Chandrayaan-2 míří vstříc Měsíci

Integrace Chandrayaan 2

Indická lunární sonda Chandrayaan-2 provedla v minulých týdnech několik manévrů, které její dráhu čím dál tím víc protahovaly. Včera ve 22:51 přišel šestý manévr, který však byl výjimečný. V odborné terminologii se tento zážeh označuje jako TLI (Trans-lunar injection) – to znamená, že po dokončení tohoto manévru, který trval 1203 sekund, míří sonda skutečně k Měsíci. Ale ke vstupu na jeho oběžnou dráhu potřebuje ještě jeden zážeh. V tomto článku se podíváme na další plány, které sondu čekají v nejbližších týdnech.

Chandrayaan-2

Chandrayaan-2
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Potěšující je, že od startu až do dneška nebyl zaznamenán žádný problém a všechny systémy pracují správně. O sledování stavu všech částí sondy se stará středisko MOX (Mission Operations Complex), které je součástí projektu ISTRAC (ISRO Telemetry, Tracking and Command Network) v indickém městě Bengaluru. Ke komunikaci slouží antény indického programu IDSN (Indian Deep Space Network) umístěné v Bayalu nedaleko Bengaluru.

Sonda včerejším zážehem dosáhla přeletové dráhy k Měsíci, která má nejnižší bod (perigeum) 335 km nad Zemí a nejvyšší bod (apogeum) 405 115 km vysoko. 20. srpna sonda přiletí k Měsíci a tam na ni bude čekat další manévr. Zažehne svůj raketový motor a manévrem LOI (Lunar Orbit Insertion) vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Pokud se zážeh povede, sonda skončí na dráze s nejnižším bodem (periseleniem) 118 km nad povrchem Měsíce a nejvyšším bodem (aposeleniem) ve výšce 18 078 kilometrů.

Vstupem na protáhlou oběžnou dráhu však manévry neskončí. V dalších týdnech přijdou další čtyři korekce, které mají ve výsledku vytvořit dráhu ve výšce zhruba 100 kilometrů nad povrchem měsíce, která vede přes oba póly. Dosavadní plán zážehů po aktuálním manévru TLI je uveden v níže přiložené tabulce.

ManévrDatumČasOběžná dráha kolem Měsíce
LOI/LBN#120.8.20198:30 - 9:30118 × 18 078 km
LBN#221.8.201912:30 - 13:30121 × 4 303 km
LBN#328.8.20195:30 - 6:30178 × 1 411 km
LBN#430.8.201918:00 - 19:00126 × 164 km
LBN#51.9.201918:00 - 19:00114 × 128 km

Jakmile se sestava dostane na zmíněnou polární dráhu ve výšce 100 kilometrů nad Měsícem, přijde další velký moment. Druhého září by se měl od orbiteru oddělit lander Vikram, který v dalších dnech provede další dva zážehy. Sedmého září pak přijde motorický sestup k povrchu, který bude, jak doufáme, korunován úspěšným měkkým přistáním. Indie by se tak stala teprve čtvrtou zemí světa, která by něco podobného dokázala.

Přeloženo z:
https://www.isro.gov.in/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2019/07/chandrayaan2_5.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D-s6qNnUwAEUfws.jpg:large

Chandrayaan-2 míří vstříc Měsíci, 5.0 out of 5 based on 13 ratings
Pin It
(Visited 2 005 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (13 votes cast)
(Visited 2 005 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


15 komentářů ke článku “Chandrayaan-2 míří vstříc Měsíci”

  1. Alois napsal:

    Dovolil bych si doplnit, že motory sondy při zmíněných zážezích pracovaly celkem 5223 vteřiny, což je bez tří minut hodinu a půl .
    Při pohledu do historie provedla první TLI americká sonda Pioneer-1 v říjnu 1958, avšak chybělo jí k úspěchu cca 100m/s. První úspěšné TLI provedla ruská sonda Luna-1 v lednu 1959. První TLI pilotované lodi s posádkou na palubě provedlo Apllo-8 v prosinci 1968.
    Poslední úspěšné TLI provedla letos izraelská sonda.

  2. Nutno podotknout, že čas je uveden ve standardním indickém čase, na datum to naštěstí v tomto případě nemá vliv. Navíc při oddělení přistávacího modulu dojte k poklesu oběžné dráhy.

  3. Alois napsal:

    V tomto okamžiku je vzdálenost sondy k Měsíci a od Země zhruba stejná – 282.000km

  4. Alois napsal:

    Sonda je nyní cca 5.000 km od dráhy Měsíce. Její rychlost vůči Zemi je jen 0,3 km/s a dále klesá. Měsíc je vzdálen od bodu setkání 150.000 km a řítí se k němu rychlostí cca 0,9 km/s. Sonda letí stejným směrem jako Měsíc a ten ji dohání.

  5. Alois napsal:

    Sonda nyní přeťala dráhu Měsíce a nadále zpomaluje. Má již jen 0,23 km/s a Měsíc ji dohání a je nyní od ní vzdálen 131.000 km.

  6. Alois napsal:

    Měsíc je od sondy méně než 80.000 km a ona se co nevidět ocitne v jeho Hillově sféře. Nyní je v maximální vzdálenosti od Země 412.000 km a začíná se vracet. Její rychlost vůči Zemi poklesla na pouhých 100m/s, nebo také 0,1 km/s, nyní bude až do LOI zase růst. Po vstupu do Hillovy sféry se ocitne na parabole s ohniskem ve středu Měsíce a při průletu nejnižším bodem nad povrchem musí začít motoricky brzdit – provést manévr LOI aby vstoupila na orbit.

  7. Alois napsal:

    Dal jsem si tu práci abych zjistil přesný okamžik kdy se sonda začne vracet k Zemi. Nastalo to v 09.41 SELČ a sonda byla od Země 412.063 km a pohybovala se rychlostí 0,11 km vůči Zemi. Měsíc byl ve vzdálenosti 70.420 km a řítil se k sondě rychlostí 0,86 km/s.
    Odhaduji, že k LOI by mělo dojí někdy kolem 01.30 dnes v noci, již 20.8..

  8. Alois napsal:

    Měsíc letí k místu setkání, sonda je již v jeho gravitačním poli neboť vůči němu zrychluje. Vstřícná rychlost od 9.00 SELČ stoupla z 0,86 km/s na nynějších 0,90 km/s. Měsíc má do bodu setkání 52.000 km.
    Jestlipak to někdo též sleduje, nebo jsem sám ?

  9. Alois napsal:

    Tak asi nikdo. To nevadí, beru to jako přípravu na sledování letu americké lodi s posádkou za několik let. Zákony nebeské mechaniky platí stejně ať je to automat, nebo pilotovaný objekt. Jisté, je že máme obrovskou výhodu proti dobám Apolla, můžeme let sledovat stejně jako řídící středisko, tj. polohy v reálném čase. Je vskutku s podivem, že toho nikdo nevyužívá.
    Měsíc už je 46.000 km od bodu setkání a vzájemná rychlost, zcela jistě vlivem gravitace Měsíce na dráhu sondy, vzrostla za hodinu o 100m/s na 0,91 km/s.
    Sleduji stav každou hodinu a stále doufám, že se někdo přidá.

  10. Alois napsal:

    Zrychluje se Sonda vůči Zemi je 0,11km/s – více o 100m/s a totéž vůči Měsíci na 0,93 km/s. Měsíc se přiblížil na 40,5 tis km.
    Možná, že to někdo sleduje, ale nesděluje to komunitě. No nevím, je to ale divné, přece sem nechodí jen povrchní jásači.

  11. Alois napsal:

    Byl to dobrý tréning na let Američanů k Měsíci. Dnes přišla dobrá zpráva, že první exemplář SLS bude dokončen konce tohoto roku. Takovéto lety k Měsíci a déle je ta pravá kosmonautika, kdepak žabaření někde na LEO v atmosféře Země. Sonda je nyní na orbitě kolem Měsíce a co nevidět přijde zpráva bude zpráva o první korekci u Měsíce.
    Vskutku sem po celou dobu TLI nikdo nezavítal ? Zajímalo by mne to. Dík.

    • MiraH napsal:

      No, abych pravdu řekl, tak jsem sem v průběhu Vašeho psaní párkrát nahlédl. Ale skončil jste příliš brzy.

Napište komentář k Dušan Majer