Zatímco si testovací nafukovací modul BEAM na ISS i nadále vede nad očekávání dobře, jeho tvůrce – firma Bigelow, spřádá plány na větší kousky. Ve středu pozornosti je především projekt označovaný jako B330, což je vpravdě obří nafukovací modul. B330 se má stát jakýmsi univerzálním základem pro široké spektrum projektů a firma věří, že zaujme NASA natolik, aby právě tento projekt zvolila, až bude jednou vybírat transportní moduly pro dlouhodobé cesty lidských výprav k Marsu. Podle vyjádření společnosti Bigelow by se ale dal modul B330 použít i pro široké spektrum jiných projektů.

Firma Bigelow není žádný zelenáč, jak asi naši čtenáři dobře vědí. Přesto se sluší připomenout její dosavadní úspěchy. Na svém kontě má třeba historicky první nafukovací modul na oběžné dráze – testovací Genesis I se v prosinci 2006 dostal na oběžnou dráhu ve výšce 515 kilometrů díky raketě Dněpr vypuštěné z velmi málo známé základny Jasnyj (někdy označované jako Domparovskij v Orenburské oblasti na hranici Ruska a Kazachstánu. „Genesis I byla naše první jízda. Nevěděli jsme, co můžeme očekávat,“ vzpomíná zástupce firmy. Na Genesis I navázala o půl roku později Genesis II vypuštěná stejnou raketou ze stejného kosmodromu. Mimochodem zrovna včera hrozila s pravděpodobností 5,6 % srážka Genesis II s ruskou družicí Kosmos 1300, ale ke srážce naštěstí nedošlo. Pozorovatel družic Marco Langbroek uvádí, že se oba objekty minuly o zhruba 200 metrů.

Firma povzbuzená úspěchy začala rozšiřovat své ambice vstříc Měsíci a Marsu, přičemž chtěla využívat nefinancovaného programu Space Act Agreement (SAA). V této době měla firma Bigelow pro NASA vytvořit dvě zprávy ohledně vizí budoucích možností nafukovacích systémů. První se zaměřila na vše od vyhodnocování dosavadních úspěchů až po budoucí činnosti na nízké oběžné dráze, v libračních centrech a cislunárním prostoru. Druhá se zaměřila na identifikaci a vytváření nabídek misí založených na příspěvcích společnosti uvedených v první zprávě.

Některé koncepty prezentované v této době byly mimořádně působivé – stačí si vzpomenout třeba na vizi gigantického modulu Olympus. Ten je dnes označován kódovým symbolem BA 2100 a počítal s objemem 2100 metrů krychlových. Firma však už tehdy věřila více modulu Nautilus s označením B330, který byl sice menší než obří Olympus, ale o to větší šanci mu to dávalo vzhledem k výběru nosné rakety. Navíc už byl dost velký na to, aby se na něm uplatnily všechny výhody nafukovacích modulů.

Zatímco práce na tomto projektu pokračovaly, firma Bigelow Aerospace se stále více věnovala stavbě demonstračního modulu, který měl letět vstříc ISS na soukromé zásobovací lodi, aby zde prošel zkouškami. Tento modul dostal jméno BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) a na stanici jej v roce 2016 dopravila loď Dragon v rámci mise CRS-9. Vyfouknutý modul byl následně vyjmut z nehermetizovaného nákladového prostoru a připojen k bočnímu portu modulu Node 3.

Původní plány počítaly s tím, že BEAM zůstane na ISS pouze několik měsíců, ale jeho bezchybný stav, který mimochodem trvá dodnes, rozhodl o tom, že se jeho mise na ISS prodlouží. BEAM je tak součástí stanice dodnes a plní zde důležitou roli skladu. Firma Bigelow byla v roce 2016 opět nabuzena dosaženým úspěchem a proto navázala spolupráci s firmou United Launch Alliance na vynesení dvou velkých modulů B330. Firma tehdy uvedla, že tyto moduly mohou fungovat buď jako volně letící objekty / orbitální laboratoře, nebo (pokud by NASA dovolila) by mohl být jeden z nich připojen k ISS.

Ačkoliv podle oficiálních materiálů, má ke startu dojít v roce 2020, nemůžeme tento termín považovat za pevně daný, pouze od prvního prohlášení nebyl oznámen žádný jiný. Modul B330 se však stále drží na čele plánů firmy Bigelow Aerospace. Ta nedávno pozvala novináře, aby si vyzkoušeli dvoutýdenní pozemní test kompletně ocelové zkušební jednotky (Mars Transporter Testing Unit) B330 v rámci programu NextSTEP fáze 2 pro NASA.

Tento modul je jedním ze šesti demonstračních projektů, které jsou financované jakožto součást programu NASA. Ostatní firmy jako Boeing, Lockheed Martin, Northrop Grumman, Sierra Nevada Corp., a Nanoracks také staví plnorozměrová testovací zařízení. Během akce pro novináře firma poskytla i dodatečné informace o rozšířených možnostech využití tohoto modulu. Podle jejich slov by mohl hrát významnou roli v mnoha misích mířících do hlubšího vesmíru.

„B330 je autonomní nafukovací a nezávislá kosmická stanice, která se na oběžnou dráhu dostane při jediném startu. Tato stanice pojme čtyřčlennou posádku na libovolně dlouhou dobu a pětičlennou na několik měsíců,“ uvedl Robert T. Bigelow při mediálním vystoupení v Las Vegas a dodal: „Je vybavena dvěma kuchyněmi, dvěma toaletami, obřím nákladovým prostorem a dvěma různými pohonnými systémy. Tohle je ideální habitat pro dlouhodobé kosmické mise.“

Když se řeč stočila přímo na dostupnost takového modulu pro NASA, uvedl Robert Bigelow, že první modul B330 může být postaven za 42 měsíců od přijetí oficiální výzvy. Stavba druhého by pak trvala jen 28 od prvního a stavba třetího pak 22 měsíců od druhého. „Pozemní testy jsou důležitým milníkem pro Bigelow Aerospace i B330. Přivítali jsme více než 60 inženýrů z NASA, vedoucí testů a pomocné pracovníky, ale i osm astronautů. Oproti ostatním firmám zapojeným do programu NextSTEP Phase 2 jsme se rozhodli nechat naši testovací jednotku v naší hale, takže můžeme pokračovat v jejím vývoji a zkouškách. Máme i hodně částí, které jsou moc velké a komplexní na stěhování tam a zpátky.“

https://twitter.com/JimBridenstine/status/1172490700996448256

Když Robert Bigelow propagoval potenciál nafukovacích konstrukcí pro transportní modul posádky směřující na dlouhou cestu k Marsu, nabídl NASA projekt vycházející z B330, který využije poznatků získaných z předchozích studií, třeba z hlediska ochrany posádek před zářením. „Modul B330 se vyvinul z odkazu technologií NASA z programu Transhab, jehož účelem bylo dostat člověka na Mars. A tohle je důležité. V hlubokém vesmíru mají nafukovací konstrukce potenciál poskytnout lepší ochranu před sekundárním zářením než tradiční hliníkové konstrukce,“ uvedl Bigelow a dodal: „Celkový efekt sekundárního záření na lidi je stále neznámý, ale může být velmi závažný. Rakovina není v tomto směru jediná hrozba.“

Sekundární záření je typ ionizujícího záření, který vzniká interakcí primárního záření (od jeho zdroje) s hmotou – v tomto případě s fyzickou konstrukcí stanice či kosmické lodě. Firma také upozorňovala na systémy podpory života, které vyvíjí a které by měly být „doslova novou generací“. NASA sice nedávno vybrala firmu Northrop Grumman, aby na základě lodi Cygnus postavila první malý obytný modul na chystané stanici Gateway u Měsíce, ale Robert Bigelow stále zmiňoval plán zapojení do tohoto projektu.

„Je důležité poslouchat, co říká prezident Trump o Marsu. Cesta k němu vede přes Měsíc. Cesta k Měsíci vede přes Gateway. B330 je kosmická stanice zaměřená na průzkum a jsme nadšeni z její budoucnosti,“ uvedl. Dále hovořil o tom, jak je hrdý na zálohování systémů na B330 – ať už jde o toalety, kuchyně či pohonné systémy. Během prohlídky se také přiznal, že není příznivcem skutečných oken – místo nich preferuje spíše prohnuté obrazovky, jejichž tvar odpovídá zakřivení stěn. Poznamenal také, že nefandí hliníku jakožto stavebnímu materiálu kvůli již zmíněnému sekundárnímu záření.

Na závěr článku si dovolím něco, co nedělám v článcích často a sice malé osobní zamyšlení. Firma Bigelow má za sebou nesporné úspěchy, mezi kterými je na čele především modul BEAM, který skutečně překonal veškerá očekávání. Aktuální dění kolem firmy mi však stále více připomíná nervózní přešlapování na místě sem tam doplněné o nesmělé zvolání: „Tady jsem, chcete mě?“. Společnost čas od času vypustí do mediálního prostoru další plány, jak by se dal B330 využít – viděli jsme návrhy pro oběžnou dráhu Země, oběžnou dráhu Měsíce, ale i povrch Měsíce. Firma Bigelow se evidentně snaží využívat projekt, který má a chce jej nabídnout, kam to jen jde. Skoro si až říkám, zda si tou přehnanou snahou nacpat svůj návrh do všech možných projektů firma sama spíše neubližuje. Nebylo by lepší zaměřit se na jeden konkrétní projekt a tomu se plně věnovat? A je tu ještě jedna věc. O tom, zda je nechuť k většímu využívání nafukovacích modulů dána jen opatrností stávajícího systému, který není zvyklý na změny, nebo nějakou veřejnosti skrytou překážkou, můžeme jen spekulovat. Nafukovací moduly vypadají nadějně a nezbývá než doufat, že firma Bigelow (nebo někdo jiný) ukončí fázi přešlapování a tyto konstrukce schopné nabídnout královský prostor budou využívány častěji.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/AE0E9F5B-2606-41F3-95CC-B967D41F49C5.jpeg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-05-02-32-056.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-03-34-07-607.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-59-48-755.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-55-44-292.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/09/NSF-2019-09-13-04-57-25-279.jpg
https://www.hko.gov.hk/education/images/fig_00295_20140305_1e.png