To chce klid… V USA je minimálně jedna významná entita, která dobře chápe rozdíly v ceníku SLS x SpaceX, a to vojáci. Ti si uvědomili, že jim spadl doslova dar z nebes (tedy on nespadl, spíš přistál) – možnost využít bezkonkurenčně levné vynášení nákladu do vesmíru. SpaceX samozřejmě je soukromá firma, a může za stejnou cenu vynést třeba arabský satelit – ovšem pozor, už nikoli ruskou / čínskou špionážní družici, laser nebo kinetickou zbraň. A tyto dvě velmoci v současnosti nemají ani vhodný základ pro zrychlený vývoj čehokoli, co by mohlo konkurovat raketám SpaceX. Že američtí vojáci nenechají tento skvělý náskok ležet ladem, naznačuje nedávné založení Space Force. V podstatě zareagovali dost hbitě. A tím se dostáváme k rozpočtu SpaceX – v další dekádě nejspíš pěkně porostou příjmy z vojenských zakázek. Z těchto peněz by měl být pohodlně financován vývoj Starshipu (který jistě nebude tak snadný, jak nyní vypadá, ale je třeba ho dokončit už jen kvůli Starlinku). Takže na Mars ano, jen trochu oklikou.
Druhá věc je, co vlastně na Marsu… buďme upřímní: vědu udělají roboti, těžit tam není co, a pro turisty je příliš daleko. Kolonizace? Málo místa na zemi? Ale kdeže! I na té nejdrsnější pozemské poušti se dají postavit doslova rajské zahrady za tisícinu toho, co by stála srovnatelná kolonie na Marsu: doprava za hubičku, vzduch zdarma, příjemné teploty, Slunce není podvyživená chudinka, atmosféra slušně chrání před meteority, gravitace je tak akorát… Snad jedině strach před úplnou zkázou Země, pokud by se transformoval do tučného „dotačního programu“, by mohl kolonizaci nastartovat. Ale stále s otázkou, zda je Mars nějakou výhodou proti stavbě kolonií jen tak ve vesmíru.
Neplakejme nad Marsem, hlavně když se něco vyvíjí a něco lítá. Nakonec i ty peníze nacpané do SLS se v makroekonomice USA 10x otočí a přinesou nepřímý užitek. Někdo si za ně nakonec koupí sřeba lístek na New Sheparda 🙂 a i to je pokrok.

Několikrát v diskuzi padlo, že přistání na Marsu nemá valný přínos. Něco takového bych čekal na novinkách, nebo jiném všeobecném fóru, nikoliv na specializovaném. Je to pro mě velkým zklamáním, že někdo kdo sám sebe považuje za nadšence do vesmíru může vypustit něco takové z úst.
Přínos je obrovský, nejenom v posunutí lidském poznání, ale především v technologickém pokroku. Jak již někdo napsal v komentáři přede mnou, bude potřeba provést neskutečné množství nových technologických vylepšeních, které se jistě odrazí i ve zlepšení života na Zemi. Musíme si uvědomot, že ony miliardy jsou určené i na základní výzkum. A peníze investované do vědy nejsou nikdy vyhozené z okna, protože dříve či později se úsilí mnohonásobně vrátí. Krom toho kosmonautika vytváří desítky tisíc nových vysoce kvalifikovaných míst, čili je i výborným stimulem ekonomiky.
A hlavně, každý kdo si říká, k čemu je dobré přistání na Měsíci nebo na Marsu? A k čemu je dobrý vrcholový sport? K čemu je dobré lézt na hory, kde už někdo jiný byl? K čemu je dobré dělat tisíce drobných každodenních radostí, které k ničemu dobré nejsou? A když už bych si měl rýpnout i do astronomů, k čemu je dobré poznání, jak veliký je vesmír ? Vědět víc, nás lidi, liší od opic. Takže máme dvě možnosti. Buď ustrneme na současném stupni vývoje a budeme dělat věci co „mají smysl“ a jednou vyhyneme (což může být relativně již brzy), nebo se začneme chovat jako lidi.
A propó řada lidí dříve tvrdila, že zkoumat jak fungují hvězdy nemá reálný dopad na kvalitu života. A o pár desítek let později, na základě poznání hvězd, se pokoušíme sestrojit nevyčerpatelný zdroj energie pomocí jaderné fúze.

Chceli by, ale pri sucasnom nezodpovednom nakladani s peniazmi danovych poplatnikov nemaju sancu.ked sa pozrieme na historiu orion a sls ,ich pociatocny vyvoj siaha az do roku 2004 s mensimi zmenami. To je nonsens.nijak inak to neviem ani nazvat.pri takomto tempe ,tam nebudu naozaj nikdy.sama Nasa spomaluje vyvoj svojimi nezmyselnymi poziadavkami na bezpecnost.tak sakra ,prijmeme urcitu mieru rizika, alebo prestanme do vesmiru lietat uplne.

Nadšení pro kosmonautiku je hezká věc, ale je dobré stát přitom alespoň jednou nohou na zemi. Nadšenci byli určitě i mezi našimi dědy v dobách Apolla. Představte si jak tehdy by kamenovali toho, který by se odvážil tvrdit, že raketoplán je nesmysl, že se ze stále stanice na LEO se nikdy na Měsíc nepoletí a že stálá stanice na Měsíci a let na Mars nebudou ani ke stému výročí Sputniku-1.

Keby tie ťažké miliardy dali do projektu plazmoveho motoru Vasimir od firmy Rocketstar tak by cca do roku 2024 boli aj na mesiaci a aj na Marse len že hlúposť usakov nezna hraníc.Ten to plazmový motor a jeho magnetické pole ktoré smeruje a urýchľuje plazmu na vysoký výkon a rýchlosť by stačil na pohon slnečnej sústavy. A je ho generácie výkonnejšie varianty by nám umožnili lietať lacno a rýchlo.

Dr. Roberte Zubrine,jste jako ja.Plany NASA jsou k H***u!!!!

Aby nedošlo k mýlce, že jsem zcela proti kolonizaci Marsu. Jen mi nedává žádný smysl „dobytí Marsu“ 50 let starou technologií ve stylu Apollo. Tam bohužel není ani ten technický přínos. Proto jsem napsal, že mne nebude mrzet, když NASA na Mars ve slíbeném čase nepoletí.
Plány typu „A už tam zůstaneme“ se pěkně poslouchají, ale hůře realizují.
Technicky ano, ale fianční stránka i skromné trvalé základny – to je mnohonásobek nynějšího rozpočtu NASA (dokud nebude Starship). Jak už jsem psal, pouze hrozba totální zkázy Země by mohla vést k uvolnění takových finančních prostředků, které by umožnily na Marsu skutečně „zůstat“. To by pak ovšem musela být cílem úplně technologicky soběstačná kolonie (schopná pžežít zkázu Země). Co to obnáší:
Vývoj, výrobu a dovoz roverů a robotů pro těžkou práci, výrobu energie,
Těžbu / výrobu základních surovin in situ – vzduchu, vody, raketového paliva, stavebních a konstrukčních materiálů (z dosti bídných surovin),
Ražbu tunelů, povrchové stavby, infrastruktura, pěstování rostlin,
Transfer téměř všech technologií ze Země a jejich adaptace na absenci ropy a mnoha dalších „pozemských“ surovin.
Na toto rozpočet NASA rozhodně nestačí. Vidím snad tři alternativní možnosti:
1. Něco jako jako velmi drahá polovojenská základna.
2. Vystavět kolonii na „pionýrských touhách“ mnoha jedinců, kteří si zaplatí jednosměrnou letenku (to by bylo skutečně hodně odvážné, ale „never say never“)
3. Teraformace Marsu jako ekonomicky atraktivní cíl – budoucí prodej teraformovaných pozemků – pak se peníze (investoři) jistě najdou, ale to by muselo být opravdu jakž takž reálné – zatím na to nejsou technologie (mám na mysli technologie umožňující provádět potřebné megastavby za rozumné ceny – nutností je 99% replikace robotů in situ).

Pilotovaná mise na Mars se (myslím si) neuskuteční ani po roce 2030, sázel bych spíš až na období 2040 – 2060. První překážkou je typ pohonu, při uvažování přímého letu k Marsu (Mars Direct), je u chemického pohonu nutná výroba paliva pro návrat přímo na planetě. Nejsou v reálných podmínkách vyzkoušeny žádné systémy, které by spolehlivě vyrobily dostatek metanu / kyslíku a ještě je třeba uvažovat o tom, zda vůbec solární panely budou schopné něco takového uživit, vždy se v tomto případě sázelo na mobilní jaderný reaktor (jednorázový), ty jsou zatím také jen v plánu a to z velké části díky „aktivistům”. Zmíněný mobilní reaktor by také byl třeba v případě, že přelet bude uskutečněn pomocí pokročilých iontových (2050+) nebo fúzních motorů (nejvíc bych věřil magneticky stlačovaným peletám deuterium / tritium, deuterium / Helium-3 až po roce 2100). Je těžké si představit, jaké panely, se vzrůstající vzdáleností od Slunce, dodávají stále mnoho desítek (později stovek) MW pro pohon a systémy. Samotná loď také nebude legrace jak ukázalo poslední zdržení lodi Crew Dragon, stačí jeden nepovedený statický test motorů (záchranných, hydrazin) a vše se o měsíce / roky zdržuje. Největší překážku nakonec bych viděl v obytných modulech, jejich provedení, radiační odolnosti při nízké hmotnosti, spolehlivé zabezpečení hermetizace při prašnosti a velkých výkyvech teplot, nouzové zásobování energií pro recyklaci vody / kyslíku. To samé platí také pro lehký skafandr, zajišťující dostatečný tlak a teplotu (na Marsu není třeba tak mohutný jako do volného vesmíru), který ovšem opět musí radiačně chránit, musí mít dostatečně spolehlivý a účinný, mobilní zdroj energie pro napájení životu nezbytných systémů. Možná ještě zásobování. Na Marsu budou vždy muset být dostatečné zásoby potravin, náhradních dílů a velká redundance důležitých systémů (zdvojení, možnost přesměrování funkcí) pro případ nouze nebo pokud nedorazí některá ze zásobovacích mísí. Představa, že rok či dva si vystačí několik lidí s pár tunami zásob je dle mě také dost scestná. Jsou pokusy s 3D tiskem obydlí (v pozemských podmínkách), zatím se však ukazuje, že taková radiačně nechrání a nemají žádnou pevnost.