Falcon 9 vyrazil dnes v 19:16 našeho času k obloze a vynášel zásobovací loď Dragon na šestnáctou misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Tento úkol se podařilo bez problémů splnit a Dragon je momentálně bezpečně na oběžné dráze a k Mezinárodní vesmírné stanici by měl dorazit v sobotu 8. prosince dopoledne. Součástí startu mělo být i přistání prvního stupně nosné rakety na vybetonované ploše floridského kosmodromu. Už ze záběrů, které jsme viděli během přímého přenosu bylo jasné, že něco není v pořádku. Sestup byl rozkývanější než obvykle a stupeň také poměrně rychle rotoval. Režie pak přepnula záběr na horní stupeň a komentátor následně potvrdil, že stupeň dosedl do vody.
Elon Musk nenechal fanoušky kosmonautiky dlouho čekat a během pár minut na svém Twitteru zveřejnil aktuální informace. Podle nich za neúspěšné přistání mohla závada na jednom z roštových kormidel, která mají za úkol ovládat sestup stupně v atmosféře. Konkrétně se závada objevila na pumpě hydraulického systému, který pohybuje s kormidlem. Stupeň však i přesto zahájil brzdící zážeh (kvůli bezpečnosti však nikoliv nad pevninou, ale nad vodou) a měkce tak dosedl nedaleko pobřeží. Podle Muska vypadá stupeň nepoškozeně a neustále posílá data. SpaceX už na místo vyslala loď, která zajistí jeho vylovení.
Grid fin hydraulic pump stalled, so Falcon landed just out to sea. Appears to be undamaged & is transmitting data. Recovery ship dispatched.
— Elon Musk (@elonmusk) 5. prosince 2018
Tato nehoda znamená první neúspěšné přistání prvního stupně na pevnině v historii. Zatím pokaždé se přistání na pevnině podařilo. Ale každá série jednou končí – v tomto případě po dvanácti úspěšných přistáních na pevnině. Musíme si uvědomit, že přistávání stupňů je pořád sekundární úkol. Hlavní bylo vynést loď Dragon, což se podařilo. Mise tedy bude hodnocena jako úspěšná. Z nehody se SpaceX zcela jistě poučí a získané informace pomohou předcházet podobným událostem v budoucnu.
Zdroj: Přímý přenos SpaceX
Na závěr ještě drobné upřesnění – V přenosu si někteří diváci všimli, že zhruba šest minut po startu odletělo od prvního stupně cosi bílého a kruhového. Nedokážeme sice přesně identifikovat, oč šlo, ale není příliš pravděpodobné, že by tato událost nějak souvisela s neúspěšným přistáním. Z prvního stupně Falconu se před přistáním velmi často oddělují různé kusy ledu, izolace či sazí. O něco podobného mohlo jít i v tomto případě, byť tvar onoho objektu mohl být matoucí.
Musk ještě po prvním tweetu upřesnil detaily spojené s konstrukcí poškozeného čerpadla. Podle jeho slov je čerpadlo jen jedno a některé přistávací systémy prostě nemají zálohu. Dále uvedl, že i když je přistání kritické pro pozemní bezpečnost, tak není kritické pro splnění mise. Po této události možná SpaceX přidá záložní čerpadlo a s tím související potrubí.
Pump is single string. Some landing systems are not redundant, as landing is considered ground safety critical, but not mission critical. Given this event, we will likely add a backup pump & lines.
— Elon Musk (@elonmusk) December 5, 2018
EDIT 5. prosince 21:05
Musk dále uvedl, že přerušení záběrů z prvního stupně v přímém přenosu nebylo správné. Slíbil také všem brzké zveřejnění videa z palubní kamery. Slib dodržel během čtvrt hodiny!
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DtrEN4oVYAAC0A1.jpg
I přes ten problém si s tím software docela poradil.
pri navrhu softveru sa myslelo aj na takuto moznost. ktovie co vsetko museli koderi v spaceX vyriesit kym zacali falcony lietat a pristavat.
ale o video je suprove a tie spontanne reakcie su bozske 😀
najkomickejsie aj tak vyzera to vyklopenie noh, sice do vody ale nohami napred 🙂
Ale stupeň bojoval ze všech sil… Hluboká poklona řídícímu systému. Čekal jsem, že ho odpálí ve vzduchu, nebo přistání bokem a výbuch.
Stejně hlodá červíček – co by se stalo, kdyby i tak přistával na pevninu (i když je to samozřejmě z bezpečnostního hlediska vyloučeno).
Myslím, že keby pristával na pevnine, podarilo by sa mu to. Na videu je vidieť, že pekne pristál, no keďže to bolo vo vode, prevrátil sa. Každopádne kvôli bezpečnosti to nechceli skúšať.
Aj tak palec hore!
Kdyby pristal na pevnine, tak by se mu to nepodarilo :-(. Je to smutne, ale neumim si predstavit, jak by mohlo.
Lahvas shozeny dnem dolu z 10cm na koberec asi zustane stat (ne, nestravil jsem poslednich 20 minut experimenty s lahvacem). Lahvac roztoceny okolo svisle osy spadne prakticky s jistotou, protoze energie rotace nebude disipovat rovnomerne. Roztoceny lahvac ze ctyrmi nozickami se zasekne o jednu z nozicek, otoci se okolo ni a skaci se urcite.
Kdyby to byl casty problem, tak by se asi vyplatilo udelat bud:
– plosinu cca 10m v prumeru, ktera by se mohla roztocit sychronne s raketou (ale jestli dokaze prvni stupen pristat s dostatecnou presnosti, aby to k necemu bylo je otazka).
-plosinu na vzduchovem polstari, ktera by se roztocila s raketou.
Ale v zasade je pitomost vymyslet plosinu, pokud tahle situace nebude nastavat moc casto. Elon tweetnul, ze cerpadla hydrauliky od tech grid fins nejsou zalohovana a ze to asi zmeni. Tim by vyrazne poklesla pravdepodobnost opakovani problemu.
Tak se podívej na video přistání a uvidíš, že se té rotace před dosednutím zvládl zbavit.
Ta rotace se před přistáním zpomalila díky vyklopení nohou. Rozhodně se podle toho videa úplně nezastavila. Ono taky jak by mohla, když zjevně přistával na jeden motor.
Je to stejný efekt jako když baletka nebo krasobruslařka roztáhne při piruetě ruce.
Ten příměr s lahváčem moc nesedí, je jinde těžiště a taky je jiný průměr základny
před dosednutím rotaci takřka zastavil, vzhledem k nízko položenému těžišti a konstrukci nohou by poposkočil s klouzl, ale podle mě by to ustál, na moři to taky tancuje
Zastavit rotaci je jedna věc, přistát na určeném místě se zaseklým kormidlem je druhá.
problém je v tom, že při nízkých rychlostech, tj. chvíli před přistáním toho kormidla už moc nezmůžou a veškeré síly od řízení řízení jsou od vektorování tahu motoru, proto to dokázal srovnat.
na záběrech je krásně vidět jak usilovně pracují verniérovy motorky hned jak se začne raketa točit, ale asi není překvapením že ve vyšších rychlostech je kormidla prostě přeperou…těsně předtím než zhasne motor a raketa se okamžitě začne kácet do vody je vidět, že rotace opravdu ustala.
Když rychlost klesne, tak se kormidla nemají o co opřít a stabilizační trysky mohli rotaci zastavit.
„Engines stabilized rocket spin just in time, enabling an intact landing in water!“
https://twitter.com/elonmusk/status/1070399755526656000
Přesně tak, bezpečnost především. 😉
Úhel naklopení trysky centrálního motoru je teda pořádný. Ono to tak na papíře nevynikne, jako v reálu.
Tak jsem si říkal. Je vidět, že to je celkem mocná raketa když se dokázala vyrovnat s takovým náklonem a ještě k tomu v rotaci. Já jsem spokojen. Inženýři mají super nová data pro analýzu!
No příště to chce mít Of Course I Still Love You zaparkovanou u pobřeží pro případ nutnosti ,,nouzového“ přistání.
Nebo spis postavit takovej crash landing pad. Jenom obyc betonovou plochu v mistech kam miri v pripade chyby levnejsi nez OCISLY. Kdyby se preci jenom povedlo pristat tak ok, kdyz ne, tak se rozmazne tam kde by to nevadilo.
Přesně to o čem mluvíte uz SpaceX má, říká se tomu moře, kam míří stupeň celou dobu, a kurz na LZ změní v poslední chvíli, a to jen v případě že je vše v pořádku, proto je přístavní stále jen experimentální…
Nu , karma. Vzpomínáte, kdo v “ Stopařův průvodce Galaxií“ objednal a zaplatil výrobu nové Země ? Myši !! No a co jsme dnes dali myším na cestu? Plesnivé papáníčko. Tak to se potom ale nedivme… 🙂
anoooo 🙂 ďakujem za spríjemnenie večera (aj keď bolo to iba vo filmovej verzii ktorá sa fakt nevyrovná knížke, ale aj tak :)))) )
Myši vyrobily i původní Zemi (v knize i ve filmu). V knihách je pak víc verzí Země (jednu vyrobili delfíni), takže je jen otázkou, na které z nich žijeme my 😉
jasné 🙂
Kazdopadne i filmova verze je paradni!
Video z 1. stupně při přistání na vodní hladině:
https://www.youtube.com/watch?v=SMIc4tZPBaA
Díky, doplníme to do článku.
Tu je aj vidieť ako to čľuplo :
https://www.youtube.com/watch?v=LFdep0qCmYA
pb 🙁
🙂 Nevadí !
Povedal by som že zlyhali roštové kormidla, vôbec sa nehýbali.
Send in the memes.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=43&v=nSsZGnc5j6o
Ano jako ve filmu (10/10).
Stihol to len tak tak. Ale stihol. Škoda, že tam nebola nejaká plošina.
Tak to je veliká smůla pro Space X.
Zajímalo by mne, jaký dopad bude mít dnešní událost na certifikaci Falconu 9 blok 5 pro pilotovaná lety od NASA? Sice se jedná o selhání přistávací fáze, ale stále jde o mimořádnou událost. Snad to nepovede k delšímu odkladu Crew Dragonu.
Na vynášení jakéhokoliv nákladu to opravdu žádný vliv nemá.
Tak na vynášení nákladů to má asi stejný vliv jako Muskův vztah k alkoholu a drogám.
Takže jsem taky zvědavý, jestli se to nějak neprojeví.
Bobecek maly …
Nějak se k tomu warpu dohrabat musíme 🙂
Je naprosto neskutečné jak systém raketu dokázal řídit!!!
Náklon po vyklopení nohou byl obrovský a stejně to dokázala vyrovnat! Neuvěřitelné co to dokáže… Opravdu klobouk dolů!!
Škoda toho přistání na pevninu, skoro to vypadá, že by to vyšlo, při přistání byla rychlost malá a stupeň vertikálně.
Spousta lidí si neuvědomuje, jak extrémně složité je pro systém řídit s takovouto poruchou. Je to skoro na vlastní inteligenci systému a rozhodování, co je špatné, co způsobuje poruchu a co ji dokáže nějak stabilizovat. A vůebc ustabilizovat tak nestabilní věc jako je 50metrová trubka se zapáleným motorem proti směru pohybu… Neskutečné…
Normální systémy v případě anomálie, viz třeba i autopilot v letadle, zcela selžou, např jeden ze 4 výškoměrů ukazoval špatně a autopilot četl právě z tohoto a dotáhl to tak daleko, že poslal letadlo v noci do oceánu a 300 lidí mrtvých… Je opravdu smutné jak nedokonalý autopilot byl…
Plně souhlasím, tahle videa ukazují neskutečnou bytelnost a odolnost Falconů, stejně jako vynalézavost jejich konstruktérů. Opravdu klobouk dolů.
Myslím, že to trochu přeháníte. Řídící systém F9 dělal prostě to co dělá normálně. Zaseknutí roštového kormidla mu to ztížilo víc než „jen“ nějaké poryvy větru, ale inteligenci bych za tím nehledal. Můj obdiv mají tentokrát hlavně konstruktéři naklápění trysek.
V případě výpadku „čidel“ by F9 dopadl stejně jak to letadlo. Tedy tvrdě…
Inteligence rozhodně ne, je to prostě chytře navržený systém.
To záleží na tom, jak jsou ta čidla využita v řídícím systému, spadnou se dá i na jedno když si řídící systém bere jeho hodnoty jako jediné správné a na ostatní se nekouká (ten případ s letadlem), nebo se dá systém nastavit tak, že bude rozhodovat mezi víc hodnotami podle nejlepší shody, všechno se dá
tady mě překvapilo něco jiného, kormidla všechna zaseklá v náklonu, stupeň jde do rotace a software do dokáže ustát a přistát, kloubouk dolu před těmi, co to programovali
Nebyla výchylka roštových kormidel reakcí na rotaci?
Kdyby to byla reakce na rotaci, byly by vychýleny na druhou stranu.
Ne, vycházím z tweetů EM, selhala pumpa a přišli o řízení všech kormidel, holt ta hydraulická pumpa je jedna a kormidla se řídí ventily
tiez si nemyslim ze by boostre disponovali AI, ale nie je to zly napad 🙂 V pripade poruchy by v sekunde analyzovali vsetky data, odhadli pricinu poruchy a pokusili sa ju eliminovat (napr. zaklopit vadne kormidlo). V bezne prevadze by interna AI napojena na vsetky cidla v rakete mohla napriklad hladat naznaky bliziacej sa poruchy (napr. praskliny, neobvykle vibracie apod.)
Je to sci-fi, hodne Muskovej firmy 🙂
Hello believers,
až na to, že docela nedávno sám Velký Musk varoval před vývojem AI.
On sice varoval pred AI ale uz nie pred tou, ktora ma sluzit Neuralinku 🙂
Tak zas tak extrémní „umělá inteligence“ v tom opravdu nebude. Prostě normální regulace až k hraničním podmínkám. A že to zvládá je proto, že to už prostě někdy aspoň při simulaci zažil a tak to má ten software prostě pokryto.
Velmi sa mi to pacilo ale nejaku vyznamnu zlozitost by som za tym nehladal. Moze stacit, ze ten samotny system riadenia je dost vseobecny a robustny a teda dokaze si poradit aj s touto anomaliou. Mozno ten system o poruche ani nevedel a vedel o nej len nejaky nadradeny system planovania trajektorie. Su to spekulacie ale dobre navrhnuty riadiaci system by sa s tym mohol vysporiadat. Prakticky sa zmenila a znizila autorita riadenia (yaw/pitch) a skoro uplne odstranila autorita riadenia nad roll (kompenzovali iba reakcne trisky). Stupen sa uviedol do rotacie, ktora skor jemne stabilizovala aj ked vznikal wobbling. Zaujimave mi tiez prislo hlavne riesenie thrust vectoringu, ze stihalo.
Škoda, je krásně vidět celou dobu přistávacího zážehu jak je jedno roštové kormidlo zaseklé a je nakloněné ke straně. To vyvolalo rotaci. Ale i s ní to první stupeň báječně zvládl, skoro by člověk řekl, že by přistání na pevnině klaplo, ale kdo by si takový risk vzal na triko.
Komunikace ze strany Elona exkluzivní. Tak se informuje o neúspěchu, který se tím okamžikem komunikace již tak nedá nazývat.
Jestli jsem to pochopil spravne, tak vysadila hydraulika, ktera ovlada vsechna kormidla. Jestli tohle predvedl bez pomoci (ba co vic system nepomahal, ale skodil) jednoho celeho z hlavnich pristavacich systemu, tak to je cista fantazie.
Vidím to stejně. Jednoznačný úspěch – sice se nepodařilo splnit to, co se čekalo, ale tohle je možná ještě užitečnější než úspěšné přistání.
Přesně, letová obálka se zase posunula
tahle data jsou cennější než tucet přistání
NASA chce po SpaceX tusim sedm startu rakety bez uprav nez povoli let s astronauty..Musk uz oznamil,ze prida cerpadlo..nedelam z toho zavery astronauty to nakonec ani zdrzet nemusi,ale takova jsou fakta..
To je dobrá otázka. Ta pumpa je systém, který v době práce rakety není aktivní, tudíž by jeho změny neměly souviset s certifikací nosiče.
Ale těch sedm startů se bude počítat až od DM-1, která dostane finální verzi heliových nádob.
Mě to přijde jako kdyby jeden z motorů ztratil tah, možná vlivem namáhání při přistání nebo chyba vektorování některého z motorů.
Motory jsou v tom nevinně, chyba byla na pumpě hydrauliky roštových kormidel.
Bude zalezet na tom jak rychle k te uprave eventuelne dojde,ale casu je na to opeavdu dost,tak je to spis problem teoreticky..zajimalo by mne jestli tyhle veci smlouvy s NASA rozlisuji,jestli technologie pro navrat pomiji nebo s nimi pocitaji a pak to nejak presneji popisuji..ve smyslu,ze vse nejak souvisi se vsim
Já to to vlastně chápu jako úspěch. Šlo o perfektní otestování nouzového systému. Jen přemýšlím, že pokud mám 4 roštová kormidla a pokud tomu ještě dobře chápu tak selhalo jen jedno z nich,tak i přesto se nepodařilo zamezit nadměrné rotaci stupne. Je velká pravděpodobnost,že selže jedna součást z většího počtu součástí než z menšího? Proc není tedy třeba 5 roštu aby selhání jednoho nebyl problém? Pro každé kormidlo je jedna pumpa? Nebo je jedna pro všechny ale pak nechápu proč nefungovalo jedno kormidlo. Závada rozdělovacího ventilů?
Podle všeho je pumpa jen jedna a ani ostatní kormidla se moc nehýbala.
Video je parádní!! Koukl jsem se alespoň 3 x, máte pravdu kormidla se nehýbou ani jedno. Jak tu někdo psal že rotace byla zastavená a druhý že riziko dané energie se otočí přes jednu ze 4 noh to se také stalo jeto krásně v tom videu vidět. Kinetická energie tam byla. Ty přistání jsou nejkrásnější fází z celého startu.
No, stane se. Motorické přistání je mimořádně složitá operace a přece jen 100% úspěšnost nelze předpokládat. Konec konců, důležitý je náklad, který stojí obvykle 5 až 10x tolik co nosič. A statistika přistání je opravdu i tak obdivuhodná.
Ak by pristaval na pevnine, tak by spadol na bok a zrejme by sa neopravitelne poskodil. Takto ho mozu rozobrat a nieco z neho pouzit na stavbu noveho F9.
Mohli by tam mat tu lod Mr. Stevens a chytat ho do siete 🙂
Ano, viem, ze prazdny F9 ma 22 ton, je horuci a pred pristanim ide z motorov horiaci plyn. Vyzva pre Muska 🙂 🙂 🙂
Nevim, ale jestli morska voda neopravitelne poskodi tak banalni vec jako je aerodynamicky kryt (banalni v porovnani s f9) tak bych rekl, ze z tohoto stroje nic opravovat nebudou.
Napad s chytanim f9 do site je zajimavy. Sice by to bylo daleko, daleko obtiznejsi, ale zato by znicili 2 lode misto jedne.
Titanová roštová kormidla by asi použít mohli, těm by slaná voda vadit neměla a zdeformovaná snad taky nebudou. Jinak asi toho moc k použití nebude…..
Ešte zabúdate na hydraulickú pumpu roštových kormidiel 😀 😀 😀
Osobně mi přišlo, že se kously později již všechny 4 nohy – když je k jejich ovládání jen 1 čerpadlo které selhalo, tak by to dávalo smysl. Napadlo mě hned, že se asi rozplácne o přistávací plochu a rozrejpe ji, ale pak jsem si vzpomněl, že se spíše bezpečnostně rozplácne vedle moře s explozí zbytku paliva. No a pak vidím, že roztařením nohou se rotace zpomalila a vlastní přistání, kdyby bylo na pevnině, by málem nakonec zvládle.
Takže než zklamanej jsem byl překvapenej, že trubka přistála a v klidu si lehla do moře, upšoukla si bezpečnostně zbytkem paliva bokem, jak opilec na Silvestra, který se opřel o seď, škitnul pšouknul a volně se položil na bok podél zdi a začal chrupkat. :O 😀
Co se týče vypnutí záběru, tak v dané situaci, kdy na to kouká kvantum lidí a natáčí to i ze země, bylo utnutí na nic. To EM pochopil a proto ihned uvolnil i jejich záběry. To řežie přenosu zblbla.
Kdyby to bylo daleko volně na moři, kde by nebyly nezávislé záběry, tak by záběry tak rychle neuvolnili. Přece jen známe škarohlídy plivající na SpaceX za všech situací jak jen můžou. Tímto zdravím, jistě nejen já, např. slečnopaní D. Tenzer, která má dnes díky tomu jistě předběžné vánoce a bouchla minimálně flašku Moetu za nepodařené přistání. 😀
Ty nohy začnou otvírat pneumatické válce na helium a „dorazí“ je na místo setrvačnost při deceleraci.
Moje soukromá simulace přistání na pevnině vyšla na pravděpodobnost úspěchu 50%. S ohledem na rotaci + kývání nejde dost přesně predikovat poloha noh vůči ose náklonu. Nejpříznivější případ je, pokud se dotknou země dvě nohy najednou: tím se rotace ihned zastaví a při daném náklonu to raketa jakž takž ustojí. Nejhorší případ naopak je, že se dotkne jedna noha a ta, co je za ní (po směru rotace)je vysoko – následuje rotace kolem dotknuvší se nohy až do okamžiku, než se dotkne další noha, a spodek rakety to tedy „odkopne“ o několik metrů stranou a to nikoli v příznivém směru pod těžiště, ale do boku. Tím náklon stoupne, a jde to k zemi.
Za této situace by tedy byl pokus o přistání na pevnině nezodpovědný hazard, s mnohem horšími následky, než předvedené demo toho, co je oficiálně slibovaný postup pro podobné případy.
Moje simulace proběhla bezlahváčovou metodou, za pomoci špejle a trubičky od toaleťáku. Produkuje to mnohem méně hluku.
Jinak mně fakt pobavila hláška v diskuzi (šlo o doplnění záložního čerpadla)“času je na to opravdu dost“. Je to sice pravda, ale uvědomil jsem si, že kdyby šlo třeba o SLS a tuto hlášku by někdo pronesl na schůzi manažerů NASA, byl by nejspíš polapen do sítě a zašněrován do svěrací kazajky 🙂
Teď jsem si představil takováto selhání hydrauliky u přistávající BFR:(
Nu to je vidět o jak mnoho složitější BFR musí být…
To si nemyslím, BFR/BFS by mělo být stavěno od začátku na úrovni dopravních letadel, takže systémy by měly být několikrát zálohované.
U dnešních letadel je to tak daleko, že některé systémy mají dvě až tři zálohy a u některých poruch se i po poruše všech záloh dá přistát.
Jak jsem psal výše, byť že v letadlech je vše zálohováno atd. Ale s prominutím nad tupostí toho autopilota, který četl pouze z jednoho ze dvou/čtyř výškoměrů, který navíc ukazoval -8stop, což je kravina, mohl usoudit, že to je blbost. Místo toho poslal ledadlo do oceánu a 300lidí mrtvých…
Dost mě tohle zklamalo jak extrémně nedokonalý autopilot byl…
Tak, to by jsme měli k tomu že Block 5 už bude beze změn, byť uznávám že přidání redundantních systémů v tomto případě asi nebude významná změna.
No vida, zajímavá pirueta.. Nejdříve selhání francouzské Arien 5, potom ruského Sojuzu a teď amerického Falkonu. Raketová technika bude vždycky zrádná a nevizpitatelná..
Jaké selhání, vždyť ta raketa doručila náklad tam kam měla, o takových ke selháních se může ostatním jen zdát
Přesně tak, z toho komentáře by se mohlo zdát, že selhala celá mise. Ale hlavní úkol byl splněn, přistání stupně je jen bonus navíc.
Selhání? Ba naopak, excelentní práce techniky…
Totálně selhala čeština
Samozřejmě, uznávám, jediný Sojuz nedoručil svůj náklad tam kam měl, ovšem v případě Ariane 5, nezlobte se na mě, ale když si ta raketa zamíří jiným směrem.. Představte si, že by dopadla na obydlenou oblast??!! No a s tím Falkonem to taky neni růžový, je to finální verze Blok 5 a u té je znovupoužitelnost – spolehlivost – zásadní a klíčová. Určitě to nebyl záměr, naopak!
U Ariane to byla bezesporu silně anomální situace, která měla fakt blízko k ohrožení primárního úkolu. Na tom se shodneme.
Ale u Falconu je fakt potřeba oddělovat primární a sekundární úkoly. Přistávání je určitě super, ale jeho neúspěch pro raketu neznamená žádné ohrožení. Jsou to data, ze kterých se dá poučit.
Pozitivum je, ze zakladna bezpecnostna logika sa osvedcila – booster mieri pri zostupe na more, a az v zavere sa odkloni na pristavaciu plosinu. Je to paradny priklad inzinierskeho pristupu, ktory s poruchou pocita. Takze ani booster BFR nebude musiet byt o moc komplikovanejsi, pokial sa bude pri prevadzke pocitat s moznostou poruchy. Je to velky rozdiel oproti STS, ktory bol navrhnuty akoby sa nic nemohlo stat. A dalsi dovod preco STS nevytahovat ako argument pri diskusiach o Falcone…
Z videí a přemýšlení o tom má tyto dojmy:
1. Ovládání kormidel patrně vypadlo v situaci, kdy eliminovala rotaci nebo natáčela stupeň podél podélné osy a proto zůstala vytočena jako vrtule a dál roztáčela stupeň.
2. Kormidla se nepostavila natočením proti sobě, aby eliminovala výchylku jednoho vypadlého, což potvrzuje výpadek pumpy a všech kormidel.
3. Zpomalení rotace před dosednutím muselo také podpořit vyklopení nohou. Při stejném momentu setrvačnosti přesun hmoty od osy rotace, při vyklopení, vedl k poklesu úhlové rychlosti rotace. Ty zákony zachování.
4. Je otázkou, co se jak měnilo z hlediska aerodynamiky při roztáčení stupně. Klesalo roztáčení stupně kormidly s poklesem rychlosti pádu víc než se zvyšovala účinnost kormidel s nárůstem hustoty atmosféry nebo naopak?
5. Kladu si otázku zda stupeň mohl s nefunkčními kormidly doletěl na LZ-1? Jak jsem pochopil, je řízen na dopadovou oblast nad mořem a pak odbočí nad pevninu, což by asi s nefunkčními kormidly nedokázal, protože k tomu přeletu patrně používá právě kormidla hlavně.
2. Ja sa skor domnievam, ze tie grid fins su staticky nestabilne a ked im vypadne „stava“ tak sa sklopia do maximalnych vychiliek. Predtym booster rotoval tak mozno preto sa vsetky sklopili na jednu stranu. Mozno by bolo zaujimave keby mali pasivnu stability pre tento pripad. Potom by mozno raketa aj pristala na pevninu. Pridat redundanciu je ale asi jednoduchsie a lepsie.
5. Roll este kompenzovala reakcna triska. Podla mna znizujucou rychlostou nemali grid fins taku autoritu riadenia na roll zatial co autorita reakcnej trisky sa zachovala. Tiez predpokladam, ze grid fins roztocia stupen iba do istej uhlovej rychlosti kvoli (uhol nabehu – vztlak). Cize klesajucou rychlostou mozno paradoxne grid fins pomahali znizovat uhlovu rychlost.
Jakmile zpomalil, přestala roštová kormidla fungovat a vadné působit nestabilitu, takže finální fáze byla v normě. Pokud by stupeň dosedl na pevnou podložku, třeba přiměřeně mělkou mělčinu, a on vskutku dosedal, ani zdaleka nedopadal, mohlo se přistání zdařit.
https://twitter.com/i/status/1070446975642812416
Je tu velké množství komentářů o „možná úspěšném“ přistání F9. Podle mého názoru by booster přistál na jakémkoli rovném a tvrdém povrchu, ale s největší pravděpodobností by se netrefil na vyznačenou oblast. Jeho rotace určitě byla moc velká na to aby se trefil na tak malý kus vyznačené plochy, asi by to skonšilo požkozením LZ1, nebo mořské plošiny. „Nerozbytý“ booster určitě už nepoletí znovu, ale jeho data jsou velmi cenná (přeci jen byl první, který prověřil funkčnost bezpečtnostních systémů).
Není to tak dávno, co se ve SpX zbavovali starších Blocků 4. Tam se také přistávalo do oceánu a jeden stupeň to přežil v celku. Uznávám, že se zaseklými kormidly je to jiná liga, ale dat mají určitě spoustu i z těchto pokusů.
Normálně tedy gramatiku neřeším, ale „Nerozbytý“ (ještě v těch uvozovkách) donutilo i mě zareagovat. Fuj a styď se.
Sory, stydim se. Odtěď už jen rozbItý 🙂 Dík za opravu
Byly dva týmy konstruktérů, jeden dělal kormidla, druhý raketové motory. A v rámci simulací si prováděli různé kanadské žerty. No, a teď se to otestovalo naživo.
🙂
Dovod chyby odhaleny !
Booster sa par sekund po oddeleni zrazil s Mikulasom na saniach, preto sa pokazila pumpa !
Dokaz : Biely chuchvalec co je vidiet na zabere je kus Mikulasovej brady…
Hypotetická otázka.. co by sa stalo keby 1 stupeň falcon 9 po oddelení 2 stupňa padal dole a vôbec sa neotvorili roštove kormidla alebo by sa zasekli pri fáze zazehu?
myslím je rozdiel v ktorej fáze sa zaseknú roštové kormidla.
Jsou tam dusíkové trysky, které zajišťují natáčení prvního stupně, když je mimo atmosféru – tudíž do atmosféry by vstoupil správně orientovaný. A pak jen hurá vykoupat se.
Teda, úžasná práce SpaceX, jak se přerušil ten záběr tak to vypadalo na smutného smajlíka. ALe jak to dotáhnul dolů, neskutečné. A zveřejnění videa Muskem, taky tak. Tato firma nastoluje novou kulturu ve vztahu k veřejnosti.
K zastavení té rotace, osobně se domnívám, že hlavním důvodem bylo zpomalení stupně před „dožblunknutím“, tím výraznému zmenšení náporu vzduchu na vytočená rošt. kormidla, kterážto stupeň roztáčela. Svoji roli mohl hrát i úplav za vyklopenými nohami a opět, zmenšení (nechtěnné) účinnosti grid finů.
A to, že stupeň přežil vcelku to skácení na vodní hladinu, neskutečné…
Tak tu kulturu nastavila především těmi přímými přenosy a množstvím kamer a zveřejňovaných záběrů z nich, což je rozhodně super.
Ovšem ne už tak tím, že režie utne přenos který běží protože to vypadá na havárii. Nevíme jaké měli v režii pokyny, ale pokyn „necháte to bežet dokud dostáváme signál“ to asi nebyl. Alespoň že to pak dodatečně zveřejnili, i když tady to zveřejnili i fanoušci natáčející z pevniny.
Musk ještě před zveřejněním videí veřejnosti napsal, že utnutí přenosu byla chyba a slíbil brzké zveřejnění záznamu z palubní kamery. Slovo dodržel během čtvrt hodiny.
Otázka:
Jsou ty roštová kormidla vůbec k něčemu? 🙂
1)Pokud přistávání vychytali tak, že náklon trysek motoru dokáže stupeň pěkně srovnat, tak by mohli stačit ty trysky se stlačeným plynem.
2)Navíc pokud by si vyhráli s přistáváním se 3 třemi motory, dokázali by tuto rotaci možná eliminovat. A stupeň docela řídit.
3) Brždění Musk chtěl dělat stejnak pomocí noh, které by nějakým způsobem také dokázaly stabilizovat stupeň – třeba odpor i pro rotaci atd… šlo by i vyklopení jedné nohy, ale nevím moc k čemu..
4)Kdyby šli Merliny dobře regulovat a snížit tah ještě 2x, tak by bylo zajímavé přistávat s 5 motory, které by řídily stupeň.
No určitě vědí proč je tam mají a nechají. Ale zajímal by mě odborný názor, jestli by to šlo. Jestli by nešlo zvětšit zásobník na stalčený vzduch pro trysky a nechat práci na nich.
1. Stlaceny plyn nema taku autoritu ako aerodynamicke elementy pri faze „letu“. Takze by mal obmedzene manevrovacie schopnosti. Tiez by toho vzduchu chcelo vela = menej paliva.
3. Spelo by to k narocnym poziadavkam na pevnost tej „krehkej trubky“.
4. Uz jeden Merlin ma ak sa nemylim 30% prebytok tahu. Aky by bol na to dovod?
Je to vec kompromisov.
Oni potrebuju booster ovladat v atmosfere ked „plachti“ a to teda s motormi nejde. Mozno su tie gridfiny uz teraz az zbytocne velke ktovie, ale je to dolezity prvok vo faze preletu atmosferov, ktory sa tazko nahradza ak chcu mat nejaku autoritu riadenia v tejto faze letu.
Motor může regulovat náklon pouze tehdy, pokud zrovna pracuje. Trysky na stlačený dusík zase fungují jen ve vakuu – během průletu atmosférou jsou síly tak vysoké, že trysky nemají moc velkou šanci. To znamená, že v době od konce vstupního zážehu do začátku přistávacího zážehu jsou roštová kormidla ve své funkci nenahraditelná.
Nicméně roštová kormidla jsou v horní části stupně, a to znamená, že stupeň určitým způsobem stabilizují i pasivně, bez naklápění. Jako peříčka na konci šípu. Díky nim se stupeň, i když vlastně padá nekontrolovaně, nemůže převrátit.
Pak tu máme tu rotaci, která je za normálních okolností nežádoucí. Pokud se ale roštová kormidla zaseknou, rotace je naopak velmi užitečná – díky ní raketa drží směr, protože jak rotuje, zatáčí vlastně „chvilku vlevo, chvilku vpravo“ – v konečném důsledku tedy jen trošku kličkuje a dopadne tam, kam ji nasměroval počítač v době, kdy ji ještě ovládal (tryskami a motory). Tedy do vody. Rotující raketa je stabilnější i proto, že sama sobě vlastně dělá gyroskopickou stabilizaci. Není to tedy až zas tak velká věda. Spíš velmi dobře uplatněná znalost fyzikálních zákonů, které udělají své v okamžiku, kdy jim to je umožněno.
Myslíte, že někdo pomýšlel na to, že když se kormidla zaseknout, tak způsobí takovouhle rotaci a to že stupeň bude stabilizovat?
Takže pokud bych napsal: „nyní byla kormidla naobtíž a kdyby nebyla vůbec tak by to bylo lepší“, tak by to bylo špatné tvrzení? Protože se to tak jeví, ale opravdu právě kvůli rotaci stupeň nějak letěl dolů..
Jen že ty titanová kormidla jsou děsně drahá a možná by nebyla potřeba, kdyby se třeba podařilo nějak manévrovat nohama(vysunutí třeba max 20%), ale samozřejmě ty jsou zcela nevhodé kvůli své pozici na opačném konci… Ty kormidla(peříčka) by tam být mohla třeba tvarem jako NEW GLEN, ale pasivní.
Vím s jistotou, že mnohé primitivnější (vojenské) rakety rotují naprosto cíleně. Rakety (potenciálně) s lidskou posádkou pochopitelně cíleně nerotují. Zde asi rotace není vyvolaná úmyslně, ale kdo ví? Vývojáři někdy „za pochodu“ poznávají vlastnosti systému, nezřídka i povýší chybu na vlastnost. My tady asi nikdo nevíme, kolik krizových scénářů je předprogramováno. Mohou to být jedntky, ale také desítky variant. Systém vyhodnotí anomálii a podle toho volí variantu. Zde se s eventuální rotací jako s jednou možností asi dopředu počítalo, jinak by přistávací zážeh nezafungoval i za těchto podmínek tak dobře. Protože jak raketa rotuje, naklápění motorů to musí sledovat – motory se točí s raketou a když se nakloní doleva, za půl vteřiny už jsou nakloněné doprava.
Rotace je jisté nežádoucí, stupeň by pak nešlo řídit kormidly
Proboha, nechte už těch spekulací o tom, co by kdyby a jde to bez kormidel, nejde
Máte za sebou několik desítek perfektních přistání a pak jedno, kde se sekla, řídící systém to tak tak prepral ale na řízené přistání neměl
Spekulace typu na LZ 1 by to dal jsou špatně, nedal, neměl tam jak domanevrovat
Kormidla hlavně stupeň řídí, bez nich nedokáže změnit trajektorii, bez nich to opravdu nejde
zapomeňte na jemné řízení vyklopenýma nohama nebo tryskama, to nejde
O přistání a znovu použití prvního stupně taky říkali, že to nejde 😀
Na záběru z jiného úhlu
https://www.youtube.com/watch?v=LFdep0qCmYA
je vidět, že úhel stupně při dosednutí na hladinu nebyl zrovna malý. Nechat přistát stupeň do vody bylo správné a bezpečnější rozhodnutí. Při případném přistání na souš by došlo ke zničení jak stupně tak Landing Zone. Ve vodě byly trysky uhašeny, při přistání na pevninu by pravděpodobně způsobily výbuch zbylého paliva.
Tak či onak, dobrá práce.
Na Teslarati vysel clanek s detailnimi fotkami boosteru ve vode (foceno z vrtulniku) … bohuzel interstage je rozlamana na kusy, takze booster za ni urcite nepujde vyzvednout jako se to dela normalne. Zbytek asi dostal taky radne zabrat, tak uvidime jestli booster jeste nekdy uvidime vcelku…
https://www.teslarati.com/spacex-first-falcon-9-block-5-booster-casualty-battered-but-intact/
Přikládám odkaz na video z 7.12.2018, jak je plovoucí první stupeň tažen do přístavu
https://www.youtube.com/watch?v=aVXJhrUyuTA
Zaujímavé video na mojom oblúbenom kanály, je to zaujímavý pohľad na časti Falconu 9, ktoré bežne nevidíme a „analýza“ okolo toho, čo kde je.Tiež je vidieť detailne poškodenie, ktoré F9 utrpel po „pristátí“ a poloha hydrauliky,v akej polohe zostala zaseknutá.
https://youtu.be/EH1nyPIvLjI
Díky za odkaz!
Zde připojuji zajímavou reportáž o přistání do vody s vysvětlením:
https://www.youtube.com/watch?v=EH1nyPIvLjI
Díky za odkaz. 😉
Příště se napřed podívám a potom to teprve připojím. 🙂