10 dní! Přesně tolik času nám zbývá do jednoho z mnoha významných vrcholů letošního roku. Ne každý den se totiž dočkáme toho, že by se mělo přistávat na Marsu. 26. listopadu má americká sonda InSight přistát na rovinaté pláni Elysium Planitia a nás, fanoušky kosmonautiky po celém světě čeká stejně jako odborníky z vývojového týmu nervy drásající fáze, ve které můžeme jen držet palce. Každé přistání na Marsu je v tomto ohledu stejné – bez ohledu na počet dřívější úspěšných pokusů. Každý pokus o přistání je totiž trochu jiný a má svá vlastní úskalí a riziková místa. Sonda InSight, která má studovat vnitřní stavbu rudé planety není v tomto ohledu výjimkou. NASA pro tuto příležitost připravila článek, který rozebírá pět hlavních témat spojených s blížícím se přistáním.

Přistát na Marsu je těžké

Pouze 40 % misí, které byly v historii poslány k Marsu – bez dělení na kosmické agentury – bylo úspěšných. Americké mise jsou zatím jediné, které byly zakončeny přistáním, které daná mise přečkala. Přesto nemůžeme říct, že by InSight čekalo něco snadného. Tenká atmosféra má sotva setinový tlak vůči pozemské klade přistávající technice příliš malý odpor, který je nutný ke zpomalení sestupu. NASA se sice může chlubit sérií úspěšných misí, ale i přesto budeme 26. listopadu svírat palce v dlaních. Celý proces přistání velmi srozumitelně popisuje video od NASA Jet Propulsion Laboratory, které náš kolega Michael Voplatka opatřil českými titulky.

InSight používá ověřenou technologii

V roce 2008 se odborníkům z kalifornské Jet Propulsion Laboratory podařilo přistát u severního pólu Marsu se sondou Phoenix. O deset let později přichází InSight, který je založen na technologickém odkazu mise Phoenix – obě také vznikly v Denveru v hale firmy Lockheed Martin Space. Došlo sice k úpravám tepelného štítu a nadzvukového padáku, ale celkový konstrukční návrh landeru je pořád prakticky identický. Po oddělení od přeletového modulu začne ochranné pouzdro klesat atmosférou. Pomocí padáků a motorů dojde k postupnému zpomalení a vysunuté nohy se postarají o ztlumení nárazu po dosednutí.

InSight přistane na „největším parkovišti na Marsu“

Jedna z věcí, kterou přístroje sondy InSight vynikají, je jejich schopnost zaznamenávat stejně cenná data bez ohledu na to, kde přesně se na planetě nachází. To uvolnilo plánovačům mise ruce a ti se mohli při výběru místa přistání zaměřit pouze na hledání rovinatého, pevného povrchu – ideálně s malým množstvím kamenů a balvanů. Pro přistání tedy byla zvolena již zmíněná oblast Elysium Planitia, které se pro její extrémní rovinatost občas přezdívá „největší parkoviště na Marsu.“ Přistávací oblasti jsme se detailněji věnovali v nedávném článku.

InSight byl navržen, aby zvládl přistát za prachové bouře

Inženýři navrhující a stavějící tuto sondu odvedli dobrou práci. Vytvořili stroj, který by byl schopen bezpečně dosednout i za prachové bouře, pokud by si to situace vyžádala. Samotný tepelný štít je dostatečně silný, aby odolal obrušování prachovými zrnky, která se při bouřích snadno dostanou i několik kilometrů vysoko. Jeho padák má lana, která jsou oproti misi Phoenix zesílená. Padák tak bude schopen odolat i většímu odporu atmosféry, který by se dal při prašné bouři očekávat.

Samotná sestupová fáze má v mnoha bodech jistou volnost, takže se dá přizpůsobit různému počasí. Pozemní operátoři budou před přistáním dostávat každý den aktualizace o podmínkách v oblasti Elysium Planitia, přičemž hlavním zdrojem těchto informací bude sonda Mars Reconnaissance Orbiter. Týmy specialistů tak budou moci upřesnit, kdy má dojít k vystřelení padáku a kdy začít používat radar k zaměření povrchu.

Po přistání nám InSight prozradí nové poznatky o kamenných planetách

Tenhle lander nás naučí mnoho nových informací o vnitřní stavbě planet včetně té naší. Specialisté doufají, že se díky lepšímu pochopení interiéru Marsu budeme moci dozvědět i o tom, jak se formovaly jiné světy – nejen Země, ale třeba i Měsíc. Stačí jen základní srovnání – Země a Mars vznikly před 4,5 miliardami let ze stejného základního materiálu, ale nakonec se od sebe liší. Proč nevypadají stejně?

Z kamenných planet jsme zatím detailně studovali jen jednu – Zemi. Když se nám podaří srovnat vnitřní stavbu Země a Marsu, mohli bychom lépe pochopit celou sluneční soustavu. Nové poznatky bychom mohli uplatnit i na kamenné exoplanety a třeba jednou i zúžit okruh těch, které by teoreticky mohly hostit život. Takže i když je InSight mise k Marsu, prozradí nám informace nejen o Marsu.

Pokud máte zájem o detailnější informace o misi InSight, pak můžete využít buďto náš předstartovní článek s detailním popisem, nebo výborně zpracovaný press-kit v angličtině.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/42166_PIA22813.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/main-pia22743-nasa.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22812-nasa.jpg
https://mars.nasa.gov/system/downloadable_items/42184_PIA22743.png