Inženýři již několik týdnů postupně oživují primární i sekundární systémy sondy Parker Solar Probe. Ta se postupně vzdaluje od Země a harmonogram úkolů se zatím daří plnit velmi dobře – pozemní týmy mají dokonce náskok. 31. srpna provedli letoví řídící z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory druhý korekční manévr TCM-2, který trval 35,2 sekundy. Zážeh provedený s velkou přesností upravil dráhu sondy tak, aby mířila vstříc průletu kolem Venuše, který nás čeká již 3. října – tehdy gravitace druhé planety naší soustavy sondu zpomalí a přitáhne tak nejnižší bod její dráhy blíže ke Slunci.
2. září došlo k rozvinutí čtyř dvoumetrových antén, které budou v rámci přístroje FIELDS měřit elektrické pole v okolí sondy. Tyto antény (stejně jako ta pátá, která je připojena na výklopném rameni na druhé straně sondy, musí být vysunuty co nejdál od sondy, aby mohly měřit podmínky v koróně. Antény nejsou nijak chráněny tepelným štítem, přes který přesahují. Při jejich výrobě se použila slitina niob C-103, která dokáže odolávat intenzivnímu žáru v okolí Slunce.
Jen pár hodin po vyklopení antény přístroje FIELDS si mohl oddechnout i tým spravující přístroj SWEAP (Solar Wind Electrons Alphas and Protons). Právě na tomto instrumentu se podařilo otevřít dvě krytky na detektoru SPAN. Ten bude měřit částice slunečního větru, které k sondě přiletí ze strany. Než se tato dvířka otevřela, tým prohnal vysoké napětí detektorem SPC (Solar Probe Cup), který je také součástí systému SWEAP a který má měřit částice slunečního větru přicházející přímo od Slunce. Kvůli tomu musí přečnívat přes tepelný štít a hledět přímo ke Slunci – stejně jako u antén systému FIELDS, i zde přišla ke slovu slitina niob C-103.
Vysokozisková anténa určená k přenosům velkého množství naměřených údajů byla ozkoušena v celém spektru pohybů. EPI-Lo a EPI-Hi – dva systémy, které jsou součástí přístroje IS☉IS (Integrated Science Investigation of the Sun) byly aktivovány a mají za sebou zkoušky s nízkým napětím. Přístroj WISPR (Wide-field Imager for Solar Probe) je již také aktivní a inženýři při zavřených dvířkách pořídili snímky, které poslouží ke kalibraci systému. 4. září v 18:00 SEČ byla sonda od Země vzdálená 24 milionů kilometrů a letěla rychlostí 71 937 km/h.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflightinsider.com/…/2018/08/parker-solar-probe-nathan-koga-16940.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a0/Parker-Solar-Probe-FIELDS.png
https://directory.eoportal.org/documents/163813/3705371/ParkerSP_Auto31.jpeg
Dobrý den pane Majer.
ta vzdálenost je správně ?
4. září v 18:00 SEČ byla sonda od Země vzdálená 24 kilometrů.
Děkuji za upřesnění.
Hezký den, vypadly mi miliony. Opraveno, díky moc!
Nic se neděje,jsme jen lidé omylní.
Hold se to stava každému.
Mějte se a díky za článek,dobré počtení
Take dekuji za dobre pocteni 🙂
Rádo se stalo, pánové. Máme radost, že se článek líbí.
Devátý řádek: „Zážeh provedený s vlekou přesností upravil….“ Zřejmě má být „velkou přesností“. Pěkný den.
Má, díky! 😉
Nejak sa mi zdala ta dlzka manevra akasi dlha, tak som si pozrel zdroj a editovali to. 🙂
„…a thruster burn which lasted for 35.2 seconds.“
Díky za postřeh, opraveno.
Sice má dalekou cestu do max. perihelu, ale zřejmě začne pracovat hodně brzy. Bych řekl. Koneckonců Slunce působí všude, tak na co čekat 🙂 Těší mě to pravidelné zpomalování u Venuše. Pořád se bude něco dít.
Super děkuji za článek. Mějte hezký den.
Rádo se stalo, krásný den i Vám.
Zajímavost k té slitině (z wikipedie):
C-103, which is 89% Nb, 10% Hf and 1% Ti, was used for the rocket nozzle of the Apollo service module
To je zajímavá historická paralela, díky moc.
Já nevim, ale připadá mi blbý udávat rychlost kosmického plavidla v kilometrech za hodinu. Nevím, jestli se tím nějak chcete přiblížit laické veřejnosti, ale kosmický prostor a rychlosti v něm jsou v úplně jiných řádech, než používáme v dopravě na povrchu Země.
Budete i rychlost světla uvádět v kilometrech za hodinu?
Tuto jednotku používá na svém webu i NASA (jen s tím rozdílem, že místo kilometrů používá míle). Kilometry za hodinu má široká veřejnost spojené s důvěrně známými věcmi a náš web cílí i na tuto skupinu, kterou není vhodné opomájet. Čtenáři, kterým tato jednotka nevyhovuje, bývají většinou matematicky schopní a proto si mohou tuto hodnotu přepočítat na libovolnou jinou jednotku.
Jožka Somík: Tohle se tady v diskusích kritizuje opakovaně, ale je to marný, je to marný, je to marný…. 🙂
Taky se mi to moc nelíbí, ale km/h nebo míle za hodinu jsou skoro všude. Osobně mám nějakou představu, co kilometry za hodinu znamenají do rychlosti nadzvukových letadel, ale když se dostaneme o řád či dva výše, chápu to jen jako „hodně rychle“ a musím přepočítávat na kilometry za sekundu, abych měl nějakou referenci vůči kosmickým rychlostem.
A právě to „hodně rychle“ je podle mě důvodem, proč se km/h tak vytrvale používají. Aby široké veřejnosti náhodou neuniklo, že je to opravdu fofr. 20 je číslo pro laika na první pohled celkem o ničem a jen tak proletí hlavou, ale 72000 už ohromí. No tak holt my si to přepočítáme a ostatním ať padá čelist z pěti cifer. Pozitivní je, že rychlost světla asi zůstane 300000, protože to je dostatečně ohromující rychlost v jakýchkoliv jednotkách 🙂