Evropská družice Sentinel-5P funguje skvěle a může si připsat další úspěch. Její přesná měření atmosférického ozonu se nově začala používat pro denní předpovědi kvality ovzduší. Družice vypuštěná v říjnu roku 2017 je prvním zástupcem evropského programu Sentinel, který je zaměřený čistě na sledování naší atmosféry. Celý program Sentinel pak disponuje různými jinými typy družic, které sledují jiné aspekty naší planety, takže ve výsledku je možné složit velmi podrobný obraz s mnoha detaily. Na palubě Sentinelu 5P najdeme pokročilý multispektrální snímkovací spektrometr Tropomi nizozemské výroby. Jeho úkolem je vyhledávat v různých částech elektromagnetického spektra unikátní stopy nejrůznějších plynů. Díky tomu může zmapovat širší spektrum látek mnohem přesněji a s lepším prostorovým rozlišením než kdy dříve.
Dříve než se čekalo, byly do projektu CAMS (Copernicus Atmosphere Monitoring Service), který je součástí evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts), zařazeny i údaje o ozonu, které Sentinel 5P posílá prakticky v reálném čase. Tyto údaje jsou nyní započítávány do analytických modelů a předpovědních systémů.
V životě není nic stoprocentně černé ani stoprocentně bílé – krásným příkladem je právě ozon. Vysoko v atmosféře je extrémně důležitý, protože právě tato vrstva chrání život na Zemi před škodlivými ultrafialovými paprsky. Pokud se však ozon dostane do nižších vrstev atmosféry, stává se z něj nežádoucí látka, která navíc představuje hlavní složku průmyslového smogu. Jeho vdechování může způsobit dýchací potíže, ale jeho působením trpí i rostliny.
Než se CAMS rozhodl začít využívat data o ozonu z družice Sentinel-5P, bylo potřeba je nejprve podrobně sledovat a ověřovat. Data byla poprvé využita v červenci letošního roku a CAMS je nejprve používal k jakési experimentální verzi předpovědních modelů. Šlo o výpočty, které probíhaly paralelně s těmi dřívějšími, takže bylo možné srovnáním objevit jakýkoliv problém. „V první řadě je potřeba říct, že pro zapojení nových dat do výpočetního řetězce bylo potřeba udělat hodně práce,“ vzpomíná Antje Inness, hlavní výzkumnice programu CAMS a dodává: „Pak mohla začít vědecká fáze. Pasivně jsme monitorovali přijatá data a spolupracovali s týmem z německé agentury DLR, abychom řešili případné problémy. Nyní může začít spojování dat. Nové údaje tak již ovlivňují předpovědi systému CAMS.“
„Krátce po startu družice Sentinel-5P vloni na podzim jsme začali sledovat celkový sloupcový objem ozonu prakticky v reálném čase pro naše výzkumné experimenty a od července pro náš provozní systém,“ doplňuje Vincent-Henri Peuch, vedoucí celé služby a pokračuje: „Ukázalo se, že data mají vysokou kvalitu a nyní je začínáme v našem systému aktivně využívat.“
Úspěšná integrace dat potěšila i manažera mise Sentinel 5P, Clause Zehnera: „První využití dat v systému CAMS můžeme považovat za významný milník. Nemůžeme být v tuto chvíli spokojenější.“ CAMS také sleduje údaje o oxidu dusičitém a oxidu uhličitém, které vypadají slibně a do budoucna se nabízí možnost jejich využívání v předpovědních modelech.
Sentinel-5P má ke sledování atmosféry vynikající předpoklady. Kromě špičkového technického vybavení mu k tomu pomáhá i schopnost sledovat pod sebou pásy široké 2600 kilometrů. Díky tomu může tato družice zmapovat celou Zemi během 24 hodin! Všechna měření, která Sentinel-5P provádí, jsou „sloupcová“, což znamená, že pokrývají kompletní hloubku atmosféry v daném místě.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/17180331-1-eng-GB/Air_quality_monitoring_for_Copernicus.jpg
https://www.esa.int/…/working_on_tropomi/17071212-1-eng-GB/Working_on_Tropomi.jpg
https://www.esa.int/…/14552874-1-eng-GB/Sentinel-5P_in_the_cleanroom.jpg
Vizualizace některých dat ze Sentinelu:
http://pr-samira.chmi.cz/SamiraMapServer
Bližší informace o projektu SAMIRA:
https://samira.nilu.no
Díky moc!
Zamyšlení lajka který o problému moc neví a skládá si střípky. Vždy když se mluví o ozonové díře tak jsem to chápal tak že oznón je plyn který je ve vysoké vrstvě atmosféry kde chrání planetu před zářením a že oznónová díra je vlastně část kde ozón chybí, jelikož ho zlikvidovali či nějak rozložili jiné námi produkované chemické látky. První co mě napadlo je zda by nešlo chybějící ozón na zemi produkovat a vypouštět do atmosféry aby se zase doplnil a díra uzavřela (kdyby to šlo tak by se to jistě dělalo ale nedělá takže to je jistě blbost). Samozřejmě nic nevím o tom zda by se tím nevyprodukovala zase spousta dalších škodlivin ale po přečtení tohoto jsem vlastně zjistil že ozón je člověku a rostlinám škodlivý takže by to asi jen tak ani nešlo pouštět do atmosféry a dle přiloženého videa to na mě udělalo dokonce dojem že ani tak nechybí jako že na hraně té díry spíše padá spíše dolů níže než by měl být, jako když ho tam něco táhne. Rozumí tomu někdo natolik aby toto vysvětlil?