Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.
Hans Koenigsmann, viceprezident zodpovědný za spolehlivost misí ve SpaceX měl proslov na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu. Během svého vystoupení kromě jiného zmínil, že vypuštění nepilotované testovací mise DM-1 před koncem letošního roku se bude stíhat jen obtížně, ačkoliv hardware potřebný k této misi by měl být připraven již s předstihem.
„Usilovně se snažíme, abychom to stihli ještě letos,“ sdělil Koenigsmann a dodal: „Hardware by měl být připraven, ale ještě pořád musíme udělat nějaké papírování z hlediska certifikačních procesů. Jestli poletíme letos, tak to bude hodně těsné.“ Na začátku srpna představila NASA aktualizovaný harmonogram testovacích letů obou soukromých lodí pro posádku. Podle tehdejších (a doposud oficiálně platných) informací měl nepilotovaný Crew Dragon letět na testovací misi letos v listopadu a zkušební let s posádkou měl přijít v dubnu příštího roku.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Boeing měl menší skluz – nepilotovaná mise měla přijít na přelomu letošního a příštího roku, pilotovaná pak v polovině roku 2019. „Tento stav trvá,“ sdělil 2. října ředitel programu lodi Starliner. Na přímý dotaz ohledně bližší specifikace termínů však nedokázal přinést konkrétní odpověď a odvolal se na to, že momentálně věnuje velkou část výcviku. Tento bývalý astronaut totiž má letět v prvním pilotovaném Starlineru, přičemž společnost mu budou dělat Eric Boe a Nicole Aunapu Mann – astronauti z NASA.
Tento trénink se týká jak obsluhy lodi Starliner, tak i činností, které souvisí s pobytem na Mezinárodní vesmírné stanici. Právě druhá zmíněná část je pro NASA velmi důležitá – agentura totiž bude rozhodovat, zda prodlouží první pilotovaný testovací let Starlineru z původně plánovaných dvou týdnů na šest měsíců – odklady pilotovaných lodí totiž mohou v budoucnu způsobit problémy s přístupem na ISS – americké domluvené lety v lodích Sojuz skončí na začátku roku 2020.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Ferguson očekává, že NASA by mohla rozhodnout o případném prodloužení pilotované mise Starlineru příští rok na jaře. „Jsme na dobré cestě ke startu v polovině příštího roku, pokud to bude potřeba. Myslím, že NASA by měla rozhodnout o tom, zda ta mise bude krátká či dlouhá zhruba kolem března příštího roku.“
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Sedmnáctého září (během představení aktualizovaných informací o vyvíjené raketě BFR) zakladatel a současný šéf SpaceX, Elon Musk, oznámil, že harmonogram jeho firmy se opět dočkal drobného odkladu. „Věříme, že budeme moci udělat testovací let Dragonu 2 v prosinci a pilotovaný test příští rok – zřejmě ve druhém čtvrtletí,“ sdělil. Někteří zástupci firmy se k detailům ohledně harmonogramu odmítli vyjádřit, další zase jen sdělili prázdnou frázi o tom, že firma úzce spolupracuje s NASA na nalezení správných termínů.
Mohlo by se tedy zdát, že se pomyslný souboj mezi SpaceX a Boeingem vyrovnává, že SpaceX ztrácí svůj náskok. Ale ve skutečnosti je to trochu jinak. NASA vydala 4. října aktualizovaný harmonogram testovacích letů. Z něj je jasně vidět, že nás letos nečeká žádný start soukromé lodě, ale SpaceX si stále udržuje náskok před Boeingem, který také odkládá.
SpX DM-1 (nepilotovaná): Leden 2019
Boe OFT (nepilotovaná): Březen 2019
SpX DM-2 (pilotovaná): Červen 2019
Boe CFT (pilotovaná): Srpen 2019
Zdroje informací:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/crewdragon_iss_graphic.jpg
https://cdn.arstechnica.net/…/2018/08/42582287635_c7d9b0f1d6_k-1440×1440.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-30-184247.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/2018-07-13-134545.jpg
Nechápu jak může nějaké “ papírování“ zdržovat tak progresivní firmu jako je Space X. Pokud mají vše v pořádku, tak je sepsání protokolu to nejmenší. Dragon přitom v nákladní verzi létá tam i zpět několik let a jedná se tedy vlastně “ jen“ o modifikaci“. A to se má letět jen na LEO. Jak dlouho bude asi firmě trvat certifikace pro let k Měsíci a to ještě s “ turisty“, aproximací by to bylo více než deset let, a to dle Muska měli letět už letos . Tady bych ze zmínil, že certifikaci FH pro lety s posádkou vzdali úplně. O certifikaci na superraketu a superloď k Marsu o “ ostatním tělesům Sluneční soustavy“ se raději ani nepokouším spekulovat, to bych se dostal někam k roku 2050, když se neodvažuji rovnou psát že daleko za něj.
Certifikaci a papírování vyžaduje NASA, protože je to součást kontraktu o dopravě jejich lidí na ISS. Vynucuje si třeba i návrat pomocí padáků místo plánovaných motoru SuperDraco… Je otázka, zda by to SpaceX muselo dělat, když by letělo se svými lidmi, za své peníze a tedy na své riziko
Takle to nefunguje Alois. Dragony vynaseji naklad a v budoucnu take lidi k ISS protože si to NASA zaplatila. A NASA vsechny tohle šilene papirovani vyžaduje. Jestli Space X bude vozit lidi k mesici tak sami za sebe. Kdyz jim lidi podepisi, ze souhlasi s podminkama a rizikem smrti 🙂
Tomu sám nevěříte, to je jakoby si někdo postavil auto, nebo letadlo někde v garáži a pak v něm začal taxikařit niž by získal technickou a licenci.
Toto je pravda pouze pokud by startovali z mezinarodnich vod. Pokud budou startovat z uzemi statu tak musi mit povoleni/certifikaci jeho organu spravujicich vzdusny prostor. FAA v USA, EASA v EU, UCL v CZ, JAA v Japonsku atd….
Pokud si dobře pamatuju slova pana Docenta Luboše Perka, tak je i problém v tom, že podle mezinárodních dohod jsou za činnost v kosmickém prostoru atd odpovědny státy. Takže i proto je tolik regulací, a mají to hlavně většinou pod palcem státní instituce. Protože když poruší tyto dohody soukromník, padne to na stát.
Krom toho co psal Amper, jde asi i o formality kvuli dokovani u ISS.
Co se tyce cestovani BFR k jinym telesum Slunecni soustavy, tezko rici jak daleko chteji regulatori do budoucna zajit , ale zatim by to snad hrozit nemelo. Pokud bude BFR splnovat standardy jako treba SLS, tak jaky ma cil(krome casti startu/pristani az po LEO -ohrozeni letovych koridoru, satelitu) by do toho nikdo mluvit nemel. Kdyz budete mit namorni lod, taky s Vami asi tez nikdo nebude resit jestli plujete na Madagaskar ci do Antarktidy.
Berte to tak ,ze je to vse pro vase dobro, pokud by nekdo homologoval kocabky Kolumba ci Erika Rudeho a zasypal je hromadou razitek, povoleni, tak je nase civilizace mnohem dale.
U BFR bude problém hlavně v návratu z Marsu. Už při Apollu byla dodržována karanténa, i když dnes víme, že se jednalo o návrat ze sterilního vesmírného objektu. Asi nikdo si neumí představit, jak moc bude složité vyčistit vše co přijde do styku s Marťanským ovzduším a zemí. Pokud by astronauté na Marsu obhalili (např. během vrtání pod zemí) přítomnost jednoduchého života, tak je v krajním případě možné, že je po návratu na Zemi čeká doživotní karanténa.
Koukám si četl knížku Cesta na Mars 1998-99. 🙂 Ale jinak máš pravdu. Ovšem, pokud si dobře vybavuju přednášku Julie Novákové na téma planetární ochrana, tak jasně zmiňovala, že pokud přistane člověk na Marsu, tak tam padne planetární ochrana. Člověka ani jeho loď prostě nedokážeš dostatečně sterilizovat.
https://www.youtube.com/watch?v=D7uouytVvVg
Ona je otázka, jaké riziko (jestli nějaké) představují mikroorganismy, které se miliony, možná miliardy let s člověkem (a pozemským životem vůbec) nepotkaly a v klidu si evolvovaly někde v marsovské solance. Zda by vůbec v agresivní pozemské atmosféře plné všeoxidujícího kyslíku přežily.
Proces certifikacie typicky nie je interna zalezitost, ale jedna sa o bilateralny (trilateralny) proces. V tomto pripade zucastnenymi budu asi NASA a FAA. Pracujem v automotive, tak zhruba viem ako funguje certifikacny proces pre komponenty automobilov. Ak sa chcete sprtat v detailoch a nie len prenasat prazdne a mudro vyzerajuce hlasky, tak si mozete pozriet nieco o procese Failure Mode and Effect Analysis, ktory povodne rozpracovala armada a Nasa a dnes je priemyselnym standardom.
Realita je taka, ze niekedy sa stane ze jediny riadok kodu, alebo jedna zmenena trasa potrubia sposobia odklad v radoch tyzdnov az mesiacov, pretoze sa musi zhodnotit vplyv zmeny na vsetko od materialu cez vyrobny a montazny postup, vystupne kontroly az po zivotnost komponentu v prevadzke.
To ze tento proces je formalizovany znamena, ze cele toto hodnotenie je potrebne papierovo dolozit a ten papier si nechat protistranou schvalit. Ta sa moze rozhodnut, ze proces alebo vysledok bol nedostatocny a vyziadat si dodatocnu dokumentaciu, alebo opakovanie procesu, pripadne jeho zmenu. A to nejaky cas trva aj v pripade kladneho vysledku. Kym nepride, nemusi byt mudre pokracovat v dalsom kroku, lebo by to mohla byt zbytocna robota.
Rozne komponenty maju roznu uroven kritickosti. Avionika, pohony, zachranny a system podpory zivota budu zrejme na najvyssom stupni ASIL a bude sa pri nich pozadovat najvyssi stupen certifikacie. To znamena ze netreba zdokumentovat a certifikovat len produkt samotny, ale treba zdokumentovat a certifikovat aj vyrobny a kontrolny postup. To napr. v pripade SW znamena formalizovat postup pri vyvoji, mat tento postup zdokumentovany a kontrolovat jeho dodrziavanie. V takom pripade moze obrazne zdrzanie znamenat aj prachsprosta vymena textoveho editora.
Dalsi faktor je, ze vlozit do nakladnej lode sedacky, primontovat system podpory zivota a poslat ju tam, kam lietala nakladna lod nie je prachsprosty upgrade. Znamena to recertifikovat celu lod na uplne ine podmienky. Pri nakladnej lodi v prvom rade ide o to, aby nevybuchla na rampe a ak dojde k poruche, aby sa spustil autodestrukcny system. To z pohladu bezpecnosti. Potom sa bavime o komercnej uzitocnosti, kde by bolo vhodne aby vybuchol tak najviac jeden exemplar zo 100. Ked ale na tu istu raketu posadite ludi, tak sa kriteria menia razom aj pre tu raketu na ktorej sa nezmenila ani srubka. Nechcete aby vobec vybuchla. To znamena recertifikovat celu raketu na uplne ine bezpecnostne kriteria.
To pekne vysvetluje, preco sa ustupilo od Red Dragona, obletu mesiaca v Dragone aj human ratingu FH. Proces je prilis zdlhavy a nakladny a vyuzitie tejto certifikacie by bolo marginalne. Misii na ktore by Dragon na FH mohol letiet je prilis malo nez aby malo zmysel marnit cas a prostriedky na jeho ziskanie. Tie peniaze sa daju pouzit na nieco, co bude mat vacsi uzitok. Dodatocna certifikacia FHX na let s ludskou posadkou a certifikacia superdraco len kvoli moznosti pristat s lodami na Marse je viac menej jednorazova akcia. Zvlast ak firma planuje vyvinut iny system, ktory ma plnit rovnaku rolu s lepsimi ekonomickymi parametrami.
Dobrý popis toho co certifikace vlastně znamená a obnáší. Díky.
To co som napisal, netreba brat ako dane. Jednak automotive je sice regulovane odvetvie, ale zdaleka sa tam bezne nepracuje s takymi urovniami bezpecnosti ako pri aerospace.
Uplne v pohode by som uveril, ze ocertifikovat jeden maly subsystem nosica pre ludsku posadku bude zlozitejsie ako ocertifikovat cele nove auto.
V první řadě nejde jen o podepsání jednoho dokumentu, ale o zevrubnou kontrolu stavu palubních systémů a jejich srovnávání se specifikacemi.
Rozdíl mezi aktuálním Dragonem a Dragonem 2 (či Crew Dragonem) je neporovnatelný.
Připadá mi, že někdo hází SpaceX klacky pod nohy. On bude mít Boeing od minula pár kamarádíčků na správných místech. Proč by pro ‚dobro‘ věci neposunuli správný papír na správné místo až ve správný čas…
Asi není třeba hned za vším vidět nějaký úmysl. NASA firmě SpaceX hodně pomáhá a úzce s ní spolupracuje, ale taky to je státní organizace a ty mají ve zvyku stále navyšovat byrokracii.
Berte to tak, že NASA je zákazník, který si zadal objednávku s určitými podmínkami. SpaceX je dodavatel, který na tyto podmínky přistoupil a teď je na něm aby je všechny splnil.
Takže jde o to jestli SpaceX nestíhá dodávat dokumentaci, nebo ji NASA nestíhá přebírat a potvrzovat a nebo jestli si NASA vymýšlí nové a nové podmínky. To se ale asi jen tak nedozvíme.
NASA je pod veřejnou kontrolou a jednotlivé požadavky vůči oběma dodavatelům pilotované lodi pro LEO zveřejňuje a též zveřejňuje jejich plnění. Spolehlivě to na obou stranách funguje od samého počátku kontraktu. Ostatně létat k ISS mají obě lodi což elimituje konkurenční boj stejně jako je tomu v bezpilotním programu dopravy materiálu na ISS od různých dodavatelů.
To vám asi připadá špatně…
Nejde o žádné úmyslné klacky pod nohy, ale prostě takhle dnes státní úřady (všude na světě) a korporátní prostředí fungují. A já s vámi rád budu souhlasit že všeho moc škodí. (opačný extrém – anarchie a vláda džungle je taky špatně)
SpaceX se snaží udržovat startupovou pracovní morálku, to je výborné pro firmu samotnou, ale není to ideální když je třeba oběhat různé ekologické, stavební, letecké a já nevím jaké úřady… A na žádný z nich nezapomenout.
Velké korporace na tom zaměstnávají celá samostatná právnická a úřední oddělení.
„Velké korporace na tom zaměstnávají celá samostatná právnická a úřední oddělení“
coz asi neni pripad SpaceX
Diky za clanek
Tohle bych v tom taky nehledal.
NASA = Boeing a když budou chvíly šustit s papírama tak to Starliner stihne dříve a poletí prvně na ostro s posádkou a bude spokojenost.
To si myslím, že není správná představa.
Také mi připadá že když jde o Space tak byrokrati či někdo jiný zařizují věci tak aby první letěl Starliner neb je protlačován NASA.Kšeft je kšeft a tudíž je jiné když se řekne že první byl Starliner než kdyby se řeklo že byl druhý.Tipoval bych že to bude rozdíl pár stovek milionů dolarů a to se přeci vyplatí,ne?
Za prvenství žádná finanční prémie není, je to jen symbolická výhra.
je to reklama!!!
To se nijak nevylučuje s tím, co jsem napsal.
Hraje se tu i o prestiž, která znamená příliv nových zakázek. Přesto si myslím, že je v obecném americkém zájmu mít jakýkoliv použitelný prostředek pro dopravu astronautů co nejdříve.
Jistě, je to potřeba pro obranu americké demokracie a svobody. Je to důležité z narodně-bezpečnostního hlediska. :-). Podobně s naprosto kamennou tváří se takto vysvětlují starty družic NROL. A rozhodně bych tento bod, který zmiňuješ nesnižoval. Prostě souhlas.
Celý proces včetně prvního zadání trvá několik let. Je obdivuhodné že S-X drží krok s renomovaným gigantem a dokonce “ o prsa“ stále vede.
No to byste musel porovnávat kolik lidí z toho gigantu na tom dělá. Spacex má zase výhodu nad Boeingem, že měla nákladního Dragona ze kterého mohla vycházet, kdežto moc nevidím z čeho by mohl vycházet Starliner. S tím samozřejmě souvisí i částka za vývoj, když Boeing dostal jakoby víc, ale myslím že je třeba zahrnout i část peněz na nákladního Dragona. Hlavně nevytrhávat informace ze souvislostí jak se to hodí. Je možné že je Boeing dražší, ale otázka je jak moc.
Ak započítame Dragon s Falconom 9 ktorý financovala NASA teda 450 mil. dokopy je to niečo okolo 3.1 mld. (Dragon, Falcon 9 a Dragon V2). Boeing dostal čisto za Starliner 4.2 mld. stále je o viac ako miliardu drahší.
Tady by mě zajímalo,jestli odklad CD 1 bude mít vliv,tj.také odklad,na FH?Poletí FH tedy před CD1?Jinak to všechno půjde do skluzu doprava.A další otázka se nabízí.Pokud budou obě lodě certifikované a schválený bude jejich první let k ISS jako dlouhodobý(6měsíční),tak první v cíli poletí někdy na podzim 2019 a ten druhý bude muset půl roku čekat,nepoletí na dlouhou misi obě téměř naráz!
Boeingu bude úplně stačit když se povede start SpaceX odsunout na rok 2019. Jelikož pak obě lodě poletí ve stejném roce. Pokud by to SpaceX stihla letos, bude o rok dřív.
Dodám jen, že obstrukce budou pokračovat. Kdo nevěří, ať tam beží.
Jen totální naiva si může myslet, že závod o to kdo tam bude první je čestný a morální. Jen totální naiva si může myslet, že Boeing (nebo jiné obří korporace) jen tak zkously, když jim Musk ukázal, že to jde levněji a rychleji.
Boeing je především letecko-zbrojařská firma. Tam se nikdo s nikým nesere, korupce je v takovým výšinách, že se vám o tom ani nezdá. Dalík hadra.
Myslím, že v tom hledáte víc, než v tom ve skutečnosti je.
Vůbec nic takového.
Prostě jenom čtu, sleduju co se děje. Nečtu jenom kosmonautix. Stačí si to všechno dát dohromady. Takových podobných případů obchodní války už byly stovky.
Proti Muskovi je v současnosti vedena obchodní válka na několika frontách.
https://www.novinky.cz/ekonomika/485221-nenapravitelny-musk-par-dni-po-dohode-se-vysmiva-uradum.html
Ačkoliv jsem byl dříve jeho kritik, dnes mu fandím čím dál víc.
Ukázal, že to jde, a to se neodpouští.
Proboha, proč obchodní válka? Možná by bylo dobré si uvědomit, že se tu nebavíme o banánové republice Česko, ale o Spojených státech a o burze, která je tam pod skutečně extrémním dohledem státu, podobně jako daně a finance celkově. Jakékoliv prohřešky v této oblasti smrdí opravdu velkým průšvihem. Nehledal bych v tom nějaké intriky. Prostě se to Muskovi moc nepovedlo.
Prostě potřeboval by jak sůl v Tesle COO. Někoho jako Gwynne.
Inu to je tak, najezdy na firmu formou prodeje pujcenych akcii jsou ok. Par placnuti na socialni siti na rust akcii je pro sofistikovane urady v USA uz smrtelny hrich.
Jeste by si mohla nejaka pani vzpomenout, ze ji Elon, kdyz pred 40 lety chodil do materske skolky, sahnul na zadek a pozadovat uhradu skody za vznikle dozivotni trauma.
Co se týče Liborova příspěvku z 11:50, tak s ním naprosto souhlasím, a to na základě vlastních zkušeností s (nejen) americkým politicko-hospodářským prostředím. Peníze, korupce a zákulisní tahanice všude jedou v takové míře, že si to ani nedokážeme představit.
Michael Voplatka :
Ve své podstatě máte asi pravdu, patří to ke konkurečním metodám úplně všude a možná i za všech režimů, osobně pamatuji podrazy různých národních podniků ČSSR, když se snažily dostat k surovinám, či subdodávkám “ důležitých jen pro jejich výrobu“ 🙂
Možná zde některé nepotěším, ale prakticky jisté, že se různé firmy pana Muska chovají úplně stejně jako jejich konkurence a dokáží jak ovlivnit jejich podnikatelské prostředí, tak i přímo pořádně zatopit konkurenci nejenom kvalitou jejich produktů…
re: Libor
Tak zrovna v tomhle mu fandit prostě nejde. Poslední co SpaceX a Tesla potřebují je aby se z Muska stal arogantní dětinský miliardář který vede mediální válku s vládou a konkurencí nebo trpící výstředním chováním (něco jako Howard Hughes)
Nikdo ho nenutil obchodovat Teslu na burze (= získávat tak prostředky, to není tak že by Tesla dělala na burze charitu). Když šel na burzu, tak ať hraje podle pravidel. A součástí toho systému jsou i „spekulanti“.
Není problém spekulantů že Tesla je předlužený kolos na ne moc pevných nohou (a nemusíte mi říkat že to je dluh z investic a inovací, já to chápu a v podstatě tomu fandím – toho se ale zaměstnanci a akcionáři nenajedí)
…hlavně bacha na vrtačky…
…samozřejmě se vnucuje představa, jak NASA doslova buzeruje SpaceX i Boeing v zájmu maximální bezpečnosti a dodržení všech „správných“ postupů razítek a mezitím usazuje svoje astronauty v ruském chaosu do děravých Sojuzů… ale oni prostě nemohou jinak, mohlo by to být i mnohem horší.
Je třeba zatnout zuby a vyděržáť piaňjér, oni se (pokud nedojde k nějakému nebetyčnému průseru) oba týmy nakonec nahoru vyškrábou a „bude líp“ a pojede se dál.
Snad to povede jak k dalšímu nakopnutí provozu a možností aspoň na LEO a druhak k pokud možno co nejdůraznějšímu odstřihnutí se od ruských moloďců, mimochodem do doby než se zbaví všech Rogozinů a podobných aparátčíků. Ale je to jejich věc samozřejmě. Schválně, jestli by naprosto stejně přísnými postupy prošly ruské lodě a postupy…
Ano, zvyšování administrativni zátěže způsobuje, že bude líp za delší dobu. 🙂
K te administrativni zatezi/diktovani podminek vysel ted clanek na Teslarati, kde Hans Koenigsman ze Spx potvrdil, ze v minulosti zamerne odmitli nabidku na financovani vyvoje FH od vladni agentury, aby se presne tomuto pri vyvoji vyhnuli. Snad si budou moct podobny postup dovolit i us BFR/BFS, aby je financujici agentury nedonutili BFR prekopat stejne, jako dopadla NASA se shuttlem diky pozadavkum armady…
https://www.teslarati.com/spacex-executive-nobody-paid-us-to-make-falcon-heavy/
Většina to kritizuje, ale možná nechápe. Jinak si neumím vysvětlit, proč se nedaří s tím něco udělat. Lid si ve skutečnosti žádá důslednou kontrolu všeho. Díky za odkaz, SpX je skvělá firma.
http://www.elonx.cz/hans-koenigsmann-o-tom-jak-znovupouzitelnost-zvysuje-spolehlivost/
můžu tě také odkázat i na český web elonx, kde vydali dnes článek na stejné téma, přednáška Hanse K.
Budou v budoucnosti využívány obě tyto lodě, nebo si NASA vybere pouze jednu k dopravování astronautů na ISS? Budou obě využívat stejný dokovací systém a bude se muset nějak upravovat stávající „port“?
Jak je na tom vzhledem k těmto lodím Orion? Bude i ten schopen dopravit astronauty na ISS, nebo bude určen pouze pro náročnější a delší mise?
Starliner a Crew Dragon budou využívány společně (pravděpodobně na střídačku, ale harmonogram se ještě musí vyladit). Obě lodě se budou připojovat na stejné rozhraní – ISS dostala dokovací prstenec IDA, který byl nainstalován a druhý přiletí za pár měsíců. Oba prstence umožní připojení jak Starlineru, tak Crew Dragonu. Orion by podle aktuálního plánu k ISS létat neměl.
NASA bude pro dopravu používat obě lodi. Jak Starliner, tak Boeing. V podstatě má dvě i proto, kdyby byl s jednou problém, aby měli zálohu.
Budou dokovat automaticky na IDA-2 a 3. IDA-2 je už nainstalovaný, IDA-3 bude nutno ještě vynést. Oba budou na modulu Harmony. Oba V článku Dušana Majera to je moc hezky popsané.
https://kosmonautix.cz/2016/07/brana-pro-soukrome-lode-na-iss/¨
Orion je moc drahý a moc předimenzovaný na lety na LEO, je určen ke startu mimo zemské magnetické pole.
Díky moc za informace!
Tak to jsem zvědavý na případnou certifikaci BFR pokud si ji NASA vybere pro nějakou misi. 😀
Měl bych čistě hypotetickou otázku, která však brzy může být aktuální.
V případě, že se na Mars dostane 100 lidí, komu budou podléhat?
Žádný úředník ze Země na ně nemá šanci.
Proto si myslím, že zároveň s tímto dojde k prudkému rozvoji vesmírných ozbrojených sil což podpoří další expanzi.
Dobrá otázka, ale nedá se na ni odpovědět. Taková akce by vyžadovala nějaké úpravy momentálně nedostačujícího práva v tomto směru.
Jak už řekl praví Jacquinův postulát o demokracii. Nikdo si nemůže být jistý životem, svobodou ani majetkem, dokud zasedá parlament. Stačí tedy, aby americký kongres odhlasoval, že všichni lidé, kteří odstartují z území USA na meziplanetární misi podléhají jurisdikci a úřadům USA a máte to dané. A klidně mohou aspoň část té odpovědnosti, že bude zákon dodržován, přenést přímo na společnost, která tam ty lidi dopraví. Mimochodem, řekl bych, že něco podobného platilo i pro obchodní Východoindickou společnost před 400 lety, která měla od britské vlády stanovena velká privilegia, ale i povinnosti, když rozvíjela svou činnosti v Asii a připravovala základy pro britské kolonie.
Ja bych se v tomhle smeru spolehl na namorni pravo. Viz. Martan. Urcite to ty kosmicke dohody nejak neupravuji?:-)
Zajímavý pohled a také myslím pravděpodobný, alespoň v počátku prvních letů.
Ano. Později se planetární kolonie vzbouří stejně jako USA proti Británii a vypuknou planetárno-koloniální války za nezávislost.
Ano, Mesic je drsna milenka 🙂 R.A. Henlein.
Tak všichni budou minimálně podléhat právnímu řádu jejich země,která však po nějaký čas nemusí být schopna nad nimi vykonávat pravomoc z technických důvodů 🙂
Z hlediska práva to asi na Marsu zpočátku bude ekvivalent polárních základen na zemi.
Existuje kozmická zmluva:
vidˇ: cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A1_smlouva
A myslím si že v krátkej budúcnosti bude táto zmluva modernizovaná.
Existuje kozmická zmluva:
vidˇ: cs.wikipedia.org/wiki/Kosmická_smlouva
A myslím si že v krátkej budúcnosti bude táto zmluva modernizovaná.