sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Gaia provedla výraznou změnu dráhy

V úterý 16. července si svět připomínal 50. výročí startu mise Apollo 11 a v záplavě historických článků tak mohla zapadnout jedna aktuální zpráva. Právě v tento den vydalo pozemní řídící středisko evropské sondy Gaia pokyn ke korekci oběžné dráhy. Teď si možná říkáte, proč píšeme o změně oběžné dráhy – vždyť manévry jsou přirozenou součástí všech misí a kdybychom měli psát o každé změně dráhy, nedělali bychom nic jiného a den by se musel nejméně zdvojnásobit. Máte samozřejmě pravdu – tento konkrétní manévr byl ale výjimečný. Gaia je v kosmickém prostoru od prosince 2013 a aktuální manévr byl ze všech jejích dosavadních vůbec největší.

Librační body
Librační body
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

O této misi se bohužel moc často nepíše – nedělá totiž krásné fotografie, které se tak dobře „prodávají“. Pro její vědecký význam si však zaslouží velkou pozornost. Jejím úkolem je sledovat miliardu hvězd a vytvořit tak trojrozměrnou mapu naší Galaxie (Mléčné dráhy, chcete-li). Díky tomu nám sonda odhaluje zajímavosti o složení, formování a evoluci naší Galaxie.

Sonda obíhala pět a půl roku po dráze kolem libračního centra L2 soustavy Slunce-Země, který je od Země vzdálen 1,5 milionu kilometrů, tedy čtyřikrát dál než Měsíc. Librační centra jsou pro vědecké sondy oblíbeným útočištěm – Slunce i Země zůstávají vůči těmto místům ve stejné pozici a sondy tak mají nerušený výhled na celou oblohu. Odborníci oběžnou dráhu pečlivě vybírali, aby se na ní sonda Gaia nedostala do zemského stínu. Zpětně můžeme říct, že se to podařilo, protože do dnešního dne sonda ani jednou neprošla stínem naší planety.

Animace ukazuje oběžnou dráhu sondy Gaia, která se vyhýbá zemskému stínu.
Animace ukazuje oběžnou dráhu sondy Gaia, která se vyhýbá zemskému stínu.
Zdroj: http://www.esa.int

Ačkoliv se plánovaná životnost této sondy pomalu chýlí ke konci, stále má v nádržích zásoby pohonných látek a ani z hlediska vědy ještě neřekla poslední slovo. Jenže její dráha vyhýbající se zemskému stínu už přestávala stačit. Pokud by Gaia zůstala na původní dráze, nacházela by se během srpna a listopadu z zemském stínu. Během těchto „zatmění“ by se na její fotovoltaické panely nedostaly sluneční paprsky a bez dostatku elektrické energie by došlo k jejímu vypnutí. Kromě toho by došlo i k narušení teplotní pohody sondy, což by ovlivnilo sběr jejích vědeckých dat na několik týdnů.

Sonda Gaia sleduje miliardu hvězd v naší Galaxii.
Sonda Gaia sleduje miliardu hvězd v naší Galaxii.
Zdroj: http://www.esa.int

Aby tedy mohla Gaia i nadále nerušeně provádět vědecká pozorování a nemusela se bát zemského stínu, naplánovaly pozemní týmy korekci označovanou jako „Whitehead eclipse avoidance manoeuvre“, což můžeme přeložit jako Whiteheadův manévr pro vyhnutí se zatmění. 16. července sonda zažehla v předem definovaném pořadí své korekční trysky, které zafungovaly v diagonálním směru pryč od stínu. „Operaci jsme pojmenovali po našem skvělém kolegovi. Gary Whitehead nás bohužel minulý týden opustil, ale předtím pracoval v řídícím týmu celých 11 let,“ uvedl David Milligan, provozní manažer této mise a dodal: „Tato korekce umožní sondě Gaia změnit oběžnou dráhu, aniž by musela otáčet své tělo. Tím jsme zajistili, že se do jejích extrémně citlivých teleskopů nedostane sluneční světlo.

O sondě Gaia se málo ví, že je mimořádně stabilní. Je dokonce mnohonásobně stabilnější a díky tomu i přesná – než jakákoliv sonda, která dnes funguje. „V kosmickém prostoru potřebujete k dosažení stability hodně času,“ vysvětluje David Milligan a dodává: „Jakákoliv změna teploty nebo nezvyklý pohyb mohou potřebovat týdny, než jejich následky odezní. Proto se snažíme omezovat délku trvání činností, které narušují vědecké pozorování. Společně s Whiteheadovým manévrem provedeme ještě nějakou údržbu a kalibraci na komplexních subsystémech sondy, což by jinak rušilo vědecká pozorování Gaii.

Barevná mapa hvězdné oblohy pohledem sondy Gaia. Plné rozlišení najdete zde.
Barevná mapa hvězdné oblohy pohledem sondy Gaia. Plné rozlišení najdete zde.
Zdroj: https://www.esa.int

Díky své unikátní palubní technologii, pečlivě zvolené dráze, vysoké stabilitě a přesnosti, se sonda Gaia řadí mezi nejcennější vědecké sondy vůbec. Je to ostatně vidět i na produktivitě, kterou přináší její vědecká data. Vždyť jen za minulý rok se údaje z pozorování této sondy využily pro více než 800 vědeckých studií.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Gaia_2011_our_galaxy_as_never_seen_before.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1083px-Lagrange_points2.svg.png
http://www.esa.int/…/19491788-1-eng-GB/Avoiding_Earth_s_shadow.gif
http://www.esa.int/…/Gaia_mapping_the_stars_of_the_Milky_Way.jpg
http://www.esa.int/…/17475369-5-eng-GB/Gaia_s_sky_in_colour.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
David R.
David R.
5 let před

Souhlasím, že Gaia je naprosto klíčový zdroj informací pro astronomy. Přesněji, katalog hvězd, který vytvořila. V podstatě jakýkoli dnešní snímek vesmíru se může porovnat s tímto katalogem, a tím se přesně a hlavně snadno „odfajfkují“ známé hvězdy, a co zůstane nerozpoznáno, to se pak dál zkoumá, jestli se to hýbá, kdy se to objevilo atd.
Zajímavé je, že hvězd je zaevidována cca miliarda, zatímco asteroidů „jen“ asi milion. To je hrubý nepoměr! Přičemž u hvězd dříve či později bude „hotovo“ – zmapovaná celá galaxie s výjimkou míst, co nejdou pozorovat, u asteroidů tento stav nenastane nikdy, protože se můžeme zajímat o stále menší a menší „šutry“. Krom toho, asteroidy mění své dráhy díky vzájemnému gravitačnímu působení. Tady je ještě hodně co dělat a nějaká podobná sonda zaměřená na asteroidy by nebyla od věci – jde totiž o ten 3D výsledek proti pozorování pouze ze Země.

Jan Jančura
Jan Jančura
5 let před
Odpověď  David R.

Souhlasím, Gaia je fantastický projekt, sledovat 1 mld. hvězd je pro laika i odborníka nepochopitelné – jen např. ta nezbytná stabilita dráhy!
Jen bych doplnil, že i tak nebude hotovo, naše Galaxie má min. 150 mld. hvězd, takže i ta 1 mld. není ani 1%. Vzdálené slabé červené trpaslíky a o těch „hnědých“ nemluvě (sice nejsou ani hvězdy ani planety), kterých je v Galaxii většina, není schopna Gaia zaznamenat, čeká to na další generace ještě fantastičtějších sond.
Jinak opětovně děkuji za vynikající články – jak to stíháte?

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Jan Jančura

K poslednímu odstavci – máme širokou redakci, takže když se počet článků rozdělí mezi více lidí, tak se to dá. 😉 A díky za pochvalu.

Karel
Karel
5 let před
Odpověď  Jan Jančura

Tady spíš jde o stabilitu orientace v prostoru. Dráha je pro pozorování většiny hvězd nepodstatná. Jen pro poměrně malé množství blízkých hvězd by se mohla měnit paralaxa. Samozřejmě důležité je, aby se sonda nedostala do stínu. Ale ani na to není potřeba zas tak stabilní dráha. Ostatně okolo L2 ani stabilní dráha být nemůže. Využívají se kvazistabilní Lissajousovy orbity.

MilAN
MilAN
5 let před

Myslím, že nejde o 3D výsledek oproti pozorování ze Země. různé časy pozorování dají tentýž efekt jak ze Země, tak ze sondy. Ale pozorování ze sondy je daleko přesnější a neovlivněné atmosférickými vlivy.

slappy
5 let před

Gaia je famózní projekt! Rozhodně jeden z nejvýznamnějších přístrojů tam nahoře.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.