Lunární plány japonské firmy ispace

Japonská firma ispace Inc. (pozor, neplést s čínskou iSpace, která staví rakety Hyperbola) oznámila nové strategické partnerství a změny harmonogramu programu HAKUTO-R. Ten má nabídnout různým zákazníkům možnost poslat na Měsíc spolehlivě libovolný náklad. Součástí tohoto upraveného plánu je i zrušení demonstrační mise, ke které mělo dojít příští rok. Firma tedy chce začít v roce 2021 rovnou ostrou misí s lunárním přistáním. O dva roky později bychom se měli dočkat i vysazení vozítka pro průzkum okolí.

Vizualizace landeru a roveru, které mají k Měsíci vyrazit v roce 2023.

Vizualizace landeru a roveru, které mají k Měsíci vyrazit v roce 2023.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Rozhodnutí zrušit misi, která měla ověřit technologie a vyšlapat tak cestu ostrému pokusu, bylo přijato poté, co společnost ispace zhodnotila, že vzhledem k rychle se měnícím potřebám lunárních průzkumných programů, musí své projekty upravit. Připomeňme, že ověřovací mise měla podle původních plánů startovat už příští rok jako sekundární náklad na raketě Falcon 9.

A co je myšleno těmi měnícími se potřebami lunárních průzkumných programů? Zatímco Čína a Indie postupují v rámci průzkumu Měsíce systematicky a dlouhodobě, svět komerčního výzkumu Měsíce udělal v loňském roce ohromný skok vpřed, když NASA vyhlásila program CLPS (Commercial Lunar Payload Services). V jeho rámci bylo mezi devět firem rozděleno na dobu deseti let celkem 2,6 miliardy dolarů. Cílem je doručit na lunární povrch vědecké vybavení, přístroje, technologické demonstrátory a další náklady.

Vizualizace landeru firmy ispace.

Vizualizace landeru firmy ispace.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Zajímavé je, že ispace je součástí CLPS – společnost Draper, americká nezisková organice, která získala jeden z devíti kontraktů, navázala spolupráci s ispace. Japonci měli v rámci této dohody zajistit návrhovou fázi a řídit přistávací činnost. Podle firmy ispace bylo partnerství uzavřeno mimo jiné i díky tomu, že organizaci Draper zaujala právě ona demonstrační mise, která měla startovat příští rok.

Logo projektu HAKUTO-R

Logo projektu HAKUTO-R
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Firma se však rozhodla změnit plánovaný harmonogram, jak uvedla ve svém prohlášení: „za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění naší schopnosti podpořit potřeby NASA, ale také vyplnit potřeby celosvětového trhu. Rozhodli jsme se přesunout naše zdroje k dosažení úspěšného přistání v roce 2021.“ Zrušení demonstrační mise na oběžné dráze však s sebou nese určitá rizika – firma nebude mít ověřené některé technologie jako je pohonný systém pro vstup na oběžnou dráhu Měsíce – tyto systémy přitom budou muset již za pouhé dva roky pracovat s vysokou spolehlivostí.

A nesmíme zapomínat ani na výzvy spojené s landerem samotným, který by měl být malý a lehký. Ostatně sama firma ispace přiznává, že vývoj landeru „má různé překážky na strukturálních a pohonných systémech.“ Lehké přistávací nohy budou muset být ještě vyvinuty – stejně jako systém pro zabezpečení kontaktu s pozemními stanicemi. Ten bude potřeba nejen pro lander samotný, ale i pro budoucí rover. Postavit se musí i řídící středisko, je potřeba vypracovat provozní plány a zaškolit personál. „Abychom si udrželi vedoucí roli firmy, která vyvíjí lunární landery, je nezbytná schopnost rychlé adaptace na růst trhu a nové obchodní možnosti,“ uvedla firma v prohlášení.

Aby bylo možné udržet nastavený harmonogram a vyrovnat se s případnými výzvami, oznámila firma také strategické partnerství se společností Suzuki motors, která je hlavním japonským výrobcem motorových vozidel. Experti z firmy Suzuki se mají podílet na expertízách a strukturální analýze prvků, které souvisí s aparátem přistávacích nohou a s nimi souvisejícího systému pohlcení nárazu.

Lander a rover firmy ispace.

Lander a rover firmy ispace.
Zdroj: https://www.asahicom.jp

HAKUTO-R musí být malý a lehký, aby se snížila cena za jeho start. Ovšem když snižujete hmotnost a velikost, potřebujete dost měření na zachování potřebné pevnosti celé struktury,“ uvedla firma ve svém prohlášení a dodala: „Využijeme zkušeností firmy Suzuki, která vyrábí malá, lehká a přitom bezpečná a spolehlivá vozidla. Je to výrobce, který má dostatečné vybavení na podporu strukturálního vývoje lunáního landeru HAKUTO-R.

Oznámením v minulém týdnu však nebyl konec. Firma ispace oznámila, že spojuje síly s japonskou firmou Citizen Watch, která již sto let vyrábí hodinky. V rámci partnerství bude možné pro titanové díly lunárního landeru a roveru využít speciální slitinu s obchodním označením Super Titanium. Samotná společnost ispace byla založena v Japonsku roku 2010 a dnes má pobočky ve Spojených státech či Evropě. Jde také o jednoho z pěti finalistů výzvy Google Lunar XPRIZE, na kterou se chystali v rámci projektu HAKUTO.

Model roveru Sorato, který tým HAKUTO chystal pro Google Lunar XPRIZE.

Model roveru Sorato, který tým HAKUTO chystal pro Google Lunar XPRIZE.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Jejich rover byl už v roce 2017 dokončen a připraven ke startu. Dorazil dokonce na kosmodrom. Vše se ale zkomplikovalo kvůli partnerství týmu HAKUTO s jiným účastníkem – Team Indus, který měl zajistit nosnou raketu a lander. Ačkoliv se mělo v roce 2018 letět na raketě PSLV, organizace ISRO vypověděla Team Indus kontrakt a na to doplatil i tým HAKUTO, který se neměl jak dostat k Měsíci. Jen o pár měsíců později byla Google Lunar XPRIZE ukončena bez vítěze.

Projekt HAKUTO-R navazuje na předchozí zkušenosti z XPRIZE a staví na nich. Výzva CLPS dala projektu druhou šanci. Firma ispace to dala najevo i v názvu HAKUTO-R, kde R znamená Reboot, tedy restart. V japonštině znamená HAKUTO „bílý králík“, což odkazuje na japonský folklór, podle kterého žil na Měsíci bílý králík. Podobnou mytologii má i Čína – stačí si vzpomenout na lunární vozítku Yutu (nefritový králík).

Pokud se vše podaří, bude ispace díky HAKUTO-R první japonskou firmou, které se podaří měkce dosednout na Měsíc. Obě mise – jak první přistání v říjnu 2021, tak i přistání s vysazením vozítka v březnu 2023 počítají se startem na Falconu 9, kde mají být jako sekundární náklad. SpaceX je pro tyto účely zřejmě hodně oblíbená – stačí si vzpomenout na izraelský lander Beresheet, který letos startoval do vesmíru také na Falconu 9.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2019-08-23-at-10.52.23.png
https://pbs.twimg.com/media/ECiqDbvUEAAHPiv.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ECmlPN4XoAEKX6Z.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/08/logo_black.png
https://www.asahicom.jp/articles/images/AS20180926003652_comm.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f7/Hakuto_rover_model.jpg

Lunární plány japonské firmy ispace, 5.0 out of 5 based on 6 ratings
Pin It
(Visited 2 070 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (6 votes cast)
(Visited 2 070 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “Lunární plány japonské firmy ispace”

  1. Jan Burda napsal:

    Zdravím, omlouvám se za otázku mimo téma, ale je v plánu komentovaný přenos dnešního skoku starhopperu?

  2. Alois napsal:

    Aktuálně Měsíční tyto plány Japonska realizuje Indie. V současné době krouží na dráze kolem Měsíce 118/4412 a čeká na třetí korekci LBN-3 která bude 28.8.. Navedení na dráhu řečené LOI proběhlo 20.8..
    Podíval jsem se v této souvislosti do historie, snad to bude někoho zajímat.
    První pokusy o LOI připravilo americké letectvo, tehdy ještě NASA neexistovala a jednotlivé složky americké armády měly svoje vlastní kosmické programy. Připravili tři sondy Pioneer 0,1 a 2 které při váze 38 kg nesly 10 kg brzdící motor, který měl provést LOI. Stalo se tak necelý rok po ruském Sputniku 1 17.8.1958 přesně přes 62 lety. Všechny tři pokusy byly neúspěšné max vzdálenost od Země byla pouze 128.000 km. Improvizovaný nosič sestavený z vojenské rakety Thor a horních stupňů Vanguardu selhal.
    Další pokusy o LOI připravila již NASA na rok 1959 kdy opět improvizovaný nosič sestavený tentokrát z vojenské rakety Atlas a horních stupňů Vanguardu měl vynést Pioneery k Měsíci o váze 175 kg. Totálně však zklamal a nedostal náklad ani na LEO.
    První LOI tak provedli Rusové mírně upravenou přistávací sondou z projektu LUNA č. 10 v březnu 1966, letos to bylo 53 let.
    Američané byli jako obvykle v počátcích kosmonautiky druzí a to v srpnu 1966 se sodnou Lunar Orbiter-1, ovšem již v rámci programu Apollo.

    • Jiří Hošek napsal:

      Nejde o lunární plány Japonska jako země, ale o projekt japonské startupové firmy ispace Inc. z Tokia.

  3. Alois napsal:

    Ještě si dovolím historický přehled úspěšných prvních LOI dle států :
    1. Rusko – 1966
    2. USA -l966
    3. Japonsko – 1990
    4. Čína – 2007
    5. Indie – 2008
    6. Izrael – 20019
    LOI s pilotovanou kosmickou lodí – USA – 1968 – mise Apollo 8. Zajímavé je že se tak stalo pouhých 2,5 roku po tom co se na orbit kolem Měsíce dostala vůbec první sonda vážící 245 kg.
    Rusové též dostali v roce 1968 k Měsíci kosmickou loď, ale bez posádky a jen po dráze volného návrtu – tedy jen oblet.

  4. Jiří Hošek napsal:

    Fotografie z netradiční přepravy roveru Sorato v Indii z 4.1.2018 🙂
    https://twitter.com/HAKUTO_Reboot/status/948856535433826304

    • Spytihněv napsal:

      Soutěž GLXP byla sice předčasně ukončena, ale svůj účel splnila. Malé firmy dostaly motivaci a ta jim i zůstala. Máme se na co těšit. Pěkně to pánové a dámy z Křemíkového údolí rozjeli 🙂

Zanechte komentář