SpaceX požádalo FCC o frekvence pro dalších 30 000 satelitů konstelace Starlink na orbitách ve výškách mezi 328 až 580 kilometry.
15. října 21:55
Artemis Accords
Omán podepsal 26. ledna Artemis Accords. Stal se tak 61. zemí, která tak učinila.
sociální sítě
Přímé přenosy
- Spectrum (Onward and Upward)
7. února 2026 0:00 - SLS (Artemis II)
7. února 2026 2:45 - Ariane 6 (LE-1)
12. února 2026 0:00 - Vulcan (USSF-87)
12. února 2026 0:00 - Falcon 9 (Crew-12)
15. února 2026 0:00 - New Glenn (BlueBird Block 2)
28. února 2026 0:00 - LVM3 (Gaganyaan-1)
31. března 2026 0:00 - New Glenn (Blue Moon Mk1 Mission 1)
31. května 2026 0:00 - Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
14. července 2026 16:30 - Falcon Heavy (Griffin 1)
31. července 2026 0:00 - Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
31. října 2026 0:00 - Vulcan (SNC Demo-1)
31. prosince 2026 0:00 - Ariane 6 (PLATO)
31. ledna 2027 0:00
krátké zprávy
Exotrail
Exotrail, francouzská společnost specializující se na družicovou mobilitu a zaměřená na servisní družice, společně se společností Astroscale France, francouzskou dceřinou společností japonské servisní společnosti, 28. ledna oznámily partnerství zaměřené na testování schopností deorbitace z nízké oběžné dráze Země.
Northwood Space
Společnost Northwood Space, kalifornský výrobce pozemních stanic s fázovanými anténními soustavami, 27. ledna oznámila, že získala 100 milionů dolarů v rámci financování série B
Space Debris 2026
Začal oficiálně druhý ročník konference Space Debris 2026. Konference, kterou pořádá Saúdská kosmická agentura (SSA), se účastní široká mezinárodní veřejnost za účasti předních odborníků.
GOVSATCOM
Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.
SWFO-L1 je nově SOLAR-1
Sonda agentury NOAA provedla 23. ledna závěrečný manévr pro vstup na dráhu kolem libračního bodu L1 a při té příležitosti bylo oznámeno její přejmenování.
MB Group
Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.
Hanwha Systems
Jihokorejská společnost Hanwha Systems spolupracuje s kanadskou společností MDA Space na vývoji konstelace obranných družic pro Jižní Koreu.
NASA
Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Další část konstelace Starlink
- Roman Vyhnánek
- 9 komentářů
- Čas čtení: 1 min
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
To je masakr, těžko představitelná čísla a velikost projektu a když si představím že při prvních pár satelitech již mají za sebou „aféru“ s vzájemným neochotným uhýbáním satelitů tak s povolením si to budou možná době rozmýšlet…
Ta aféra byla z velké části způsobena tím, že první šedesátka družic ještě nemá všechny systémy, se kterými se počítá pro skutečný provoz. Jde spíše o testovací exempláře.
Ten úhybný manévr, který je zmiňován, přece nesouvisí s prvními prototypy. Ty manévrovat umějí.
Jak se to vezme. Manévrovat umějí, ale zatím nejsou vybaveny systémem, který by měl autonomně vyhodnocovat jejich dráhu, porovnávat ji s parametry drah ostatních známých objektů a podle toho dělat manévry.
Jako jsem umírněný fanoušek SpaceX, ale tohle jim prostě nemohou povolit. To je ekologický, kulturní (ještě že se toho nedožil Kant) a kosmicko-bezpečnostní masakr (i kdyby ztráta řízení postihla jediné promile satelitů, tak to dělá nejmíň 40 zdivočelých satelitů ročně)…
A zároveň to pravděpodobně dokazuje jak je snaha o masový satelitní internet z inženýrského hlediska NEEFEKTIVNÍ (ve smyslu propustnosti sítě Země-LEO-Země)
Jaká je řádově obvyklá doba samovolného deorbitu z 580 km? Už mi to přijde poměrně vysoko a tedy ji odhaduju na nepříjemně dlouhou, ale vlastně neznám čísla a třeba se mýlím. Troufnete si někdo na informovaný odhad?
Cca 7,5 roku, ale samozřejmě záleží na konkrétních podmínkách.
Díky. To je lepší, než jsem čekal, i když je to víc, než by se mi líbilo. Ale zase je šance, že vzhledem k tomu, jako jsou družice Starlink placaté, budou případné neovladatelné kusy mít větší poměr odporu vzduchu ku hmotnosti a tak klesat o trochu rychleji.
30 000 družic s životností 5 let, 6000 satelitů ročně. Kdyby 1 % mělo poruchu a přestalo odpovídat, tak při době pádu 7,5 roku tak po ustanovení rovnováhy bude 450 neovladatelných satelitů. To je dost, ale nepřijde mi to tak strašlivé, jak jsem si zprvu myslel. A 1 % neovladatelných satelitů je snad nadsazené.
Ta životnost 5 – 7 let bude klíčová. Dnes se družice staví na 15 let. Některé to zvládnou,jiné fungují třeba 17 let, jiné selžou po 13. Ale když tam budou Starlinky jen 7 let, tak se maximalizuje pravděpodobnost, že v době, kdy nastane čas jejich stažení do atmosféry, budou stále v drtivé většině aktivní a schopné vykonat příkazy. Tím se riziko zombie družic minimalizuje.