Téměř na den přesně po 13 měsících od zahájení prací byla dokončena stavba kovové kostry mobilní obslužné/montážní věže pro novou evropskou raketu Ariane 6. Postavená konstrukce dosahuje výšky 100 metrů a dominuje tak celé startovní rampě s výměrou 150 hektarů. Osmá a poslední střešní traverza byla na své místo uložena 30. listopadu. Obslužná a montážní věž bude v dalších měsících postupně doplněna o stěny, kromě toho bude vybavena pohyblivými podlahami, které umožní přístup k různým úrovním rakety připravované ke startu. Nosná konstrukce bude vybavena i jeřábem s nosností 45 tun. Po kompletním dokončení bude tato věž vážit 7 000 tun, což je srovnatelné s Eiffelovou věží. jen s tím rozdílem, že celá konstrukce bude pohyblivá – podvozky přitom dodala česká firma UNEX z Uničova.
Celá budova má hned několik úkolů. Obecně se dá říct, že poslouží k závěrečnému sestavování rakety Ariane 6, což se skládá z několika samostatných úkolů.
- Vztyčení centrálního stupně s pomocí jeřábu.
- Instalace dvou nebo čtyř urychlovacích bloků P120C
- Vyzvednutí a připojení horního stupně
Projekt rakety Ariane 6 byl od začátku zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti nového nosiče. Inženýři při projektování využili zkušenosti, které získali při stavbě ramp pro rakety Sojuz a Vega, které již na Kosmodromu v Kourou stojí. První start z nové rampy by měl proběhnout při premiéře Ariane 6, který je stále plánován na rok 2020.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://blogs.esa.int/spaceport/files/2018/12/2018-11-30-Portique-mobile-A6_2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dt4gMhlW4AAgQpd.jpg
Na tomto videu pekne vidno ako to bude vo finale vyzerat a ako sa to bude spravat (od 41 sekundy) https://youtu.be/yYZiCdhQeSE?t=41
Naprostá paráda, navíc několikanásobná česká stopa.
Takovéto konstrukce občas dávám co příklad toho, že moderní technologie se nerovnají jen tomu, co vyleze z tiskárny,co lze vytisknout, že se neobejdou bez lidí, kteří umí dělat rukama věci, které unesou 800-900 tunovou raketu , most pro vlak, nebo loděnici pro 300 metrovou loď co jim přivezou on-line dárky z Číny 🙂
Tak si dali záležet na konkurenceschopnosti a proto šli touto cestou? Není lepší horizontální sestavení a vývoz na rampu, kde se pak celá sestava postaví do startovací pozice?
logisticky je to těžší, ale raketa ušetří nějakou hmotnost vlastní konstrukce, která pro vertikální sestavu může být o dost“ subtilnější“ než v případě konstrukce, která se z horizontální do vertikální zvedá a to myslím nakonec rozhodlo…
Mohl byste toto tvrzení nějak doložit? Ptám se proto, protože se mi to nějak nezdá. Raketa se totiž zvedá nenatankovaná, takže z hlediska konstrukce tam nevidím žádný důvod, proč by měla být jiná.
I nenatankovaná raketa musí mít nějakou pevnost aby přežila napřimování, my jsme na škole počítali kdysi jenom nosníky, ale taky vycházelo, že čím je delší tím víc potřeboval materiálu aby unesl sám sebe, nejsem si jistý, jestli při zvedání do vertikální pozice je podepírána celá délka rakety, ale myslím si, že není.
Navíc jak raketa, tak platforma pro náklad i náklad samotný nemusí počítat s horizontálním a následně měnícím se pevnostním namáháním, které je u větších a delších nákladů určitě relativně velké, připravuje se jen na zátěž vertikální…
Taky připojení nákladu v případě horizontální montáže a předchozích zkoušek motorů vyžaduje sklápění navíc pevnější připojení k raketě… jako kluk jsme stříleli rakety s vajíčky( pointa byla dopravit vejce nerozbité na zem 🙂 , na stojící raketu válcového průřezu stačilo prakticky jen položit, zkuste si vajíčko připevnit tak aby na 50-70 cm raketě drželo v případě že trup rakety položíte a pak zvednete 🙂 určitě budete muset použít víc materiálu:D
tady se bude zvedat taky, sice jen první stupeň, ale i tak
Chyba je už v úvaze, že by se A6 zvedala nenatankovaná. Tedy samotná raketa samozřejmě ne, ale motory na TPH prostě na rampě nenatankujete 🙂
No a když už se stejně musí tyhle motory zavěšovat na vztyčené raketě tak vážně nemá smysl řešit něco jiného…
Malý příklad z oblasti pevnosti a stability:
Vezměte si papír A4 smotejte ho spojením dlouhých stran, překrytí asi 2cm (na šířku palce). Vznikne vám válec podobný struktuře rakety a nádržím. Spoj můžete slepit.
Když natočíte válec do vodorovné polohy, jeho kruhový tvar se změní na ovál (šišku). Jakékoliv zatížení horní stěny způsobí kolaps a zlomení (např. položte gumu doprostřed stěny).
Když postavíte válec na podstavu a na horní okraj položíte špejli, na kterou zavěsíte gumu, papírová struktura odolá.
Aby nedošlo u rakety ve vodorovné poloze ke zborcení, je potřeba válec vyztužit prstenci (skružemi) a také zvětšit tloušťku stěny nejen konstrukce, ale i nádrží, které mají podobný tvar. Tím se navyšuje hmotnost. Když nechcete výztuže, musí se zvětšit tloušťka.
Ještě se dá ten válec natlakovat plynem, to taky pevnost podstatně zvýší. Jinak je jedno jestli ty nádrže zvedáte v hale nebo na rampě, otočit je musíte tak jako tak.
Vertikální sestavení je konkurenceschopnější,neboť umožnuje vynášet i náklady,kterým horizontální sestavení nevyhovuje.
Ano, to chápu a vím, ovšem je dle mého názoru i dražší nebo ne?
Pochybuju,že by to v tomto případě bylo levnější,když se vychází z pětky,která se sestavuje vertikálně a je na to vybaven i kosmodrom.
Samozřejmě s nadsázkou, dle posledních dní, se až chce říct. A to nestačí jen velkej stan, kousek betonový plochy, zvedací plošiny pár jeřábů a srovnaný písek v okolí? 🙂
Na to se dá odpovědět jediné, záleží na tom, kdo to bude platit. Pokud to budete platit vy, tak to jistě stačí, ale pokud vám to zaplatí někdo jiný, tak se řádně rozšoupnete a postavíte si k tomu obrovskou věž. 🙂
Nesmíme zapomenout, že taková raketa by asi musela mít nohy 🙂
Jestli narážíte na SpaceX – tak to co staví je pouze testovací zařízení pro testování přistání. Pokud to někdy poletí – tak to budou jen malé skoky.
To není skutečná raketa.
To jakože když se to dostane do vesmíru, tak to není raketa? A co to tedy je? Letadlo? Balón?
To nepoletí na oběžnou dráhu.
To bude dělat pouze malé skoky pro nácvik přistání.
Je to něco jako funkční model rakety – jen trošku větší.
V Uničově pracuji, sice né v UNEXU, ale i tak mám oddly satisfying pocit 🙂 Dobrá práce!
V UNEXU se v minulosti (možná i v současnosti) vyráběly velkorypadla a zakládače s pásovými podvozky pro hnědouhelné doly, které byly hmotnější než uvedené rakety takže proto měl UNEX výrobní zařízení a i zkušenosti.