sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzský startup Latitude podepsal víceletou smlouvu se společností Atmos Space Cargo, společností vyvíjející komerční návratová zařízení. Atmos koupí minimálně pět startů rakety Zephyr ročně, a to v letech 2028 až 2032.
Německý společnost Exolaunch použije svůj nový adaptér Exotube počínaje rokem 2026. Exotube je univerzální modulární adaptér pro integraci, start a rozmístění družic od cubesatů až po 500 kg družice.
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Parker Solar Probe dnes v 18:09 překonala hranici 42,728 milionů kilometrů od povrchu Slunce – ještě žádná sonda se k němu nedostala blíže.
29. října 19:05
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Jak moc rychle asi klesají ke Slunci Heliosy. Bylo by zajímavé zjistit, o kolik blíže jsou od té doby, co ukončili činnost a výše uvedený rekord se uzamkl na této hodnotě.
Je otázkou, zda vůbec klesají. Nenapadá mne důvod, proč by se jejich vzdálenost od Slunce měla snižovat.
No tak ne, no 🙂 To znamená, že i heliocentrický pohyb Heliosu se řídí stejnými zákony jako pohyb planet? Slunce zakřivuje prostor a sonda má pocit, že letí rovně. Takže nepadá směrem k centru. Atmosféra ji nebrzdí, mascony nejsou… davá to smysl?
Přesně tak, jako komety, asteroidy či planety. Ovlivnit její dráhu by mohly jen gravitační manévry u planet, ale to by musela být opravdu pořádná klika. 🙂
A sluneční záření. Není to moc velký vliv, ale u sond blízko Slunce bude silnější než ty ostatní. I díky tomu, že sondy mají oproti přírodním tělesům velký poměr plochy k hmotnosti. Heliosy se nejspíš budou od Slunce velmi pomalu vzdalovat.
Vojta> Když píšeš o tom poměru povrch / hmotnost, ono by to mohlo fungovat jako u solární plachetnice a klidně by Heliosy mohly i zpomalovat a pomalu padat do Slunce, záleželo by na úhlu natočení sondy vůči Slunci.