Včera večer jsme se rozplývali nad prvními podrobnějšími fotkami předaleké planetky Ultima Thule a jen o několik hodin později došlo k další mimořádné události. Podle oficiálních zdrojů přistála dnes ve 3:26 SEČ čínská sonda Chang’e 4 v kráteru von Kármán, který se nachází na jižní polokouli odvrácené strany Měsíce. Přesné souřadnice místa přistání jsou 177,6° V a 45,5° J. Jde o historickou událost – ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany Měsíce nedotkl měkce. Data mezi Zemí a sondou se posílají přes retranslační družici Queqiao – bez ní by nebyl možné komunikovat se sondou na straně Měsíce, kterou nikdy ze Země nevidíme. Začátek roku 2019 nemůže být z hlediska kosmonautiky lepší!
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Lander je vybaven sedmi vědeckými přístroji a kamerami, kterými bude prozkoumávat podmínky v okolí místa přistání. Počítá se i s vysazením 140 kg vážícího vozítka, které by mělo fungovat minimálně tři měsíce. Energii bude landeru dodávat radioizotopový zdroj, zatímco rover bude čerpat energii ze solárních panelů.
Po zveřejnění fotografie, kterou jsme použili jako náhledový snímek, se na internetu začaly množit otázky, proč má povrch Měsíce oranžovou barvu. Konkrétní vysvětlení neznáme, ale jsou tu minimálně dvě vysvětlení. První z nich je, že snímek má jen špatně zkalibrované barvy. Pokud máte digitální fotoaparát, nebo kameru, pak znáte výraz teplota barev – slunce, žárovka i zářivka dávají jinak barevné světlo. Tím pádem když se nezkalibruje bílá, tak může mít snímek posunuté barvy. Pak je tu ještě druhá možnost – že jde o skutečnou barvu povrchu. Nebylo by to překvapivé. Měsíc je sice z většiny šedý, ale to neznamená, že by na něm nebyly jinak barevné oblasti. Ostatně i Apollo 17 přistálo u něčeho, co dostalo název orange soil (oranžová hlína). Je to podobné jako se Zemí – ta je také většinou modrá, ale najdou se na ní menší oblasti s různými barvami – u Měsíce je to podobné, jen ne tak výrazné.
Zdroje informací:
https://directory.eoportal.org/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://krcom.cn/2656274875/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dv9h_MJWkAEkaZ_.jpg:large
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-12-07-06_00_11-index.php-959%C3%97660.jpg
Jestli to takhle, jako začátkem roku 2019, půjde dál, tak brzy budete muset přejít z článků 1+1 (jeden větší a jeden kratší) denně, na alespoň 1+2, nebo velice podstatně prodloužit nedělní kosmotýdeník. Úžasný! Kosmonautika opravdu opět žije a jede.
Je pravda, že ten nášup je momentálně nevídaný. Máme z toho ohromnou radost.
Houstone, máme problém. Nevím, zdali je chyba na mé straně (vlastně zcela určitě je), ale nemůžu si přehrávat tvoje pořady na mall.tv. Ze všech videí jsem přehrál jenom jedno. U všech ostatních se video stále načítá a načítá a i po několika minutách stále nic.
Tohle velmi často dělá AdBlock, zkusil bych ho deaktivovat.
Pane Majere,
i když si Vás za vaší popularizaci kosmonautiky vážím.
Trochu mne zklamal váš názor.
Dokud na tom vydělává kosmonautika, tak mi to ani v nejmenším nevadí.
Chybí zde trochu morální, chcete-li lidská dimenze.
V Číně je výzkum vesmíru striktně veden armádou a komunistickou ideologií.
Obdiv k technice a výsledkům vědy, by nikdy neměl být odtržen od lidských prav a humanity. To je cesta do pekla.
Vyžadujete na svém portálu slušnost, což je správně, ale trochu člověčenství by také nevadilo.
Víte, já hlavně chci měřit všem stejným metrem a oddělovat kosmonautiku od politiky. To jsou dva základní kameny, na kterých náš web stojí. Nechci se dostat do situace, abych se musel rozmýšlet, zda mohu nějakému projektu držet palce. Abych musel analyzovat, kdo jej provozuje, jaké k tomu má důvody a tak dále. Když jsem byl malý, tak mi připadalo směšné, když jsem od pamětníků slyšel, jak probíhala cenzura amerických úspěchů a jak se protlačovaly ty sovětské. Nechápal jsem, jak mohlo být něco takového možné. Jak ideologie ovlivňovala to, co je a co není správné. Proto se ani nyní nepřidám na stranu nějakého s prominutím kádrování – tohle dělají komunisti a je to špatné, zato tohle dělají Američané, tak je to dobré. Vždy a za všech okolností měříme všem stejným metrem. Jen díky tomu si můžeme vybudovat důvěryhodnou pozici. Když totiž s těmito základy někoho zkritizujeme, pak nemůžeme být obviněni z toho, že mu ubližujeme z ideologických důvodů. Stejně tak, když se někomu něco podaří, tak ho pochválíme. Z tohoto trendu nebudeme nikdy ustupovat – nechceme stranit ani Číně ani západu. Pro nás bude vždy kosmonautika kosmonautikou – bez ohledu na to, jaké motivy za ní stojí, nebo jaké státy ji provozují. Politiku nechme politikům, my budeme ke všem přistupovat stejně nezaujatě.
P.S. Celá kosmonautika stojí na odkazu Wernhera von Brauna, který sbíral první zkušenosti metodami, které jsou dnes považovány za špatné. Takže i když je vývoj něčeho motivován úmysly, které nejsou dobré, neznamená to, že výsledek nemůže přinášet dobré věci.
to Petr: Tak podle Vaší logiky bychom neměli brát pozitivně třeba ani žádné naše Československé vědecké úspěchy z doby 1948-1989 ? Na mě ideologické moralizování působí trochu směšně, když srovnám třeba Čínu a Indii a v které z těch zemí se má průměrný člověk lépe.
To Petr: A myslíte, že teď můžeme fandit Americe, když je tam u kormidla „ten zlej“ Trump? A nebo musíme počkat až tam bude zase nějakej „sluníčkovej“ Obama?
Ty to tam máš taky slušné vylízaný… Ty budeš Pražák, co?
Tak takhle opravdu ne! Na tohle tu skutečně zvyklí nejsme! Rozhodně je u nás nepřípustné jakkoliv slovně napadat ostatní diskutující! Na podobný diskusní styl okamžitě zapomeňte. I s názorovým oponentem se dá diskutovat slušně!
Snažím se pochopit, jak to myslel pan Petr. Pan Majer má ale také pravdu. Dát zde větší prostor ideologiím by byla cesta do pekla. Myslím si, že ten antipolitický přístup je zde v pořádku. Na druhou stranu je ale dobré si stále uvědomovat, že kosmonautika vždy bude vrcholem a hrotem reálných vojenských technologií, které mohou být takto použity.
Ďalší z technických úspechov Číny na poli nepilotovanej kozmonautiky. Gratulácia.
Otázka, trochu off topic a hlavne dúfam, že sa tu toho nechytia nejakí popierači 🙂 Takže: všimol som si, že čínske fotky a videá hrajú tak trocha do žlto-hneda, kdežto fotografie povrchu Mesiaca z Apolla sú skôr do šediva, resp. s ľahkým nádychom fialovej (ľahký prechod svetlo-tieň). Je to filtrami, alebo sú fotografie upravované, tak ako z Marsu (čo dodnes nechápem, ale ak je to len hoax, tak beriem späť).
Dodatočne by som chcel celej redakcii kosmonautixu zapriať všetko dobré do Nového roku a čím viac takýchto článkov. Ďakujem.
Krásný nový rok i Vám! Co se barev týče, popisuji to už v článku. může jít o špatné vyvážení bílé, ale druhou možností je, že se skutečně jedná o naoranžovělou horninu. I Apollo 17 s tím mělo zkušenost. Svou roli mohla sehrát i tehdejší fotografická technika. Možností je mnoho.
Pokud jde o barvu povrchu, asi bych to viděl na to špatné vyvážení. Stačí se podívat na video ze sjetí Yutu na povrch Měsíce. Barva je podobná, ale je vidět, že Yutu sám nemá věrnou barvu. Takže ho můžeme použít na kalibraci. Pozdější snímky povrchu už byly barevně jinde.
https://www.youtube.com/watch?v=Dr0gYGHBP5c&t=7s
Tímto se Čína definitivně zapsala do historie dobývání vesmíru. Pokud doteď víceméně opakovala to, co už tu bylo, tak prvenství v přistání na odvrácené straně Měsíce je jasný zápis.
Možná by stálo za úvahu upravit větu, že „ještě žádný lidský výtvor se odvrácené strany měsíce nedotkl.“ To samozřejmě není pravda, dopadů bylo několik (třeba Ranger 4, dva Lunar Orbitery, Okina, LADEE…)
Jasně, měl jsem napsat měkce. Opraveno.
Na Měsíc se chystají Indové, Izraelci a soukromníci. Bude tam živo.
Na jedne strane uspech pro Cinu, na druhe strane z nouze ctnost.
V podstate toho vseho mohlo byt dosazeno v 70tych letech, kdyby nebylo zruseno Apollo, akorat by tam nejezdilo vozitko, ale byl by tam, flexibilni a pracovne efektivnejsi clovek.
A veci jako farmareni, ziskavani nerostu, stavebni postupy, experimentalni prumyslova vyroba, to vse mohlo byt touto dobou davno za nama. Ted na Mesici mozna pilotovane pristanem obezlickou pres DSG(to neni kritika DSG, ten projekt se mi moc libi) a tohle vse nas teprve ceka.
Z politickeho hlediska by tehdejsi americka lunarni zakladna mozna nakopla Cinu tak, ze by zanechala hlemyzdiho tempa a misto sondy a robota na odvracene strane Mesice by tam meli treba zakladnu. Stejne tak Rusko, nemelo by Mir a Buran, ale lunarni stanici a po rozpadu Sojuzu, by to meli alespon jako dlouhoveky technicky pomnik misto MIRu, ktery rizene zahucel do oceanu.
Váš pohľad je príliš zjednodušený. Cesta na Mesiac síce uskutočnená bola, ale ostať tam trvale by bola iná liga. (Aj keď aj mne osobne sa to pozdáva). Treba si uvedomiť, že štartovalo len 10 Saturnov k Mesiacu (6 ho dosiahli a úspešne pristáli). Na druhej strane, trvalá základňa na Mesiaci by si vyžadovala pravidelné návštevy a teda trvalo vyrábané a vypúšťané rakety veľkosti Saturn V. Pri ich cenách by sa to dlho pokrývať nedalo. Nehovoriac o Apollo 13 probléme. Pri väčšom počte štartov by sa dala predpokladať aj väčšia šanca problémov. (Hoc v svojej dobe na úrovni, dnes by sa už asi nik neodhodlal letieť v pôvodnej konfigurácii na Mesiac). Skončenie epochy Apolla otvorilo nové epochy.
Mir aj ISS, hoc nám to príde niekedy zbytočne komplikované a bez zmien, prinieslo rozvoj a hlavne nazbieranie skúseností. Možno v budúcnosti Mesačná základňa prinesie podklady pre základne na Marse …či niekde inde.
U Rusov by som Mir a Buran už vôbec nepokladal za koniec snahy dosiahnuť Mesiac ale skôr za budovanie cesty ako sa k tomu dopracovať.
Sověti se přece o Měsíc snažili přímo, bohužel pro kosmonautiku nedokázali postavit funkční superraketu. Plky o cestě na Měsíc přes stálou stanici byly jen mlžením poraženého v Moon Race. Létat na Měsíc přes nějakou stanici je jako cestovat z Ostravy do Brna přes Plzeň.
Jina liga to nebyla, bylo to logicke pokracovani programu Apollo.Dokonce se s nim i pocitalo. Rozhodovalo se mezi Apollo Applications a STS.
“ Skončenie epochy Apolla otvorilo nové epochy.“
Skonceni Apollo otevrelo slepou vyvojovou vetev STS, ktera zazdila na skoro 50 let pilotovane lety pouze na nizkou obeznu drahu.
„Na druhej strane, trvalá základňa na Mesiaci by si vyžadovala pravidelné návštevy a teda trvalo vyrábané a vypúšťané rakety veľkosti Saturn V.Pri ich cenách by sa to dlho pokrývať nedalo.“
To nevidim jako problem, start STS byl ve vysledku mozna i drazsi nez jeden start Saturnu. A tolik startu Saturnu jako se delalo STS za rok by bylo mozna potreba jen v pocatecnich fazich vystavby zakladny.
„During the operational years from 1982 to 2010, the average cost per launch was about $1.2 billion. Over the life of the programme, this increases to about $1.5 billion per launch“
A ted presne nevim, kolik ze stal start Saturnu 5, kdyz naznacujete ze byl tak drahy?
STS vychazi 1.2 mld. za start v prumeru za roky 1982-2010.
Pardon jeste zdroj:
“During the operational years from 1982 to 2010, the average cost per launch was about $1.2 billion. Over the life of the programme, this increases to about $1.5 billion per launch”
https://www.forbes.com/sites/carolpinchefsky/2012/04/18/5-horrifying-facts-you-didnt-know-about-the-space-shuttle/#7385cfcf9d44
Otázka ekonomiky Apollo Application, Saturn V a STS je úplne mimo pri porovnaní s vojenským rozpočtom USA. Stačilo by 10 možno 15 percent presunúť na kozmonautiku a boli by sme už trvalo na Mesiaci a v začiatkoch na Marse. Takže je to len o prioritách a tie radšej nekomentujem. Je mi to skôr ľúto.
Stále to záleží na tom ako kto ráta. NASA uvádza 450mil. $ per mission pre STS:
https://www.nasa.gov/centers/kennedy/about/information/shuttle_faq.html#1
Pre Saturn V podľa miery inflácie by to bolo +/- 566mil. $ – wiki source
Problem je, že propočtom na kg, by bol efektívnejší Saturn. Na druhej strane, ktohovie či by boli možné opravy Hubbla a podobne.
STS sa mi nezdá ako slepá ulička, podobne ako N-1 u Rusov. Koncept bol správny, tak povedzme, že realizácia predbehla dobu.
Jenom bych dodal, že systém Apollo – Saturn byl pro trvalý provoz opravdu nesmírně nebezpečnou záležitostí. Výstavba základny by vyžadovala vývoj nového jednorázového dopravního systému pro náklad, třeba využívajícího i rakety Saturn. Musela by se vyvinout i velmi spolehlivá technika automatického přímého přistání, neb výpadek by znamenal obrovské problémy – viz ISS a řetězové nehody zásobovacích lodí. Pro základnu na měsíci navíc téměř nelze využít místní zdroje. Jejich těžba i zpracování vyžaduje úplně nové metody a především velký zdroj energie. To neumíme řešit ani dnes. Atd… Mě připadá odbočka k raketoplánům docela logické rozhodnutí, i když ekonomicky to byl nesmysl. I když to tak zpočátku nevypadalo. Ale jak se říká, dobrý pokus. Samozřejmě, Skylabů mohlo být víc. I když do budoucna by asi loď Apollo pro mise byla zbytečně luxusní … atd.
A vůbec, zase jsem se zakecal, při tom novém roce. Pardon. Holt mě to tenkrát moc žralo. Až dost později jsem to pochopil.
V cem podstatnem z hlediska rizika se bude treba lisit SLS-Orion od Saturn Apollo?
Co se tyce zasobovani a vypadku, zakladna nemusi byt ze zacatku trvale obydlena, nicmene na Mesici byly nalezeny zasoby ledu, moznosti farmareni, skladovani, energetickeho prisunu jsou defacto neomezene.
Problematiku ziskavani surovin z mistnich zdroju, tim se zabyvaji agentury uz od Apolla a mozna i pred, co se tyce energetickeho zabezpeceni, tak jista komplikace je soucasny postoj k jadru, i kdyz treba Cina se s tim parat nebude , tak pro zacatek je potreba opravdu asi vystacit s kombinaci solarnich clanku a akumulatoru.
Na druhou stranu na Mesici je mira slunecniho svitu predvidatelna, tak v tom nevidim problem. FVE se stale vyviji, uz jsou myslim i FVE folie, tak mozna bude z hlediks vyroby , komplikaci s prepravou FVE varianta dokonce vyhodnejsi nez atomova. Jevi se mi to i zhlediska rozsireni energetickych kapacit jako flexibilnejsi reseni nez jaderny zdroj. „Placnout“ dalsi FVE pole lze v podstate kdekoliv. Samozrejme lze kombinovat obe varianty.
V 19 stoleti objevitelske vypravy zazily mnohem vetsi katastrofy nez se staly za celou eru pilotovane kosmonautiky. Jenom na Franklinove vyprave pri hledani severozapdni cesty zemrelo pres 100 lidi. Dnes je mozna problem v tom, ze i prijatelna mira rizika se poklada za tezky hazard. Cesta na Mesic nebude nikdy z hlediska bezpecnosti vylet autem za pratetou do Horni Dolni.
Za chvili to bude 50 let od posledni pilotovane mise na Mesic,
teoretizovat o vsech moznych rizicich, hledat dalsi a dalsi komplikace lze donekonecna, obavam se ,ze kdyby se takto chovali nasi predci, tak jsme dnes nekde na urovni pozdniho stredoveku.
Apollo aplications byl Skylab.
Základna na Měsíci je něco několikařádově náročnějšího než nějaké výpravy Apolla. Vždyť i ten skok dvou lidí na Měsíc byl možný jen díky rozsekání celého projektu na podčásti, které se hned zahazovaly a nechávaly po cestě, kdy nakonec to co se dostalo na Měsíc a pak hlavně zase z povrchu Měsíce zpět byli jen dva lidé a pár desítek kilogramů měsíční horniny. Kosmická loď musela zůstat zaparkovaná na oběžné dráze Měsíce, protože ta ztráta energie přistáním celé lodi a zase startem zpět by byla obrovská. Na přistání byl lunární modul skvělá motokára. Ale jen motokára. Když šel lunární modul dolů, měl 15 tun. Zpátky nahoru k lodi se ale vracelo jen 5 tun, z toho půlka bylo palivo. Takže když prázdný dorazil k velitelské lodi, měl 2,5 tuny. Tedy jako nějaké velké SUV. A i tyhle 2,5 tuny u Měsíce nechali, aby je nemuseli urychlovat na cestu zpět k Zemi a tam nedej bože zase brzdit. Takže celý tenhle „turistický výlet“, i když si domů vezete jen „pár šutrů“, stál na samé hranici možností té velké rakety na začátku. Na něco většího to fakt nemělo sílu. A i u toho Apolla už začali lidi v Americe mrmlat, že to fakt stojí sakra moc peněz. A měli pravdu.
Hawk: Jo. sluneční svit je na Měsíci fakt dobře předvídatelný. Dva týdny světlo, dva týdny tma. Brrr. I když Země v úplňku je asi super, když je poloměr skoro 4 krát větší a tedy asi dává skoro 16 krát víc světla.
maro:
„Apollo aplications byl Skylab“
To neni zdaleka cela pravda, dale to bylo:
AES (Apollo Extension Series) Lunar Base
LESA (Lunar Exploration System of Apollo) Lunar Base
https://cs.wikipedia.org/wiki/Apollo_Applications_Program
Hawk: No jo. Vlhké sny vizionářů z NASA. Ok. Dva Saturny jsou víc než jeden. Ale samozřejmě to podstatné je hned ta druhá věta ve Wikipedii: Apollo Applications Program byl americký projekt NASA z roku 1965, který navazoval na projekt Apollo a měl využít dosaženou vysokou úroveň americké kosmické techniky. Kvůli nedostatku finančních prostředků byl radikálně omezen.
To víte, pokud jdou do toho programu už docela podstatná procenta ze státního rozpočtu, tak už se dost normálních lidí začne ptát „co za to?“. Na tom Měsíci už jsme snad byli a stálo to balík. Tak další šutry už snad vozit nemusíte. Máte snad dost materiálu na zkoumání i tak, ne? A až z toho zkoumání něco kloudného vypadne, tak možná uvidíme, jestli ještě něco zaplatíme. Jó, kdyby tam doletěli i Sověti a začali tam stavět základnu tak to by byla jiná. Ale to snad nehrozí. Vždyť oni se teď spíš snaží něco většího lepit na oběžné dráze. Širokou věřejnost zajímá především bezpečnost, pak prestiž a až nakonec možná nějaký výzkum.
„To víte, pokud jdou do toho programu už docela podstatná procenta ze státního rozpočtu“
Necela 1.5 % fed. rozpoctu v roce 1972 a v dobe pristani na Mesici 2.31% rozpoctu . Pod vyrazem podstatne procento si asi kazdy predstavujeme neco jineho.
https://www.theguardian.com/news/datablog/2010/feb/01/nasa-budgets-us-spending-space-travel
Hawk: No to pozor. 2,3 procenta je sakra balík. Nejdřív totiž musíte odečíst všechny mandatorní výdaje. Tedy peníze na školy, zdravotnictví, údržbu silnic a infrastruktury, obranu, policii, záchranné systémy, úřednický aparát. Nic z toho se nesmí zastavit. A pak máte zbytek, který rozdělujete. A z toho už to může klidně dělat třeba 15 procent a to už se lidi začnou ptát proč to nedat radši na podporu universit na projekty výzkumu boje s rakovinou.
“ sluneční svit je na Měsíci fakt dobře předvídatelný.“
Opravdu předvídatelný – narozdíl od Marsu, kde vám prachová bouře zcela zásadně omezí výrobu energie na hodně dlouho. Proto je z tohoto hlediska rizikový spíše Mars.
A co se týče možných potíží se zásobováním – stačí, aby návratový modul byl neustále připraven ke startu zpět. Základna na Měsíci se totiž vydrží dobře i bez lidské přítomnosti.
maro 3.1.2019 (21:37)> A nezapomeňte na to, že albedo Země je cca 0,3 a Měsíce cca 0,1. To mrznutí o lunární noci by za to stálo.
Člověk je možná efektivnější pokud to porovnáváte stylem „Jeden člověk versus jedno vozítko za jednu hodinu“. Ale ten člověk potřebuje mnohem náročnější a hlavně spolehlivější zázemí, asi by tam těžko mohl být roky (a cesta k Měsíci a zpět je pekelně drahá), spotřebuje na provoz mnohem víc zdrojů… Takže v přepočtu na náklady je to vozítko ve skutečnosti efektivnější.
Ale ten člověk zase potřebuje systémy, jejichž vývoj více pomůže zlepšit život na Zemi než v případě vývoje systémů vozítka.
Ten člověk je mnohem univerzálnější – takže dokáže věci, které vozítko nedokáže. Tedy muselo by být konstrukčně mnohem složitější a tím i podstatně vyšší možnost poruchy.
Dovolil bych si k tématu zajímavý odkaz na DW:
https://www.dw.com/en/china-lands-change-4-probe-on-dark-side-of-moon/a-46938770
Především stojí za zhlédnutí druhé video:
When will humans return to the moon?
K zamyšlení i The Guardian, tkerý trochu varuje před ambicemi Číny:
Zdroje v našem vesmírném okolí jsou značné a možná nebudou mít všichni stejnou představu o tom jak je využívat a komu patří…
https://www.theguardian.com/science/2019/jan/03/china-probe-change-4-land-far-side-moon-basin-crater
No, zdroje se ještě hóódně dlouho nebudou moci rozumně využívat. Ovšem probíhá už zábor území. V době letů Apollo tvrdily všechny strany, že vesmír patří všem a společně a bla bla bla…. Obvšem v už v letech devadesátých prohlásil jeden s Bushů … nevím už který … že vše co je nad oběžnou dráhou družic musí patřit výhradně USA a nikdo tam nemá co pohledávat. No, pak to nějak utichlo a teď ty zábory pro budoucí těžbu … a OSN nic. Takže pomalu totéž. A kdo stojí opodál a kdo je silnější … Bože, to je fakt ošklivá úvaha.
Velký a nezpochybnitelný úspěch Čínské kosmonautiky.
1969 Neil Amstrong: Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.
2019 Slova Čínského komentátora: Je to první krok Číny k ovládnutí vesmíru.
Jenom tak trochu k zamyšlení.
V euforii člověk říká velká slova, která ve skutečnosti myslí jinak. Vzpomeňme na legendární zvolání: Přepište dějiny! 🙂
Kdepak je to přesně v kontextu jejich vnímání světa, dokonce si dovolím říci, že i euforie byla připravená/řízená/dávkovaná předem.
Mám poměrně dost kontaktů jak přímo s čínskými firmami, tak s expaty kteří pracovali(pracují) dlouhodobě v Číně.
To čemu se u Američanů v Evropě, vlastně trochu hloupě, smějeme, tedy lásce k vlasti, přehnanému nacionalismu a představě, že jsou nejlepší, je proti čínskému chování/přemýšlení a vnímání vlasti jen slabým odvarem…
Velký úspěch Čín ovšem přesně postřeh Petra, velký úspěch meganacionalistů 🙂
Dokud na tom vydělává kosmonautika, tak mi to ani v nejmenším nevadí. 😉
Když už se probírá tak trochu politika tam mohu z osobní zkušenosti potvrdit do puntíku to co říká frank. Je třeba si uvědomit, že už přes 6000 let lidské historie je Čína (Zeme středu) totalitní stát (dříve cisařství). To nevymítíte ničím to je už v genech.
Ale vždy když se někomu něco takového podaří vždy to zasluhuje obdiv.
Ja musim potvrdit totez .
Stacila kratka navsteva Ciny k tomu pochopit, proc se Cine rika “Rise stredu”.
Oni si tak rikaji hlavne Cinani sami, ale mysli to smrtelne vazne! Oni se proste citi stredem veskereho dosazitelneho “uzemi”. V prenesenem i doslovnem smyslu slova.
Pres nepopiratelne vedecke uspechy musim rict, ze jednou budeme mit Problem.
po dekadach dominancie zapadu uz nevieme co od dobroty, a tak sa vyzivame v sebaobvinovani – staci si precitat zopar diskusii na webe a clovek ma pocit, ze za vsetko zlo na svete moze zapad, a hlavne USA 🙂 Mozno nam silny egoisticky konkurent na vychode len prospeje :))
frank: Ale to je přece normální, že každá větší země má za „střed světa“ právě sebe. Angličani si podle toho udělali poledníky, ale to je jen jejich věc. Když se podíváte na Atlasy světa, tak zjistíte, že Američani mají úplně jiný než Evropani a ti zase úplně jiný než Číňani a Asiati obecně. Každý z těch tří má svůj kontinent na té roztažené elipse světa samozřejmě uprostřed. Jak taky jinak. Když se podíváte na fotky Země od Měsíce, tak americké děti mají v učebnicích především ty, kde je dobře vidět celý americký kontinent. Evropské děti zase ty, kde je dobře vidět Afrika a Evropa. No a asijské zase ty, kde je Asie. Jak prosté, milý Watsone. Všechno je to už od dětství.
Na jedné straně jsem rád, že se Kosmonautix drží tématu (a neupadá jako Osel). Na druhou stranu stranu je ta poslední poznámka D.Majera hodně naivní, peníze se na výzkum vždy dávaly pro zvýšení moci. Z tohoto pohledu je čínské prohlášení upřimnější než Armstrongovo.
Raději budu naivně věřit v lepší svět, než abych se nějak aktivně podílel na jeho zhoršování. 😉
Já sice nejsem světonázorem v Moskvě ani v Pekingu, ale osobně v nejnovějším čínském počinu vidím především nesmazatelný zápis do historie kosmonautiky a prvenství, které samozřejmě nelze překonat 🙂 Přistání na odvrácené straně Měsíce je opravdu husarský kousek, který nejen že se zatím nikomu nepodařil, ale ani se o to nikdo ještě nepokusil. Přitom odvrácená strana je tak zajímavá oblast, že by vědci dali ledvinu za dopravení nějakých vzorků na Zemi. Čína to zvládla a má ode mě 100%. To je vše.
„ale ani se o to nikdo ještě nepokusil“
Víte laické veřejnosti se špatně vysvětluje rozdíl odvrácené strany Měsíce.
Pokud by tam USA vyslali vozítko – tak spíše jen nahrají na mlýn konspirátorům co se týče Apolla.
Pro člověka nijak zvlášť nezajímající se o kosmonautiku – výzkum měsíce skončil právě projektem Apolla.
Dál už je jen Mars.
Prostě raději si jiní zvolili Mars a nebo Venuši.
To je tedy skutečně velmi neotřelá myšlenka, že NASA ignoruje odvrácenou stranu Měsíce kvůli konspirátorům, aby jim nenahrála 🙂
Ne, ale pokud by NASA poslala vozítko na Měsíc – budou to mnozí brát jako důkaz pokroku zpět. Tedy není schopna teď poslat lidi – tak pošle alespoň vozítko. A to za podobné peníze jako na Mars.
Pane Majere, asi jste přesně nepochopil o čem jsem psal.
Nejde o zatajování nebo nadržování jedné, nebo druhé straně.
Jde o posuzovaní a směřovaní vědy a výzkumu a tomu jaké má cíle.
Představa, že každému měříte stejně, že politiku nechcete zatahovat do kosmonautiky, to je přeci naivní.
Existuje politika institucionalizovaná, to je politika stranická vládní, parlamentní.
Pak existuje politika přirozená, občanská.
Z které se odvíjí občanské postoje.
To neznamená že musíte politikařit, ale spíše posuzovat události pravdivě, otevřeně a v kontextu v kterém se dějí, a jaký je jejich smysl a cíl.
Uvědomil jste si, že kdyby jste chtěl takovouto nezávislou a svobodnou platformu (popularizace kosmonautiky) provozoval v Číně, že by jste neměl sebemenší šanci.
Nechci někoho školit nebo moralizovat, nemám takové ambice ani schopnosti.
Chci pouze jemně upozornit, že určitá netečnost, která je třeba myšlena dobře, může vest k fatálním koncům.
Také apelovat na Vaši profesionální erudovanost, v oboru který je pro mne amatérskou záležitostí a projevem fandovství.
Ať si to připouštíte nebo ne, mate určitou zodpovědnost, v tom že oslovujete spousty lidí svými projevy a názory.
Člověk obtížně může být nestranný, měl by vědět na jakých základech stojí a jaké hodnoty vyznává.
Nakonec je to vidět v názorech přispěvatelů vašeho portálu kteří vyjadřují náklonnost nebo obdiv tomu, nebo onomu.
Někteří jsou ortodoxnější a víte asi co si o jejich názorech můžete myslet.
Jiní to umí zaobalit a podprahovým zpochybňováním, například jasných úspěchu v dějinách kosmonautiky a vytvářením dojmu nestrannosti a rovnosti všech protagonistů v dobývání kosmu.
Troufnu si říct že je to určitá snah o manipulaci, v tomto případě – kosmonautice.
Závěrem, svět není černobílý, pouze někde je více světla a někde zase více tmy.
V tom by se měl člověk orientovat.
Pane, máte velice podivuhodné názory. Podle vašeho pohledu na svět bychom asi správně měli úplně ignorovat vše co v té „špatné“ Číně nového vymysleli, objevili, úspěšně provedli. Je to asi tak stejně hloupý názor jako kdyby někdo chtěl, aby se nikde nepsalo o nových čínských rychlovlacích, letištích, objevech v genetice, nových velkých mostech, přehradách, olympiádách. Prostě aby lidé pořád žili v představě, že v tom „zlém království“ se stále žije ve slaměných chýších. A vlastně stejně byste určitě chtěl (ne)informovat i o všech ostatních potenciálních „nepřátelích“, tedy asi všech, kteří s námi nejsou v NATO, že?
Je to úplně stejně padlé na hlavu jako jen vzpomínat v nenávisti na Rakousko-Uhersko, které samozřejmě bylo stejně totalitním královstvím (Karel Havlíček by mohl povídat) a dokonce pro Česko i „žalářem národů“.
O zjevne ani podprahove ideologicke skoleni nestojim. Clanky zde mi prijdou naprosto ok, jsem rad ze se do toho netaha politika.
K diktatorskym rezimum v politicke rovine pristupujeme dost selektivne(Syrie vs Saudska Arabie napr.), tak nechapu proc resit s prominutim takove pitomosti jak moc se mame ci nemame radovat z neciho uspechu.
A kdyz autori do toho zacnou zatahovat politiku, tak se z fora stane brzy diskuse na urovni Novinek krizenych s Idnesem.
Já rozumím, o co panu Petrovi jde. Ale nemyslím si, že by to byla správná cesta. Pan Majer a zbytek redakce sepisují články na základě faktů a až na výjimky se politice vyhýbají, což je dobře, protože to by do toho zatahovali nutně i své osobní názory a to by bylo špatně. Navíc u většiny projektů politika ani roli nehraje. A pak jsme tu my, obyčejní čtenáři a diskutéři, kteří se občas nad některým tématem více nebo méně politicky pohádáme, což je normální, jsme jen lidi. A to, myslím, bohatě stačí. Polarizace názorů se projeví v diskusi.
Pokud jde o samotnou kosmonautiku, tak čistě vědecké úspěchy typu Chang’e 4 a blížící se návratová pětka u Číny rozhodně zaslouží bezvýhradnou pochvalu, stejně jako případný úspěšný start ruského Spektru-UF do L2 a pak třeba i to, pokud se podaří položit ExoMars 2020 na povrch Marsu. Toto vše je jen a pouze o vědě a je to v pořádku.
Píšete, co by bylo, kdybych tenhle web založil někde jinde – to je takové co by, kdyby – založil jsem ho tady, takže to řešit nemusím. My skutečně nebudeme brát ohledy na to, kdo jakou sondu postavil, jaké je tam politické zřízení, nebo jaké ponožky nosí manželka tamního náměstka ministra financí. My řešíme kosmonautiku – nic jiného. Politika se řeší na tuně míst internetu, tady jen když proniká do kosmonautiky ovlivňujícím způsobem – třeba vládní shutdown v USA.
Pokud svými názory, že je fér přistupovat ke všem stejně a bez předsudků, ovlivním i ostatní, pak jsem za to dokonce i rád. Raději budu vypadat naivně a věřit v lepší svět, než abych se aktivně podílel na budování hranic.
P.S. Spolehněte se, že diskusi sledujeme. Když někdo překrucuje historii, je na to řádně upozorněn.
Jako když let Apolla 8 byl, o vánocích, názván trapným teatrálním představením ve stylu maximálního cirkusového efektu? Nebo, pod stejným článkem, dálší americká astronautka měla na ISS další zdravotní problémy?
Na to jsme, pokud se nepletu reagovali – minimálně na ty zdravotní problémy.
V diskusích se objevuje lecos. To je o čtenářích, nikoli o redakci. A od toho tu jsou další diskutéři, co to dotyčnému dají sežrat.
Pokud bude zalozeno ministerstvo pravdy a ideopolicie, tak budete mit pred sebou slibnou karieru.
Bez osobních reakcí, prosím. Děkuji.
Vážený pán Majer, ja Vám tlieskam. A ďakujem za tento Váš príspevok. Plne sa s ním stotožňujem.
Děkuji za Váš názor.
Já neodsuzuji úspěchy Čínské kosmonautiky a vědy, ani nikoho nekádruji, o nikom neříkám že má hloupé názory.
Jenom jsem chtěl trochu upozornit že věda má i jiné rozměry, než úzce odborné.
Jsou to vize a smysl pro které je dobré jí fandit.
Například vize Elona Muska, nebo u nás astrofyzika pana Grygara.
Jsou to legitimní občanské postoje chránící svobodu a demokracii.
A to se týká všech zemí které cíleně zneužívají vědu ke svým sobeckým zájmům.
Jenom takový malý příklad.
Jak by jste okomentoval rozmístění zbraní ve vesmíru které nás budou ohrožovat, ať je tam rozmístí kdokoliv.
Tak jak Vás zprostředkovaně znám, asi by vás to nenechalo v klidu, nebo se mýlím?
Děkuji vám za čas který jste mi věnoval.
P.S. některé reakce diskutujících na moje názory jsou dost ideologické a zpolitizované.
Rozmístění zbraní ve vesmíru zakazují mezinárodní dohody. Jejich porušení bych neschvaloval. To by totiž nebyla kosmonautika.
P.S. To politizování jste do diskuse donesl právě Vy. Ostatní to tak jen rozvíjeli.
Petře, myslím, že bychom se spolu politicky dost shodli. Ale tady přece nejde o čínské aktivity zaměřené proti čemukoliv. Jde prostě jen o vědu a taky o to, že se dosáhlo něčeho výjimečného, co nám (tedy aspoň mě) dělá radost. Na tom nevidím vůbec nic závadného a není potřeba tu událost relativizovat.
Rádo se stalo, krásný rok 2019 i Vám. Já věřím a jsem přesvědčený, že to dopadne dobře.
Dosazeni neceho lze hodnotit vcelku objektivne.
Ale jak chcete hodnotit smysl a cile? Podle officialnich zdroju bude cil makovy, podle ctenare A nudlovy podle ctenare B cokoladovy.
Podle obcana A bude smysl kulovy, protoze nebude mit levnejsi pivo. Podle obcana B to bude treba splnenim smyslu zivota.
Pokud se redaktori kosmonatutixu rozhodli hodnotit jen dosazene vysledky a snazi se nehodnotit smysl, cile a politiku, je to, myslim, asi to nejlepsi co mohou v ramci snahy o objektivni informovani udelat.
Myslim si, ze vam Dusan jiz dostatecne vysvetlil svuj princip oddeleni faktickych odbornych informaci od politiky (se kterym naprosto souhlasim). Ja bych k tomu jenom poznamenal, ze pokud by Dusan mel podobny web tady u nas v Cine, tak by se do zadnych problemu nedostal. Jenom by ten web vypadal asi trochu jinak – spis by mel podobu specializovaneho kanalu na nektere z mistnich socialnich platforem (weibo, weixin). Ostatne na podobnych kanalech se jiz spoustu let bez vetsich problemu kosmonautika rozebira a je tam spousta zajimavych informaci jak o cinske, tak o zahranicni kosmonautice (z posledni doby treba skvele komentare o pruletu kolem Ultimy Thule od cinskeho vyzkumnika na Caltechu).
Díky za názor a předání zkušeností přímo z místa!
Díky bohu :-))) že se sem netahá politika . A moc dík za hezký článek. Tedy spíš za všechny články.
Není zač. 😉
Malinko OT ale co je se startovacima stupněma všech Apoll? Jsou na orbitu měsíce nebo jsou nejak zniceny?
10 – odeslán na heliocentrickou dráhu.
11 – zůstal tehdy na orbitě a zřejmě už dávno dopadl.
12,14,15,17- nasměrovány na dopad.
16 se nepodařilo nasměrovat k povrchu, takže to není úplně jasné. Klidně mohl skončit na HD jako 10 a nebo také dopadl.