Vesmírní turisté jsou dosud oficiálně nazýváni (FAA, NASA, Roskosmos) podle dohody z roku 2003 účastníky vesmírného letu (spaceflight participants, učastniki kosmičeskavo paljota). Astronauty nazývají vesmírné turisty společnosti a agentury, které jim let do vesmíru zprostředkovávají nebo zajišťují – to koresponduje s obecným míněním, že astronautem je osoba, která se dostala do kosmu (ať již nad 80, či nad 100 km hranici). Dosud se to podařilo 571 lidem. Podle wikipedie, vycházející z velké části z postoje NASA, je astronautem každý, kdo byl vybrán k výcviku pro pilotovaný kosmický program, aby velel, pilotoval nebo sloužil jako člen posádky kosmické lodě. Takže v jejich seznamu, jsou i astronauté (rusky kosmonauté a pro Číňany taikonauté), kteří nikdy do vesmíru neletěli (např. Charlie Bassett (1931–1966), který byl určen pro let Gemini 9, ale zahynul při letecké havárii během výcviku na misi) a nejsou v něm osoby, které za let zaplatily (resp. neměly při letu technické povinnosti – např. Sharon Christa McAuliffe (1948 – 1986) americká učitelka, která zahynula při havárii při startu raketoplánu Challenger). Nejsou v něm ani náhradníci astronautů (kosmonautů) ze třetích zemí – např. náš Oldřich Pelčák.
NASA na svých stránkách věnovaných životopisům astronautů (Astronaut Biographies) uvádí tři skupiny astronautů a jejich definice: termín „astronaut“ se týká těch, kteří odstartovali jako členové posádek na palubě kosmických lodí NASA (podivně napsané, vzhledem ke startům posledních let na ruských Sojuzech) mířících na orbitu (Země) a dále. Termín „astronaut“ je rezervován pro ty, kteří byli vybráni, aby se staly členy sboru astronautů NASA, pro ty, kterým se lety do kosmu staly povoláním. Aktivní astronauté jsou schopni přidělení k letu, astronauté v manažerských pozicích (Management Astronauts) jsou zaměstnáni NASA, ale nejsou již dále přidělováni k letům, kandidáti na astronauty (Astronaut Candidates) byli vybráni NASA do sboru astronautů (ale ještě nejsou schopni být přiděleni k letu – nemají dostatečný výcvik a prověření – zdravotní, fyzické, znalostní apod). Chybí mi kategorie pro ty, kteří již pro NASA nepracují, nepracovali, nebo již zemřeli.
V roce 2004, po letu SpaceShipOne byla v USA Ministerstvem dopravy (resp. Federálním leteckým úředem – Federal Aviation Administration) zřízena kategorie „komerční astronaut“, kterou v poslední době doplňují piloti SpaceShipTwo. Také tato kategorie je omezena na členy posádek – zatím jich je sedm, vč. Natalie Beth Moses, šéf-instruktorky astronautů Virgin Galactic, která letěla při druhém testovacím letu VSS Unity, jako první ne-pilot. Křídla komerčního astronauta jsou udělována jednotlivcům osobně (a slavnostně).
Doposud klasičtí vesmírní turisté (tj. ti, kteří si za svou cestu do vesmíru sami zaplatili) létali jen na ruských Sojuzech. Zatím jich bylo šest prostřednictvím agentury Space Adventures a jeden na základě dohody malajsijského programu Angkasawan. Řada z těchto osob měla námitky proti termínu „vesmírný turista„, přitom často zmiňovali, že jejich role během letu šla daleko za pouhé pozorování – mj. prováděli vědecké experimenty. Richard Garriott také zmiňoval, že jeho výcvik byl identický tomu, co podstupovali neruští členové posádky. Spíše by uvítal označení „soukromý astronaut„. Dennis Tito žádal, aby byl označován za „nezávislého výzkumníka“ a Mark Shuttleworth sám sebe popisoval jako „pionýr komerčního vesmírného cestování„. Gregory Olsen preferoval termín „soukromý výzkumník“ a Anousheh Ansari preferovala termín „soukromá vesmírná průzkumnice„. Prostřednictvím NASA letělo několik lidí, kteří nebyli astronauty NASA, ale zaměstnanci dodavatelů (prvním z nich byl inženýr ze společnosti McDonnell Douglas, Charles David Walker, který letěl třikrát v letech 1984-5 se shuttlem jako specialista pro převážený náklad) – ti nebyli považováni za turisty.
Web Arstechnica se zeptal několika amerických astronautů a astronautek na jejich názor. Nicole Scott řekla, že je to prosté: jestli se dostanou do vesmíru, stanou se astronauty. Během času to bude možná potřeba upravit, ale nyní by měl být název astronaut pro všechny. Její kolega Terry Virts s tím souhlasí a dodává: jestli se někdo přiváže k raketě a nechá se vystřelit do vesmíru a potom „přežije“ přistání, zaslouží si titul astronauta, i když jsou samozřejmě rozdíly mezi suborbitálním a orbitálním letem – stejně jako mezi krátkým pobytem na oběžné dráze a dlouhotrvajícím letem a letem na Měsíc, či dokonce k Marsu. Tyto rozdíly ale neodstraňují základní fakt, že tyto osoby letěly do vesmíru.
Skutečných vesmírných turistů, kteří nebudou podstupovat náročný předběžný výběr a trénink a zřejmě vbrzku začnou létat na suborbitálních dopravních prostředcích, bude zpočátku několik desítek, později několik stovek. Pokud se přidá Elonem Muskem avizovaná doprava mezi velkými městy pomocí upravených raket Starship budou to potom tisíce osob. Je velice pravděpodobné, že vývoj v jejich označování bude podobný tomu ze začátku letectví, kdy nejdříve každý, kdo kdy letěl, byl „aviatikem“. Po rozšíření letecké dopravy jsou rozlišováni piloti, členové posádek a o několik řádů více cestujících nebo pasažérů. Rád bych se stal cestujícím, tj. účastníkem rutinního letu v době, kdy cesty do vesmíru již nebudou zvláštností.
Zdroj informací: https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_tourism
https://www.nasa.gov/astronauts
http://www.newworldencyclopedia.org/
https://arstechnica.com/science/
Zdroj obrázků: https://upload.wikimedia.org/…/1000px-NASA_Astronaut_Group_8.jpg
https://cdn.vox-cdn.com/…/lgrush_190207_3222_0019.jpg
https://img.mediacentrum.sk/…/542425.jpg
ak by som letel do vesmiru nech ma potom volaju aj tajtrlik.
bolo by mi to uuuplne jedno 🙂
Naprosty souhlas.
„osoby, které za let zaplatili“ je hrubka
Díky, opraveno.
Tady je ještě jedna:
„ty, kteří byli vybráni, aby se staly členy…“
„[…] Anousheh Ansari preferoval termín […]“ – Anousheh Ansari je žena.
Sorry, opraveno.
Zase jste zpracoval moc zajimave, netradicni tema. Diky za to.
Co třeba je nazývat Space Passangers, nebo ještě lépe Spaceship Passangers, zkrácené SSPs 🙂
Ono se to nějak vyvrbí…
Viděl bych to jednoduše – astronaut apod. je dle mě profese. To, že jedu vlakem ze mě ještě nedělá železničáře. Jestli se někdo veze, a nota bene si zaplatil jízdenku, je to pasažér.
Přesně tak – stejně jako v letecké dopravě.
Oni především neuskuteční alespoň jeden oblet kolem Země.
Takže i proto by se neměli nazývat astronauty. Oni nezažijí ani tak velké přetížení při startu a přistání – tedy všechny náležitosti skutečného kosmického letu.
A rozhodně by se jejich havárie neměli započítávat mezi nehody vesmírného programu. Prostě jen jako letecká havárie.
Já bych to ani nerozlišoval, jestli byl pasažér na oběžné dráze, co musel př letu vydržet atd. Myslím, že by mělo jít především o to nedegradovat hodnotu astronautických „křidélek“, která podle mě nejsou „medailí“ za to, že se někdo nechá vynést do nějaké výšky nebo za odvahu to udělat, ale dovršením jakéhosi procesu výcviku a studia, jakási graduace. Když někdo bude mít dost odvahy (nebo nedostatku pudu sebezáchovy) aby absolvoval jako pasažér bojovou misi na stíhačce, taky proto ještě nebude mít nárok na křidélka námořního pilota.
Pokud si dobře vzpomínám, tak v době kdy FAA předávala „astronaut wings“ prvním dvěma komerčním astronautům (B.Binnie a M.Melvill z programu Space Ship One), tak měla (FAA) prohlásit, že do budoucna bude tento titul udělován pouze pilotům komerčních suborbitálních lodí a ostatním pasažérům už nikoliv. Pokud tedy dostane svá astronautická křídla i Beth Mosesová, musela FAA od té doby změnit názor.
Nevím, co říkala FAA tenkrát, ale nyní jsou kritéria popsána takto:
– musí se jednat o licencovaný let
– kandidáti musí splnit požadavky pro kvalifikaci a výcvik letových posádek (Title 14 of the Code of Federal Regulations, part 460)
– podstoupit let nad 50 mil (cca 80 km) nad povrch Země jako člen letové posádky na licencovaném nebo povoleném (launch or reentry) stroji.
Předpokládám, že Beth to jako šéf-instruktorka astronautů Virgin Galactic spolňuje.
Když jedu autobusem a řídím ho, tak jsem řidič. Když sedim vzadu, čumákuju z okýnka a tlačim do hlavy řízky, tak jsem pasažér který může říkat jel jsem autobusem aby jsme na Karlštějně.
Tedy ten kdo letí raketou a čumákuje ven z okýnka a do hlavy tlačí řízky je pasažér který bude vždy říkat: Letěl jsem raketou a byl jsem ve vesmíru. A pokud bude k tomu říkat že je astronaut.. no tak bude jen prach s prostě kecat.
Děkuji za článek, jen mi stále strhá uši jedna věc. Není pro český jazyk zcela normální používat výraz „kosmonaut“ než moderněji znějící cizí slovo „astronaut“ ?
Není, to je dáno spíše historicky, kdy se psalo o ruských (a celkově vzato východních) kosmonautech a amerických (resp. západních) astronautech. Po konci Studené války se ale začaly rozdíly stírat a dnes je používání těchto synonym velmi volné. Takže opravdu nejde o to, že astronaut je modernější – obě slova vznikla zhruba ve stejné době.
Děkuji za odpověď.
Já bych se toho nebál. Obecně existují tři známé kategorie vesmírných vlků:
– astronaut – USA, Kanada, ESA
– kosmonaut – Ruská federace
– tchajkonaut – Čína
Není tomu tak, žádné takové „kategorie“ neexistují. Toto je široce rozšířený omyl, který se bohužel šíří vesele dál a začíná se spekulovat o tom, jak budeme nazývat například indické kosmonauty nebo kosmonauty dalších národností. Je to hloupost. Slova astronaut a kosmonaut znamenají jedno a to samé, pouze pocházejí z rozdílných jazyků. Ostatní jazyky pak tato slova přejímají, jak je to běžné téměř u všech jiných slov. Pes je zakopaný v tom, že člověk cestující do kosmu se objevil na dvou místech planety současně a lidé si jej nazvali jinak. Tyto termíny se pak střetly a vlivem socio-politických „válek“ nikdo nechtěl jeden z termínů upřednostnit, staly se tedy rovnocennými a lidé raději hovořili o amerických astronautech a ruských kosmonautech. Což zůstalo dodnes. Z jazykového hlediska ale existuje i ruský astronaut a americký kosmonaut. Je to úplně jedno. Čínský tchajkonaut je pak mediální hloupost, kterou si vytvořili novináři. V Číně jim tak nikdo neříká. Podobná situace se ve světě udála už mnohokrát. Příkladem je například bouřlivý rozvoj automobilní či železniční dopravy. Pokud umíte anglicky, určitě víte, že existují vždy dvě anglická slova pro jednu a tutéž věc z této oblasti, např. railway – railroad, car – automobile, hood – bonnet, boot – trunk, windshield – windscreen… a takto bych mohl pokračovat dlouhé hodiny. Jde zkrátka o to, že tyto věci vznikaly na dvou místech planety současně a každý je nazýval jinak. A to bylo ve stejném jazyce. S kosmonautem je to stejné a navíc ještě vznikl ve dvou jazycích z odlišných jazykových rodin. Je tedy úplně jedno, jestli je profesionální hvězdoplavec (vidíte, máme na to i české slovo, které se už ovšem tak dobře neuchytilo) z Ruska z USA nebo z Horní Lhoty. Vždy je to kosmonaut a pro někoho astronaut, podle toho, co vám jde lépe přes jazyk, nebo odkud jste vy, nikoli ten kosmonaut. Stejně tak Angličan na autě vymění píchnutou „tyre“ a Američan „tire“ – oba vyměňují to samé a je jedno, jestli je ta pneumatika americká, německá nebo japonská.
Souhlas, ale turista, který se nechá vytáhnout na laně nebo někdy i poponést, taky říká, že je horolezec, a že zdolal Mt. Everest. Dost jde o to, co mu okolí bude tolerovat. A ze začátku tu ti „astronauti“ určitě budou…
Já bych oprášil to slovo kosmonaut, zdá se mi úžeji definované než astronaut. Dle americké definice je astronaut povolání nebo označení účastníka letu nad 80 km. Ok, klidně ať si to sníží třeba na 20km. Kosmonaut je pak ten, který dosáhl oběžné dráhy a vykonal aspoň 1 oběh jako Gagarin (vím, že mu pár km chybělo). Čili přestal bych používat slovo astronaut například pro posádku ISS, všichni jsou kosmonauti.
Pak bych asi rozlišoval profesionální a soukromé kosmonauty. Ale co třeba takoví kosmonauti programu Interkosmos? Oni to přeci jako trvalou profesi neměli a jejich let byl jednorázová záležitost, ale zas tam neletěli jen sami za sebe, co třeba národní nebo vládní kosmonaut?
Kamile, nic ve zlém, ale oprašovat můžete, co chcete. Rozhodně to nenapomůže k tomu, aby američani začali říkat svému personálu na ISS kosmonauté.
Podle definice amerického slovníku angličtiny Merriam-Webster je kosmonaut: astronaut sovětského nebo ruského vesmírného programu.
Definition of cosmonaut: an astronaut of the Soviet or Russian space program
A vy si myslíte, že on říká, aby Američani používali slovo kosmonaut? Proč by to dělali? Mají svoje lingvisty pro tuto činnost a pojmenovávají ho ve svém jazyce podle svých pravidel. Pro řízení auta taky nemají slovo „řidič“, ale „driver“. Každý jazyk si definuje svá slova. Němčina může mít třeba Raumfahrer nebo Weltraumfahrer.
https://de.wikipedia.org/wiki/Raumfahrer
Každý kosmonaut je i astronaut, ale ne každý astronaut je kosmonaut
Nemáte pravdu. To je jako byste napsal, že každé auto je „машина“ ale ne každé „car“ je auto.
Kosmonaut („kosmoplavec“) je každý kdo se „trošku déle“ dostal nad 100 km výšky do kosmu. Stejně jako „vzduchoplavec“ je každý kdo se „trošku déle“ dostal do pohybu vzduchem „nějak rozumně vysoko“ ve stroji, který nebyl v kontaktu se zemí.
Pokud jde o Christu,Američané ji mají buď jako astronautku,nebo jako „teacher in space“,jak se i sama označovala.Na jednom webu jsem našla hezké slovo „teachernaut“.
Jak říkat vesmírným turistům?
ŠŤASTLIVCI 🙂 .
Jednoducho „cestujuci“ ci „pasazieri“, podobne ako pri lietadlach.
Kozmonaut/astronaut sa oznacovali zo zaciatku ludia ktori prekonali urcitu vyskovu hranicu. Lenze vtedy boli vsetci tito ludia pre tuto cinnost najati ako profesionali, vykonavali to ako svoju pracu s cielom ziskat co najviac poznatkov a posunut tento druh poznania a pokroku co najdalej.
Lenze dnes uz to neplati, to, ze si niekto zaplati letenku, z neho este kozmonauta/astronauta nerobi a kym zo zaciatku poniektori tito vesmirni turisti aj vykonavali nejaku vedecku ci inu prospesnu cinnost, postupne to bude uz len „vylet pre potesenie“.
Zjednodusme to na „pasazieri vesmirnych letov“ a hotovo.
Pokud je mi známo tak v SSSR/Rusku mají lidé kteří absolvovali let v kosmické lodi titul Letec-kosmonaut.