5. října roku 2016 provedla firma Blue Origin zkoušku záchranného systému na kabině New Shepard. Zkouška tehdy proběhla tak, že ke dvě sekundy trvajícímu zážehu záchranného motoru s tahem 300 kN došlo zhruba 45 sekund po startu, kdy na sestavu působí nejsilnější odpor atmosféry. Kabina pak měla přistát na padáku. Firma tehdy nečekala, že pohonná jednotka dokáže z proudu spalin vzpamatovat a očekávalo se její zničení. V ostré zkoušce se vše podařilo – záchranný motor zafungoval, kabina přistála na padáku – a pohonná jednotka přežila a dosedla motoricky. Dnes se má zkouška zopakovat s jediným rozdílem – k záchrannému zážehu má dojít ve větší výšce.
Firma i tentokrát přiznává, že tato zkouška půjde na hranici možností konstrukce. Není tedy vyloučeno, že pohonná jednotka tentokrát nápor horkých spalin nevydrží. Nechme se překvapit, jak to dopadne. Jisté je, že Blue Origin chce tuto zkoušku, která je zároveň devátým startem systému New Shepard, vysílat živě na internet. Samotný start je zatím naplánovaný na 16:00 našeho času, přičemž vysílání by mělo začít o 20 minut dříve.
EDIT 15:30
Start se odkládá o hodinu na 17:00 SELČ.
Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/DiTj_boVQAAWX2d.jpg:large
Skvělé shrnutí, těším se na start, snad to vyjde a New Shepard bude mít pořád 100% úspěch.
Viděl jse i předchozí starty a znovu říkám. Je dobře,že se o takové věci snaží i někdo jiný. Přeji jim úspěšný pokus.Konkurence je zdravá,ale SX je zatím jednička.
…teda ten první stupeň si ještě parádně zavisel… 🙂
Tak koukam, ze konecne nekomu doslo, ze ty unikove motory davaji hezkych par kilometru a minut navic, tak by se mely vyuzit… 🙂
…není tam těsně před dosednutím taky nějaké připrdnutí motor(k)y?
Je. Ale i tak si myslim ze je to rána.
Nieje to ziadna rana, je to velmi hladke pristatie do prachu.
To je, ale to jsou jine motory nez hlavni unikovy motor, ktery je uprostred konstrukce na jednorazove pouziti…
On ten test jinak moc nedava smysl, hlavni motor je uz vypnuty a je chvili pred dosazenim apogea…
Unikovy test pri maxQ smysl dava, tohle moc ne.
Cert vi co testujou…
“We have what’s called a full envelope escape system, so from the moment that the capsule is on the pad, through flight, through separation, we can fire that escape motor,” Cornell said before Wednesday’s launch. “So we are going to be testing it just after separation to really find what is the redline on the system.”
Ariane Cornell, head of astronaut strategy and sales at Blue Origin
https://spaceflightnow.com/2018/07/18/blue-origin-new-shepard-mission-9/
Jak psal pan Hadač. Jak jsem zaslechl v záznamu, že jde jen o test motoru ve vakuu. Kabina už byla od boosteru oddělená. Ještě se asi dočkáme testu úniku z rampy (pokud už neproběhl).
Pad abort test proběhl na úplném začátku – už 19.10.2012.
Kromě hezkých pár km navíc (a spíš desítek sekund, než minut – kapsle vždy dosedala dlouho po boosteru) to dává i hezkých pár G navíc.
Řekl bych, že konstruktéři moc dobře vědí, jakého dV za jakého tahu se vzdávají tím, že záchranný systém nepoužijí nebo odhodí.
prekvapily me dve veci:
1) pristani kapsle ve vysoke rychlosti, neni 25 km/h ponekud prilis?
2) pristani kapsle v tesne blizkosti pristani rakety, cekal bych vetsi rozptyl
Astronauti budou ležet v anatomicky tvarovaných křeslech, takže to moc nevadí a těsná blízkost bych tomu zrovna neříkal.
No, 25 km za hodinu je docela velká rychlost pro náraz třeba do stromu či zdi. Bude opravdu hodně záležet na konstrukci křesla a hlavně na kázni cestujících. Ostatně, tam již nebudou astronauti, ale obyčejní … turisté! Což je ale docela fajn.
Mimochodem doufám, že se toho komerčního letu dočkám.
…podivejte se znovu na ta videa z dosednuti…. jinak to tu bude porad nekdo o tom tvrdem narazu vracet znovu a znovu…
UAMK nabízí možnost vyzkoušet si čelní náraz ve stejné rychlosti na simulátoru (simuluje se náraz do „zdi“. Odvážnějším lze rychlost navýšit až na 40 km/h!). „Pasažeři“ při tomto testu sedí v běžných autosedačkách, čelem proti „překážce“, a mají jen běžné bezpečnostní pásy. V poloze zády, v anatomické sedačce s oporou celého těla, lze zcela bezpečně absolvovat náraz i v trojnásobné rychlosti 🙂 Ostatně co všechno lidské tělo vydrží se lze snadno přesvědčit při rallye nebo F1, kde lidé narážějí do stěn, stromů, svodidel atd v násobně vyšších rychlostech, a díky promyšleným bezpečnostním systémům odcházejí po svých 🙂 BTW viděli jste někdy jak přistává třeba modul Soyuz? A tam jde o plánované přistání, nikoliv o záchranu při selhání 🙂 Přistání do 5 m/s se považuje za zcela hladké a naprosto bezpečné přistání. Toto je jen o málo rychlejší (přibližně 6,9444 m/s) 🙂 Asi do 15 m/s je to stále „bezpečné“ 🙂 Nebavíme se tady o pádu z balkonu na betonovou dlažbu, v tričku a teniskách, ale o speciálně tvarované sedadlo, zádržné a tlumící systémy, a správnou polohu těla s plnou oporou páteře a hlavy. Všimněte si zásadního zpomalení v okamžiku těsně před dosednutím. Stejným způsobem se shazují třeba i tanky na padáku z letadla. Ten kraťoučký zážeh těsně nad zemí ztlumí dopad třeba i o 90%, a rozloží zatížení zpomalením do násobně delšího časového úseku, takže přetížení je nesrovnatelně menší, a nejde tedy vlastně prakticky o náraz, ale pouze velmi intenzivní zpomalení, jaké zažívá třeba pilot F1 při intenzivním brzdění… Tady se ale odehrává v nesrovnatelně lepší poloze těla, s plnou oporou zad a hlavy, tedy nesrovnatelně bezpečněji 🙂 Např. je dobré vědět, že k úrazu mozku při nárazu nedochází při jeho pohybu vpřed – nárazem, ale až při následném pohybu zpět – odražení (zraní se vzadu). U této polohy k tomu nedojde, protože odpadá fáze přesunu mozku vpřed, a následně teprve vzad, takže mozek se jen silněji, ale přecijen měkce opře, ale nenarazí, a tedy nezraní, stejeně jako jeho přední část v případě nárazu čelem… Stejně tak k úrazu páteře dochází až vlivem zpětného pohybu hlavy, který zde opět odpadá 🙂 Proto třeba jsou dnes při rallye povinné systémy HANS, které vymysleli pro F1 – podrží hlavu aby nešla dopředu, a tím předejdou úrazu mozku a páteře při pohybu zpět – hlava zůstane téměř opřená o sedadlo, a tedy při zpětném pohybu nenarazí zdaleka takovou silou… U nárazu „po zádech“ je to tedy ještě výrazně lepší – pohyb dopředu zcela odpadá, stejně jako mezera mezi hlavou a sedadlem…
Terablick: Hezky popsáno. Pamatuju si, že na střední byla akce se simulátorem nárazu, kde se zkoušel náraz při 30km/h. Nevím jaké byly pásy, ale mám dojem, že byly ty lepší jako mají ve sportovních autech. Přežil jsem bez úhony 🙂
Gratulace. Zajimalo by me pretizeni pri dopadu.prijde mi to jako celkem pekna řacha.:) dik
Není to tak hrozné, přistávací motory se ve finální fázi postarají o měkčí dosednutí + turisté budou ležet v pohodlných křeslech.
Pokud jsem slyšel dobře, tak to má být kolem 10G, ale jen na zlomek sekundy. Na svědomí to nemá přímo dopad, ale brzdící motorek zažehnutý těsně před ním. Nemělo by to být moc nepříjemné, pokud pasažéři budou správně ležet v křeslech. Navíc nevím, jestli se to přetížení týkalo kabiny nebo pasažérů, protože předpokládám ještě odtlumená křesla.
SpaceX je jednička. Ale upřímně řečeno cítím, že mám větší šanci dostat se do vesmíru s BO než Crew Dragonem (či BFR)…
Vzhledem k tomu, že Bezos je už bezkonkurenčně nejbohatší člověk na světě, tak očekávám, že do toho Blue Origin pořádně šlápne. Jaké štěstí, že zrovna takový člověk je fanouškem kosmonautiky 😉
No paradoxně to, že BO financuje Bezos ze svýho, znamená že nejsou moc nuceni efektivně vyvíjet technologie a shánět platící zákazníky – vždyť firma existuje 18 let a pořád jen testují a testují… 🙂
No ale problém je aj ten že za peniaze nekupis skúsenosti. A skuseni raketový inžinieri nerastú na strome. Ešte myslím že aj pre nich platí to stupídne nariadenie že môžu zamestnať iba Američanov a okruh sa zužuje. Ostatné firmy si dávajú určite pozor aby im kvalitný personál neutiekol. Takže nie vždy peniaze znamenajú rýchlejší vývoj.
pamatuju sim ze ten Francouskej kosmonaut-Omlouvam se ze si nepamatuju jeho jmeno- Rikal ze to „mekke“ pristani sojuzu je podle neho pomerne drsna zalezitost asi jako srazka s nakladakem Tohle vypada dost podobne 🙂
…nevypadá…
Ano mas pravdu to jsem prehnal s omluvou beru spet! Tohle opravdu pekne sklouslo.Ale ty pristani pred tim mi tak prisly
Moc hezké, sice až ze záznamu, ale nelituju, to přibližování NS vypadá fakt majestátně.
Docela by mě zajímalo, o kolik sníží ty brzdící štíty terminální rychlost.
Podle http://www.spaceflightinsider.com/missions/commercial/blue-origin-lands-new-shepard-spacecraft-flight-edge-space/ je mezní rychlost při vyklopených brzdících štítech 623 km/h. Bohužel na Tvou otázku to neodpovídá a ani není řečeno, v jaké výšce je ta mezní rychlost počítána.
Díky Dane, já sem nedávno dohledával něco o brždění Falconu 9 pomocí nohou a tam tenkrát Elon udával, že tam to může dělat klidně i snížení na 50% terminální rychlosti, čili o kotel nižší spotřeba paliva při přistání. Tak mě zajímalo, kolik to děla tady, ale ono asi fakt těžko říct, když s tím dopředu počítáš v návrhu rakety.
je to úžasný stroj jen tak dál 🙂