Předaleká Ultima Thule pohledem New Horizons

Ultima Thule v představách umělce.

Pozemní operátoři byli nadšení a možná i trochu překvapení, když zjistili, že teleobjektivem vybavená kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na sondě New Horizons byla schopna spatřit slabý a nejasný objekt vzdálený od ní 170 milionů kilometrů – šlo o Ultima Thule, těleso, kolem kterého má sonda za několik měsíců proletět. Úkol byl o to složitější, že se fotilo proti poměrně hustému hvězdnému poli. Snímek vznikl 16. srpna a přes síť obřích antén Deep Space Network dorazil na Zemi druhý den. Tedy, abychom byli přesní – fotka, kterou najdete pod tímto odstavcem nevznikla jedním zmáčknutím spouště. Jedná se o výsledek vytvořený složením 48 snímků a bylo to poprvé, kdy se tým pokusil najít objekt, kolem kterého New Horizons proletí, na snímcích, které pořídila sama sonda.

Složený snímek ze 48 expozic s délkou 30 sekund pořízených 16. srpna 2018. Vpravo je detailní výřez, který vznikl odečtením hvězdného pole s pomocí snímku, který sonda pořídila v září 2017.

Složený snímek ze 48 expozic s délkou 30 sekund pořízených 16. srpna 2018. Vpravo je detailní výřez, který vznikl odečtením hvězdného pole s pomocí snímku, který sonda pořídila v září 2017.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Snímkovací pole je velmi bohatě poseto hvězdami v pozadí, což znesnadňuje detekování málo jasných objektů,“ vysvětluje Hal Weaver Johns Hopkins z Applied Physics Laboratory v Laurel (stát Maryland), vědec zapojený do mise New Horizons a hlavní výzkumný pracovník týmu, který má na starost kameru LORRI a dodává: „Je to opravdu nalezení jehly v kupce sena. Na těchto fotkách vypadá Ultima Thule jen jako boule na hvězdách v pozadí – ty jsou mimochodem 17× jasnější, než Ultima Thule. Tohle transneptunické těleso ale bude zjasňovat a lépe pozorovat, jak se bude sonda přibližovat.

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24 června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu (zdroj NASA).

Snímky objektu 2014 MU69 pořízený 24 června 2014 pořizované v desetiminutových intervalech pomocí Hubblova dalekohledu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

První úspěšná detekce je pro úspěch mise velmi důležitá. Čtyři měsíce před průletem totiž může začít snímkovací kampaň, která pomůže pozemním operátorům zpřesnit dráhu průletu. Momentálně je největší přiblížení plánováno na 1. ledna 2019 v 6:33 SEČ. Doposud mohli inženýři pracovat jen s daty, která jim poskytl Hubbleův teleskop, který ostatně Ultima Thule (tehdy ještě 2014 MU69) sám objevil a pomohl určit parametry dráhy objektu, což bylo nezbytné pro naplánování zážehů, které navedly sondu vstříc tomuto objektu.

Průlet kolem Ultima Thule bude historickou událostí. Ještě nikdy v historii neprolétl lidmi vyrobený objekt v těsné vzdálenosti kolem objektu z Kuiperova pásu. Půjde o průlet kolem nejvzdálenějšího tělesa v historii – rekord stanovený sondou New Horizons při průletu kolem Pluta v červenci 2015 bude překonán o zhruba miliardu a půl kilometrů. Aktuální série snímků je také rekordní – ještě nikdy nepořídila lidmi vyrobená sonda fotografie dále od Slunce – šest a půl miliardy kilometrů. Všichni jistě známe ikonickou fotku Pale Blue Dot od sondy Voyager 1, na které je naše planeta. Tento snímek byl dlouho držitelem rekordu pro nejvzdálenější snímek – v prosinci 2017 jej překonala New Horizons, která jej nyní ještě vylepšila a v dalších měsících se bude tento rekord přepisovat ještě mnohokrát.

Náš tým usilovně pracoval, abychom ověřili, že Ultima Thule byla skutečně detekována kamerou LORRI na takovou vzdálenost a výsledky říkají jasné ano,“ raduje se hlavní výzkumný pracovník mise New Horizons, Alan Stern ze Southwest Research Institute v Boulderu, stát Colorado a dodává: „Nyní máme Ultima Thule na dohled – mnohem dále, než jsme čekali. Jsme na hranicích jejího území a čeká nás úžasný výzkum.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/05/ultimathule.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/nh_ultima_thule_first_detection_v3.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6a/KBO_2014_MU69_HST.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

8 komentářů ke článku “Předaleká Ultima Thule pohledem New Horizons”

  1. Alois napsal:

    Když už jsme u toho prozatímního pojmenování tak bych měl připomínku. Jedná se o skupinu několika, min. dvou těles. V případě , že centrální těleso nebude dotyková dvouplanetka, tak která ze samostatných částí ponese název UT ? Logicky by to měla být ta větší, ale ta bude nejblíže barycentra soustavy a tudíž nemůže být nejvzdálenějším tělesem. V soustavě je min. jeden měsíc, ten obíhá barycentrum cca ve 100 km, nejvzdálenějším tělesem je tedy on, bez ohledu na centrální objekt, či objekty. Není zcela vyloučeno že v prostoru prakticky oproštěného od rušivého vlivu velkých planet, mohou být v soustavě daleko menší měsíce zákrytově nepozorovatelné. Mohou obíhat v daleko větší vzdálenosti, než současný zákrytově pozorovaný měsíc, pak by ovšem tím nejvzdálenějším tělesem byl jeden z nich.
    No není to postavené na hlavu ?
    Zhruba za čtvrt roku bude jasno, co do složení soustavy cílového objektu, to jsem opravdu zvědav jak se s tím, ohledně napadeného názvu, NASA popasuje.

    • skeblon napsal:

      Nechť ‚Ultima Thule‘ je jméno celé soustavy, byť by se časem našlo něco vzdálenejšího. A nechť pojmenují jednotlivá tělesa soustavy ‚Ultima Thule‘ jinak.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        ‚Ultima Thule‘ není nejvzdálenější těleso Sluneční soustavy, které známe. Známe stovky vzdálenějších. Jde pouze o (zatím) nejvzdálenější těleso, které navštíví sonda. A i to se může časem změnit, pokud se pro New Horizons najde ještě nějaký další cíl, což je stále otevřená možnost. Nejen z tohoto důvodu je ‚Ultima Thule‘ pouhou přezdívkou a ne oficiálním jménem, takže se podobnými „hlubokými“ úvahami nemá smysl zaobírat.

  2. Alois napsal:

    5.12.2017 sonda vyfotila dvě KBO , 2012 HZ84 a 2012 HE85, vzdálenost pokud se nemýlím byla 1,1 mil.km.
    Na stránkách NASA jsem našel rozpis, dle kterého měla sonda 16.8. zkoumat KBO 2011 HK103, 2011 JY31 a 2011 JW31, 18.8 pak opět 2011 HK103, dále 2011 JA32 a 2014 OE394.
    Zda se tak stalo, či stane jsem nenašel.
    Název cílového tělesa se mi jaksi příčí, pominu-li asociaci s  nacistickou organizací, není to zcela jistě poslední těleso Sluneční soustavy za nímž by byl jen mezihvězdný prostor, za cílovým tělesem sondy NH jsou tisíce dalších daleko vzdálenějších, větších a významnějších těles obíhajících Slunce z nichž se v budoucnu určitě některá dočkají návštěvy pozemské sondy.
    Dle stejné “ logiky “ mohli naši dědové před průletem Voyageru 2 takto přejmenovat Neptun.
    Název stejně není definitivní, navrhuji cílové těleso nazývat oficiálním názvem, které mu dala po objevu mezinárodní organizace k tomu určená.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Přesně tak, dokud není oficiální název, je to vhodná náhrada generického kódového označení.

    • KarelK napsal:

      Výrazu ultima Thule (latinsky „nejzazší Thule“) se ve středověkých geografiích užívalo jako označení pro místo, které leží na samém okraji našeho světa, nebo dokonce za ním.

      Tolik Wikipedie.
      Mě se třeba název líbí a nijaké asociace s čímkoliv nemám, i když o tom vím, ale přeci kvůli tomu přiléhavý historický název nesmažeme ze slovníku. 🙂

      • Alois napsal:

        Jenže MU 69 na okraji našeho světa, tím myslím Sluneční soustavu, neleží natož aby ležela za ním. I když NH další vzdálenější těleso zřejmě nenavštíví provede to zcela jistě jiná sonda v dohledné budoucnosti a pak bude toto pojmenování, pokud se udrží, docela směšné.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Neudržím, objekty(y) dostane(ou) nové oficiální jméno po průletu.

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.