Ten příběh může leckomu připomínat nekonečné televizní seriály a nechybí mnoho, aby se zařadil po bok projektů, které se odkládají v řádu let jako jsou Nauka či první Falcon Heavy. Řeč je o americké družici ICON (Ionospheric Connection Explorer) určené k výzkumu zemské ionosféry. Její start se odkládá téměř již dva roky a momentálně je plánován na 10. října, ale buďme zatím opatrní. Tahle mise si v loňském roce vytrpěla hned několik velkých odkladů vinou technických problémů s nosnou raketou Pegasus-XL. Pozitivní však je, že se v tomto týdnu rozběhly přípravy na start.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Tyto první kroky podle dostupných informací obsahují i elektrické a mechanické propojení 288 kg vážící družice ICON s předním koncem rakety Pegasus-XL od firmy Northrop Grumman. K těmto činnostem dochází v hale 1555 na kalifornské Vandenbergově základně. Během dalších týdnů by měli pracovníci v této hale uzavřít náklad do ochranného aerodynamického krytu a celkově připravit nosič na tuhé pohonné látky k připojení k nosnému letounu L-1011. Technici následně připevní raketu pod tělo letadla, které se následně 1. října vydá na cestu přes celé Spojené státy – z Kalifornie na Floridu.
Zde proběhnou kontroly a přípravy na start a pokud dopadnou dobře, bude moci L-1011 odstartovat z letiště na Mysu Canaveral a zamíří do předem určené shozové oblasti zhruba 160 km východně od Daytona Beach. Po další sérii kontrol posádka odhodí připojenou raketu, která po pár sekundách volného pádu zažehne svůj první stupeň a postupně s pomocí dalších stupňů dosáhne oběžné dráhy ve výšce 575 kilometrů. Pokud se nic nepokazí, mělo by ke startu dojít 11. října ve 3:30 SELČ – na Floridě bude už půl desáté v noci, takže bychom se mohli dočkat nočního startu.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Přípravy na start už byly v rámci této mise dvě. V loňském roce se však pokaždé objevily problémy s elektronikou na raketě Pegasus-XL, které si vynutily odklad startu. Během pokusu vloni v červnu si inženýři všimli nečekaných údajů ze senzorů na aerodynamickém kormidlu rakety Pegasus-XL. Letoun tehdy mířil na základnu na atolu Kwajalein v Pacifiku. Řídící personál se proto rozhodl využít plánované zastávky na Havaji k vyhodnocení situace, po kterém následoval návrat na Vandenbergovu základnu.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com
Jenže tímto odkladem se celá situace hodně zkomplikovala. Základna na atolu Kwajalein totiž funguje v armádním režimu a nenabízí mnoho příležitostí k vědeckým startů, kdy se to provozovatelům rakety zrovna hodí. NASA se tedy s firmou Northrop Grumman dohodla na přesunutí místa startu – z atolu v Pacifiku na Floridu. Možná se ptáte, proč tato varianta nebyla primární od začátku. Počítalo se totiž, že ICON bude o něco těžší, než nakonec je, takže bylo potřeba startovat z místa blíže rovníku. Díky tomu, že je skutečná hmotnost nižší, může se využít i trochu severněji umístěná Florida.
Ale zpět k onomu „prokletému“ startu. Výše zmíněné problémy s kormidlem rakety se objevily vloni v říjnu, kdy se letoun přesouval z Kalifornie na Floridu. To si vynutilo další revize dat a také hardwarové změny, aby se tato situace již neopakovala. Týmy si už myslely, že je vše v pořádku, ale poté, co 7. listopadu letoun vzlétl vstříc shozové oblasti, telemetrická data opět ukázala problém.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com
Nezbývalo nic jiného než opět odvolat start a zahájit další rozbor problému. Ten se nakonec protáhl téměř na celý rok a 10. října tak může skončit celý kuriózní příběh – věřme, že půjde o šťastný konec. „Start byl přeplánován na 10. října 2019 poté co NASA společně s Northrop Grumman dokončila vyšetřování výstupů ze senzorů, které nebyly během dřívějších přeletů a startovních pokusů v normálních rozmezích,“ uvedla NASA v tiskovém prohlášení, kde dále uvedla: „Příčina závady byla odhalena a letový hardware byl podle toho příslušně upraven.“
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
NASA dále uvedla, že letoun L-1011 provedl dva testovací lety s podvěšenou raketou Pegasus-XL kvůli „ověření efektivity modifikací“ a ani jeden z testovacích letů neodhalil žádný problém. Portál spaceflightnow.com se ve svém článku odkazuje na zdroje seznámené se startovními přípravami. Inženýři prý nedokázali identifikovat základní původní příčinu podivných výstupů z mechanismu, který se stará o pohyb kormidla umístěného v zadní části rakety. Vyšetřování prý pouze definovala jen pravděpodobnou příčinu problémů. Údajně se mělo jednat o problém s daty kvůli nezvyklému chování potenciometru v dynamickém letovém prostředí.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Kromě příslušné hardwarové úpravy měli inženýři podle citovaného zdroje vyvinout softwarové řešení, které ze surových dat odfiltruje případné výstřelky nad běžné hodnoty. „Northrop Grumman si myslí, že problém vyřešili,“ říká onen anonymní zdroj portálu spaceflightnow.com a dodává: „Během letu budou velmi pečlivě monitorovat chování kormidla.“
Samotná družice ICON nese vědecké přístroje, které mají zkoumat plasmové vlny v ionosféře, vrstvě horní atmosféry, ve které vznikají barevné polární záře. Změny v ionosféře mohou ovlivnit komunikační a navigační signály z družic. ICON bude studovat jak změny počasí v nízkých vrstvách atmosféry mohou ovlivnit podmínky na okraji kosmického prostoru.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Překlad: Dušan Majer
Pokud ke startu dojde, půjde o 44. start rakety z rodiny Pegasus a o 34. start verze Pegasus-XL s vylepšenými raketovými motory. Půjde také o sedmý start rakety z rodiny Pegasus z Mysu Canaveral, odkud mimochodem odstartovala i zatím poslední tato raketa. V prosince 2016 vynášela malé družice CYGNSS. Jaký bude další osud raket Pegasus-XL zatím není jisté. Northrop Grumman totiž po ICONu nemá pro tuto raketu žádné domluvené zakázky.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Očekávalo se sice, že v roce 2021 vynese družici IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer) na rovníkovou dráhu, na kterou by se muselo startovat z atolu Kwajalein. Jenže zakázku na doručení náklad na dráhu s nezvykle nízkým sklonem nakonec získala SpaceX. IXPE tedy poletí na mnohem silnějším Falconu 9, který má dostatek výkonu na to, aby s touto lehkou družicí dosáhl poměrně náročné dráhy i při startu z Floridy. Rakety Pegasus chtěla používat i firma Stratolaunch pro stejnojmenný obří dvoutrupý letoun. Počítalo se s tím, že by toto gigantické letadlo vyneslo najednou až tři rakety Pegasus, ale po smrti zakladatele Paula Allena firma mířila k neodvratnému bankrotu a unikátní letoun je nyní na prodej.
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/09/48642946712_6b936427bd_k.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/ICON_Observatory_OrbitalATK.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/icon-in-orbit.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/10/31631731448_7a000575d8_k.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/10/Dp8w9gYX0AENzPn.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/12/31627679706_ff32d8ffa0_k.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/02/KSC-20161215-PH_LAL02_0001_orig.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ionospherev8-02.png
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/10/Strato-orbital-rendering-sm-1.jpg
Když tento chytrý koncept cenově neobstojí proti falcon 9, tak zde pro tyto letadly vynášené nosice asi není místo. Je to škoda:(
Jako koncept je dobrý, má to své výhody, ale i nevýhody a tím hlavním je asi cena této rakety. Pokud například Electron má sice poloviční nosnost ale 1/6 cenu, či pokud Falcon 1 měl v maximu cca podobnou nosnost a 1/4 cenu, tak to není výhodná raketa. A pořád mám na paměti článek, který o těchto lehkých nosičích na TPL vyšel, kdy se psalo, že ty rakety „vybraly veškeré náklady“ a není co vynášet. A ano, teď by asi bylo co (mikro či cubesaty), ale ne za cenu 40 milionů dolarů. Prostě podle současných měřítek je tahle raketa ne pozlacená, ale podiamantovaná.
Este by som doplnil, ze Pegasus vznikol v inej dobe. Prvy statrt bol v roku 1990. Vtedy sa cenovky za start pohybovali v iynch cislach a „nizkonakladove“ spolocnosti, ako je SpaceX, ci RocketLab neexistovali.
Podobný odklad potkal sondu Galileo a odnesla to vysokozisková anténa. Snad se poučili a mají nad čekajícím ICONem větší kontrolu. Držím palce, ať to dobře dopadne.
To je neuvěřitelné jak v rekordně krátkém čase pouhých dvou let našli a odstranili závadu, to se jen tak nevidím.
Jste ekvilibristik ironie, ale uvědomte si, že na úspěch mise je jen jeden pokus a rychlost řešení v tomto případě není kriterium.
No, hlavně jsem z toho pochopil, že závadu nenašli a jen si myslí, že ji odstranili. Tak uvidíme.