Náš seriál mapující vývoj nové supertěžké rakety od SpaceX se pomalu chýlí ke konci. Dnes vychází jeho předposlední díl, ve kterém navážeme na situaci, ve které jsme skončili minule. V roce 2016 už i veřejnost věděla, že SpaceX připravuje nějakou raketu tohoto jména, ale detaily stále chyběly. Blížilo se však Muskovo prohlášení, ve kterém představil dosavadní výsledky. I dnes budeme pokračovat v překladu rozsáhlého článku, který několik měsíců tvořili experti soustředění kolem portálu nasaspaceflight.com.
Loď Mars Ship se dočkala ještě drastičtějších změn – z šedesátimetrové délky se zkrátila jen na 41 metrů, přičemž nákladový prostor i místa pro posádku byly v její horní části. Toto rozložení SpaceX vybrala z celkových tří možností. První z nich počítala s palivovými nádržemi v horní části rakety nad obytnou sekcí, přičemž nehermetizovaný nákladový prostor by byl umístěn mezi obytnou sekcí a motory.
Tato možnost měla výhodu ve snadném vykládání nákladu a také by s sebou nesla lepší stabilitu během přistání díky nízko umístěnému těžišti. Bohužel však kvůli průchodu palivového potrubí skrz obytnou sekci a nákladový prostor by došlo ke zmenšení obytného prostoru, zmenšil by se i nákladový prostor a narostla by suchá hmotnost. Řešením těchto problémů bylo přesunutí obytné sekce do horní části lodě, aby mohly být nádrže uprostřed a nákladový prostor zůstal dole.
Tohle rozložení nabízelo ještě větší stabilitu během přistání, ale posádka by měla složitější vystupování. Nakonec byla i tato možnost opuštěna a nákladový prostor se přesunul nahoru k sekci obytné. Tato možnost nabízela oproti předchozím o 9 respektive 8 % lehčí konstrukci, ale především obrovskou výhodu z hlediska delta-v při návratu z Marsu. Stejně tak se toto rozložení ukázalo výhodné díky podobnosti s konstrukcí tankeru, čímž by se daly snížit návrhové a výrobní náklady. Tyto výhody se nakonec ukázaly jako rozhodující a stály za obětování vyšší stability a snazšího vykládání.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
SpaceX by kompenzovala problémy návrhu s vykládáním tím, že by do konstrukce přidala jeřáb, který by přesouval těžké náklady na povrch. Posádka by po opuštění přetlakové kabiny o objemu 1100 krychlových metrů využila výstupní dráhu, která by je dostala na povrch. Kromě těchto změn se upravila i motorová sekce, kam byl přidán šestý motor optimalizovaný pro chod ve vakuu, čímž byl počet motorů Mars Ship zvýšen na devět.
K provozu ve vakuu upravený motor by byl 5,5 metru dlouhý a jeho průměr by byl 3,8 metru. Motory pro přistání by byly o poznání menší. Všech devět motorů by se po oddělení od pohonného stupně zapálilo, aby se eliminovaly gravitační ztráty celé konstrukce o hmotnosti 1750 tun. Po určité době by se vypnuly přistávací motory, jelikož by už nebyly potřebné. O dodávky pohonných látek by se staraly nádrže schopné pojmout 1 450 tun paliva a okysličovadla. Ty by byly chráněny unikátním mezistupněm, zvaným aeroshell, který by kryl motory, ale nikoliv spodní část nádrží. Díky tomu by bylo zajištěno jejich chránění s minimální hmotností.
Loď a tanker by do atmosféry vstupovaly na boku. SpaceX původně zvažovala i možnost ve stylu klasické návratové kabiny, ale nakonec tyto úvahy opustila poté, co zjistila, že v takovém případě by byla ochrana motorů velmi složitá. Vstup do atmosféry bokem oproti tomu motory přirozeně chrání a navíc je teplo rozváděno na větší plochu. Ušetřilo se i na hmotnosti, jelikož byl do konstrukce integrován tepelný štít.
Expert z NSF, Dmitrij Voroncov očekával, že SpaceX upravila tanker k použití větších nádrží, která by dokázaly pojmout 1650 tun pohonných látek. Díky této změně by mohl tento návrh dopravit na oběžnou dráhu výrazně více paliva. S délkou 27 metrů by však byl mnohem menší než loď s posádkou.
Experti z NSF zjistili, že aby bylo možné naklonit loď či tanker z bočního náklonu do pozice motory dolů pro závěrečnou fázi přistání, zvažovala SpaceX použití aerodynamických povrchů, náklony trysek motorů, odlišné úrovně tahu motorů případně kombinaci těchto metod. Loď i tanker by také disponovaly dokovacím portem ve své zadní části, který by umožňoval vzájemné propojení. V otázce přečerpávání paliva byly ve hře tři možností – kapilární působení, membránové nádrže a také rotace s tlakováním. Poslední možnost byla nakonec vybrána, jelikož další možnosti by při velkých rozměrech nádrží nebyly praktické.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Firma očekávala, že jeden tanker by byl dotankován několika dalšími, než by doletěl k lodi s posádkou, kterou by najednou dotankoval. Tím by došlo k minimalizaci vystavení posádky mikrogravitaci a radiaci, navíc by se snížila spotřeba potravin. Specialisté z NSF zjistili, že dále bylo rozhodnuto o návrzích dalších prvků lodě i tankeru. Jedním z nich bylo použití nádrží se sférickou hlavou uvnitř nádrží s palivem, kde by bylo uloženo palivo pro přistání. To by zabránilo zhasnutí motoru při průchodu atmosférou vlivem přelévání paliva.
Loď by disponovala nádržemi na vodu, solný koncentrát a tuhé odpady, které by se nacházely u horní hrany kyslíkové nádrže. Nad tímto skladem by se nacházel nehermetizovaný nákladový prostor. Tvořila by jej dvě patra o výšce tři metry, která by podpíral středový sloup. Zde by byly umístěny energetické a tepelné systémy, nerozložené solární panely, radiátory, systémy podpory života, systémy pro práci se vzduchem, avionika, ale i sklady. Náklady by byly vykládány skrz velké dveře a s pomocí výsuvného jeřábu by byly spuštěny na povrch.
Do výše umístěné přetlakové sekce by se vstupovalo přes přechodovou komoru umístěnou u dokovacího portu. Zde by se nacházel stejný centrální podpěrný sloup jako v nákladovém prostoru. Měla tu být čtyři patra – tři z nich by měla výšku 2,5 metru – v nich by lidé bydleli, a nacházely by se tu i sklady jídla. Horní patro mělo být mnohem vyšší a nacházela by se tu třeba křesla pro start a přistání. Nos lodi by obsahoval řídící trysky pro jemné pohyby. Jedním z prvků, které v té době ještě byly ve vývoji, byly výsuvné přistávací nohy lodi a tankeru. Mělo jich být pět, ale potřebovaly výrazné vylepšení z hlediska velikosti a odolnosti.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
SpaceX se rozhodla, že místo použití uhlíkových vláken jen pro palivové nádrže, nasadí uhlíková vlákna kompletně na celou konstrukci lodi a tankeru. K tomuto rozhodnutí vedlo firmu to, že uhlíková vlákna mají výhodné vlastnosti pro opakované použití – méně trpí mechanickou únavou a mají lepší geometrickou pevnost. To bylo důležité, protože nyní už nebylo možné zabránit prohýbání nádrží tlakováním plynů kvůli velikosti lodi a také kvůli samočinnému tlakování.
SpaceX plánovala, že urychlovací jednotku, tedy první stupeň celého systému použije opakovaně až 1 000×, tanker by měl zvládnout 100 opakovaných použití a pilotovaná loď 12 misí. Vyšší počet použití lodi limituje především silný ohřev konstrukce při zachycení atmosférou. Specialisté z NSF zjistili, že SpaceX zvažuje dvě startovní lokality – Mys Canaveral na Floridě a Brownsville v Texasu – první z nich by nabízela více než dvakrát více příležitostí ke startu než druhá. To je dáno mimořádně výhodnou geografickou polohou pro lety k Marsu.
Návrh se mezi únorem 2016 a Muskovým prvním oznámením o celém systému v září na Mezinárodním astronomickém kongresu v mexickém městě Guadalajara dále vyvíjel, tentokrát ale byl trochu za oponou. Den před Muskovým vystoupením podstoupil zmenšený motor Raptor první testovací zážeh.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Na samotné prezentaci Musk poprvé zmínil velmi agresivní cíl v podobě snížení nákladů na let k Marsu o pět milionů procent, aby se jeho cena dostala na medián ceny amerického domu. Musk řekl, že aby to bylo možné, je nezbytné přistoupit k dotankování na oběžné dráze – výrobní náklady se rozloží mezi více startů, harmonogram se zahustí a výkonnostní poklesy budou méně problematické. Díky tomu má být cena nosiče jen na 10 – 20 % jiných alternativ.
Doplňování paliva na povrchu Marsu, je řešeno podobně jako v dávném Zubrinovu projektu. Díky tomuto kroku má být zajištěno opakované používání kosmické lodě a využívání zdrojů na Marsu. Podle Muska byl metan vybrán jako palivo, jelikož ve srovnání s vodíkem umožňuje postavit mnohem menší stroje. Kromě toho jsou s ním spojeny menší náklady, umožňuje snadné opakované použití, může být vyroben na Marsu a v nádržích je uchovatelný podobně jako letecký petrolej.
Samotná představená architektura počítá se společným pohonným stupněm a dvojicí různých horních stupňů. První verzí horního stupně měla mít loď ITS (Interplanetary Transport System), druhou verzí je pak tanker. Počty opakovaných použití mají být stejné jako v únorových plánech, takže jedna loď by při dvouletém cestovním režimu mohla sloužit 26 let. Systém by také využíval samočinného tlakování paliva a očekává se primární struktura z uhlíkových vláken.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Obří ambice SpaceX byly definitivně potvrzeny, když Musk oznámil nosnost systému bez znovu použitelnosti – 550 tun na nízkou oběžnou dráhu. Raketa by tak byla o 133% silnější než v případě verze, kterou SpaceX zvažovala sotva před rokem. Neuvěřitelný výkon měl být umožněn díky motorům Raptor. Jejich tah na úrovni moře se zvýšil o 55,5 % z 1 961 kN na 3 050 kN a specifický impuls na hladině moře vzrostl o 3,9 % z 321,4 s na 334 s. Motor má být schopen pracovat v rozmezí od 20 do 100 % nominálního tahu a avizovaný tlak 300 barů (30 MPa) by byl největší v historii všech raketových motorů.
Verze optimalizovaná pro provoz ve vakuu by měla ještě větší tah – konkrétně 3 500 kN při specifickém impulsu 382 sekund, což by byl historicky druhý nejvyšší specifický impuls motoru spalujícího uhlovodíky. Raptor by se dočkal této hodnoty především díky vysokému expanznímu poměru trysky – 200. Počet motorů na prvním stupni zůstal stejný – 42.
Díky výraznému navýšení tahu motorů se raketa dostala do extrémních hodnot – celkový tah by dosahoval 128,1 MN, stupeň by vážil 6 700 tun při výšce 77,5 metru a průměru 12 metrů. Celý stupeň by vážil více než dvojnásobek celého Saturnu V. Podobně jako Falcon 9 by k manévrování pro letu k Zemi využíval kombinaci motorového brzdění proti směru letu a roštová kormidla. I přes ještě vyšší separační rychlost než u Falconu 9 by v tomto případě bylo k návratu stupně na pevninu ke startovní rampě potřeba jen 7 % obejmu palivových nádrží.
Loď ITS by měřila na výšku 49,5 metru, takže by byla o 21 % delší, než poslední známý plán (41 metrů). I přesto se nezměnil dlouhodobý cíl v podobě dopravy více než stovky cestujících a členů posádky. Loď ztěžkla a nakynul i její průměr na 17 metrů, přesto počet motorů zůstal stejný. Celkový tah 31 MN by dokázal dopravit na nízkou oběžnou dráhu loď vážící 2100 tun a až 300 tun nákladu. Na nízké oběžné dráze by loď vyklopila své solární panely.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Překlad: Dušan Majer
Na Marsu i na Zemi by loď přistávala vertikálně díky trojici motorů Raptor umístěných uprostřed zadní části. Na Mars by takto bylo možné dopravit až 450 tun nákladu. Na rozdíl od plánů z února se nyní počítalo jen s trojicí masivních přistávacích nohou místo pěti menších. Naopak umístění obytných a nákladových sekcí v horní části lodi zůstalo stejné jako v únorovém plánu.
Návrh tankeru se naopak od února změnil – dočkal se stejné délky, jakou má mít i pilotovaná loď. Počítalo se se zvětšenými nádržemi a vyměnitelnými funkcemi pro ušetření 40 % suché hmotnosti. Díky tomu bylo možné dopravit na oběžnou dráhu o 27 % více pohonných látek. Ve výsledku by měl systém umožnit zkrátit dobu letu k Marsu na průměrných 115 dní. ITS by byla schopna jak záchytu o atmosféru, tak i přímého vstupu do atmosféry za účelem přistání na povrchu.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…view-with_solar_extended_%28cropped_%26_retouched%29.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-23-214739.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-27-130229.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-23-214522.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-03-23-230404.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/01/2018-04-08-132421.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018-04-13-22_38_55-index.php-2177%C3%971243.jpg
No, odvaha jim zcela jistě nechybí. Plánovat aerocapture lodě se stovkou lidí, to chce koule 😀 čím víc o tom čtu, tím mi BFR připadá šílenější. Však i Elon to další rok krotil. Jsem fakt zvědavý, co se nakonec do vesmíru podívá. Bude to zajímavá dekáda 🙂
Někde jsem četl, že má nějaké ekonomické problémy a je vyšetřován pro machinace na finančním trhu. Z basy by to těžko kočíroval a zejména by mu nikdo nepřispěl.
Dostat na Mars 450 tun nákladu a 100 lidí při jednom letu ? Celá Evropa a Rusko má problém dostat na Mars 200 kg vozítko. Dělá na tom 10 let a jak se zdá další dva roky ještě naskočí.
Čína se údajně pokusí o totéž a Nasa je poněkud vpředu s tunovým vozítkem.
To je realita.
Rekl bych ze je spise obet regulacniho fasismu, Zapadni spolecnost se brzy pod praporem ruznych trestu a sankci ureguluje ke svemu zaniku.
Musk dokazal ze umi radu veci,F9,FH, zatim se nikomu nepovedlo udelat takto recyklovatelne nosice. Ktera jina soukroma spolecnost muze nabizet pilotovane lety? Vice-mene diky Muskovi se rozhybal trh s elekromobily – muzeme se prit o to jak moc je kontraverzni. Takze jista mala sance na uspech zde je.
re: Hawk
nežeňte to prosím do druhého extrému. SpaceX je úspěšná firma, tečka.
… ale Tesla je trochu jiný obor a trochu jiné měřítko, má obrovský „investiční“ dluh a je obchodovaná na burze takže tam si Elon naběhl opravdu hloupě a vlastní vinou ! Když jen tak něco plácal na twittru. Insider tradind a ZPRONEVĚRA jsou brány hodně vážně (a bylo tomu tak vždy) a není se čemu divit.
PS: jako pravičák si o systému nekrytých peněz, natož derivátů cenných papírů myslím svoje, ale když někdo tu hru chce hrát, tak ať hraje podle pravidel.
Ona je hlavně Tesla jednou z nejvíce Shortovaných forem na burze, kde investoři čekají na pokles akcií a tím vydělávají.
Tím je extrémní citlivost na jakékoliv negativní výsledky a informace a způsobuje to velké výkyvy na korzu akcií.
A Elon se netají tím, že tyhle „Shortovací“ investory nemá zrovna v lásce a prakticky je velmi nesnáší a nejraději by je zrušil.
Pochopitelně to, že řekl, že odkoupí všechny akci za cenu o 20% vyšší než byla aktuální vedlo během jednoho dne k růstu ceny akcií skoro o 10% a tím všichhni shortaři tratili.
A tak si na něj stěžovali, že jim vygeneroval ztrátu.
A jak už i tady zaznělo, burza a regulátoři jsou na tohle velmi citlivý a chodí se za to si sednout na tvrdo.
Ano, popsal jste to přesně. Komise pro cenné papíry a burzy původně požadovala mnohem tvrdší sankce, ta domluvená pokuta 2×20 mil.dol. je v podstatě pro EM výhra. Burzy jsou velmi citlivé na jakékoli prohlášení managerů firem a tohle bylo teda hoóódně za hranou. Taky to bleskově zahýbalo akciemi TESLY nahoru – no a nyní zase dolů.
To jste četl dost špatně. Prostě blbě něco plácnul a zaplatí za to $20M a nebude členem správní rady Tesly. Je to podobný trest jako když tam plácnete ženskou přes zadek. Taky vás nějak „zostrakizují“.
Jinak kdyby měla SpaceX nějaké finanční problémy , tak už dávno šla na burzu aby získala peníze na rozvoj. Ale vzhledem že se to rozhodně neblíží.. tak peněz mají asi zřetelně hodně.
Členem správní rady Tesly dále bude, ale ne jejím předsedou. Nicméně post CEO Tesly mu také zůstává. Vzhledem k tomu že se za něj správní rada postavila, věřím že to pro něj neznamená problém ani v Tesle, natož ve SpaceX. Důležité také je, že jde o mimosoudní vyrovnání.
Já mám problém ráno vstát. Ale nikdo mě nenutí. Prostě vstanu a a realizuju svoje vize. A je mi fuk, co dělaj jiny. A vy Lojzo! Že berete nějajé dávky.. jako Nasa a Roskosmos?
Ptrdem se všem omlovám.
Čest!
Plány pěkný, ale ještě není seriálu o BFR konec, takže si ještě týden počkáme. Fandím jak Spacex tak i jejímu šéfovi.
Nebylo by lepší tam dostat nejprve zásobní a záložní návratové prostředky, než hned loď s posádkou?
Nešlo by místo přistávání s celým kolosem na Zemi, nechat ho na orbitě a pro přistání použít malé space-taxi? Podobně na Marsu, ale tam by se pak už muselo hodně přestupovat.
A co když jedna z přistávacích nohou spočine na povrchu, který se proboří?
Nebylo by to lepší. Víte ono i když takhle se bude snažit vymýšlet varianty doaleluá tak věřte že ve spacex jich vymysleli 10x tolik a všechny si propočítali. To co prezentují je nejlepší řešením které plní vstupní požadavky. Případné změny se dějí až když se v průběhu vývoje ukáže nečekaná nová znalost.
V jedněch plánech bylo, že nejprve vyšle na Mars automatické nákladní lodi, které připraví ifrastrukturu pro púilotovaný let. minimálně to znamená výrobu metanu
To prý již není pravda. Loď nebude mít palivo pro návrat. Pro bezpečnost by bylo vhodné tam pro první let ho dopravit ze Země. Zprovoznit zařízení má právě až posádka, která tam přistane.
android má pravdu. Zkuste si udělat takový myšlenkový experiment a představte si, že jste inženýr zodpovědný za jednu nebo více oblastí a od roku 2014 (cca) se zabýváte ve space x touto oblastí.
Představte si, že jste 50x iterovali celé řešení, a myslíte na optimální variantu se svým týmem x lidí ve dne v noci. Každou novou myšlenku proberete v týmu a pokud je dobrá, znovu danou část řešení přepočítáte.
Já jim věřím, že mají opravdu téměř vše probrané. Což nás ale nemusí odrazovat od toho vymýšlet případné alternativní řešení 🙂
Můj názor je, že pokud bych chtěl minimalizovat riziko, nechal bych kromě těch nákladních BFS s materiálem a ISRU, přistát ještě jednu dopravní, plně vybavenou loď, klidně naloženou zásobami.
Jenže ty první osobní lodí nepoletí s plnou osádkou a další nejspíš taky ne. Takže záloha bude- jak při letu, tak po přistání.
Keby sme chceli minimalizovat riziko, tak tam proste neposleme ludi. Bez toho aby sme ale poslali ludi niekde mimo nizku obeznu drahu zeme ale pritomnost ludstva vo vesmire nedosiahneme.
Zaroven si treba uvedomit, ze sice sa o bezpecnost mozeme a mali by sme sa snazit, ale absolutne bezpecne to nebude. Tak ako ani ine druhy dopravy ci ludskej cinnosti aj pri dobyvani vesmiru budu zomierat ludia. A niekedy hufne.
Poslat tam lidi bez zásob paliva na místě a tedy bez možnosti návratu v případě potíží není rozhodně bezpečné.
re: ventyl
On je trochu rozdíl ladit nároky na bezpečnost oproti ekonomice u nějakých exotických katastrofických scénářů (co by kdyby).
A je rozdíl poslat lidi (dokonce platící zákazníky) do extrémního prostředí bez záchranných prostředků. (když ani robotické sondy nejsou na marsu zatím rutina)
Titanik záchranné prostředky pro pasažéry taky nepotřeboval, byl přece nepotopitelný, že ?
Můžeme brát v podstatě za fakt, že pokud na Marsu nebude čekat plná nádrž paliva, nebo dokonce celá rezervní loď tak z území severní ameriky, případně evropy se prostě startovat nebude. Letecké úřady si takovou případnou masovou vraždu na triko nevezmou (a s tímhle postojem nemám problém ani já jako pravičák)
3,14ranha
Platici zákazník předpokládám bude v tomto konkrétním případě bude hodně dobře seznámen do jakého jde riziko. Tady bych problém neviděl. Fakt se nejedná o rutinní cestu.
A jestli mi někdo na férovku řekne poletíš na Mars, ale je 1% šance že se tam dostaneš živý a já přesto poletím, je to už potom hlavně můj problém a ne tolik problém Muska a SpaceX.
Nevím jak se k těmto specifickým případům postaví letecké úřady, jejich starost by měla končit v tomto případě u toho, zda start BFR neohrozí letecký provoz resp. kohokoliv/cokoliv jiného.
Ale jestli v tomto případě bude kafrat do toho , jak moc je někdo ochotný riskovat svuj život tak to je hodně špatně. To už mužou rovnou povolovat konkretní akce na wingsuit a bungee jumping.Nebavíme se o rutinných letech, ale o vypravě kde je hodně velké riziko a nedovedu si představit, že u prvního letu na Mars nebudou zákazníci hodně podrobně informování o rizicích.
3,14ranha
Platíci zákazník bude v tomto konkrétním případě hodně dobře seznámen do jakého jde rizika. Tady bych problém neviděl. Fakt se nejedná o rutinní cestu.
A jestli mi někdo na férovku řekne poletíš na Mars, ale je 1% šance že se tam dostaneš živý a já přesto poletím, je to už potom hlavně můj problém a ne tolik problém Muska a SpaceX.
Nevím jak se k těmto specifickým případům postaví letecké úřady, jejich starost by měla končit v tomto případě u toho, zda start BFR neohrozí letecký provoz resp. kohokoliv/cokoliv jiného.
Ale jestli v tomto případě bude kafrat do toho , jak moc je někdo ochotný riskovat svuj život tak to je hodně špatně. To už mužou rovnou povolovat konkretní akce na wingsuit a bungee jumping.Nebavíme se o rutinných letech, ale o vypravě kde je hodně velké riziko a nedovedu si představit, že u prvního letu na Mars nebudou zákazníci hodně podrobně informování o rizicích.
re: Hawk
Ale my se vůbec nebavíme o cestě tam (cestování vždy bude mít nějaké určité riziko nehody). Ani o cestování jako takovém.
My se bavíme o případné evakuaci směr Země !
Reaguji totiž na nadhozenou odvážnou (čti šílenou) tezi že první posádka teprve začne s POKUSY vyrábět palivo na případné cesty zpět… to není riziko, to je zbytečné a arogantní hazardování.
Žádná západní veřejná instituce si nevezme na triko mnohatýdenní televizní seriál na téma kolonisté umírají bez pomoci na Marsu (nebo kolonisté kteří se navzájem vraždí v boji o tenčící se zdroje). A zcela chápu tento postoj i já zapřísáhlý pravičák.
Já si dokonce myslím, že na to spoléhají a celý Mars je jen takové velké PR.
Prostě my jsme chtěli letět, ale úřady nám to zakázali budou moci říct.
3,14ranha:
Je to podobne, jako kdyz se parta dospelych svepravnych nadsencu vypravi na jizni/severni pol. Riskujou svuj zivot, plati si to sami , nikoho dalsiho neohrozuji. Maji na to pravo, ostatni maji pravo jim to rozmluvit, ale nikoliv zakazat, myslim dokonce ze ani soucasne evropske/americke pravo jim v tom nezabrani.
Pokud se parta nadsencu rozhodne od SpaceX koupit kosmickou lod, tak jedine co SpaceX, pokud s tim nebude chtit mit nic spolecneho, muze od toho odstoupit. Ale na zaklade ceho podnik zakaze nejaka statni instituce? Ze BFR neni homologovana? Pokud bude BFR letuschopna a neprasti sebou po par kilometrech o nejblizsi budovu,tak nevim o co se oprou. Startovaci koridory jsou navic nad oceanem. A cela akce je soukromy podnik.
Ochrana případného bakteriálního života na Marsu bude nejlepší způsob jak zakázat start z území odkudkoliv z území USA nebo Evropy.
Mezinárodní závazky musí respektovat i firmy z daných států.
Bude prostě prohlášen za možnou biologickou rezervaci – stejně jako jsou některé ostrovy za ně prohlášené. A pokud neposlechnete – tak vás prostě zavřou.
Na Mars to ma FBI trochu z ruky 🙂
Pokud reagujete na uvěznění – tak je samozřejmě zatknou ještě dřív, než nastoupí do rakety.
Další možnost včasné je schválení zákona, podle něhož budou moci odstartovat na oběžnou dráhu jen lety, které NASA schválí. Prostě jako v civilním letectví tak zde bude NASA garantovat bezpečnost.
Odpůrců této mise – právě z důvodu udržení Marsu jako biologické rezervace bude více než dost.
to Tycka. Váš pesimizmus a až odpor voči BFR nie je na mieste. S takýmto uvažovaním by sme ešte sedeli pri ohni v jaskyni.
Ano, přesně. Navíc průměrné IQ těch lidí v SpaceX je určitě vyšší než nás tady na diskuzi.
Nicméně myslím že tyhle obecné výpočty a simulace jsou ta jednodušší část.
Samotná skutečná konstrukce, stavba a testování je něco úplně odlišného. Na to je třeba asi tak 100x víc vývojářů-konstruktérů a nikdo dopředu neví na jaké technické obtíže narazí. I proto jsem k tomuto projektu velmi skeptický. I když budeme předpokládat že skutečně mají optimálně vymyšlený princip řešení na dané zadání.
„Každou novou myšlenku proberete v týmu a pokud je dobrá, znovu danou část řešení přepočítáte. “
Záleží kolik dostanou na to času. Pokud se ho nedostává – tak se nedá tento postup bohužel předpokládat.
Vím to sám z vývoje – pokud to musí být brzo – není možné zkoumat všechny řešení a spoléhá se, že se to nějak podaří. Vývojář si říká – když pak budu vidět možnost velkého nezdaru tak včas podám výpověď. Pokud nedodám návrh řešení včas – riskuji tak vyhazov mnohem dřív.
Jsou to prostě jen lidé a musí myslet i na sebe a svou rodinu.
Varianta přistání s celou lodí zpět na Zemi ušetří palivo na cestě zpět, neb není třeba provádět zážeh pro vstup na orbit Země (delta-v zhruba jako trans-mars injection, tedy dost). Alternativou by bylo zachycení o atmosféru, ale to si ještě nikdo nedovolil ani s robotickou sondou, natož s lidmi. Atmosféra je mrcha proradná a riziko je obrovské.
no to ano. Myšlenka byla v tom, že by se následně ta loď nemusela znovu vynášet na další let, jen by se dotankovala. Ale když to vyjde takto levněji, tak není o čem. Nejsem si jistý, zda již známe podrobnosti co kdy kam poletí v jaké konfiguraci, pokud to ví už ta firma vůbec. Proto jsem se na začátku ptal. Rozhodně jsem tím neříkal, že mám „lepší nápad“.
Průměr 17 m?
Ano, v nejširší části.
Systémy podpory života v nehermetizovaném prostoru…mi nepřijde nejbezpečnější. Ale věřím že to bude zálohované
Mám trochu guláš v těch Raptorech.Teď zkoušejí zmenšenou verzi a na skutečné lodi budou tyto zmenšené(42 1st. a 7 2st.) nebo po zkouškách je zvětší do původní navrhované velikosti a počty na stupních zůstanou?Nebo velkejch bude 31+7 ?
Bylo zde několikrát zmíněno, jakého se Elon Musk dopustil činu na burze a co mu hrozí.
Já si myslím, že by mu mělo být prominuto a odpuštěno stejně jako jinému géniu a průkopníkovi vesmírných letů, ze stejných důvodů.
🙂
Amerika ho potřebuje, stejně jako tehdy pana W. Brauna.
Problem byl uz vyřešen. Zaplati pokutu 20 milionu dolaru a odstoupi jako předseda představenctva na dobu tři let. Zustane na pozici generalniho ředitele. A dale mu bude kontrolovano co pise na twitter. Takže dopadl dobře. Podle mě ho chteli jen postrašit.
obvinili ho že tweetem ovlivnil cenu akcií a za to ho odsoudili, jestli se nepletu. Ale tím obviněním a pak i odsouzením se taky ovlivnila cena akcií. A za to už nebude nikdo popotahován, to se smí? Jinak mi to je jedno, já jen z technického právního hlediska…
On tu cenu ale opravdu ovlivnil. Z hlouposti nebo záměrně tím některé obchodníky poškodil o miliony dolarů.
A i mě jako naprostému finančnímu laikovi přijde že z toho vyvázl Elon ještě velmi lacino.
Za podobné falešné či nepravdivé zprávy na burze se chodí i do vězení !
Veškerá vina za další následky jde za Elonem – neměl si pouštět hubu na špacír, případně tuhle komunikaci má svěřit nějaké zodpovědné osobě, když to nezvládá sám.
no samo že tu cenu skutečně ovlivnil a někoho poškodil. Ale zrovna tak tím obviněním se ta cena znovu ovlivnila, změnila, klesla a poškodila další lidi a odsouzením se cena akcií zase ovlivnila a poškodila zase další lidi o miliony. Nebo ne?
re: Kája
Vina za následky jde plně za Elonem který tyto výkyvy rozpoutal (ať z hlouposti, nebo úmyslně) !
Právě proto je to tak přísně (exemplárně) trestáno (dokonce až vězením), protože to nejde vzít zpět a následky mohou být nedozírné.
Já si jako pravičák o burze, akciových derivátech a celkem o papírových penězích myslím svoje, ale pravidla hry jsou jasná.
Už bylo někde zmíněno, jak to bude s ochranou posádky proti radiaci mimo magnetické pole Země? U Orionu se, tuším, uvažuje o vrstvě vody v plášti nebo o velkých cívkách. Nikde jsem se však zatím nedočetl, jak to chce řešit SpaceX.
Díky
Dokážu si představit nějakou malou stíněnou kabinu uprostřed těla s větší ochranou pro dočasný pobyt.
Diky za preklad:-)
Rádo se stalo. 😉
Ten originál mne posadil na zadek a věděl jsem, že tohle musím přeložit pro naše čtenáře. 🙂
Diky za snahu. Ja sice anglicky viem dobre, ale kvalita obsahu na kosmonautixe, ci uz originalneho, alebo prekladov je tak vysoka, ze to podporuje moju lenivost 🙂
Inac co som zachytil, tak naozaj sa ma ako radiacne tienenie pouzivat konstrukcia okolo osy lodi. Musk sa nechal pocut, ze za beznych okolnosti by pre casy potrebne na prelet mal standardny plast lode stacit a radiacne tienenie je skutocne potrebne len pre pripad slnecnych erupcii.
Toho si opravdu vážíme. 😉
Nejsem odborník přes radiaci, ale nevyzařuje 99% radiace ve sluneční soustavě slunce ? A radiace se dle mého šíří téměř rychlostí světla směrem pryč od zdroje – takže by teoreticky mělo stačit natočit loď motorovou sekcí a nádržemi směrem ke slunci tak aby byla posádka „ve stínu“ lodi. Tím by byla vyřešena radiační ochrana posádky bez jakéhokoliv navýšení hmotnosti.
Je to složitější, radiace škodící zdraví je více typů částic, ty elektricky nabité jsou ovlivňovány všemi magnetickými poli po cestě, takže ve finále dorazí i z jiných směrů než přímo od slunce.
mno to ano, ale ovlivnění neznamená úplná změna vektoru, je to jak s magnetickou siločárou – téměř veškerá radiace půjde od slunce velká část většiny zbytku půjde z vektoru cca do 15° také ze směru od slunce (co bude odkloněno např. planetami do většího úhlu tak nebude většinou v směřovat do planetární roviny a do prostoru mezi zemi a mars – takže otočení nákladním prostorem a palivem směrem ke slunci může dojít ke snížení expozice vůči záření třeba i o 80% – ale to fakt jen hádám. Každopádně to bude mít velký měřitelný vliv. Nehledě na to nevím kolik vody povezou ale voda je opravdu efektivní tlumič radiace – metrový sloupec vody zastaví 99% škodlivého záření téměř nic neprojde – takže při správném rozložení nádrží s vodou by to jako dodatečná radiační ochrana obytných prostor také fungovalo velice efektivně.
Chci tím říct že radiační riziko se dá velice efektivně snížit bez použití težkých protiradiačních štítů apod. prostě jen správným rozložením nákladu a nasměrovaním lodi.
Já si to taky myslím, je to masa materiálu a něco by to odstínilo.
Slunce není zdaleka jediným zdrojem ionizujícího záření. Velká část má původ mimo naši soustavu. To znamená, že loď by měla být aspoň nějak chráněná ze všech stran. Ale to natočení nádržemi a motory ke Slunci by určitě pomohlo, obzvlášť např. v případě sluneční erupce.
Každopádně ve vesmíru se celkem běžně pohybují energetické částice, které bez problémů „prostřelí“ magnetické pole Země i celou atmosféru. Proti něčemu takovému se dá chránit snad jen modlením k … [zde doplň jméno příslušného boha]. A obdobně je to s mikrometeoroidy. Prostě „volný vesmír“ není zrovna přátelské a bezpečné místo pro život.
Buďte rádi, že E. Musk dopadl s oním úřadem nad finančními trhy tak relativně levně. Pohybuji se kolem finančních trhů už nějakou dobu a když jsem ty jeho zprávy viděl na Twitteru, tak jsem se málem zadusil kedlubnou a chvíli na to koukal.
Bylo hned jasný, že to trhne s cenami akcií Tesly – to si jako představitel firmy (jehož slova jsou navíc ostře sledována) nesmí dovolit. Na to jsou v USA hodně citliví a posílají za to i bohaté natvrdo sedět do basy.
První co mě napadlo bylo, že je buď v tomhle naivní a zveřejňuje veřejně každý prd nebo že zblbnul.
Takže i s přihlédnutím k jeho osobě s významemm pro USA ho potrestali symbolicky.
Pokud to co plánuje s BFR vyjde byť i se zpožděním 10 let, tak to bude v kosmonautice skok vpřed.
No, on sice je „představitelem“ firmy a neměl by si dovolit něco jen tak plácat, ale určitě to nebyl pokus o nějaký podvod. Na druhou stranu, někteří i vlivní „shorteři“ lžou o Tesle velmi často, čímž cenu akcií Tesly neustále srážejí a prochází jim to bez sebemenšího trestu. To nechápu.
Co se týče BFR, tak doufám, že někdy poletí. Snad to nebude tentokrát nad síly SpaceX, mohlo by jim to zlomit vaz, a to by zbrzdilo „dobývání“ vesmíru o mnoho let.
Záleží na tom jak budou ekonomicky rozumní a zda to budou tlačit za každou cenu i v případě nezdarů a tudíž velkých ekonomických ztrát.
Moc dík…četl jsem 3krát…i s komentáři.
To mne velmi těší. 😉
Taky serad vracim, i k diskusi 🙂
BFR je už od začátku natolik mimo technickou realitu současnosti, že překvapivě nakonec všichni věří, že to půjde. Kdyby chtěli „jen“ přistávat s druhým stupněm F9, to by bylo řečí, že to bude fakt problém a nevyplatí se to a vůbec…. Ale když se to podá takhle velkolepě, šance jedna k milionu, to by mohlo vyjít… 🙂
BFR se skládá prakticky výhradně z nikdy nevyzkoušených technologií. Pro začátek methanolový pohon, karbonové kryogenní nádrže, přistání kompletního druhého stupně stupně, udržení kryogenního paliva po dobu mnoha týdnů. A to jsem se ještě nedostal z oběžné dráhy Země a vynechal byrokratické problémy.
Ve srovnání s mega BFR teď SpaceX řeší „prkotiny“ typu padákové přistání krytů a jakési byrokratické milníky pro Crew Dragon. A obojí jde „velmi ztuha“. To jen pro srovnání, co je čeká s BFR.
Jen pro upřesnění . nikoliv metanolový, ale metanový.
Samozřejmě, omlouvám se. Zřejmě ethanolový šotek. 🙂
Myslim, že ti lide vědi co dělaji. Přece jenom jsou to ti nejlepši z nejlepšich. Co se tyče tou technickou realitou. Na te BFR neni nic co by v dnešni době neexistovalo. A na ta slova typu: nikdy, nejde, nemožne a podobně bych byl opatrny. Co se tyče byrokracie u Crew Dragonu za to SpaceX nemuže to děla vše NASA.
„Na te BFR neni nic co by v dnešni době neexistovalo.“
Už jen ten způsob návratu zpět a to ekonomicky. Tedy tak, aby další použití bylo ekonomické. Tedy aby následná nutná oprava nebyla velice drahá. Jen to bude revoluce – létání pomalu jen za cenu paliva.
A pokud budou doufat, že výroba paliva poběží jak si představují – aniž by ho vyzkoušela předem nějaká sonda alespoň v menším měřítku. Tak bude plně přesvědčen, že to jsou odborníci jen na rakety a nikoliv na další obory.
A proč myslíte že vědí co dělají ? Myslím že nikoliv, je to jen odhad a oni to nejdřív musí zkusit aby věděli jestli to půjde. Koneckonců u návratu 1.st. F9 to také hned nevěděli, zkoušeli padáky a pak teprve opatrně motorické přistání. Ale hlavní rozdíl byl v tom, že to byl jen bonus navíc, ty zkoušky nestály zpočátku šílené peníze a kdyby to nešlo nebo to nevycházelo ekonomicky, pořád by byl F9 kvalitní a levný nosič. Tady mi příjde že chtějí hned mraky náročných novinek a na všech stojí celý úspěch projektu. Což je úplně odlišný postup než v případě F9.
re: Rosetau
Rakety rodiny Falcon a BFR se (kromě reusable) od sebe ani nemohou více lišit:
palivo, palivový cyklus, složitost, konstrukce, materiály, nároky na spolehlivost, závislost na ISRU výrobě paliva, možnost navázat na výzkum jiných…
SpaceX rozhodně čeká spousta práce a BFR rozhodně je RISKANTNÍ projekt bez zaručeného výsledku navzdory špičkovému týmu !
Ohledně byrokracie – NASA je PLATÍCÍ ZÁKAZNÍK, může mít požadavky jaké chce a SpaceX zcela dobrovolně tuto zakázku přijala.
Ačkoliv SpaceX fandím a nenechám si ujít každý jejich let i přistání, tohle mi připadá jako příliš velké sousto.
Nevěřím, že by to do patnácti let vůbec vzlétlo, v jakékoliv konfiguraci.
Pokud ano, budu příjemně překvapen.
Podle mne to vzlétne. Na to je to přece jen dost běžná raketa. Ale přistání se nebude dařit tak jak se plánovalo – skončí nejspíš havárií. Či bude tak poškozena, že oprava bude velice drahá a to po každém letu. A ekonomický výsledek tak bude podobný raketoplánu.
Těžko řict jak to bude. S reketoplanem bych to moc nesrovnaval. Přeci jenom mu už je skoro 40 let. Dnes je jina doba plna technologickych zazraku. 🙂
Tak ono 19. století bylo taky plné technických zázraků. To je strašně relativní pojem, protože technický pokrok je asi jediná oblast kde se poznání lidstva vyvíjí dlouhodobě a trvale kupředu.
Třeba na „skutečnou“ ponorku Nautilus jsme si od dob Julese Verna museli počkat přesně 89* let !
(*interval mezi sepsáním románu 20 000 mil pod mořem a prvním podeplutím severního pólu americkou jadernou ponorkou)
Pokud budou motory opravdu spolehlive tak na hmotnosti nezalezi :-), neni to magie, je to fyzika. A dnes se da osetrit skoro vse vcetne vlivu pocasi. A vse budou pravdepodobne zpocatku vychytavat na nejakem levnem(no rekneme o neco… levnejsim) demonstratoru. A kdyz se podari rutinne pristavat placnu z 1km, tak je vyhrano.
Jak moc byl raketoplan opotrebovany a do jake miry potreboval pokazde renovace to netusim. Z fotek mi prisel laickym okem po pristani relativne ok :-).Vse spise hlavne prodrazily uzkostlive kontroly po nehodach.
Jan Kolář, ředitel české kosmické kanceláře, nedávno prohlásil, že každý technik ví, že to co funguje v malém měřítku, nemusí fungovat v měřítku velkém. Já osobně Muskovi neskonale fandím ve všech aktivitách, tak doufám, že mu toho co nejvíc vyjde, ale u BFR trochu pochybuji. Abych to upřesnil, ta raketa nebo jí podobná, určitě jednou poletí. Jde o to kdy a zda to bude SpaceX. Do pěti let budeme chytřejší.
Trosku netradicna otazka.Kolko percentna sanca je ,ze Muskovi sa podari dotiahnut do konca projekt BFR?teda ze ta raketa bude naozaj lietat?a co nastane potom?lebo ta cena dostat do vesmiru stovky ton nakladu za min.peniaze moze sposobit krach celej ULA a vlastne aj nasa svoju SLS raketu moze odpisat.
Na takové otázky je příliš brzy. Osobně si myslím, že než začne BFR létat, stihne SLS udělat hodně práce.
Jen taková matematická. Náklady opravdu nikdy nejde snížit o pět milionů procent. Maximum, o které je možné je snížit je o 100 procent. A už tehdy to máte zadarmo. Možná jste chtěl napsat, že sníží náklady na jednu padesátitisícinu nebo tak něco. Ale to co máte v článku je nesmysl.
Jedná se o překlad originálního článku z webu NSF, nejsou to autorova slova. Dušan je tento víkend nedostupný, ale dám mu o tomto vědět, ať se rozhodne zdali větu upraví či nikoli.
Dobrý den,
můžu se zeptat, co ve 4 odstavci znamená „z hlediska delta-v při návratu z Marsu“ … to delta-v … děkuji za odpověď 🙂
Už mi to docvaklo … vyřešeno
No uprimne SpaceX fandím a obdivuju, ale je mi 40 let a budu hodně překvapený a rád když se přistání lidi na Marsu doziju