáhnout do spacáku a tam narovnaní spát.
      A to tvrdé přistání? Ve Starlineru nebude měkčí. Má sice airbagy, ale zase nemá brzdící pyropatrony. A samostatné odpružení sedadel je tam taky ještě otázka. Tlumič křesla Kazbek v Sojuzu se v místě hlavy prohoupne až o 25 centimetrů, v místě beder pak o 13 centimetrů. Asi budou muset mít něco podobného.

Zanechte komentář