Když SpaceX provádí statický zážeh Falconu 9 na Floridě, ví to hned celý internet. Na obě rampy, které firma využívá, je dobrý výhled a proto můžeme díky svědkům v okolí sledovat celou událost prakticky v přímém přenosu. Dostáváme informace o tom, že raketa vyrazila na rampu, že došlo k jejímu vztyčení, hlášení o tzv. ventingu zase napovídá, že do nádrží proudí palivo a vše zakončí zpráva o zážehu, který doprovází velký oblak kouře, takže pak už jen čekáme na oficiální potvrzení od SpaceX. V případě Kalifornie je to ale diametrálně odlišné.
Zdejší rampa je totiž skryta zvídavým pohledům, jelikož ji obklopuje zvlněný terén horského charakteru. K utajení samozřejmě pomáhá i fakt, že se rampa nachází na vojenské základně, takže mezi rampou a civilní oblastí leží slušná vzdálenost. Proto nemůže nikoho překvapit, že se jeden den objeví informace, že by SpaceX bez bližšího upřesnění dnes či zítra mohla provést statický zážeh – tak jako se to stalo v pátek 20. července. Další informace se objevila až v noci z pátku na sobotu a šlo o oznámení SpaceX o úspěšném provedení zážehu.
Static fire test of Falcon 9 complete— targeting July 25 launch of Iridium-7 from Vandenberg Air Force Base in California.
— SpaceX (@SpaceX) July 21, 2018
Inženýři z rakety odčerpali kapalný kyslík a letecký petrolej, aby mohli Falcon sklopit do horizontální polohy a přetransportovat jej do montážní haly. V té době už probíhala hloubková analýza údajů naměřených při zážehu a kontrolovalo se, zda neobsahují nějakou anomálii. V této chvíli by již mohl být k hornímu stupni připojen aerodynamický kryt s nákladem, který tvoří deset družic Iridium NEXT. Ty obíhají kolem Země po polární dráze a jejich úkolem je pokrýt signálem kompletně celou Zemi včetně oceánů a polárních oblastí. Díky těmto družicím je možné zajišťovat hlasové či datové přenosy prakticky odkudkoliv. Jejich návrh vytvořila Thales Alenia Space a výrobu zajišťuje firma Orbital ATK, která jako základ použila platformu ELiTeBus-1000. Nás může těšit, že na všech družicích je česká stopa – systém otevírání solárních panelů dodává brněnská firma Frentech Aerospace.
Smlouva na obnovu prvních sedmdesáti družic byla podepsána v roce 2010 a v historii kosmonautiky jde o největší obnovu satelitní sítě. V rámci této gigantické obnovy jde již o sedmý start. Na oběžné dráze již obíhá 55 nových družic, které postupně nahrazují ty staré, které sloužily více než 10 let. Tyto družice obíhají kolem Země v šesti rovinách a tento konkrétní start umístí celou desítku do roviny s pořadovým číslem 5. Po této misi bude zbývat už jen jediný start s poslední desítkou družic. Nové kusy jsou jednak výkonnější než jejich předchůdci, ale navíc nesou i dodatečný hardware, který umožňuje sledovat pohyb lodí nebo letadel i v oblastech daleko od pobřeží.
Falcon pro tuto misi využije zbrusu nový první stupeň s výrobním označením B1048 a půjde o vůbec první start finální vývojové verze Block 5 z Vandenbergovy základny. Po této misi tak budou mít všechny tři rampy, které SpaceX využívá, na svém kontě jeden start Blocku 5. První tři mise Iridium NEXT využívaly nové první stupně a pak firma přešla na stupně již jednou použité. Poprvé od mise Iridium NEXT-3 tedy dojde k použití nového prvního stupně.
Raketa bude pár desítek hodin před startem vyvezena na startovní rampu a tam začnou závěrečné předstartovní přípravy. Startovní okno je u této mise okamžité, takže i sebemenší odklad znamená automaticky odsun na další den. Se startem se momentálně počítá 25. července ve 13:39 SELČ, tedy pouhých 14 minut po plánovaném startu evropské rakety Ariane 5. Falcon nabere po startu směr k jihu a za chvíli se pod ním objeví Tichý oceán. První stupeň po zhruba dvou a půl minutách provozu zhasne své motory a oddělí se od stupně horního. Ten bude zatím uhánět k oběžné dráze a první stupeň se pokusí o měkké přistání na mořské plošině.
Naposledy se plošina JRTI (Just Read the Instructions) dostala do akce před osmi měsíci – při již zmíněné misi Iridium NEXT-3, ke které došlo 3. října loňského roku. Pokus o přistání samozřejmě souvisí s tím, že jde o verzi Block 5, která má být schopna opravdu intenzivní znovupoužitelnosti a tak se bude zahazovat jen ve výjimečných případech. Ale první stupeň nebude jediný díl, který se SpaceX při této misi pokusí zachránit. U pobřeží Kalifornie totiž kotví loď Mr Steven, která je vybavena čtveřicí ramen, mezi kterými je natažena síť. Právě do ní chce SpaceX zachytit alespoň polovinu aerodynamického krytu.
O splnění tohoto úkolu se firma pokusila již při několika předchozích startech, ale nikdy nebyla úspěšná. Minule už jí od úspěchu dělilo méně než 100 metrů. Pro aktuální misi má však Mr Steven v kapse novou zbraň – dostal totiž větší ramena, která umožnila použití 4× větší sítě. V minulých dnech a týdnech loď několikrát vyplula na volné moře, aby zkoušela manévrování, které bude při chytání krytů potřeba. Samotný aerodynamický kryt se rozdělí na dvě části a oddělí se od horního stupně rakety. V rámci testů je zatím záchranným systémem vybavena jen jedna polovina, ale až se proces vychytá, je pravděpodobné, že se bude používat na obou. Ve větších výškách se podle neoficiálních informací kryt stabilizuje pomocí trysek se stlačeným plynem a díky nízké hmotnosti a velké ploše přečká vstup do atmosféry bez většího namáhání. Ve finále pak vypustí řiditelný padák, aby snížil rychlost klesání.
Horní stupeň bude v té době usazen na parkovací dráze a nastane zhruba 45 minut dlouhá přeletová fáze s vypnutým motorem. Sestava tvořená horním stupněm a dvěma adaptéry, přičemž na každém je pět družic, přeletí Antarktidu a v okolí Afriky dojde k druhému zážehu, který většinou trvá jen zhruba 10 sekund. V dalších minutách proběhne kontrola údajů a pokud bude vše v pořádku, začne postupné oddělování družic, které trvá většinou 15 minut. Družice se uvolní na téměř kruhové dráze ve výšce 625 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 86,4°. Každá družice váží 860 kilogramů, takže po vynásobení deseti a přičtení hmotnosti obou adaptérů se dostaneme na hodnotu 9 600 kilogramů.
Zdroje informací:
http://www.elonx.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/07/pIMG_2984.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/iridium.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/981/42019856771_ccc0f7a414_k.jpg
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…164427757566288_2666001116772171776_n.jpg
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…612632745803449_3514177477498896384_n.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DBkxwThUIAAu1eP?format=jpg
100 metrů je pořád víc než dost, ale je možné, že když věděli, že kryt nechytí, navedli ho dál od lodi.
Bylo to pod sto metrů, takže můžeme spekulovat o tom, kolik přesně to bylo.
když se jim to podari odhodi padak? Pokud budou chytat ještě druhy bude vadit když se jim v siti srazi nebo ho stihnou ještě před zachycenim druhého ze site vyndat?
Spíš si pořídí druhou loď (a další dvě do Atlantiku). Pokud jim jde primárně o uvolnění výrobních kapacit pro kryty, tak náklady budou druhořadé.
To bych přímo neřekl, že náklady jsou druhořadé. V tom případě by spíš rozšířili výrobu. Jde o to, že půlka krytu stojí nízké miliony dolarů a provoz lodí bude určitě někde v setinách té sumy.
Tady, na konci článku je to hezky popsané.
http://www.elonx.cz/mr-steven-uz-ma-novou-obri-sit-pro-zachyceni-aerodynamickeho-krytu/
Zdá sa, že chytať sa bude len jedna polovica, viď text v článku:
„V rámci testů je zatím záchranným systémem vybavena jen jedna polovina, ale až se proces vychytá, je pravděpodobné, že se bude používat na obou.“
„17.7. proběhl nácvik spouštění sítě s polovinou krytu na palubu“
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=97&t=2439&p=92043&hilit=krytu#p92043
Konecne budu zase skusat nieco nove. Raketovy booster velkosti 10 poschodovej budovy pristavajuci na roboticku lod je uz nuda…. neverim ze som nieco take napisal 🙂
Za několik let bude raketový booster dlouhý 58 m a široký 9 m přistávat rovnou zpátky na startovní rampu.To bude teprve zábava 😀
Jo, jo, i to je pokrok
A třeba se dočkáme doby, kdy dělat přímý přenos z přistávání rakety bude potomkům připadat stejně absurdní, jako nám sledovat couvání náklaďáku k rampě logistického centra
A proč SpaceX sám veřejnost včas neinformuje a nesdílí nějaká zajimavá videa z vývozu na rampu a tak podobně jako to v současné době překvapivě hodně dělají Rusové, u kterých je spíše známo že všechno tají.
Na to se dá odpovědět z několika různých hledisek. Kupříkladu Rusové takto pokrývají jen lety k ISS – nikoliv běžné starty jako jsou třeba telekomunikační družice a tak podobně. SpaceX také oproti Rusku spíše sází na informování přes sociální sítě – Twitter a Instagram, kde sdílí aktuality z vývoje a další věci, čímž trochu nahrazuje chybějící videa z vývozu. Pokud bych si ale měl vybrat, zda budu mít k dispozici fotky či videa z každého vývozu rakety na rampu, nebo zda místo toho budu mít fotky a videa z instalace sítě na loď Mr Steven nebo fotky ze zkoušek lodi Crew Dragon, zvolím to druhé. Rusové dřív nedělali pro popularizaci nic, teď dělají aspoň ta videa z vývozů. SpaceX sice videa z vývozů nedělá, ale jinak má velmi dobře nastavené informování o svých aktivitách a bezkonkurenční přenosy.