sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Družice VZLUSAT-2, která vyfotila „první české vesmírné selfie,“ shořela v atmosféře. VZLU AEROSPACE zpřístupňuje část dat, která pořídila. VZLUSAT-2 naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě.
Společnost Varda Space Industries 28. listopadu oznámila, že její pátá mise s názvem W-5 dosáhla oběžné dráhy po startu z vesmírné základny Vandenberg Space Force Base na palubě sdílené lodi Transporter-15 společnosti SpaceX.
Program lidského a robotického výzkumu (HRE) Evropské kosmické agentury nezískal na ministerské schůzce rozpočet, který požadoval. Členské státy souhlasily s příspěvkem ve výši 2,66 miliardy eur, což představuje zhruba 70 % z požadovaných 3,77 miliardy eur. ESA stanovila svůj celkový rozpočet na 22,1 miliardy eur.
Čínská kosmická loď Shenzhou-22, která odstartovala bez posádky, dorazila k vesmírné stanici Tiangong. Současná posádka stanice tak má k dispozici novou loď.
Evropská kosmická agentura a litevský vesmírný startup Astrolight staví první optickou pozemní stanici (OGS) v Kangerlussuaqu v Grónsku, aby posílily pozemní komunikaci a pomohly chránit před rušením signálu nebo pirátstvím.
Při startu rakety Sojuz 2.1a došlo k poškození vzletové rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Dle neoficiálních informací mohou opravy trvat až 2 roky. Rampa 31/6 je jediná, odkud mohou startovat pilotované lodě.
Děkujeme Vám všem za hlasy, které nás v letošním ročníku dostaly na sedmé místo v kategorii Zájmové weby.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda Parker Solar Probe dnes v 18:09 překonala hranici 42,728 milionů kilometrů od povrchu Slunce – ještě žádná sonda se k němu nedostala blíže.
29. října 19:05
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Jak moc rychle asi klesají ke Slunci Heliosy. Bylo by zajímavé zjistit, o kolik blíže jsou od té doby, co ukončili činnost a výše uvedený rekord se uzamkl na této hodnotě.
Je otázkou, zda vůbec klesají. Nenapadá mne důvod, proč by se jejich vzdálenost od Slunce měla snižovat.
No tak ne, no 🙂 To znamená, že i heliocentrický pohyb Heliosu se řídí stejnými zákony jako pohyb planet? Slunce zakřivuje prostor a sonda má pocit, že letí rovně. Takže nepadá směrem k centru. Atmosféra ji nebrzdí, mascony nejsou… davá to smysl?
Přesně tak, jako komety, asteroidy či planety. Ovlivnit její dráhu by mohly jen gravitační manévry u planet, ale to by musela být opravdu pořádná klika. 🙂
A sluneční záření. Není to moc velký vliv, ale u sond blízko Slunce bude silnější než ty ostatní. I díky tomu, že sondy mají oproti přírodním tělesům velký poměr plochy k hmotnosti. Heliosy se nejspíš budou od Slunce velmi pomalu vzdalovat.
Vojta> Když píšeš o tom poměru povrch / hmotnost, ono by to mohlo fungovat jako u solární plachetnice a klidně by Heliosy mohly i zpomalovat a pomalu padat do Slunce, záleželo by na úhlu natočení sondy vůči Slunci.