Průzkumník kovové planetky má za sebou další milník

Vizualizace sondy Psyche zveřejněná v květnu 2017 - sonda dostala pětidílné solární panely.

Americká sonda Psyche je skutečně unikátní. Od začátku je navrhována tak, aby mohla co možná nejlépe prozkoumat typ světa, jaký lidstvo ještě nikdy zblízka nezkoumalo – žádná planeta, měsíc, kometa či planeta navštívené kosmickými sondami totiž nemají tak unikátní složení jako planetka Psyche. Jedná se o kovový svět, který může být pozůstatkem jádra dávné planety. Stejnojmenná sonda má startovat v roce 2022 a už nyní se na svůj úkol pečlivě připravuje. Po pečlivém přezkoumání všech dokumentů ředitelství NASA schválilo vstup mise do závěrečné návrhové a výrobní fáze, která bývá někdy označována také jako Fáze C.

Vizualizace sondy Psyche ze začátku roku 2017. Dnes se již počítá s většími fotovoltaickými panely.

Vizualizace sondy Psyche ze začátku roku 2017. Dnes se již počítá s většími fotovoltaickými panely.
Zdroj: http://www.space.com

V rámci Fáze C týmy specialistů dokončí návrhy systémů, vypracují podrobné plány a procedury pro sondu samotnou i její vědeckou misi. Současně s tím dokončí i sestavování a testy sondy i jejích subsystémů. „Nejenže je tým kolem Psyche nadšený, že máme povolení ke vstupu do Fáze C, ale (a to je ještě důležitější) i my jsme připraveni,“ říká odhodlaně hlavní vědecká pracovnice celé mise, Lindy Elkins-Tanton z Arizona State University a dodává: „Během přechodu do nové fáze této mise se posouváme o velký kus blíže k odhalení tajemství Psyche, obrovské tajemné kovové planetky.

Posun do Fáze C je významný, ale rozhodně není poslední – na misi čekají ještě další tři fáze. V rámci Fáze D, která by měla začít na začátku roku 2021, dojde k závěrečnému sestavení celé sondy a jejím testům. Součástí této fáze je i start, který je momentálně plánován na srpen 2022. Fáze E začne hned poté, co se sonda dostane do kosmického prostoru. V jejím rámci sonda provede úpravy oběžné dráhy a bude sbírat vědecké informace. Sluší se ještě uvést, že na cestě k Psyche sonda v roce 2023 proletí kolem Marsu a k cíli by měla dorazit 31. ledna 2026. A konečně Fáze F, která začne po ukončení služby sondy, se ponese ve znamení vyřazené sondy z provozu, ale i archivování inženýrských a vědeckých dat z celé bohaté mise.

Předpokládaná dráha sondy Psyche a další doplňující informace.

Předpokládaná dráha sondy Psyche a další doplňující informace.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Planetka Psyche je jedním z nejneobvyklejších objektů v hlavním pásu asteroidů. Zatímco většina planetek obsahuje v různém poměru kameny a led, vědci se domnívají, že Psyche je z většiny tvořena železem a niklem. To by znamenalo, že má podobné složení jako zemské jádro. Nelze vyloučit, že Psyche je odhaleným jádrem dávné planety, která mohla mít velikost Marsu. Některé teorie pracují s myšlenkou, že toto těleso z nějakého důvodu přišlo o své vnější kamenné vrstvy. Jako nejpravděpodobnější možnost se jeví masivní kolize před miliardami let.

Pokud by tomu tak skutečně bylo, pro vědce by se tak naskytla unikátní možnost – jednak nahlédnout do dávné historie naší soustavy, kdy kolize s podobnými tělesy formovaly Zemi a kdy se v naší soustavě nacházelo mnohem více těles – včetně kamenných planet. Sonda Psyche cílí na porozumění základním principům formování planet tím, že zblízka prozkoumá neznámý typ světa. Kromě určení, zda opravdu jde o odhalené jádro dávné planety, by vědecký tým chtěl určit stáří objektu i to, zda se formoval podobně jako zemské jádro, nebo jak vypadá jeho povrch.

Princip systému DSOC

Princip systému DSOC
Zdroj: https://www.nasa.gov

Sonda bude vybavena trojicí vědeckých přístrojů. Magnetometr má za úkol zaznamenat a změřit pozůstatky magnetického pole planetky. Multispektrální snímkovací zařízení se postará o snímky s vysokým rozlišením. Různé filtry před snímačem pak pomohou rozlišit kovové a křemičitanové složky. Třetím přístrojem je gamma a neutronový spektrometr, který má zmapovat povrch Psyche z hlediska chemického složení. Na sondě se navíc bude testovat inovativní metoda laserové komunikace Deep Space Optical Communications, která zvládne přenášet větší objemy dat než tradiční radiové prostředky.

Celkovou správu mise, systémové inženýrství, integraci, testy a provoz bude mít na starosti kalifornská Jet Propulsion Laboratory. Výkonné fotovoltaické panely dodá firma Maxar Space Solutions, známější pod starším názvem Space Systems Loral, která sídlí v kalifornském Palo Altu.

Zdroje informací:
https://www.jpl.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://sslmda.com/images/pressrel/psyche_010517.jpg
http://www.space.com/images/i/000/061/379/original/SP_170104_lucy_psyche.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DdVRERCVwAEQDTq.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tdm_dsoc.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

25 komentářů ke článku “Průzkumník kovové planetky má za sebou další milník”

  1. slappy napsal:

    Vedoucí mise Psyche Lindy-Elkins Tanton bude v sobotu 22.6. hostem pořadu TMRO:Space.

  2. Racek napsal:

    Placaté asteroidy, dvojité asteroidy, s vodními sopkami, uhlíkové asteroidy, kovové asteroidy, svět Pluto – Charon, Ultima Thule … není to báječné? Kdo to ještě před pár lety čekal? Jak se zdá, asteroidy spolu s kometami se posunují hodné vysoko v pořadí zajímavosti těles sluneční soustavy. A co teprve měsíce velkých planet … Bože, jak je krásné o tom číst, pánové.

  3. vreckam napsal:

    omlouvam se predem za nesouvisejici dotaz, ale pri cteni mne napadlo, zda vidime za slunce? Nemuze se stat, ze by za sluncem na „stejne“ obezne draze byla jina planeta?
    Predpokladam, ze nejake oko v podobe druzic tam nemame?!

    • Vojta napsal:

      Za Slunce ze Země nevidíme, ale příslušný Lagrangeův bod je pouze metastabilní. Případná planetka by časem vyplavala. Nejsem si jistý, jestli to nějaká sonda přímo zkoumala, ale sond s dostatečně výkonými teleskopy bylo mimo oběžnou dráhu Země vypuštěno už dost. Třeba MRO se tam může podívat skoro kdykoliv, Rosetta se během své cesty za kometou 67P k tomu bodu hodně přiblížila…

    • Dušan Majer napsal:

      Jelikož takový jev neznáme u žádné jiné planety, dá se již samotnou prostou logikou předpokládat, že pravděpodobnost existence planety, která by se Zemí sdílela oběžnou dráhu (jen o 180° posunutě) se limitně blíží nule. Ale máme k dispozici i sondy STEREO, které sledovaly Slunce tak, že jedna letěla 45° před Zemí a druhá 45° za ní. Díky tomu mohly sledovat mnohem větší část slunečního disku. Nějaká planeta velikosti Země by jim zřejmě neušla.

    • Spytihněv napsal:

      Obě sondy STEREO už momentálně mají za sebou přibližně 270° oběhu kolem Slunce na dráze velmi podobné zemské, blíží se opět k Zemi (každá z jiného směru) a v červenci 2023 se poblíž Země minou a tím každá dokončí oblet Slunce nezávisle na poloze Země. Takže pokud nic nenašly, nic tam asi nebude.

  4. Filip napsal:

    Zajímavé…nikde jsem se nedozvěděl jakou má gravitaci a jak silné magnetické pole… alespoň předpoklad, kvůli porovnání… nevíte někdo? Děkuji Filip

    • Vojta napsal:

      Magnetické pole nejspíš není možné na dálku změřit, pokud se navenek neprojevuje (jako třeba u Slunce erupcemi), takže je nutné počkat na to, co změří sonda.
      Jinak je o Psyche docela dost informací a odkazů na další zdroje na anglické Wikipedii (https://en.wikipedia.org/wiki/16_Psyche). Konkrétně gravitační síla na povrchu je asi 3 % pozemské. Ale nejspíš půjde o odhad založený na velikosti a složení povrchu, takže předpokládám relativně velkou korekci založenou na obězích sondy kolem planetky.

    • Spytihněv napsal:

      Pro představu gravitace těles používám únikovou rychlost. Třeba 67P má 0,5 m/s, takže Philae mohl být vyslán volným pádem bez rizika. Po odrazu mu chybělo opravdu málo, aby kometu opět navždy opustil. Eros (kde dosedla NEAR) má 10,3 m/s (to pro „přistání“ bez pohonu bylo také přijatelné). Ale Psyché má 180 m/s, což je dost. Tady by použití třeba Philae nebylo možné. A ještě pro porovnání – druhé nejhmotnější těleso pásu planetek (Vesta), má únikovou rychlost pouze dvojnásobnou, takže Psyché opravdu není žádný drobeček.

  5. Radomír Vysocký napsal:

    Take se velmi tesim na tuto misi. Jestli se skutecne podari, bude minimalne stejne vyznamna jako mise ESA ke komete G.Č. Asi i o vetsim vyzmamu, Psyche je totiz naprosto exoticky objekt. Opravdu nemam predstavivost na kovovy asteroid, ktery by velikosti preklenul vzdalenost rekneme od Ostravy nekam k Pardubicim nebo dokonce az k Praze… Souhlasim s Vojtou, jiste na povrchu budou po impaktech mista mladsi nez nekolik desitek ci stovek milionu let, takze verim, ze skutecne probehnou mereni mimo mista povrchoveho regolitu. A data budou velkou pomoci a prinosem i pro geology. Ikdyz jde „pouze“ o monitorovaci misi, vyznam bude jiste mimoradny. Libi se mi toto „malolitrazni“ projekty. Dekuji za skvely (jako vzdy) clanek pane Majere. Drzim palec.

  6. JanHonnza napsal:

    Velmi zajímavé, díky za perfektní článek!

  7. David R. napsal:

    Protože se na tuto misi extrémně těším, mám současně i obavy, aby nepřišlo zklamání.
    1. Pokud na povrchu planetky Psyche 4 miliardy let nikdo neuklízel, bude tam možná nastláno dost smetí. Běžný regolit a kameny. Nemusí tedy být vůbec vidět to, no nás nejvíc zajímá. Kdyby se mise doplnila o impaktor, dávalo by mi to větší smysl.
    2. S iontovými motory se nedá na planetce přistát, jako se přistávalo na Erosu.
    Ještě mně napadá, že na Psyche by se možná dal nabrat vzorek magnetem – proti všem těm složitým odběrným mechanismům by to bylo za hubičku. Spoustit magnet na provázku a lovit.

    • Vojta napsal:

      Složení planetky je známo ze spektrálních charakteristik, takže kovový povrch musí být alespoň v některých místech odhalený nebo je regolit také kovový. Ale impaktor by se mi líbil také, škoda.
      Přistání nepřipadá v úvahu už kvůli gravitaci planetky. Psyche má asi osmnáctkrát větší únikovou rychlost z povrchu než Eros (přesně to změří až sonda). Na to by byl potřeba poměrně masivní lander. Ne, že by to nešlo, ale sonda je stavěna v rámci programu Discovery, který má realizovat nízkorozpočtové mise, takže na něj prostě nejsou peníze. To souvisí i s odběrem vzorků a jejich návratem na Zemi.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.