V letošním roce jsme zažili už tři starty mimo zemské gravitační pole, ale v harmonogramu startů stále svítí ještě jedna mise, která letos vyrazí do meziplanetárního prostoru. Jedná se o společný projekt Evropské a Japonské kosmické agentury pojmenovaný BepiColombo, jehož úkolem je výzkum Merkuru. Každá agentura vytvořila vlastní sondu, které budou u první planety naší soustavy fungovat samostatně – během několik let dlouhé přeletové fáze však budou spojeny do jednoho celku. Na kosmodromu v Kourou došlo před několika dny ke spojení těchto vědeckých sond do jednoho celku.
Zdroj: http://www.esa.int/
Mise má za sebou i schvalovací proces Qualification Acceptance Review, který potvrdil, že přípravy odpovídají plánovanému termínu startu 19. října. O vynesení se postará raketa Ariane 5, která by měla vzlétnout ve 3:45 SELČ, přičemž startovní okno bude otevřené do 29. listopadu. Do startu je však potřeba udělat ještě několik důležitých kroků. 30. srpna bylo úspěšně dokončeno hodnocení připravenosti na tankování chemického paliva do nádrží evropské sondy MPO (Mercury Planetary Orbiter) a do přeletového či transporního modulu MTM (Mercury Transfer Module).
„Tyto důležité posudky představují významné milníky na naší cestě ke startu – přivádí nás do finálních fází předstartovních příprav a v dlouhodobém měřítku nám umožňují cestu k Merkuru a bezpečný provoz u něj,“ zhodnotil Ulrich Reininghaus, projektový manažer evropské části BepiColombo a dodal: „Tankování máme naplánované na 5. – 12. září a po jeho provedení už nebude z technologického hlediska možná cesta zpět. Po závěrečném mechanickém sestavení proběhnou finální zkoušky elektrických systémů. Pokud vše dopadne dobře, přesune se sestava do poslední přípravné místnosti.“
Zdroj: http://www.esa.int
Transportní modul obsahuje jak iontový, tak i chemický pohon, které se společně s gravitačními manévry u Země, Venuše a Merkuru postarají o doručení dvou vědeckých sond na dostatečnou vzdálenost k Merkuru, aby mohly vstoupit na jeho oběžnou dráhu. Zde přijde ke slovu evropská sonda MPO, která s pomocí vlastních motorů dopraví japonskou sondu MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) na protáhlou dráhu kolem planety, načež dojde k oddělení a evropská sonda klesne na svou finální dráhu.
Obě vědecké sondy byly naposledy spojené před zhruba rokem, když ještě pobývaly v nizozemském technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Tady podstoupily důkladné zkoušky, než došlo k jejich odeslání na kosmodrom v Kourou. Přeletový modul MTM bude připojen ke spodní části vědecké sestavy až po dokončení procesu tankování. Základní zkouška sestavení nanečisto však již proběhla před několika dny s ještě nenatankovanými nádržemi.
Zdroj: http://www.esa.int
Sluneční štít, který bude během sedmileté přeletové fáze chránit japonskou sondu MMO, bude instalován až později. „Dlouhá cesta k Merkuru ještě nezačala, ale já už teď cítím, že ty dvě vědecké sondy mají mezi sebou silné pouto, které vzniklo během dlouhé přípravy této mise,“ říká v nadsázce hlavní vědecký pracovník japonské části projektu Go Murakami a dodává: „Věřím, že sondy budou mít velmi úspěšnou misi se spoustou společných vědeckých měření.“
Hlavním vědeckým cílem sondy MMO je poskytnout detailní analýzu magnetických podmínek Merkuru – například jak probíhá interakce solárního větru s planetou a jaké je chemické složení zdejší exosféry – mimořádně řídké atmosféry Merkuru. Evropská MPO se zaměří spíše na povrchové procesy a chemické složení materiálů na povrchu. Ve spolupráci s japonskou MMO pomůže pochopit procesy interakce planety se slunečním větrem a také budou společně sledovat nejrůznější změny v čase a prostoru. Podobné výsledky je možné získat jen s využitím dvou sond na doplňujících se oběžných drahách.
„Když vidím, že vědecké sondy mise BepiColombo jsou již definitivně spojené a vím, že v téhle konfiguraci budou dalších sedm let, je to poměrně silný emocionální zážitek,“ přiznává Johannes Benkhoff, hlavní vědecký pracovník evropské části mise a dodává: „Je to další silný důkaz toho, že již brzy naše mise začne a opravdu se těším na všechny výsledky vědeckých měření, které máme v plánu s vědeckými přístroji na obou sondách.“
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad. Dušan Majer
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/BepiColombo-lead-e1524843067297.jpg
http://www.esa.int/…/17668842-1-eng-GB/MMO_and_MPO_mini-stack.jpg
http://www.esa.int/…/16896772-3-eng-GB/BepiColombo_orbits.jpg
http://www.esa.int/…/BepiColombo_stack_fit_check.jpg
To bude hodně zajímavé. Už jen ten přelet a rozdělení na čtyři části až u cíle, z nichž dvě jsou rovnocenné satelity. Něco takového se ještě nekonalo. A po Parkerovi další urychlovač rotace Venuše. Dobře jí tak. Planeta, kde den trvá déle než rok, nemůže být v pořádku 🙂
Nevyhodí spíš Venuši na vyšší oběžnou dráhu? I když, ve finále vlastně poměr doby rotace a oběhu také zvýší 🙂