16. března 2019
Znečištění ovzduší je globální environmentální problém zasahující zdraví lidí, který má na svědomí každoročně milióny předčasných úmrtí po celém světě (podle údajů Světové zdravotnické organizace – WHO – je to cca 4,2 mil. úmrtí ve spojitosti se znečištěním ovzduší mimo budovy a 3,8 mil. uvnitř budov). Satelit Copernicus Sentinel-5P byl vypuštěn v říjnu 2017, aby mapoval různé znečišťující látky v ovzduší. Startovní hmotnost Sentinelu 5P byla 820 kg, z toho 82 kg paliva. Satelit nese velice pokročilý přístroj TROPOMI – TROPOspheric Monitoring Instrument – blíže viz (http://www.tropomi.eu/) o hmotnosti 200 kg. Toto zařízení, které na úrovni dnešních vědeckých poznatků vyrobily různé nizozemské organizace – se subdodavateli po celé Evropě, a které detekuje jedinečné stopy atmosférických plynů, umožňuje přesnější zobrazování polutantů s vyšším prostorovým rozlišením než kdykoli předtím. TROPOMI detekuje ozon, kysličník siřičitý, kysličník uhelnatý, kysličník dusičitý, formaldehyd, metan, aerosol a oblačnost. 12. března 2019 publikovala ESA nové mapy zložené na pozorování tohoto satelitu týkající se emisí kysličníku dusičitého do atmosféry ve městských oblastech celého světa.
Srovnání obrazové informace i OMI a TROPOMI
Zdroj: www.esa.int
“Evropská komise je extrémně spokojena s výkonem satelitu,” říká Mauro Facchini. Již dříve byly předloženy výsledky sledování kysličníku siřičitého a kysličníku uhelnatého. Nynější měření kysličníku dusičitého bylo získáno během dubna až září 2018 a zjištěné hodnoty byly zprůměrovány. Je to druh znečištění, které je výsledkem intenzivní dopravy a spalování fosilních paliv (za vysokých teplot v průmyslových procesech). Může dráždit plíce a tím způsobovat závažné zdravotní problémy, zejména respirační. Henk Eskes z Královského nizozemského meteorologického institutu (KNMI) to komentuje: “Mapa ukazuje emise z velkých, ale i středních měst. S přístrojem TROPOMI můžeme pozorovat znečištění z jednotlivých elektráren, či jiných průmyslových komplexů, z velkých dálnic a můžeme sledovat i mnohem více námořních stop (cest) než dříve.“ TROPOMI je 10× lepší než předchozí ozon monitorující přístroj (OMI) při misi Aura NASA. Nyní je k dispozici rozlišení 3,5×7 km (hardwarově 7×7). “Představuje velmi hodnotnou pomoc při zlepšování našich znalostí o tom, jak rozdílné sektory přispívají k celkovým emisím kysličníků dusíku.”, dodal.
NO2 nad Evropou Zdroj: www.esa.int
Claus Zehner, manažer mise ESA Copernicus Sentinel-5P, poznamenal: “Ačkoli nejsme překvapeni tím, že pozorujeme (v datech ze satelitu) všechno to znečištění, jsme velmi šťastni, že satelit dodává to, co jsme očekávali.“ Vysoká prostorová rozlišovací schopnost je od této mise očekávána. „Je to přesně to, co je potřebné k monitorování znečištění ovzduší a k porozumění tomu, odkud pochází.“ Vincent–Henri Peuch z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (Medium-Range Weather Forecasts – ECMWF) řekl: “Monitorovací služba atmosféry Copernicus (CAMS) provozovaná ECMWF, z pověření EU, monitoruje data o kysličníku dusičitém v průběhu svých každodenních činností.“ Data o posledních asimilačních testech ukazují pozitivní dopad údajů z TROPOMI na kvalitu předpovědí kvality ovzduší. Vincent-Henri Peuch očekává, že během příštích měsíců se v CAMS posunou od monitoringu k provoznímu zpracovávání dat pro předpovědi kvality ovzduší.
Seniorní výzkumnice CAMS Antje Inness k tomu dodává: “V CAMS samozřejmě testujeme využití dat o kysličníku dusičitém v našem globálním předpovědním systému a věříme, že zavedeme jejich operační využívání později v letošním roce. Samotná data z TROPOMI ukazují ohromné detaily, ale kombinace předpovědních modelů a satelitního pozorování v rámci CAMS tomu přidává další rozměr.“
Globální zobrazení dat o NO2 ze Sentinelu 5P
Zdroj: http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/03/Nitrogen_dioxide_worldwide
Zatímco TROPOMI poskytuje neuvěřitelný pohled na mista znečišťující atmosféru shora, CAMS – předpovědní globální a evropský model převádí tyto informace a vyjadřuje je jako koncentrace kysličníku dusičitého, ev. jiných polutantů v troposféře. CAMS potom zpracovává předpovědi těchto hodnot na příští 4 až 5 dní.
Zdroj informací: http://www.esa.int/
Zdroj obrázků: https://www.google.com/…=1552547650311532
http://www.esa.int/…/Nitrogen_dioxid_worldwide_node_full_image_2.png
http://www.esa.int/…/Nitrogen_dioxide_over_Europe_node_full_image_2.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
…podle údajů Světové zdravotnické organizace je to cca 4,2 mil. úmrtí ve spojitosti se znečištěním ovzduší mimo budovy…
Vzhledem k tomu, že na Zemi žije necelých 8 miliard lidí a dožívají se průměrného věku okolo 70 let, vychází mi, že každoročně umře cca. 115 mil. lidí, především z důvodu věku. Tyhle ukazatele mají smysl, jenom pokud se z nich vyvodí, jak ovlivňují střední délku života, protože kdyby těch 4,2 mil. lidí neumřelo na znečištění vzduchu, neznamená to, že by jinak žili věčně.
“Evropská komise je extrémně spokojena s výkonem satelitu
…” Tahle věta mě děsí.
Lidi, nic moc neusuzujte z jedné fotky. Ta situace se stále mění. Když skočíte na jejich stránky, tak můžete vidět aktuální situaci i to jak to vypadalo třeba před měsícem nebo rokem:
Tady je Evropa, OMI Historic NO2 Data
https://www.airbusdefenceandspacenetherlands.nl/satellite-intelligence/air-quality-services/#
Třeba na PM 10 PM 5 a PM 2,5 je vzduch co si pamatuji z dat WHO v Evropě na tom podstatně hůř než v USA a články ze švédského tisku, jak naříkají nad tím, že Stockholm je na tom hůř než LA si pamatuji 🙂
The WHO study showed that the people of Whitehorse in Canada breathe the cleanest air, with only 3 µg/m3, whereas the figure for the Swedish capital Stockholm is 28. That is 8 µg over the recommended average.
Malmö is ranked as Sweden’s cleanest city out of the four measured, and the only one under the recommended average, with 18 µg/m3. On the same level is also Nottingham, Monaco and New Orleans.
Next is Umeå with 22 µg/m3, which compares to Chicago, Oslo and Geneva.
Gothenburg at 24 µg/m3 equals Marbella and Amsterdam, and Stockholm is found having the same air quality as Costa Rica’s San Jose, Thailand’s Phuket and Brussels in Belgium, 28 µg/m3.
The areas measured in Los Angeles were Long Beach, Glendale and Santa Ana, where the µg/m3 level reached 25.
The cleanest city in the U.S. was Clearlake in northern California, but also Miami, San Francisco and Denver rank above the first Swedish contester.
No ale zrovna tyhle online mapy NOx říkají něco úplně jiného. Stockholm permanentně modrý, LA permanentně hnědo červený.
Překvapily mne Francie a též USA, jsou prakticky, ve srovnání se zbytkem Evropy, čisté.
Tak ono se už dlouho ví, že třeba LA má dlouhodobě čistší vzduch než Amsterdam, Stockholm nebo Kodaň 🙁 Klíč je mizivé procento naftových motorů a malý poměr uhelných elektráren k celkové výrobě ( na rozdíl od Německa) .
Francie to potvrzuje, nemá prakticky žádné významné uhelné elektrárny a ocelářský průmysl.
Čím víc pozoruji předložená data, tím víc se mi na mysl vkrádá pocit, že data jsou upravována na něčí objednávku.
Těžko si představit kdo by měl takový zájem a jak by je mohl manipulovat když data jsou tak široká 🙂
Jaký by třeba mohla mít na data vliv organizace Greenpeace ? 🙂
Když spalováním Evropě tak propagované biomasy je zamořena celá střední Afrika ?
Tak ten Stockholm má daleko čistější ovzduší než LA. Jen si tu historii pěkně probrouzdejde. Zrovna LA je podle těchto map hodně špinavá díra.
https://www.airbusdefenceandspacenetherlands.nl/satellite-intelligence/air-quality-services/#omihistoric
Francúsko je najväčší producent jadrovej energie v EU, možno aj na celom svete. Jadro je nezrovnateľne čistejšie ako fosílie
Francúzko je najväčší producent jadrovej energie v EU, možno aj na svete. Jadro je nezrovnateľne čistejšie ako fosílie
Kysličník? To už se snad 50 let v odborné literatuře nepoužívá. A pokud se kosmonautix považuje za populárně vědecký portál asi by neměl taky
Máte sice pravdu, ale při popularizaci záleží dost na tom, kdo to dělá. Já jsem před těmi 50 lety studoval, tak si, s dovolením, snad můžu ponechat nějaké vzpomínky na mládí…
Berte to jako zábavný anachronizmus. Příště už jen podle toho poznáte, kdo ten článek psal.
pořád můžeme doufat že se české názvosloví vrátí, tak jako se nám vrátily vteřiny 🙂 ale co, zatím nám pořád,systematikům navzdory, drží názvy jako sirovodík, chlorovodík nebo obyčejná voda 🙂
vteřiny se vrátily, jak to myslíte? Vteřina je úhlová jednotka zatímco sekunda je jednotka času…
branky body sekundy branky body vteřiny to myslím 🙂
Nebo když se ještě dalo vytočit 112 přesný čas tak tam také hlásili vteřiny 🙂
mimochodem slyšel jsme na vlastní uši i jak někdo říkal úhlová sekunda 🙂
Já autorovi za ten kysličník děkuju. Jsem taky ze staré školy (ročník 1953).
Oxidu?
Ano, to je také použitelný výraz. V odborné terminologii je sice český výraz pomalu, ale jistě vytlačován oxidem, nicméně v běžných popularizačních článcích se používat může.
Promin Dusane, ze te opravuju, v odborne terminologii se pouziva jen kvuli tomu, aby se napsalo, ze kyslicnik je zastaraly nazev. Mam chemicke vzdelani a proste pres oci me to prastilo. Naprosto chapu autora i jeho duvody a podotykam, ze na popularizacnim webu ok.
Díky moc za názor! 😉
Souhlasím
Taky mě to trochu vykolejilo:).
Pěkný článek, takové mám nejraděj, ale kysličník jsem naposled slyšel asi v 80. letech.
Nemělo by se to používat, především v popularizačním članku. Právě kvůli vzdělávání.
Působí to na mě jako z doby obrozenců.
břinkoklapkostroj = klavír, myslivíř = student, čistonosopléna = kapesník, ap.
Jen to mate a odvádí pozornost a řekl bych, že hlavně hodně lidí neví o co jde a to možná i při použití moderních výrazů. Ideální je napsat vzorec např. NO2.
Podobně nevhodné jsou výrazy jako bilion, trilion. Lidi, kteří nemají v hlavě řádový odhad, o co vlastně v konkrétním případě jde, získají nulovou informaci. Pro většinu je to jen synonymum pro hodně…
Používá se dlouhá i krátká řada a kolikrát člověk narazí na špatný překlad z angličtiny a hned je to tisíckrát vedle.
jako by bylo problém použít mezinárodní zkratky G, T a pod. nebo např. 10na12.
To že tuhle jednoznačnost někteří nepoptávají jen ukazuje, že ve skutečnosti čísla v textu ani nevnímají.
Myslím, že NASA po misi Mars Climate Orbiter už ví jakou má používání mezinárodních jednotek a standardů hodnotu…
Ještě bych se rád zeptal, kdo má vlastně k datům ze Sentinelů přístup?
Obecně k datům z ESA satelitů? Od jaké míry jsou volně k mání?
taky mě ten kysličník praštil do očí, fakticky je to dobře, ale z hlediska anorganického názvosloví by se už neměl používat… 😀
Už v 80. letech nám tloukli na chemii do hlav, že „kysličník“ nemáme používat, ale používat „oxid“.
V populárně laické literatuře se to tak udržuje i 10sítky let poté co se v odborné literatuře nevyskytuje jen proto, že lidé nejsou z oboru a opisují název jeden od druhého.
Tak Čína, Německo, sever Itálie, JAR, to celkem dává smysl. Ale proč Kongo, Nepál a Kašmír?
Nevím kde vidíte Nepal Vy, ale ja ho vidím jen zeleno modrý. Trošku mu tam posílají popozdrav bratři z Indie.
Jinak mě potěšilo že většina čajových zahrad v Indii, Nepálu a Číně je max v zeleným.
Děkuji za hodnotný článek pro čajaře
V té Indii je to trochu jižněji – v údolních oblastech podél řeky Gangy a dále do Pákistánu k Islamabádu – všechno s velkou koncentrací osídlení, dopravou a průmyslem.
Oblast na jihu Konga / severu Angoly (žlutě) trochu koresponduje s těžebními oblastmi, ale nevím s čím identifikovat ty intenzivnější části. Je divné, že v těžebních oblastech jinde takto velké zvýšení koncentrací NO2 není vidět.
Jinak se popisuje, že NOx jsou produkovány při rozrušování hornin ohněm – ale nevím, jestli je to tento případ.
nechce se mi dávat link , protože někdy pak dlouho trvá než se to schválí tak pomoc pro Google :
Biomass burning in Central Africa: NOx, CO & aerosol animations from Sentinel-5 P & SUOMI observations
Díky za link. Jen mi to nevychází ve srovnání s Amazonií, kde se také podle zpráv porost vypaluje ostošest.
Jestli jsem to dobře pochopil, tak ta globální mapa je z března 2019. Možná se v těchto měsících v Amazonii a Inzonésii moc nevypalovalo. Docela zajímavá by byla série těch map, jak se to mění každý měsíc.
A také Indonézie má daleko nižší koncentrace.
v Kongu a Angole je hlavním zdrojem spalování biomasy a sekundárním zdrojem v celé Africe je provoz prastarých ojetin z EU, Japonska a USA .
Flek v jižní Africe je provincie Mpumalanga s 32 GW instalovaných uhelek
Tie prastare ojetiny sa mi nezdaju. Oxidy dusika generuju najma novsie motory (najma k euro 4 a euro 5) a tych asi tolko nie je. Dovodom su vyssie vstrekovacie tlaky (cca 2500 bar) kvoli efektivnejsiemu rozpraseniu paliva. Spotreba je sice nizsia ale pri tych tlakoch uz reaguje aj dusik zo vzduchu a tvoria sa oxidy dusika.
viete dat nejaku linku ?
Ja som celkom prekvapeny z tuch dat – podla distribucie sa mi nezda, ze by tak velkym zdrojom bola doprava a dieselove motory.
Indie, Nepál a Pakistán, pravděpodobně proto, že tam zemědělci na polích ve velkém volně spalují zbytky po slizni.