29. dubna 2019
Již sedmnáctá ostrá zásobovací mise lodi Dragon by se měla odehrát na první květnový den. Kosmická loď od firmy SpaceX je připravena ke startu na raketě Falcon 9, která poletí z rampy číslo 40 na floridském kosmodromu. V tomto článku najdete tradiční představení celé mise, odpovědi na nejčastější otázky a také některé zajímavosti. Ačkoliv se totiž může zdát, že když Falcony startují minimálně jednou měsíčně, tak jejich jednotlivé starty budou monotónní, opak je pravdou. Každá mise má své unikátní zajímavosti a ta aktuální nebude v tomto směru žádnou výjimkou.
Start zásobovací mise byl v minulých dnech plánován na 30. dubna dopoledne. Ale když začalo být jasné, že se statický zážeh nepodaří uskutečnit v pátek 26. dubna, začalo se spekulovat o tom, že se posune i start – minimálně o 24 hodin. Zážeh devíti motorů Merlin, který zakončil několikahodinovou simulaci předstartovních příprav se uskutečnil v sobotu 27. dubna odpoledne našeho času. SpaceX za pár desítek minut jako obvykle zážeh potvrdila na svém Twitteru a přidala i informaci o tom, že start je momentálně plánován na středu 1. května.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting May 1 launch from Pad 40 in Florida for Dragon’s seventeenth mission to the @Space_Station
— SpaceX (@SpaceX) April 27, 2019
Falcon byl po zážehu jako obvykle stabilizován, aby mohlo dojít k odčerpání jeho nádrží a sklopení do horizontální polohy. Sestava tvořená prvním a druhým stupněm pak byla sklopena do horizontální polohy, aby mohla být převezena do nedaleké montážní haly. Tady na techniky čeká připojení nákladu k hornímu stupni. Jak již bylo uvedeno výše, na aktuální misi nebude potřeba žádný aerodynamický kryt – připojí se přímo nákladní loď Dragon. Stejně jako v několika minulých případech se i tentokrát jedná o exemplář, který již jednou ve vesmíru byl. Na veřejnost se však zatím nedostaly žádné informace o tom, o jakou loď se konkrétně jedná. Co však víme jistě, je to, že pro aktuální misi bude použit zbrusu nový první stupeň s výrobním označením 1056.
Logo aktuální mise od NASA. SpaceX dodá své vlastní (s tradičním čtyřlístkem) zhruba den před startem.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Pokud průběžné kontroly během připojování Dragonu neodhalí žádný problém, dojde k vývozu kompletní sestavy na startovní rampu, kde bude Falcon vztyčen. Následovat budou další kontroly a analýzy, aby mohly předstartovní přípravy pokračovat. Startovní okno je okamžité – jinými slovy pro každý den existuje jen jediná možnost ke startu. Pokud se z jakéhokoliv důvodu nestihne (ať už kvůli technické závadě, počasí, nebo čemukoliv jinému), bude to znamenat odklad na další den. Pojďme ale věřit, že se start v 9:59 našeho času podaří – předpověď počasí z 26. dubna zatím slibuje 80% pravděpodobnost dobrých podmínek.
Falcon po startu chvilku poletí kolmo vzhůru, ale postupně začne sklánět špičku k obzoru – jeho dráha povede nad Atlantik a po dvou a půl minutách letu dojde k oddělení prvního stupně. Horní stupeň se zapálí a bude uhánět i s lodí Dragon na oběžnou dráhu. První stupeň provede zpětný zážeh a začne se chystat na přistání. Možná jste si už zvykli, že první stupně Falconů přistávají při misích s nákladními loděmi Dragon na pevnině. Tentokrát tomu však bude jinak. Nedaleko přistávací plochy totiž 20. dubna explodovala loď Crew dragon – v okolí nehody probíhá vyšetřování, hledání trosek a také dekontaminace od zbytků hydrazinu. První stupeň zde tedy nemůže přistát.
Očekávaná pozice přistávací plošiny při misi CRS SpX-17
Zdroj: https://pbs.twimg.com
SpaceX nakonec přišla s elegantním řešením. Stupeň má přistát na mořské plošině, která však bude čekat velmi blízko od pobřeží – podle předběžných informací by mohla být jen 30 kilometrů od přistávací plochy na pevnině, což je více než 10× blíž, než kde se plošina obvykle nachází. Krátká vzdálenost od pobřeží je výhodná díky rychlejší přepravě do přístavu a pozorovatelé budou mít velmi zajímavý výhled na přistávající stupeň.
Ale zpět k hornímu stupni. Tomu bude stačit ke splnění úkolu jediný zážeh, kterým dosáhne nízké oběžné dráhy. Zhruba deset minut po startu se dočkáme oddělení kosmické lodi Dragon, která následně vyklopí své fotovoltaické panely a začne pronásledovat ISS. Nákladní lodě Dragon většinou potřebují k přiblížení k ISS dva dny. Podle údajů na webu NASA by však měl Dragon u stanice být už 2. května, tedy den po startu (podobně rychle to mimochodem při své premiéře zvládl i Crew Dragon), ale naopak portál spaceflightnow slibuje přílet až v sobotu, tedy tři dny po startu – a teď si z toho vyberte.
V nehermetizovaném nákladovém prostoru lodi Dragon pro misi CRS-17 najdeme přístroje OCO-3 (vpravo) a STP-H6 (vlevo)
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
O konkrétním termínu Vás samozřejmě budeme včas informovat, ale už teď je jisté, co má následovat po přiblížení lodi ke stanici. Dragon se bude postupně přibližovat vstříc ISS a pozemní týmy vždy vyhodnotí stav palubních systémů a dají povolení k dalšímu přiblížení. Nakonec se loď zastaví zhruba deset metrů pod stanicí, aby mohla být zachycena robotickou paží Canadarm 2. Samotné zachycení budou ovládat astronaut David Saint-Jacques na ISS, kterému bude pomáhat Nick Hague. Jakmile bude Dragon pevně zachycen, převezmou kontrolu nad ramenem pozemní operátoři, kteří loď v průběhu několika hodin připojí na spodní uzel modulu Harmony (Dragon jde připojit i k modulu Unity, ale ten okupuje v dubnu vypuštěná loď Cygnus).
Po kontrole těsnosti bude moci posádka otevřít průlez mezi lodí a stanicí, takže se dostane k zásobám a potřebám pro desítky z 250 vědeckých experimentů, které mají astronauti obsluhovat během dlouhodobých expedic s pořadovými čísly 59 a 60. V nehermetizovaném nákladovém prostoru (trunku) bychom našli dvě zajímavá vědecká zařízení, kterým bychom se chtěli věnovat ve speciálním článku, takže zde pouze stručně.
OCO-3 na modulu Kibó
Zdroj: https://spacenews.com
OCO-3 bude staniční paží umístěn na vnější části japonského modulu Kibó, odkud bude mapovat koncentrace oxidu uhličitého v naší atmosféře. Jeho součástí jsou tři citlivé spektrometry, které se postarají o dodávku dat s vysokou přesností a rozlišením. Základní mise tohoto přístroje je stanovena na tři roky a vědci by měli díky němu lépe porozumět vztahům mezi uhlíkovým cyklem a klimatem.
Druhým vědeckým přístrojem v trunku Dragonu je STP-H6, který má kromě jiného ověřit nové možnosti komunikace. Jeho součástí je zařízení XCOM, o kterém jsme již na našem webu nedávno psali a které má vyzkoušet modulaci rentgenových paprsků. Tato technika by mohla být užitečná při zajištění komunikace se vzdálenými kosmickými sondami, ale i s tělesy, která prochází atmosférou a jsou obalena plasmatem, které blokuje tradiční komunikační metody.
STP-H6
Zdroj: https://www.nasa.gov
Dragon zůstane u ISS připojen jako obvykle zhruba měsíc. Na přelomu května a června by jej měla staniční paže od ISS oddělit a loď naplněná výsledky vědeckých experimentů se vrátí na Zemi. Před spálením při průchodu atmosférou ochrání návratovou kabinu tepelný štít a závěrečné zpomalení zajistí padáky, na kterých se kabina pomalu snese do vln Pacifiku. Tam už budou čekat lodě, které se postarají o její vylovení a transport na pevninu.
Zdroje informací:
https://www.elonx.cz/
https://spaceflightnow.com/2
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/D5KjtsMXsAAc6zH.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DxHQ61OVYAEp_Ee.jpg
https://pbs.twimg.com/media/D4y_hRhXoAARjE4.jpg:large
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=46758.0;attach=1555220;image
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2018/01/0129_OCO-3_on_ISS_Concept.jpg
https://www.nasa.gov/…/research/experiments/explorer/Images/STPH6_SPADE.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Tak se nám start odkládá na pátek. Alespoň nemusím ve svátek tak brzo vstávat 🙂
„Nákladní Dragon Opět Poletí K ISS“
Ja naopak stavajici okruh diskuse si dovolim obohatit a tema malych a velkych pismen, „opet poleti k “ bych dal nahore v nazvu mozna s malym.
Aha, vy nás asi čtete na mobilu, že? Plugin, který používáme k tvorbě mobilní verze, bohužel dělá všechna písmena v nadpisu velká. Bohužel nevím, jak se toho zbavit.
Jj ted zrovna jo, v pohode nic se nedeje,jde hlavne o obsah a ten je super, hezky den
O téhle chybě víme již delší dobu, ale netuším, jak ji opravit, protože v normálním nastavení pluginu nic takového není.
Dušane díky za článek a i za to jak vydržíte být korektní a trpělivý v následné diskuzi.
Jsem rád, že se Vám článek líbil. A slušnou diskusi považuju za absolutní základ všeho.
Tak už to neplatí! Téhle diskuse si všiml pan Michal Lenc, který mi napsal mail s návodem, jak to vyřešit. Podle jeho instrukcí jsem udělal příslušnou úpravu a nyní se již všechna písmena zobrazují tak, jak mají. Chtěl bych mu tedy ještě touto cestou veřejně poděkovat.
To se jen člověk diví, jak dokáže zlobit obyčejné webové rozhraní. Myslím si, že do budoucna budou softwarové chyby významným faktorem kosmických nehod. A co teprv, až se začne používat HAL. 🙂
😀 😀 😀
To ano. Až nás v práci pošlou na měsíc na školení.
Chtěl jsem napsat něco k tématu, ale nechci narušovat kruhy diskuse o psané formě českého jazyka ve vztahu ke koncům řádků. 😀 😉
Já to považuji za velice poučné. Rád jsem si o dané problematice přečetl. Samozřejmě děkuji i za pěkný článek.
Autoři článků, jejichž obsah je úžasný, si nijak nedělají nárok na neomylnost a pod každým článkem žádají čtenáře aby je kontaktovali v případě, že cosi v článku objeví a já dodávám aby neotravovali v diskuzi.
Hledači pochybeních kteří sami nic nevyprodukují se snaží takto zviditelňovat na bázi diskuze, je to ubohé a směšné. Obdivuji trpělivost a shovívavost autorů, inu kdo umí je i nad věcí.
Víme moc dobře, že člověk nemůže vidět vše – jak my v redakci při psaní článků, tak čtenáři, kteří si nevšimnou odkazu na hlášení chyby. Proto jsme k tomu tolerantní a určitě bychom za tím nehledali snahu čtenářů se zviditelnit. A už vůbec bychom neřekli, že je to ubohé nebo směšné. Vážíme si každého upozornění na chybu bez rozdílu.
Vypisovat ručně entitu je pěkná otrava. Záleží ale, v jakém systému to píšete a jestli tam na to není nějaká zkratka. Třeba v textových editorech se nezlomitelná mezera píše ctrl+shift+mezerník. Když si to člověk zautomatizuje, skoro vůbec to nezdržuje. Nicméně, když je krátký řádek (třeba kvůli obrázku), tak výsledek mnohdy vypadá ještě hůř, protože vyjdou moc velké mezery mezi slovy. Určitě si nechcete hrát ještě s podmíněným dělením slov, apod. Takže podle mě je nejlepší to moc neřešit a nad touhle typografickou nedokonalostí přimhouřit oko.
Děkuji za rady. Texty píšeme ve WordPressu, takže snad jedině nějaký plugin.
Třeba tady https://www.wplama.cz/plugin-zalomeni/ je článek o plugině, která to dělá automaticky. Dá se dost detailně nastavit, takže při psaní článku to pak už nemusíte vůbec řešit. Jen námět k úvaze…
Tak to je skvělý tip, díky moc! Doufám, že s ním neudělám víc škody než užitku.
Plugin nainstalován a aktivován. Budu rád za zpětnou vazbu, zda funguje podle očekávání čtenářů.
Super, děkuji a chválím. Já v úvodu opravdu chtěl jen zlepšít to, co je úžasné a prospěšné. Váš web. Vážim si toho.
Omlouvám se, že jsem spustil shit-storm, i když na mne, a do toho už jsem se nezapojoval. Chtěl jsem to řešit konstruktivním způsobem. Jsem rád, že existuje plno obránců, ale jen to dokazuje, že i v západní kultuře se najde plno fanatiku, kteří by klidně hned upalovali, že si člověk dovoli cokoliv říct. A to navíc zlepšení pro držení určité úrovně vyjadřování. Jak vrátká je naše společnost. A ničím se nelišíme od některých kultur současných „starověkých-středověkých“ kultur.
My (mám na mysli členy naší redakce) budeme vždy za slušné upozornění na zlepšení, jaké jste napsal, vždy vděční. Poděkujeme, zamyslíme se nad možnostmi a pokud to půjde, změnu realizujeme. Tentokrát to šlo, ale nemusí to tak být vždy. Přesto je potřeba vždy za podobné podněty poděkovat. Reakce čtenářů bohužel ovlivnit nemůžeme. Ale snažíme se ty nejostřejší aspoň korigovat.
Já bych měl pro ty, kterým to vadí návrh, můžete v rámci volného času ty tvrdé mezery do textů sami ručně vkládat, uvidíte jaká je to otrava (;))
uvědomte si prosím, že editoři to dělají za a) zadarmo a ve volném čase a za b) na systému, který v tomto není moc uživatelsky přívětivý (neb typografickou libůstku předložek na konci řádku angličtina moc neřeší)
Ale i tak jsme rádi za zpětnou vazbu. Jeden čtenář nám právě poslal tip na plugin, který by to mohl řešit, takže debata byla přínosná. 😉
Spojky [a, i] a předložky [k, o, s, u, v, z] se nepíše na konci řádku.
V rámci jazykového okénka bych rád připomněl, že čeština vyznává shodu podmětu s přísudkem, takže spojky a předložky se nepíšÍ. 😉
Tohle ovlivnit nedokážeme. Text píšeme v systému s jinou délkou okna, než v jakém článek vychází. Systém pak text do řádků zalamuje podle svého nastavení, které jsem nikde nenašel.
Pěkný den,
pevná mezera jde vložit i zde v editoru –> <–. Pevná mezera vznikla právě kvůli rozdílnosti délky oken. Je to důvod proč existuje.
Nemyslím to nijak špatně. Jen se tento článek stal nechtěným rekordmanem a byla to spíš smula, že to zrovna hodilo tolikrát.
Škoda, že jste si při své všímavosti nevšiml odkazu na Hlášení chyb pod článkem. Tam, a ne v diskuzi k tématu, se řeší tahle problematika…
Pěkný den Radime,
slušně jsem na něco upozornil. Nebylo to nijak rypavé. Jsem tady každý den několikrát po dobu více než 5 let. Pod článkem je přes 30 různých odkázů, takže jsem to opravdu přehledl.
Tahle připomínka, že existuje odkaz na Hlášení chyb se tady objevuje pravidelně. Je tedy podivuhodné, že jste ji za těch 5 let nezaznamenal.
Jde o to, že v momentě, kdy někdo upozorní na překlep, či gramatickou chybu, autor ji v článku opraví a takový komentář v ten moment ztrácí v diskuzi smysl a jen ji plevelí a znepřehledňuje. Proto odkaz opakovaně připomínáme.
Rozumím tomu správně, že pevnou mezeru bychom měli vkládat za každou ze jmenovaných spojek, abychom měli jistotu, že se to zrovna nedostane na konec řádku? Ufff. Říkám upřímně, že na tohle s největší pravděpodobností pamatovat nebudeme. Ne, že bychom nechtěli, ale je to hodně časté a těžko si na to člověk vzpomene.
Pro system TeX existoval program, ktery ty mezery do textu vkladal.
Pokud napisete text v textovem editoru (a ne primo ve WordPressovem okne), tak se da prohnat filtrem a teprve pak vlozit do WP.
V linuxu by filtr, ktery da nedelitelnou mezeru za jakekoli jednopismenne slovo vypadal takto:
cat textclanku | sed ‚s/ \([a-zA-Z]\) /\1\ /g‘ > textclanku_snedelitelnymimezerami
Nicmene je to otrava a je hloupe, ze to WP neresi sam.
v komentari to interpretovalo nektere znaky, takze to zkusim znovu a snad se mi povede napsat ho tak, aby byl po interpretaci zobrazen spravne:
cat textclanku | sed ‚s/ \([a-zA-Z]\) /\1\ /g‘ > textclanku_snedelitelnymimezerami
Pokud se to stale nepovedlo, predstavte si prosim v nasledujicim prekazu ampersand misto zavinace: sed ‚s/ \([a-zA-Z]\) /\1\@nbsp;/g‘
Před pár dny, když se tahle debata rozjela, jsem nainstaloval na tip čtenáře plugin, který by to měl řešit.
Pro tytopřípady existuje html entita non-breaking-space, viz https://www.w3schools.com/html/html_entities.asp
Díky, pán mne na to již upozornil a děkuji Vám stejně jako jemu. Leč musím odepsat i Vám to samé, co jsme napsal výše: Rozumím tomu správně, že pevnou mezeru bychom měli vkládat za každou ze jmenovaných spojek, abychom měli jistotu, že se to zrovna nedostane na konec řádku? Ufff. Říkám upřímně, že na tohle s největší pravděpodobností pamatovat nebudeme. Ne, že bychom nechtěli, ale je to hodně časté a těžko si na to člověk vzpomene.
Na tohle by bylo lepší si stěžovat autorům WordPressu případně webového prohlížeče. Vkládat nedělitelné mezery manuálně, je zatraceně otravné a u textů s volnou šířkou stránky to dělá málokdo. Je možné to automatizovat, ale implementované to kromě WISIWIG editorů typu MS Word či Libre Office většinou není. Je možné to psát v nich a pak to nakopírovat do WordPressu, ale také to není příjemné. Navíc tu chybí podpora dělení slov a to by v kombinaci s relativně úzkým sloupcem kolem obrázků a nedělitelnými mezerami po jednopísmenných slovech ostatní mezery ošklivě roztahalo.
Díky za informace.
Pořád vidím explozi, která rozmetala pilotovanou loď. Hledal jsem v historii podobný případ. Krom Komarova a raketoplánu nic. Uzemnění trvalo vždy více než rok. Starliner též odkládá. To bohužel znamená, že nákup dalších křesel v Sojuzech byl prozíravý.
Vybuch Crewdragona je neprijemnost, ale rovnako ako u Starlinera povedie k bezpecnejsej lodi.
Nasa vyvija Orion ako nahradu za raketoplany od roku 2006 s tym, ze prvy pilotovany let mal byt v roku 2014. Dnes mame 2019 a pokial sa nemylim, prvy pilotovany let je planovany na rok 2022. To znamena, ze NASA vyvija (bude vyvijat) pilotovanu lod 16 rokov.
NASA spustila cely program komercnych misii neskoro, ci uz zasobovanie, alebo pilotovane lety.
Ano, v roce 2006 byl první pilotovaný let Orionu plánován na září 2014, mělo jít ale o let k ISS pomocí nosiče Ares I. První pilotovaný let k Měsíci byl tehdy plánován na červen 2019.
Tady slo o zkousku , zkouska je od slova zkusit :-).
Pravda zkouska byla finalni po excelentni premiere nepilotovaneho Crew Dragonu.
Ale souhlasim, ze uzemeni bude dlouhe, nedivil bych se kdyby dalsi start spadnul treba do roku 2021. Ale Sojuzy budou letat dal, tak NASA nemusi na druhou stranu spechat, akorat Elonovi to trochu zamicha s rozpoctem, ale ten je na to z Tesly zvykly.